(též jako Jaroslav Humburger)
- spisovatel, novinář, prozaik
Narodil se 20. prosince 1902 v Nových Dvorech u Kutné Hory. Pocházel z rodiny obchodníka s koloniálním zbožím. Od r. 1909 navštěvoval obecnou školu v Nových Dvorech, v letech 1915-1918 měšťanskou školu v Kutné Hoře. Tam se také učil elektrotechnikem a přitom studoval na dvouleté živnostenské pokračovací škole v Nových Dvorech (1918-1920).
Ve 20.-30. letech působil jako žurnalista, psal nejdříve lokálky, později i fejetony, soudničky, reportáže apod., a to hlavně do Lidových novin a Národního osvobození.
Za 2. světové války byl pro svůj židovský původ perzekuován. 10.8.1942 byl z Prahy i s rodinou transportován do Terezína a odtud pak 1.10.1944 do Osvětimi (žena a dcera až 12.10.1944). Z Osvětimi byl převezen do Dachau (zaregistrován ke dni 26.1.1945), kde se stopy po něm ztrácejí.
DÍLA:
Po satirických protináboženských Ateistových povídkách, v nichž se opíral o svou zkušenost novináře-soudničkáře, věnoval se v souladu s celoevropským trendem biografickému románu a stal se u nás jedním z jeho prvních pěstitelů. Jeho romány o robustních osobách bouřliváků a pijáků, Mikuláši Dačickém a Petru Brandlovi (Brandlově osobě věnoval Humberger i námět nerealizovaného filmu Krev a písek, 1939), prokazují autorův smysl pro dobový kolorit i pro zachycení vnějších životních okolností a událostí, ale nepronikají k niterným konfliktům protagonistů. Hlubší psychologický záběr charakterizuje biografií vynálezce bleskosvodu Prokopa Diviše.
Knižně vyšlo: Ateistovy povídky (1930), Mikuláš Dačický z Heslova (1934), Prokop Diviš (1937), Petr Brandl (1938)
Ostatní práce: Vyrvané blesky (studie z dějin techniky, 1935), v Jihomoravských sloupcích - vtipných fejetonech, vypráví zábavně např. o znojemských okurkách, vinobraní, Vranovu nad Dyjí, o znojemské převratu 1918.
LITERATURA:
- Lexikon české literatury. 2/I. H-J. 1.vyd. Praha : Academia, 1993. 589 s.
Referátek pro Vás vypracovala Eva Šrámková.