- spisovatel, redaktor, vydavatel, moravský zemský rada
Narodil se 22. listopadu 1860 ve Vedrovicích u Moravského Krumlova.
Studoval na Slovanském gymnáziu v Brně (1871-1878) a účastnil se literárních aktivit. Již na gymnáziu psal pod pseudonymem J. Borek, M. Královcová a Jan Kudrna rozmarné obrázky do Moravské Orlice a později do Koledy a byl jedním ze spolupracovníků první Zory. Redigoval studentský list Květy, z něhož vybíral práce k otištění v časopise Beseda. V roce 1875 začal sám publikovat a o rok později se podílel na vystoupení literárního hnutí Mladá Morava v almanachu Zora. V soukromých studiích pokračoval v Přerově (1878-1879) a poté v Litomyšli, kde složil maturitu. Po jednoroční vojenské službě v Brně vystudoval práva v Praze (1882-1890, doktorát 1893). Věnoval se zároveň i novinářské a literární činnost.
V prvních povídkách v Zoře O písničkáři bláznu, v Hudcově Almanachu Krásný sen, je mnoho autobiografických prvků. Vypravoval o studentech, jednoročních dobrovolnících, o maloměstských rodinách. Malé povídky, které vydal r. 1884, doplnil po létech několika povídkami. V 90. letech 19. století se významně podílí na vydávání časopisu Niva (1891-1897). Jako tajemník zemědělské rady přepracoval Macenauerovu Samosprávu obecní.
Byl to také on, kdo vymyslel pseudonym pro začínajícího spisovatele Václava Jebavého (Otokar Březina).
Od roku 1890, kdy se oženil, absolvoval právnickou praxi v kanceláři předních brněnských advokátů a politiků F.A. Šroma, A. Pražáka a A. Stránského. Od roku 1893 byl jednatelem Družstva českého Národního divadla v Brně, r. 1894 se stal tajemníkem zemského výboru moravského a od roku 1898 byl sekretářem ústředního sboru zemědělské rady pro Markrabství moravské (roku 1903 získal titul zemského rady). V letech 1896-1897 se podílel na politickém hnutí studentů a mladé inteligence Mladá Morava. Z jeho popudu začala Česká hospodářská společnost na Moravě vydávat revui Zemědělská politika.
V posledních letech života byl postižen těžkou nervovou chorobou pro niž byl v květnu 1904 penzionován, a která byla příčinou jeho smrti. Zemřel 23. srpna 1904 a pohřben byl v Ivančicích.
DÍLA:
- povídka Slepý svědek (1865)
- Poměr pomocnictva k majitelům živností (1885)
- Zákon o domobraně čili všeobecné hotovosti zemské (1886)
- realistický román První hřích (1893)
- Letošní vyhlídky na úrodu (1900)
- Námezdní poměry hospodářského dělnictva na Moravě (1901)
- Předpis pozemkové daně na Moravě a závazná společenstva zemědělská (1903)
LITERATURA:
- Lexikon české literatury : Osobnosti, díla, instituce, 3, M-Ř, sv. II P-Ř. Praha : Academia, 2000. S. 733-1522. ISBN 80-200-0708-3.
- HÝSEK,Miroslav. Literární Morava v letech 1849-1885. Praha : Moravsko-slezská revue, 1911. 310 s.
- SVOBODA,Jiří. František Roháček : 22.listopadu 1860 – 23.srpna 1904. In: Ročenka státního okresního archivu ve Znojmě. Svazek 15. Znojmo : Státní okresní archiv, 2001. s. 112-113.
Referátek pro Vás vypracovala Eva Šrámková.