Referáty

• sochař

Hugo Lederer se narodil ve Znojmě 16. listopadu 1871 jako druhorozený syn.

Otec Eduard, místní dekoratér, byl Němec, ale narodil se v Čechách, matka, rozená Balíková, pocházela z české znojemské rodiny. Byla to právě ona, jež budoucího slavného profesora Akademie v Berlíně přiváděla stále znovu do Znojma. Hugo svou ráznou matku, ve Znojmě nazývanou "starostkou z údolí koželuhů", velice miloval. Porodila devět dětí, které až na nejstaršího a nejmladšího syna všechny odešly do světa.

V roce 1884 zapsal otec Huga do kurzu modelování, kreslení a výroby keramiky na c. k. Odborné keramické školy ve Znojmě. Když ji po třech letech absolvoval, odešel do Erfurtu, aby se seznamoval s technologií odlévání a modelování ve známém duryňském uměleckoprůmyslovém ateliéru Adalberta Deutschmanna.

Od roku 1890 pracoval v Drážďanech jako pomocný asistent v sochařském ateliéru Johanna von Schillinga, profesora na drážďanské akademii výtvarných umění. V roce 1892 byl povolán profesorem Christianem Behrensem do Vratislavi a odtud ještě téhož roku odešel do Berlína. Zpočátku byl zaměstnán u profesora Calandrelliho, kde dokončoval jezdeckou sochu císaře Viléma. Po setkání s profesorem sochařství berlínské Akademie výtvarných umění Reinoldem Begasem se dostal do jeho ateliéru a zde dokončoval plastiky po zesnulém profesoru Ottovi.

Roku 1915 byl Lederer jmenován profesorem sochařství na berlínské Akademii výtvarných umění a stal se jedním z nejvýznamnějších představitelů tzv. neoklasické sochařské tendence v Německu ve dvacátých a počátkem třicátých let 20. století. Inspirací mu bylo antické umění, především berlínské univerzitní sbírky, avšak východiskem jeho tvorby mu byla též krajina a příroda v okolí rodného Znojma.

Až do své smrti byl činný jako vedoucí ateliéru sochařství na Pruské akademii v Berlíně se specializací na figurální modelování.

Hugo Lederer zemřel 1. srpna 1940 na pokročilou paralýzu v berlínské nemocnici sv. Františka.

DÍLO:

Své první velké dílo "Návrat do vlasti roku 1812", vystavil roku 1894 ve Vídni a 1895 v Berlíně. Díky svému mecenáši Ludwigu Lippertovi mohl nadále rozvíjet svůj talent a realizovat řadu plastik v bronzu.

V roce 1900 odhalil pomník Franze Liszta, v roce 1901 byl v Hamburku otevřen podle jeho návrhu vytvořený kolosální památník kancléře Bismarcka.

V letech 1901-1904 vytvořil Lederer pro kašnu na Univerzitním náměstí ve Vratislavi sochu "Šermíře". Kašna s bronzovou sochou představující mužský akt v mírně nadživotní velikosti s kordem v ruce na žulovém podstavci byla odhalena 26. listopadu 1904 a stojí zde lehce poškozena dodnes. Ještě před jejím dokončením pořídil Lederer sádrový odlitek, který vystavil na XX. výstavě Vídeňské secese, společně s díly L. Brauna, A. Nowaka, C. Mola, G. Klimta a jiných umělců.


Tento odlitek byl vystaven i na I. výstavě Spolku německo-moravských výtvarných umělců v Brně v roce 1911 jako prodejný exponát za neuvěřitelnou cenu 12 tisíc korun. Téhož roku ji umělec daroval znojemskému muzeu a o tři roky později 1914 ji znovu nechal vystavit na znojemském hradě, kdy zde v rámci Německomoravské umělecké výstavy současně představil řadu dalších bronzových plastik a modelů pro své realizace nejen v Evropě, ale též v USA a jižní Americe.

Další bronzový exemplář Šermíře se stal majetkem Busch-Reisingerova muzea (založeno jako Germanic Museum of Harvard University) v Cambridgi, zmenšený bronzový odlitek je v majetku Východoněmecké galerie v Řezně.

Přesto, že Ledererovo dílo nalezlo odezvu především v Německu, byl jako rodilý Moravan z rodné země osloven i po vzniku ČSR, kdy v roce 1923 vytvořil monumentální sochu horníka pro Báňskou a hutní společnost v Brně.


LITERATURA:

• PREISS, Gerold. Sochař Hugo Lederer - zapomenutý znojemský rodák. Znojemsko. Roč. 13, č. 46 (19.11.2003), s. 10.

• Sochařství. Výtvarné umění Moravy 1880-1920. Brno : Moravská galerie, 1994. S. 55, 56.

• ŠUF. Zapomenutý znojemský rodák, významný sochař Hugo Lederer. Znojemsko. Roč. 19, č. 4 (27.01.2009), s. 12.

• TOMAN, Jan. K výročí Hugo Lederera. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 1, č. 7 (12.11.2001), s. 8.

• VRBKA, Anton. Verdienstvolle Männer aus alter und neuer Zeit. Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926. Nikolsburg : A. Bartosch, 1927. S. 426-436.

Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.