- malíř a kreslíř romantických krajin, měst a historických architektur, vedutista, litograf, pedagog, rytec a ilustrátor
Karel Würbs se narodil 11. 8. 1807 v Praze do kartáčnické rodiny. Přestože je jeho dětství a mládí zahaleno řadou tajemství, jisté je, že v rodinné tradici na přání rodičů pokračoval a po absolvování základní školy nastoupil do učení. Jeho zálibou ale zůstávalo kreslení, kterému se i nadále často věnoval. Učil se u Karla Funka, absolventa pražské Akademie výtvarných umění (dále jen AVU), který později působil v Praze jako kreslíř a rytec. Postupně se Würbs v kreslení zlepšoval natolik, až dostal od rodičů svolení ke studiu na AVU, kam nastoupil roku 1823. V mládí se u Würbse projevil rovněž herecký talent a dokonce nějaký čas vystupoval na jevištích pražských divadel, ovšem herectví dále nerozvíjel.
Würbs se na Akademii stal žákem významných malířských osobností. Za zmínku stojí kupříkladu Josef Bergler (1753-1829), klasicistní malíř, kreslíř a rytec, který byl jednou z vůdčích osobností pražské AVU. Dalším známým učitelem Karla Würbse byl František Waldherr (1784-1835), bývalý žák J. Berglera, který posléze působil jako soukromý učitel kreslení.
Po ukončení studia na AVU, což bylo někdy po roce 1830, pracoval Würbs pro litografický závod K. A. F. Henninga v Praze jako kreslíř předloh pro oceloryty. Jeho grafické práce poté vycházely v různých albech a průvodcích topografického charakteru. V širších kruzích se stal známým díky ilustrování publikace o českých hradech a zámcích – Bilder aus Böhmens Vorzeit (A. Gerle, 1842). Na základě tohoto úspěchu dostává Würbs další zakázky a ilustruje další topografická díla, na kterých spolupracoval se známými rytci (např. J. Rybička, E. Höfer, J. Poppel, E. Willmann, F. Foltz, G. Rudolf, M. Thümling aj.).
V roce 1858 se Karel Würbs stal učitelem rytectví Polytechnického ústavu v Praze, téhož roku byl jmenován inspektorem obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění. Přidal se tak k mnoha umělcům – pedagogům, kteří předávali své zkušenosti mladší generaci ve státních či soukromých školách. Učil rytectví také soukromě ve starých šlechtických rodinách a jako učitel byl velmi oblíbený. Karel Würbs při své práci podnikal řadu cest. Šlo především o cesty po rodné vlasti (navštívil mimo jiné i Znojmo), kde ve formě skic zaznamenával pohledy z českých měst, hradů, památných míst a krajiny. Krom ilustrací z Čech provedl mnoho vyobrazení evropských zemí, jedná se hlavně o kresby Německa, Rakouska a Maďarska.
Roku 1839 se vydává na cestu do Holandska, kde se pravděpodobně seznámil s díly holandských veduistů. V jeho grafikách se objevují také pohledy z Itálie či Turecka.
Würbs byl umělcem společensky aktivním a byl činným v různých sdruženích a spolcích. Byl členem Krasoumné jednoty, a to již od jejího založení v roce 1835. Byl rovněž členem Salonu Františka Thuna mladšího, jež byl zaměřen na výtvarné umění. Členství ve spolcích jasně dokládá, že se aktivně zajímal o umělecké dění. Měl zřejmě také značný umělecký rozhled, o čemž svědčí i to, že své názory publikoval jako umělecký kritik v recenzích uměleckých výstav, které vycházely v letech 1838-1876 v deníku Bohemie.
Nebyl však pouze grafikem, byl také malířem, ve své době poměrně známým. Aktivně se zúčastňoval každoročních výstav, které pořádala Krasoumná jednota. Poprvé zde svá díla vystavoval roku 1826 a výstav se účastnil i v dalších letech. Obrazy Karla Würbse jsou vystavovány i po jeho smrti, a to až do roku 1908. V letech 1826-1908 vystavoval celkem 42 olejomaleb, což vypovídá o jeho píli a tvořivosti. Výstavy obesílal též kresbami a akvarely.Malířské veduty Karla Würbse, podobně jako jeho grafiky, vynikají precizním zpracováním a detailností. Kritici však často jeho obrazům vytýkali přílišnou strohost a nepřirozenost barev. U nás se bohužel v dostupných fondech nachází jen hrstka jeho obrazů. Většina z nich je uložena v depozitáři Národní galerie v Praze. Jedná se o tyto obrazy: Staroměstská radnice v Praze (1845), Chrám v Halle (1853), Brána v Röcku (b.d), Motiv z Röcku (b.d.) a Úplněk nad mořem (b.d.). Je zde uložena také umělcova podobizna – Vlastní podobizna (kolem 1855) – jedná se zřejmě o jediný zachovalý autoportrét.
Jedním z nejznámějších obrazů Karla Würbse je Stavba řetězového mostu v Praze z roku 1840, zachycující stavbu dnes již neexistujícího mostu Františka I. v Praze. Tento obraz se nachází v pražském Technickém muzeu. Další obrazy se nacházejí v muzeích ve Slaném a také ve Znojmě. V pozdějším věku začal Würbs malovat také romantické krajiny, nesoucí silně emotivní náboj, jako například olejomalba Krajina za blížící se bouřky (1869) nebo Klášter v lese (1874). Tyto obrazy se formálně i obsahově značně odlišují od topograficky pojatých vedut z Národní galerie.Karel Würbs, nezanechajíc po sobě žádné potomky, zemřel ve věku nedožitých 70 let, dne 6. 7. 1876 v Praze.
ZDROJE:
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění: dodatky. [zpracoval kolektiv autorů]; [editor Anděla Horová]. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006. 985 s.
- ŠAFFEK, Milan. Topografické pohledy v grafice a ilustracích Karla Würbse. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/110775/ff_b/Bakalarska_prace_Milan_Saffek.pdf
Referátek pro Vás vypracovala Petra Pavlačková.