ANDERSEN, Hans Christian – spisovatel
*2. 4. 1805 – Dánsko
+4. 8. 1875 – Dánsko
Životopis:
Roku 1841 se na svých cestách Evropou zastavil ve Znojmě, jednu epizodu, kterou zde zažil, uplatnil později ve své Sněhové královně.
Zdroj:
ŠÍPEK, Zdeněk. Velký dánský pohádkář na Znojemsku. Znojemsko. Roč. 22, č. 26, s. 4.
AUERSPERG, Evžen – hrabě
*13. 8. 1825 – Judenburg
+1. 2. 1891 – Bohunice
Životopis:
Hrabě Evžen von Auersperg Thurn am Hardt. Narozený v Judenburgu ve Štýrsku, zemřel v Bohunicích. Pohřben na hřbitově v Prosiměřicích.
Zdroj:
POLÁKOVÁ, Květoslava. 780 let Prosiměřic. Vyd. 1. Břeclav: Petr Brázda, [2006]. 160 s. ISBN 80-903762-5-8.
BRUCKNER, Karl – obchodník
*13. 11. 1823 – Miroslav
+12. 8. 1905 – Baden (Rakousko)
Životopis:
Obchodník se železem. Bratr Josefa Brucknera.
Zdroj:
MUZEJNÍ A VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST. Miroslav: město odhalených tajemství. Vydání první. Miroslav: město Miroslav, [2022], ©2022. 482 stran. ISBN 978-80-11-01154-3.
DEABIS, Michael – učitel
*10. 8. 1785 – Lukov
+1857
Životopis:
Na škole v Hartvíkovicích působil do 3. prosince 1846. Oženil se s Františkou z rodu Mathiase Kadlece a měli spolu šest dětí.
Zdroj:
Deabis [online]. [cit. 2021-10-06]. Dostupné na: http://cantores.wz.cz/jmen/d/deabis.html
DVOŘÁČEK, Ludvík – malíř, grafik, ilustrátor, pedagog
*18. 8. 1895 – Brno
+2. 7. 1972 – Brno
Životopis:
Byl synem učitele. 1914 maturoval na českém státním gymnáziu v Brně, 1914-1915 absolvoval první ročník stavitelského odboru na české technice v Brně, pak architekturu v Praze, nakonec 1920 pražskou AVU jako žák M. Švabinského a A. Brömseho. Učil na odborné typografické škole v Brně ve Veveří ulici. Byl znám jako krajinář i figuralista, který směřoval od impresivně pojaté malby k zjednodušení tvarů. Ryl dřevoryty, zpočátku v duchu symbolických a romantizujících představ uměleckého spolku Koliba, založeného 1914, tvořil suchou jehlou, kreslil ilustrace do časopisů a upravoval bibliofilské knižní edice. Byl členem Koliby a Skupiny výtvarných umělců v Brně. Od roku 1920 vystavoval v Praze, Uničově, Moravské Ostravě, Olomouci, Prostějově, Košicích, Hradci Králové a v Chrudimi a na členských výstavách Skupiny výtvarných umělců a Umělecké besedy v Brně a v Praze.
Zdroj:
Poklady z depozitáře. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 48, s. 8.
DVOŘÁK, Jan – architekt
*7. 8. 1925 – Brno
+2. 1. 1998 – Brno
Životopis:
Pocházel z rodiny středoškolského profesora. Po maturitě na Českém státním reformním reálném gymnáziu v Brně – Králově Poli studoval 1945-1950 na odboru architektury a pozemního stavitelství VŠT v Brně a získal titul ing. Roku 1950 se oženil s Ninou Čempalovovou a vychovali syna Vladimíra. Předpoklady pro tvůrčí práci získal jak u Vincence Makovského, tak u Bohuslava Fuchse ve vědecké aspirantuře, kterou ukončil obhajobou kandidátské disertační práce. Sochařský talent rozvíjel v ateliéru prof. Karla Pokorného na AVU v Praze. Od roku 1954 působil v urbanistickém ateliéru arch. Jiřího Novotného v Praze, 1959 přešel do Krajského projektového ústavu v Brně (Stavoprojekt), od roku 1964 pracoval v Kovoprojektě. 1969 se stal vedoucím ateliéru v Projektovém ústavu Českého svazu výrobních družstev v Brně, kde byl později jmenován hlavním architektem. 1987 odešel do důchodu.
Zdroj:
Biografický slovník českých zemí. [XV. sešit], Dvořák-Enz. Vyd. 1. Praha: Libri, 2012, s. 467-610 .
