- pedagog, hasič, osvětový pracovník
Byl synem nadučitele Jana Rauše, který působil v Bezměrově a v Nezamyslicích. Otec zemřel mladý a matka zůstala ve Velké Bíteši. Zde Jaroslav jako hoch rád přihlížel k hasičským cvičením a již tehdy při hrozném požáru stodol se zúčastnil jako chovanec učitelského ústavu záchranných prací. Již tehdy měl zájem o hasičství a v Kroměříži, kde studoval na učitelském ústavě, se rád dívával na hasičská cvičení.
Po absolvování učitelského ústavu roku 1895 byl ustanoven „podučitelem“ na obecné škole v Hlubokých Mašůvkách u Znojma, kde působil 10 let. V roce 1905 byl jmenován učitelem I. třídy na obecné škole v Jevišovicích, kde rovněž působil 10 let. V roce 1915 se stal řídícím učitelem na obecné škole v Příměticích u Znojma.
Jako mladý učitel pěstoval hudbu, hrál na violu v učitelském kvartetu, v Mašůvkách řídil divadlo a založil odbor znojemského Sokola, aby mládež cvičila. V Jevišovicích pak založil sokolský orchestr, který hrával při divadlech v místě a v okolí a také pořádal samostatné koncerty za spoluúčinkování své choti, výborné zpěvačky. Po převratu, kdy byla ve Znojmě založena Znojemská Filharmonie, byl zakládajícím členem a hrál na violu.
Když v roce 1903 byl založen hasičský sbor v Mašůvkách, byl zvolen jeho jednatelem a byl duší sboru. Hned v roce 1904 absolvoval zemskou školu hasičskou ve Frenštátě a téhož roku byl zvolen v Plavči župním dozorcem. Po svém zvolení župním dozorcem prohlédl všechny stávající sbory a všude uplatňoval zkušenosti a poznatky ze zemské školy a ze studia odborných hasičských knih.
Tehdy měla hasičská župa jen 15 sborů. Jeho přičiněním byly založeny hasičské sbory v Mramoticích (1904), v Citonicích (1905), v Černíně a v Kravsku (1910), v Němčičkách (1911), v Bezkově (1919), v Žerůtkách a ve Střelicích (1922), v Bojanovicích (1923), ve Znojmě (1924), ve Šreflové (1925), v Želeticích a Oslnovicích (1926), v Šumvaldě (1927), v Žeroticích (1929), ve Vysočanech (1930) a v Podmolí (1932) – ve všech těchto obcích přednášel několikrát o hasičství, hasičských institucích, o vedení sboru atd.
Hned v letech 1904-1914 psával do „Ochrany Hasičské“ články o novinkách v hasičství, organizoval župní školy, první byla v roce 1910 v Mašůvkách. Rozdělil župu na okrsky podle toho, jak sborů přibývalo a jelikož nemohl do všech zajíždět, vyhledával schopné lidi, kteří by jej zastoupili. Od roku 1908 vedl župní jednatelství, pak i vzdělatelství a nakonec našel vhodného člověka, který tyto funkce převzal za něj.
Za svou činnost v hasičství byl jmenován čestným členem několika sborů a v roce 1913 prvním čestným členem župy.
Po převratu byl zvolen jednatelem Národního výboru ve Znojmě. Když bylo zřízeno okresní hejtmanství pro české obce znojemského a vranovského okresu, do obsazení Znojma naším vojskem vedl v Příměticích ve škole zásobování českých obcí šest týdnů. Když pak bylo Znojmo obsazeno naším vojskem a úřady Národního výboru zabrány, vypomáhal v zásobovacím oddělení okresní správy politické nadále až do likvidace.
V roce 1923 byl ustaven Okresní osvětový sbor pro Znojmo-venkov a Rauš byl zvolen jeho jednatelem. Za spoluúčasti členů pořadatelského výboru organizoval přednášky po obcích, od ministerstva školství a národní osvěty vyžádal příspěvky na zakoupení promítacích přístrojů a sám v letech 1924-1932 pořádal přes 150 přednášek se světelnými obrazy v místě a okolí. Byla založena okresní knihovna a vydán vlastivědný sborník „Podyjí“, později „Od Horácka k Podyjí“.
Zúčastnil se osvětových kurzů v Praze a v Brně pořádaných ministerstvem školství a národní osvětou, státního knihovnického kurzu ve Znojmě a všech osvětových podniků v okrese. V obci byl 10 let tajemníkem, v letech 1909-1914 vypracoval šest fondovních matrik a v roce 1924 a 1925 matriky Mramotic a Mašůvek.
V roce 1928 byl zvolen do okresního zastupitelstva, jmenován prezidentem do okresní finanční komise a v roce 1933 zvolen do okresního výboru.
Jaroslav Rauš zemřel 18. ledna 1963.
LITERATURA:
- STLBA. Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 8, č. 5 (28.01.2008), s. 11.
- ŠVEC, Ivan. Hasič Jaroslav Rauš. Znojemsko. Roč. 7, č. 6 (11.02.1997), s. 5.
Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.