Referáty

• stavitel lodí, mořeplavec

Rudolf Krautschneider se narodil 27. srpna 1943 ve Vídni.

Po válce se s matkou přestěhovali do Znojma. Zde žil u svého dědečka, který byl jeho velkým vzorem. Už odmala stavěl na řece Dyji vory a plul na různých plavidlech. V 16ti letech viděl Rudolf poprvé moře.

V 17ti letech odešel pracovat do dolů v Karviné. Poté se toulal patnáct let po republice. Vystřídal spoustu povolání a byl neustále na cestách. Stále více jej začalo přitahovat moře a tak se rozhodl pořídit si vlastní lodě a cestovat.

Vlastnil lodě - Velu (1972), Polku (1979), Polárku (1989) a Victorii. Na svých lodích navštívil všechny kontinenty včetně Antarktidy.

V srpnu 1976 vyplul na svou první delší mořskou pouť. Vyplouval na lodi Vela ze Štětína a plul přes Severní moře, Skotsko, Norsko, Dánsko zase zpátky do Polska do obce Świnoujście.

O rok později (1977) startovala Vela opět ze Štětína a pokračovala k jižní části Faerských ostrovů a k Islandu. Přeplula polární kruh a po čtrnácti dnech doplula až k norskému přístavu Trondheim.

Za pomoci přátel začal Krautschneider po návratu z Islandu stavět novou, tentokrát desetimetrovou loď. Polka vyplula na cestu 12.8.1979 a to směrem na Špicberky.

Na podzim 1981 se Krautschneider vydal na osamělou plavbu přes Atlantik. Vyplul opět ze Štětína a kolem švédského a dánského pobřeží dorazil do Hamburku. Přistál v Lisabonu a další trasa vedla na Kanárské ostrovy. V listopadu 1981 spatřil Kapverdy.

Poté na své cestě pokračoval přes Atlantik. Nemocí oslabený mořeplavec se dostal k pobřeží Brazílie. Polka přirazila v zátoce Botafogo u Rio de Jančára a její kapitán se několik týdnů věnoval opravám a vlastní rekonvalescenci. V březnu 1982 plánoval cestu k mysu Hoorn, ale stále silněji cítil blížící se válečný konflikt. Až přišel 2. duben 1982, kdy několik tisíc příslušníků argentinské námořní pěchoty zaútočilo na Brity spravované ostrovy.

Argentinské vojenské velení vykázalo Krautschneidera z Malvín. Do velmi silné bouře Polka vyplula 10.4.1982 k jihoamerickým břehům. Teprve po dvou týdnech se dostala do Montevidea. Zde Krautschneider načas Polku opustil a polskou rybářskou lodí Gryf Pomorski se vydal do Brazílie a zpátky přes Atlantik domů.

V prosinci 1982 se Krautschneider vrátil letadlem do Jižní Ameriky. O vánocích opravoval jachtu a koncem ledna roku 1983 se vydal na další osamělou pouť. Dospěl až k Ohňové zemi a koncem února se vrátil k Falklandským ostrovům.

Vyplul do Buenos Aires a Montevidea a s migrující brazilskou lékařkou se vydal přes Atlantik ke Kanárským ostrovům. Po 56 dnech přistála Polka v Las Palmas.

Na jaře 1988 začal Rudolf za pomoci přátel stavět loď Polárka. V prosinci 1989 ji dopravili do Štětína, odkud se 19. srpna 1990 vydali na cestu kolem světa. Zastavili se v Lisabonu, na Kanárských ostrovech, Kapverdách a přes brazilský ostrov Trinidad se dostali do Kapského Města.

Po delším pobytu na jižním cípu Afriky se v listopadu 1991 pustili do jižních oblastí Indického oceánu.

Mořské bouře změnily plány osádky Polárky, cestu z Indického oceánu do Pacifiku jim „zatarasila" Tasmánie. Do přístavu Hobart dorazili 16.2.1992. Po týdnech na Tasmánii výprava obeplula ostrov a zamířila k australskému kontinentu - 8.5.1992 zakotvila v Sydney. Po krátké přestávce se Krautschneider se svými druhy vydal na Nový Zéland. Koncem listopadu 1992 se vydali na dlouhou cestu přes Pacifik.

Polárka se znovu dostala do studených vod v blízkosti Antarktidy. V lednu 1993 se jí podařilo dosáhnout Velikonočního ostrova.

Po návratu domů začal organizovat plavby pro dětské domovy. S přáteli začal stavět loď Viktorku - repliku plavidla, s jakým Magalhaesovi námořníci v letech 1519-1522 poprvé obepluli svět.

DÍLO:

Knihy:

• Jak nelze zabít město - v této knize zachytil svoje dětství z konce čtyřicátých a počátku padesátých let ve Znojmě.
• Lidé a oceán (1991) - popisuje svoji cestu po moři do Afriky.
• Ring volný - třetí kolo
• Legenda dobyvatelů
• Plachetnicí kolem světa pro pírko tučňáka (1996).
• Dopisy z ostrova tučňáků

Některá jeho díla byla přeložena do němčiny, angličtiny a polštiny.

LITERATURA:

• Kdo byl kdo naši cestovatelé a geografové. Praha, Libri 1998.
• KRAUTSCHNEIDER, R.. Jak nelze zabít město.[S.l.], Duduridu 1992.
• Rudolf Krautschneider. Sto a jedna zahraniční zajímavost. Roč. 37, č. 23 (2000), s. 44.

Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.