FIALA, Bohumír – prozaik, lékař
*6. 8. 1915 – Biala (Polsko)
+27. 6. 1979 – Ostrava
Životopis:
Povoláním lékař a svou zálibou spisovatel. Tak se dá charakterizovat tento syn četnického strážmistra. V roce 1934 maturoval na gymnáziu v Bánské Bystrici a pak studoval medicínu na Masarykově univerzitě v Brně. Po uzavření vysokých škol v době okupace byl až do října 1940 vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Studium dokončil až v roce 1945. Po studiích nejprve působil v nemocnici ve Znojmě, ale hlavně jako závodní lékař v Dubňanech u Hodonína. V roce 1971 přišel společně se svoji manželkou Boženou, rovněž lékařkou do Chuchelné, kde oba pracovali jako lékaři v rehabilitačním ústavu. V něm působil až do roku 1978. Šli sem za dcerou MUDr. Evou Homzovou, která se v ústavu nejprve léčila po těžké autonehodě, aby zde zůstala nadále pracovat. Manželka ráda a dobře malovala a její olejomalby jistě zdobí nejednu domácnost. Bohumír Fiala začal literárně tvořit kolem roku 1955 a hlavně dětem určoval své povídky a romány. K psaní využíval každé volné chvilky. Náměty čerpal z českých dějin. Rovněž napsal několik cestopisů, v nichž popsal zážitky z cest do bývalého Sovětského svazu, bývalé Jugoslávie a na Slovensko. Rovněž napsal publikaci s tématikou zdravovědy, vydanou i v slovenské mutaci. Bohumír Fiala vydal celkem dvacet titulů knih a časopisecky množství povídek, otiskovaných v moravských novinách 50. – 70. let. MUDr. Bohumír Fiala zemřel po těžké nemoci v Ostravě – Zábřehu.
Zdroj:
KYSELÁ, Miroslava. Fiala, Bohumír. Biografický slovník českých zemí. [17. sešit], Fi-Fn. Praha: Academia: Historický ústav AV ČR, 2014 S. 138.
FREILER, Lili – oběť nacismu
*15. 8. 1925 – Znojmo
+1942 – Terezín
Životopis:
Zavražděna nacisty.
Zdroj:
BORGES, Martin. Znojemská židovská smuteční oznámení z let 1880-1938. Praha: Židovská obec, 2022. 38 stran.
FUCHS, Kamil – architekt
*4. 12. 1930 – Brno
+13. 8. 1995
Životopis:
Po studiích architektury na brněnské technice se zaměřil kromě projekční praxe také na památkovou péči a obnovu historických objektů. Spolu s otcem Bohuslavem Fuchsem se stal autorem projektu na novostavbu obchodního domu v historickém centru Znojma.
Zdroj:
HORA, Jan a MERTA, Dan a OBERREITEROVÁ, Jana. Znojmo 1918-2020 : architektonické proměny. Ve Znojmě: Jihomoravské muzeum, 2021. 240 stran. ISBN 978-80-86974-34-7.
HAUGWITZ, Bedřich Vilém – hrabě, politik
*11. 12. 1702 – Polsko
+30. 8. 1765 – Miroslavské Knínice
Životopis:
Rakouský státník, jeden z organizátorů reforem Marie Terezie. Roku 1742 byl postaven do čela nově zřízené slezské státní kanceláře. V roce 1743 vypracoval návrh na reformu rakouské správy, kterou začal realizovat v Korutanech a v Kraňsku. V letech 1749–1761 byl prezidentem úřadu directorium in publicis et cameralibus, který sjednotil politické a finanční záležitosti monarchie a převzal agendu české a rakouské dvorské kanceláře. Od roku 1760 byl členem státní rady.
Zdroj:
HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. Vyd. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012, 306 s.
