- spisovatelka
V knize narození obce Želetice je zapsána jako Beatrix Blažena Aňa Bedřiška Sašinová. Otcem byl oficiál Antonín Sašin, c. k. kontrolor daně cukerní v Želeticích a matkou Barbora Prokešová, dcera měšťana a mistra hodinářského v Novém Bydžově. Rodiče byli v Novém Bydžově oddáni 17. září 1889.
Obec Želetice farností patří do Žerotic u Znojma, kde také byla pokřtěna žerotickým farářem Hugo Horným. Za kmotry byli Bedřich Prokeš, mistr hodinářský z Nového Bydžova a Anna Wolfová, manželka technického adjunkta v Kojetíně.
Dětství prožívala v Želeticích, kde byl její otec zaměstnán v cukrovaru, který byl spojen s velkostatkem, patřícím pánům Kammlům z Hardeggru. V areálu velkostatku se nacházel rodný dům Blaženy Sašinové. Německý majitel požadoval po Antonínu Sašinovi, aby posílal děti do jím založené německé školy. To vedlo Antonína Sašinu k tomu, že se s rodinou odstěhoval.
Blažena Sašinová vystudovala Obchodní akademii v Praze, 29. září 1916 se provdala za lesmistra Milana Kodla a s ním postupně pobývala v hájovnách ve Střelči a Kopidlně na Jičínsku v Českém ráji. Za druhé světové války bydlela ve Starých Hradech u Libáně na Jičínsku, odkud se přestěhovala do Mladé Boleslavi, kde 21. září 1953 umírá.
DÍLO:
Tvorba Blaženy Kodlové-Sašinové do české literatury výrazně nezasáhla. Má charakter regionální. Není ani početná knižně, rozsáhlejší je tvorba časopisecká, která by zasloužila podrobnější zpracování a hodnocení. Intenzivně se věnovala propagaci Českého ráje, kterým byla okouzlena. Nikdy však nezapomínala na rodnou jihomoravskou vesnici.
Blažena Kodlová žila v samotách mysliven, vzdálená od častého styku s lidmi, kulturního dění, přesto napsala mnoho krásných časopiseckých příspěvků a vydala čtyři knížky, svědčící o talentu, jejím bohatém duševním životě, neobyčejně krásném vztahu k přírodě a české řeči. I když její knihy vycházely ve vysokém počtu výtisků, dnes už je marně hledáme v knihovnách.
Její prvotinou je Památníček, psaný v roce 1941, vzdávající hold krajině a lidu Libáňska, minulost a přítomnost. Perokresby vytvořil libáňský akademický malíř František Max. Další knížky byly vydány po skončení druhé světové války. V červnu 1946 vychází kniha Domanské polesí.
Po Domanském polesí vydává Božena Kodlová Radostný kraj (1947) v nakladatelství - knihtiskárně Hejda a Zbroj v Mladé Boleslavi. Obálku navrhl akademický malíř František Tučka, kniha vyšla nákladem třech tisíc výtisků, dějově se soustřeďuje na krajinu Českého ráje.
V roce 1949 vychází kniha - román Akátové háje, opět v Mladé Boleslavi. V románu vzpomíná na Želetice, Znojmo, jižní Moravu, nechává rozeznít svědectví svého vztahu k návratům do krajiny dětství, k návratům tichým a pokorným.
LITERATURA:
- PAVLÍK, Josef. Blažena Kodlová : 1890-1953. Bystřice nad Pernštejnem : Josef Pavlík, 2003. 32 s. : il.
- PAVLÍK, Josef. Nezapomenou v Želeticích?. Znojemsko. Roč. 18, č. 13 (26.03.2008), s. 4.
- PAVLÍK, Josef. Zapomínaná spisovatelka Blažena Kodlová-Sašinová (1890-1953). Vlastivědný věstník moravský. Č. 4 (2005), s. 413.
Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.