- voják, vojenský stratég
Narodil se 8. ledna 1889 v Olbramovicích na Znojemsku v rodině obchodníka a rolníka.
Po ukončení obecné školy a roce studia na gymnáziu v Mikulově studoval hospodářské vědy na měšťanské škole v Moravském Krumlově. Po složení rozdílových zkoušek přešel na reálku do Brna. 1. 10.1905 vstupuje do c.k. kadetní školy pěchoty v Králově Poli. Jako premiant si smí zvolit místo posádky, vybírá si službu jako poddůstojník u c.k. pěšího pluku č.1 v Opavě. V roce 1911 je však přeložen k praporu polních myslivců č.20 do Slovinska. 1. května 1912 byl jmenován poručíkem rakousko-uherské. V roce 1936 byl povýšen na plukovníka. V roce 1938 sloužil jako rakouský vojenský atašé v Římě. Byl jmenován velitelem vojenské zóny, kam spadala Vídeň, a kde sloužil v letech 1938-1939. V těchto letech sloužil také jako náčelník štábu XVII. sboru.
Od roku 1939 velel 4. motorizovanému pěšímu pluku, který patřil pod 1. lehkou divizi, později přejmenovanou na tankovou divizi. Rausův pluk byl součástí skupiny tankových divizí, které od jihu obklíčily britské ohnisko u Dunkerque.
V roce 1941 Raus obdržel velitelský post u 6. motorizované brigády, kam spadal i jeho původní pluk. V červnu 1941 osadil Raus s vojáky most na řece Dubysa. Sověti podnikli protiútok s tanky KV-1 a KV-2, o jejichž existenci neměli Němci tušení. Raus nasadil kombinaci všech druhů zbraní a zvěst o neporazitelnosti ruských tanků byla vyvrácena. Při tažení na Leningrad Raus obsadil dva mosty. Předmostí udržel proti útokům sovětských sil. 1. září pak byl Raus za své schopnosti povýšen na generálmajora. 10. října 1941 tanková divize uskutečnila počáteční hluboký průlom do nitra ruských linií. 25. listopadu se Raus ujal velení tankové divize, jež byla na dosah od předměstí Moskvy. Při sovětském protiútoku měl Raus za úkol ochránit svou divizi. 10. prosince přišel o svůj poslední tank.
V dubnu 1942 byla tanková divize stažena do Francie a přezbrojena a její stavy doplněny. Divize se zapojila do bojů, které měly prolomit Stalingradské obklíčení. Bylo provedeno několik útoků, 20. prosince byla ruská armáda rozdrcena.
1. ledna 1943 byl Raus povýšen do hodnosti generálporučíka, v únoru pak pověřen velením tzv. prozatímního sboru Raus, společně podnikli útok u Charkova. 1. května byl Raus povýšen na generála tankových vojsk.
Rausův sbor se zvlášť vyznamenal v bojích v okolí Belgorodu, poté se stahoval k řece Donec severně od Charkova před velkolepou bitvou, jež vešla ve známost jako „čtvrtá bitva o Charkov“. Ačkoli vrchní velení nakonec nařídilo Charkov opustit, Raus sklidil uznání. Den před vyklizením města (22. srpna 1943) Hitler vyznamenal Rause dubovými ratolestmi k jeho Rytířskému kříži (kterým byl vyznamenán dne 11. října 1941).
26. listopadu 1943 byl Raus jmenován velitelem 4.tankové armády. Do týdne zaskočil prudkým útokem vojska 1. ukrajinského pluku a obnovil německou frontu. Poté v pětitýdenních bojích ustoupil o 100 kilometrů západně od Kyjeva v boji proti sovětské přesile (1200 tanků proti 200 německým). Raus setrvával ve velení 4.. tankové armády i během ústupových bojů skupiny armád Střed z Ukrajiny do Karpat. V dubnu 1944 řídil zónovou obranu v oblasti Lvova a pruským protiútokem umožnil únik 5. tankové armádě z obklíčení za sovětskými liniemi.
18. května 1944 nastoupil Raus na post velitele 1. tankové armády (skupina armád Jih). 15. srpna byl povýšen do hodnosti generálplukovníka a 16. srpna se ujal velení 3. tankové armády (skupina armád Střed). Této armádě velel během dlouhého ústupu cestou přes Litvu, Východní Prusko a Pomořany. Ve Východním Prusku v prosinci 1944 dokázal zopakovat úspěch zónové obrany, vzdoruje po celý měsíc ruským pokusům o průlom.
8. – 12. února 1945 byl Raus zproštěn velení ve Východní Prusku a spolu se štábem své 3. tankové armády přeložen ke skupině armád Visla ve východních Pomořanech. 8. března po podání osobního hlášení Hitlerovi byl zproštěn po návratu k jednotce velení
V dubnu 1945 přichází do Vídně, brzy odjíždí do Bad Gasteinu, kde je zatčen americkou armádou. Ze zajetí je propuštěn 30.6.1947. Poté pracoval na svých vojenských pamětech, jeho znalostí též využili Američané.
Zemřel 3. dubna 1956 ve Vídni.
LITERATURA:
- PIPES,Jason. German Officer Biographies [online]. c1996-2005 Jason Pipes [cit.2006-04-05]. Dostupný z WWW: http://feldgrau.com/search-officers3.php?Surname=Raus&Forename=Erhard.
- SCHLANGE,Karl. Erhard Raus [online]. 21.4.2004 [cit.2006-04-03]. Dostupný z WWW: http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek.php?id=10658.
- TOMAN,Jan. Raus nás protáhne skrz. Znojemský týden, 2004, (9.8.2004), s.10.
- TOMAN,Jan. Zapomenutí rodáci - Erhard Raus. Znojemský týden, 2004, (2.8.2004), s.10.
- TSOURAS,Peter G. Německé tanky na východní frontě: generál Erhard Raus a jeho tankové divize v Rusku 1941-1945. Brno : Jota, 2003. 344 s.
Referátek pro Vás vypracovala Eva Šrámková.