HAVLÍK, Lubomír Emil – historik, vědecký pracovník, knihovník
*30. 8. 1925 – Znojmo
+5. 3. 2000 – Brno
Životopis:
Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1950). Rok pracoval jako středoškolský profesor, ale v roce 1951 byl propuštěn pro ztrátu důvěry. Poté pracoval jako vedoucí knihovny Uměleckoprůmyslového muzea v Brně. Od r. 1956 byl aspirantem, později vědeckým pracovníkem Slovanského ústavu Československé akademie věd. V letech 1963-1985 externě přednášel na UJEP v Brně. Člen ústředního výboru nově zakládaného Svazu vědeckých pracovníků (1968). V r. 1978 se habilitoval a od r. 1987 doktor historických věd. Vědecký pracovník Ústavu dějin východní Evropy (1990), vědní obor: dějiny střední, jihovýchodní a východní Evropy ve středověku, včetně dějin Velké Moravy. Spolupracovník Čs. rozhlasu a Čs. televize (film Moravská země). Člen balkanistické komise, redakce rad odborných zahraničních časopisů, Společnosti pro Moravu a Slezsko, Moravského národního kongresu, Vlastivědné a muzejní společnosti. Člen komise pro územně správní a státoprávní uspořádání státu při Úřadu vlády České republiky (1990-1991) a člen komise pro národnosti Parlamentu České republiky a rady Moravskoslezské akademie pro vědu a kulturu (od r. 1994). Účastník řady mezinárodních a světových kongresů a sympozií. Držitel Řádu sv. Metoděje, stříbrné plakety Františka Palackého ČSAV (1988) a apoštolského požehnání uděleného písemně ad personam (1993).
Zdroj:
HAVLÍKOVÁ, Lubomíra. Havlík, Lubomír Emil. Biografický slovník českých zemí. Hav-Hel. Praha: Historický ústav AV ČR: Academia, 2020. S. 358-359.
HOFMANN von Hofmannsthal, Sigmund – lékař
*1. 8. 1805 – Vídeň
+14. 6. 1883 – Tavíkovice
Životopis:
Lékař.
Zdroj:
Biografický slovník českých zemí. Hem-Hi. Vydání první. Praha: Historický ústav AV ČR: Academia, 2021. Strany 472-627. ISBN 978-80-200-3275-1.
HRBEK, Josef – vlastivědný pracovník, archeolog, badatel
*21. 8. 1885 – Studená
+4. 9. 1950 – Plenkovice
Životopis:
Po absolvování docházky v obecné škole ve Studené studoval mezi léty 1897 a 1905 vyšší reálku v Telči. Studium zakončil maturitní zkouškou. Po té odešel studovat „techniku“ na univerzitu do Prahy. Bohužel J. Hrbek si nemohl nákladná studia dovolit, proto po absolvování dvou semestrů (1905–1906) v Praze končí a přesouvá se do Brna, kde v roce 1907 skládá úspěšně zkoušku na učitelském ústavu. Jako učitel působil na obecné škole v Nové Vsi (okr. Jihlava), pak v Kamenici odkud se v roce 1930, po 17 letech, přesouvá do Plenkovic. Josef Hrbek začal ihned po přesunu do Plenkovic podnikat procházky po okolí. Místní krajina ho velmi okouzlila. Při toulkách krajinou nacházel početné archeologické nálezy, jako např. kamenné nástroje a velké množství keramických střepů, o kterých ihned soudil, že jsou daleko starší než „hrnky našich dědů“. Velké množství nálezů v něm podnítilo zájem o archeologii. Začal studovat odbornou literaturu, sbírky v různých muzeích (zejména v Zemském muzeu v Brně) či navštěvoval výzkumy v nedalekých Hlubokých Mašůvkách, prováděné Františkem Vildomcem. J. Hrbek také začal s osvětou u místních obyvatel, kteří mu záhy začali nosit spoustu různých nálezů, a nedlouho po té započal s vlastními vykopávkami. Ty soustředil převážně v blízkém okolí Plenkovic, ale kopal také v Hlubokých Mašůvkách, Únanově, Kravsku, Mramoticích, v Plavči či v Rudlicích.
Zdroj:
Hrbek Josef [online]. [cit. 2019-11-1]. Dostupné na: https://www.archeologieznojmo.cz/osobnosti-regionu
CHMELÍČEK, Jan – hudební skladatel, kněz, pedagog
*11. 8. 1825 – Náměšť nad Oslavou
+30. 11. 1891 – Šatov
Životopis:
V letech 1862-1870 byl ředitelem bohosloveckého ústavu v Brně. Pak dělal faráře v Kloboukách. Od roku 1881 působil na faře v Šatově. Byl bratrem hudebního skladatele Josefa Chmelíčka.
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 32, s. 11.
