- spisovatel
Od útlého dětství byl sirotek. Ve dvou letech mu nejprve zemřel otec (1914) a ve čtyřech letech i matka (1916), takže zůstal sám s bratrem. Karel byl odkázaný na péči příbuzných, kteří neměli přes doporučení školy zájem na jeho dalším vzdělání. Karel si tedy záhy začal cílevědomě doplňovat základní vzdělání pilným soukromým studiem a četbou. Již ve škole psal drobné příspěvky do časopisů pro mládež; první dva romány, napsané v roce 1936, zůstaly v rukopise. „Bílou letku“ si vyžádal krajan Francis Lederer v Hollywoodu. Druhý román „Peklo“ si zapůjčila chicagská Svornost na posouzení.
Roku 1938 mu vyšla první kniha – „Junácká křídla“, kde se odrážel autorův zájem o letectví a skauting. Až do roku 1939 přispíval také do chicagské Svornosti; získal tamější novinářskou legitimaci a členství v českém Syndikátu spisovatelů.
Roku 1938 odešel ze Znojma do Prahy; tam mu vyšel roku 1942 román pro děti z prostředí Čertovky a Kampy – „Čertováci“. V roce 1946 následovaly „Čtrnácté narozeniny Johnyho Harpera“ s leteckou tematikou; roku 1947 vyšel román z prostředí námořního letectva USA „Mighty“.
Po roce 1946 se vrátil do Znojma a začal plnit slib, který si dal za války – osvětlit význam díla Prokopa Diviše. Roku 1948 vyšel životopisný román, nazvaný příznačně „Dříve než Franclin“. Od té doby neustal Karel Černý prokazovat v domácím i mezinárodním prostředí závažnost Divišova vkladu do světové vědy a jeho prvenství v sestrojení uzemněného bleskosvodu. Byl hlavním iniciátorem a organizátorem znojemských oslav 250 let Divišova narození v roce 1948 i autorem reprezentační jubilejní publikace.
Od roku 1946 se také datovala dobrovolná fyzická i odborná spolupráce se znojemským muzeem, založení spolku přátel muzea, jednatelství v něm, organizační příprava přednáškové činnosti a v rámci této spolupráce současně propagační činnost ve prospěch Divišova odkazu, jednatelství v Divišově sekci při MNV Přímětice, spolupráce s tiskem, rozhlasem, televizí. Tato činnost brzy přesáhla hranice Znojma i republiky. Publikace a přednášky v zahraničí a spolupráce s Výzkumným ústavem elektrotechnickým v Brně, s ČSAV a VTS v Praze s sebou přinesla styky se zahraničními badateli, zejména když se Karlu Černému za podpory tehdejšího ředitele muzea RNDr. Winklera a vydatné pomoci přímětického faráře V. Kračmara podařilo v roce 1964 vytvořit expozici Prokopa Diviše v representační místnosti fary v Příměticích.
Přehledně didakticky koncipovaná výstava, která vyčerpávajícím způsobem shrnula dostupné informace o Divišovi, se stala cílem mnoha odborných exkurzí. Karel Černý tu působil až do roku 1975 jako správce a zasvěcený průvodce. Zhoršení zdravotního stavu, způsobené neustávajícím nepřátelským tlakem ze strany městských i okresních úřadů, jej donutilo odejít a předznamenalo žel i konec prosperity expozice.
Léta po roce 1948 nebyla příznivá ani pro spisovatelskou dráhu Karla Černého. Sazba skautského románu „Kamzičí strž“ byla v roce 1949 rozmetána, knihy pro mládež „Nebeský oheň“ a „O Breberce, Modráčkovi a panu Borovičkovi“ zůstaly v rukopise, stejně jako „Spoutaný blesk“, který potom vyšel v roce 1973 v Chicagu. V témže roce vyšel tiskem na pokračování v San Diegu letecký román „Mighty“. V roce 1964-1965 se Karel Černý podílel na sepsání publikace o P. Divišovi z pera arménského historika přírodních věd Ing. G. K. Cveravy.
Rozhodujícím způsobem ovlivnilo životní běh Karla Černého přátelství se znojemským sochařem a medailérem Janem Tomášem Fischerem, kterému stál po boku až do jeho smrti v roce 1957. Společně prožívali válku, první tvůrčí úspěchy, nejistoty 50. let. Společně pomáhali v muzeu za ředitele Vratislava Drlíka, pomáhali i odborníkům z památkových úřadů i universitním seminářům při soupisu památek Znojma a přípravě památkové rezervace. Karel Černý spolupracoval i na monografii Antonína Hartmana Jan Tomáš Fischer, která vyšla v roce 1960.
Jako výraz uznání dlouholeté spolupráce s muzeem byl Karel Černý jmenován v roce 1990 čestným členem předsednictva Sdružení přátel Jihomoravského muzea ve Znojmě. O dva roky později se podílel na spolupráci při realizaci retrospektivní výstavy z tvorby J. T. Fischera.
Karel Černý zemřel 29. ledna 1996 ve Znojmě.
DÍLO:
Knihy věnované P. Divišovi: Dříve než Franklin (1948), Prokop Diviš, český vynálezce bleskosvodu (1948), Spoutaný blesk (vyšel v Chicagu r. 1973 česky), Nebeský oheň (rukopis).
Knihy pro mládež: Peklo (rukopis), Bílá letka (rukopis), Čertováci (1942), Kamzičí strž (rukopis), O Breberce, Modráčkovi a panu Borovičkovi (rukopis).
Další díla: Junácká křídla (1938), 14. narozeniny Johnyho Harpera (1946), Mighty - Mohutný (1947).
LITERATURA:
- BÍNA, Zdeněk. Spisovatel Karel Černý osmdesátníkem. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1992. Znojmo: Státní okresní archiv, 1994, s. 111-112.
- FRECER, Jaroslav a KACETL, Jiří. Karel Václav Černý: 22. 7. 1912 - 29. 1. 1996. 5 x 100. Ve Znojmě: Jihomoravské muzeum, 2014, s. 9-21. ISBN 978-80-86974-17-0.
- ME. Znojemský spisovatel. Znojemská Rovnost. Roč. 4, č. 121 (21.07.1994), s. 7.
- NOVÁK, Pavel. Osobnost vpravdě znojemská. Znojemsko. Roč. 2, č. 41 (14.11.1992), s. 5.
Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.