- velkostatkář
Jeho otcem byl rakouský ministerský předseda Richard Belcredi a matkou c. k. palácová dáma a dáma Řádu hvězdového kříže Anna von Welden. Ve 14 letech nastoupil na gymnázium v Kalksburgu. Maturitu složil na vídeňském gymnáziu Theresianum, protože kalksburské gymnázium nemělo oprávnění k provádění maturit.
Po studiu na právnické fakultě innsbrucké univerzity složil v roce 1879 doktorát. Kromě toho navštěvoval ještě hospodářské akademie v Hohenheimu a Württembergu.
V letech 1882 - 1885 působil u finanční prokuratury ve Vídni. Během tohoto období rovněž složil soudcovské zkoušky. Po smrti svého strýce Egberta v roce 1894 zdědil veškerý rodinný majetek, včetně zámků a velkostatků v Líšni a Jimramově. Na statcích se mu podařilo zvýšit prosperitu, založil třeba v roce 1904 úspěšnou líšeňskou cihelnu. O pět let později koupil jimramovský mlýn, kde zřídil elektrárnu.
V moravských zemských volbách v roce 1890 byl zvolen poslancem Moravského zemského sněmu za velkostatkářskou kurii. Byl znovuzvolený ve volbách v roce 1896, volbách v roce 1902, volbách v roce 1906 a volbách v roce 1913. Stal se členem školského výboru. Účastnil se Fóra pro společné záležitosti v Pešti v roce 1894.
V roce 1901 se stal také členem finančního výboru, o rok později také výboru pro pojišťovnictví a rozšíření zemědělské banky. Na sněmu vystupoval v různých záležitostech, třeba v záležitosti finančních poměrů silničního výboru v Brně, při podpoře různých subvencí pro spolky nebo hospodářských subvencí, v otázce učitelských platů. Od roku 1904 až do své smrti působil jako přísedící zemského výboru. Po posledním zvolení na sněm se stal členem výborů zemědělského a pojišťovacího.
Ve volbách do Říšské rady v roce 1891 byl zvolen poslancem Říšské rady za Čechy ve velkostatkářské kurii. Zasedal v ní ještě další 2 volební období.
Od 90. let 19. století se rovněž podílel s hrabětem Ottou Serényi na vedení moravské Strany konzervativního velkostatku. Se strýcem Egbertem se podílel na vydávání novin konzervativních velkostatkářů Vaterland.
Angažoval se v různých spolcích. Byl členem Grundlasten-Ablösungs und Regulierungs-Landeskommision für Mähren, náhradníkem c. k. zemské komise pro agrární operace a v červenci 1912 byl jmenován prezidentem Zemědělské rady pro Markrabství moravské. V roce 1911 pořádal Hospodářsko-živnostensko-průmyslovou výstavu v Líšni. Ve stejném roce podpořil z pozice předsedy diecézního výboru provolání ke katolickému lidu německého jazyka brněnské diecéze v rámci prvního německého katolického sjezdu, který se konal v Brně.
V roce 1885 se v Ullstadtu oženil s Marií von Frankenstein (1859 – 1938), s níž měl celkem sedm dětí – Egberta (1887 - 1932), Marii Annu (1888 - 1968), Jiřího (1889 - 1890), Richarda (1891 - 1956), Karla (1893 - 1972), Annu (1896 - 1898) a Jiřího Jindřicha (1902 - 1973).
V roce 1908 se stal komturem Řádu Františka Josefa. Byl také c. a k. komořím, od roku 1910 tajným radou a tajným komořím Pia X., od roku 1902 držitelem komandérského kříže Řádu svatého Řehoře Velikého, který obdržel od papeže Lva XIII.
Ludvík Egbert Belcredi zemřel 6. září 1914 v Brně.
LITERATURA:
- Biografický slovník českých zemí. [III. sešit], Bas-Bend. Vyd. 1. Praha: Libri, 2005. S. 264-375. ISBN 80-7277-287-2.
- Ludvík Egbert Belcredi [online]. aktualiz. 25. 1. 2016 [cit. 2012-03-06]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2572
- Ludvík Egbert Belcredi. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. edit. 17. 12. 2014 [cit. 2014-09-03]. Dostupné na:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludv%C3%ADk_Egbert_Belcredi
Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.