JEDLIČKA, Bohumír – malíř, učitel
*25. 3. 1906 – Bítov (Znojmo, Česko)
+11. 8. 1985
Životopis:
Byl učitelem v Buchlovicích, pak na reálném gymnáziu v Bohumíně. Věnoval se novinářské kresbě a maloval průmyslové krajiny Těšínska. Významná byla jeho přednášková činnost v Ostravě, Bohumíně, Orlové, Opavě i v ostravském rozhlase, kde přibližoval posluchačům dílo Josefa Čapka, Julia Mařáka, Maxe Švabinského. Připravil řadu výstav našich umělců, sám několikrát vystavoval olejomalby krajin, zátiší a portréty. Vytvořil také cyklus kreseb – ilustrací na motivy Slezských písní a Stužkonosky modré. Kulturním institucím města Opavy osobně daroval v závěru svého života nejcennější publikace ze své bohaté knihovny. Mimo přednáškovou a výtvarnou činnost se věnoval i hudbě, pracoval jako dirigent studentských smíšených sborů, jimž připravil vlastní úpravy a instrumentace. Za druhé světové války režíroval ochotnická představení a s ochotníky spolupracoval i jako dirigent a výtvarník.
Zdroj:
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-1999. IV., CH-J. Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1999. 341 s. ISBN 80-86171-04-3.
JUDEX, Carl – hudební skladatel, učitel hudby
*1. 4. 1868 – Hostěradice (Znojmo, Česko)
+22. 8. 1905 – Brno
Životopis:
Karel Judex se narodil v malém moravském městečku Hostěradice, vyrostl v rodině poštovního zaměstnance, vystudoval hudbu a věnoval se pedagogické činnosti v Bratislavě a Brně. Oženil se s Emilie Schmidt a měli spolu syna Oskara. Jeho život skončil náhlým mozkovým krvácením ve 37 letech.
Zdroj:
Karl Judex [online]. aktual. 12. 9. 2014 [cit. 2020-03-10]. Dostupné na: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=10178
KABELÁČ, Jan – farář, kanovník
*2. 2. 1937 – Brno
+18. 8. 2015 – Brno
Životopis:
V letech 1981-1990 působil jako farář ve Vranově nad Dyjí. Později byl ustanoven kanovníkem. Po tříměsíční službě kooperátora v Tišnově vykonal základní vojenskou službu a od roku 1962 pak působil jako kooperátor postupně v Telči, v Jaroměřicích nad Rokytnou, v Jihlavě u sv. Jakuba a v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích. Od roku 1973 administrátor v Prušánkách, o dva roky později v Litobratřicích s excurrendy Troskotovice a Jiřice. Od roku 1981 ve Vranově nad Dyjí s excurrendy Lančov a krátce Štítary. Roku 1990 se stal farářem v Břeclavi – Poštorné. 1. září 1992 byl ustanoven II. dómským vikářem, kustodem katedrály a farářem v Brně na Petrově, v letech 1993–1999 vykonával navíc funkci vikáře brněnského. 27. listopadu 1994 jmenován kanovníkem Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně. V letech 1996–2002 působil navíc jako soudce Diecézního církevního soudu v Brně a v letech 2000–2002 jako rektor kostela sv. Michala v Brně. Od roku 2006 administrátor, později farář v Brně na Křenové a od roku 2013 vypomáhal v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích.
Zdroj:
ČERNÝ, Jiří. Přehled správců farnosti. Sakrální památky Vranova nad Dyjí. Vranov nad Dyjí: městys Vranov nad Dyjí, 2022. S. 12-14.
KONEČNÝ, Jaroslav – skladatel, pedagog
*21. 11. 1917 – Brušperk
+14. 8. 1985 – Zlín
Životopis:
Hudební vzdělání získal na brněnské konzervatoři a dále studoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde se zaměřoval na skladbu. Působil jako učitel hudby a hudební teorie. Byl uznávaným pedagogem, který vychoval řadu hudebníků a skladatelů. Většinu profesního života spojil se Zlínem, kde se aktivně podílel na kulturním dění, včetně práce v různých hudebních institucích a školách.
Zdroj:
Kalendárium osobností Moravy pro období 1996-2000. 1. vyd. Brno: Moravská zemská knihovna, 1995, 363 s.
KONVALINA, Josef – politik
*15. 8. 1908 – Blížkovice
+4. 8. 1985 – Znojmo
Životopis:
Pocházel z rodiny malorolníka, vystudoval dvouletou hospodářskou školu a až do roku 1960 působil jako soukromě hospodařící rolník na středně velkém hospodářství v Blížkovicích u Moravských Budějovic. Od poloviny 20. let se angažoval v katolické mládeži a dotáhl to až do jejích ústředních struktur. Roku 1938 byl zvolen do Moravskoslezského zemského zastupitelstva za ČSL. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za lidovce. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění. Zde setrval až do parlamentních voleb roku 1948. Po únoru 1948 byl akčními výbory vyloučen z politického života. Kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu nebyl vystaven osobní perzekuci, ale jeho manželka přišla o místo učitelky. Po celá 50. léta odolával tlaku na vstup do JZD. Až v roce 1960 do něj vstoupil a manuálně pracoval v živočišné výrobě, a to až do odchodu do penze v roce 1968. V tomto přelomovém roce se i nakrátko opět zúčastnil stranického života v ČSL a zasedl v jejím okresním výboru. S nástupem normalizace však o politiku přestal mít zájem.
