Kießling, Franz (1918-1979)

  • spisovatel, poeta, básník
Franz Kießling, 1943 Franz Kießling Franz Kießling se narodil 10. 1. 1918 ve Znojmě, kde byl následně v Mikulášském kostele pokřtěn na jméno Franz Johann Otto. První roky života strávil právě ve Znojmě.

Dům Franzových rodičů, otce Ferdinanda Kießlinga (1892-1930) pracujícího jako průvodčí a matky Leopoldine Gutwillinger (1894-1966) bychom našli na tehdejší Fröhlichergasse Nr. 1 (současná Veselá ul.).

Vzhledem k otcově povolání byla rodina nucena se často stěhovat, a to samozřejmě malého Franze dost poznamenalo. Základní školu Franz nastoupil ve 2. vídeňském okrsku, druhou třídu základní školy pak absolvoval opět ve Znojmě. Nedlouho nato se však rodina znovu vrací do Vídně, kde Franz ve studiu pokračuje na základní škole na náměstí Všech svatých (Allerheiligenplatz) v Brigittenau (20. okrsek). Zde ve Vídni se také narodila Franzova mladší sestra Friederike Veronika (1923).

Ránou pro celou rodinu se stala smrt otce v létě roku 1930.

Po úspěšném absolvování základní školy nastoupil Franz na gymnázium (Brigitta-Realgymnasium, Wien). Již touto dobou píše své první básně a kratší divadelní hry, psaní ale zůstává prozatím pouze koníčkem. Jakmile dosáhl plnoletosti (1936), stal se finančním úředníkem (kvůli podlomenému zdraví nenarukoval, v mládí prodělal těžkou tuberkulózu).

Po válce se stal asistentem ve vídeňské rozhlasové stanici RAVAG (Die Radio Verkehrs AG), několik let vedl katolický týdeník s názvem Offenes Wort, či nějaký čas působil jako pracovník ministerstva školství.

23. 2. 1952 se Franz Kießling oženil s lékařkou Gertrudou Kralovou, s níž měl celkem šest dětí – 2 dcery (Mariu a Elisabeth) a 4 syny (Reinharda, Franze, Hanse a Thomase).Kießling byl skutečně literárně velmi nadaný. Díky své lyrice obdržel několik cen – například roku 1943 byl vyznamenán cenou Adalberta Stiftera, o sedm let později pak cenou ministerstva školství.

Franz Kießling Nepřízně osudu (ztráta domova v dětství, náhlá smrt otce, onemocnění tuberkulózou nebo také těžká nehoda, která se stala roku 1960 a při níž Kießling utrpěl prasknutí lebky a těžké poranění kolene) značně ovlivnily Kießlingovu literární tvorbu.

S ránami osudu nebylo vždy lehké se vyrovnat, nad vodou ho držela především podpora přátel.

Přestože se Kießling v posledních letech života stáhl do ústraní a přerušil rovněž veškeré kontakty, vnitřní síla ho i přes těžký životní osud neopustila. Dokazují to jeho verše, které vyzařují klid a svědčí o vnitřní síle autora.

V lednu roku 1979 se zdravotní stav Franze Kießlinga výrazně zhoršil. Byl hospitalizován v nemocnici v Korneuburgeru, kde také 20. 2. 1979 zemřel. Pochován je na vídeňském centrálním hřbitově.

CENY, VYZNAMENÁNÍ:
1943 – Cena Adalberta Stiftera (Adalbert-Stifter-Preis)
1950 – Cena ministerstva školství a umění (Förderungspreis des Bundesministeriums für Unterricht und Kunst)
1954 – Cena města Vídně (Förderungspreis der Stadt Wien)

Ukázka z dílaDÍLO:
1948 Das ungefragte Herz
1955 Seht, wie ihr lebt!
1986Lob einer Stunde

ZDROJE:

Referátek pro Vás vypracovala Petra Pavlačková.