- právník, starosta Znojma
Narodil se 17. října 1885 ve Vídni jako nemanželské dítě. Jeho otec spáchal sebevraždu, matka se odstěhovala do Znojma (1897). První školní vzdělání získal na školách v Heralticích a Okříškách. Poté se měl stát bednářem, ale po matčině zásahu odchází, aby studoval na německém gymnáziu ve Znojmě (1901-1905). Po dokončení gymnázia odešel studovat Právnickou fakultu do Vídně. Roku 1914 přešel na Karlovu univerzitu, kde promoval.
Byl činný ve spolkovém životě ve Znojmě již před válkou, stal se členem Matice znojemské (1906) a organizace místního Sokola (1914).
První světovou válku prožil v hodnosti nadporučíka pěchoty na balkánské frontě. Byl lehce zraněn, když se dostal do kulometné palby, léčil se ve znojemské nemocnici. V době války se už na frontu nevrátil. Byl vyreklamován k soudcovské službě.
Stál u zrodu ustanoveného národního výboru (30.10.1918), zastupoval sociálně demokratickou stranu. Po připojení města k ČSR (16.12.1918) se účastnil slavnostního shromáždění na znojemské radnici. V lednu 1919 byl zvolen členem správní komise a městské rady. Dne 23.června 1920 byl zvolen prvním starostou města Znojmo. Starostou města Znojma byl zvolen i v dalších obdobích (1924, 1929). Prosazoval národnostní politiku, byl rozený diplomat a svoji znalost německého jazyka uplatnil právě na poli česko-německých vztahů. Přesto byl často kritizován německými zástupci radnice.
20. dubna 1925 se oženil s Aloisií Šaškovou, v roce 1932 se jim narodil syn Ivo.
Ve volbách v r. 1929 a 1935 byl zvolen poslancem Národního shromáždění Československé republiky.
V r. 1938, kdy Znojmo bylo připojeno k fašistické říši, odešel do Brna a do Jihlavy, kde vykonával advokátní činnost. Jeho rodina se přestěhovala do Heraltic.
Dne 23. června 1939 byl v Brně zatčen gestapem a tři měsíce vězněn na policejní stanici na Orlí ulici. Po propuštění odešel do Třebíče, svoji rodinu odstěhoval do Okříšek. Začátkem srpna r. 1941 byl opět zatčen a po propuštění, které následovalo asi po měsíci, byl gestapem neustále sledován a vyslýchán. Koncem srpna r. 1944 byl zatčen potřetí, převezen do Malé pevnosti v Terezíně, kde podlehl útrapám koncentračního tábora. Zemřel 12. dubna 1945.
Dne 5. dubna 1946 mu bylo uděleno Čestné občanství města Znojma in memoriam.
Za jeho starostování byly postaveny v dolní části města rodinné domky, tato čtvrť nese jeho jméno - Marešov. V r. 1990 byla přejmenována jedna ze znojemských ulic na ulici dr. Mareše.
V květnu 2003 nechala ČSSD zhotovit pamětní desku, která je umístěna na Lidovém domě ve Znojmě.
V roce 2004 byl z iniciativy znojemské sociální demokracie ve Vranovské Vsi obnoven pahorek Josefa Mareše, který je přístupný široké veřejnosti.
LITERATURA:
- NEKULA,Jindřich. Politický profil prvního českého starosty města Znojma dr. Josefa Mareše. In: Pamětní spis města Znojma. V Brně :[s.n.], 1946, s.33-35.
- KEREMIDSKÝ,Marian. JUDr. Josef Mareš – I. český starosta města Znojma. Znojemské listy. Roč. 4, 1995, (29.4.1995), s.5.
- KEREMIDSKÝ,Marian. Obnovení pahorku Josefa Mareše. Znojemské noviny. Roč.3, 2004, (16.4.2004), s.7.
- MACOUN,Eman. ČSSD vzpomenula JUDr. Josefa Mareše. Znojemsko. Roč. 13, 2003, (6.5.2003), s.4.
- DAVID,Lukáš. Jóó, tehdá za první republiky... : k osobnosti a životu prvního českého starosty města Znojma, JUDr. Josefa Mareše. České Budějovice : Jihočeská univerzita, Historický ústav, [2002]. 28 s.
Referátek pro Vás vypracovala Eva Šrámková.