Zdroj:
Josef Konvalina [online]. edit. 7. 6. 2020 [cit. 2020-08-10]. https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Konvalina
KRBÁLEK, Pavel – sochař, umělecký kovář, pedagog
*2. 4. 1928 – Miroslav
+29. 8. 2015 – Praha
Životopis:
Vyučil se kovářem v rodinné dílně na Moravě. Poté studoval v Brně Školu uměleckých řemesel (1948-1952, žák J. H. Šálka). Absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (1952-1956, žák B. Stefana). V roce 1956 studoval na Vysoké škole výtvarného a užitého umění v Berlíně (žák H. Drakeho). V 60. letech vedoucí osobnost železné kované plastiky v Československu. V roce 1968 odešel do Švýcarska, kde se soustředil na unikátní projev kovaného stříbrného a zlatého šperku a plastiky. Příležitostně se věnoval též pedagogické činnosti na švýcarských a německých výtvarných školách. Od konce roku 1989 navštěvoval Českou republiku. V rodné obci obnovil ateliér. Dne 9. 6. 2001 bylo slavnostně otevřeno v Miroslavi Muzeum pana Krbálka. Občanům své rodné obce věnoval monumentální sochu Radost, která se stala novou dominantou obce.
Zdroj:
KOHOUT, Pavel. O zlatotepci z Miroslavi, který nedá vadnout růžím. Mladá fronta dnes. 2013, roč. 24, č. 81, s. 11.
KÚN, František – farář, vikář, pedagog
*30. 8. 1825 – Javorník na Moravě
+6. 1. 1894 – USA
Životopis:
Pocházel ze zchudlého uherského šlechtického rodu z Kečkemetu. Studoval ve Strážnici, v Těšíně a v Debrecíně. Díky výborným studijním výsledkům byl vysvěcen na kněze už 26. 8. 1849. V letech 1849-1956 byl vikářem v Miroslavi. Na podzim roku 1856 odcestoval do Ameriky, aby tam sloužil česko-moravským evangelíkům. Usadil se na pozemku v Tampa Country ve státě Iowa začal farmařit. V roce 1859 se usadil v okolí Cedar Rapids, kde působil až do konce svého života. V letech 1870-1872 profesor klasické literatury v koleji Western College. Ovládal řečtinu, latinu, němčinu, maďarštinu, angličtinu. Od roku 1872 se věnoval jen práci kazatele. Kázal v češtině, němčině a angličtině.
Zdroj:
VÁVRA, Charles J. František Kun. Miroslavský zpravodaj. 1997, roč. 40, č. 4, s. 11.
MANNER, Hugo – politik, poslanec, velkostatkář, právník
*5. 8. 1835 – Znojmo
+1910
Životopis:
V letech 1870-1910 vlastnil zámek Návojná.
Zdroj:
HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart: biografisches Lexicon [online]. Brünn: Hermann Heller, 1890 [cit. 2019-09-19]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/12673981
MAYER, Hermenegild – opat
*14. 8. 1705 – Bratislava (Slovensko)
+2. 4. 1764
Životopis:
22. září 1745 zvolen do opatského úřadu v Louce. Předtím farářem v Prosiměřicích. V Louce působil do roku 1764.
Zdroj:
ECKL, Petr. Přestavba kláštera. Bonum opus: premonstráti v Louce (1190-1784) = Bonum opus: Die Prämonstratenser in Klosterbruck (1190-1784). Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2020. S. 137-158. ISBN 978-80-86974-32-3.
MEERMANN van Dalem, Jean – politik
*1. 11. 1753 – Haag
+19. 8. 1815 – Haag
Životopis:
Roku 1792 projíždí Znojmem. Znojmo, stejně jako Jihlavu považuje za krásná města, je však více zaujat klášterem v Louce.
Zdroj:
ČERNÝ, Josef. Příspěvek regionální literatury první třetiny 19. století k estetizaci Podyjí. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2017: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. S. 113-142. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2018.
MISSENIUS, Antonín – převor
*?
+9. 8. 1685 – Znojmo
Životopis:
Převor ve Znojmě. Byl členem olomouckého konventu, odkud přišel za převora do Znojma. Dokončil stavbu znojemského kostela. Získal pro toto dílo mnoho dobrodinců, mezi jinými i císaře Ferdinanda II. a Leopolda I. Reformoval kláštery v Boskovicích a v Praze. V roce 1644 zastupoval Českou provincii na generální kapitule jako druhý difinitor a rovněž v roce 1647 ve Valencii. Tehdy mu byly 23 roky. Pro svoji učenost a zásluhy byl jmenován císařem Leopoldem I. za vikáře české provincie.
Zdroj:
JINDRÁČEK, Efrém. Dominikánský klášter ve Znojmě: dějiny – památky – současnost. Vyd. 1. Znojmo: Klášter dominikánů, 2001. 80 s.
NÁCHODA a Lichtnburka, Ferdinand Leopold z – hrabě
*15. 8. 1625
+9. 11. 1677 – Ivančice
Životopis:
Syn Jiřího z Náchoda. Majitel panství v Miroslavi. Žil s matkou převážně v Rakousku, několik let strávil v Itálii a Nizozemí. Majetku se Ferdinand Leopold ujal po průtazích až v červenci roku 1649. Poprvé se oženil v roce 1657 s hraběnkou Terezií Annunciatou Františkou Gallasovou. Měli jednoho syna.
Zdroj:
HOLEČEK, Dalibor. Nástin dějin zámku v Miroslavi. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2008. ISBN 978-80-86931-36-4. S. 108-128.
NEHNĚVAJSA, Jiří – profesor, sociolog, redaktor
*9. 8. 1925 – Dyjákovice
+21. 7. 1996 – Pittsburgh
Životopis:
Po maturitě na gymnáziu v Brně odešel v létě 1944 do Anglie, kde v letech 1944–1945 sloužil v čs. letectvu. Po válce (1945–1948) studoval sociologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a současně působil jako redaktor Svobodných novin. V dubnu 1948 odešel do Švýcarska, kde studoval sociologii na univerzitách v Lausanne a v Curychu. V roce 1951 se vystěhoval do USA. V letech 1951–1956 přednášel sociologii na Coloradské univerzitě v Denveru a letech 1956–1961 na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Od roku 1961 byl řádným profesorem Pittsburské univerzity a v letech 1972–1977 ředitel zdejšího Centra pro sociální výzkum. Zabýval se zejména otázkami hospodářského a sociálního rozvoje v mezinárodním měřítku a výzkumem přírodních a technických katastrof. Od roku 1986 člen Rady svobodného Československa, 1984–1988 prezident Společnosti pro vědy a umění.
Zdroj:
NEŠPOR, Zdeněk R. Slovník českých sociologů. Vyd. 1. Praha: Academia, 2013, 467 s. ISBN 978-80-200-2221-9.
NOLBECK, Anton – opat
*26. 4. 1687 – Mikulov
+2. 8. 1745 – Znojmo-Louka
Životopis:
Louckým opatem byl zvolen 18. září 1729 a opatskou funkci vykonával až do své smrti. Byl nadřízeným premonstrátskému řeholníkovi Prokopu Divišovi s rodným jménem Václav Divíšek. Roku 1729 dal opravit farní kostel v Miroslavi a roku 1732 nechal zbudovat novou budovu fary. V letech 1737-1739 dal vystavět v Lechovicích, vedle poutního chrámu, zámek jako letní opatskou rezidenci.
Zdroj:
ECKL, Petr. Loucký klášter za opata Antona Nolbecka. Bonum opus: premonstráti v Louce (1190-1784) = Bonum opus: Die Prämonstratenser in Klosterbruck (1190-1784). Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2020. S. 123-136. ISBN 978-80-86974-32-3.
OLIVA, Bohumil – oběť okupace
*28. 10. 1934
+7. 8. 1945
Životopis:
Zemřel tragicky při náletu.
Zdroj:
HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. Vyd. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012. 306 s. ISBN 978-80-7275-093-1.
OPÁLKA, Otto – kněz, lékař
*19. 8. 1915 – Brno
+30. 10. 1988 – Mašovice
Životopis:
Po absolvování lékařské fakulty (1945) působil jako lékař. V letech 1960–1968 byl nespravedlivě vězněn. Po propuštění z vězení vstoupil v 53 letech do kněžského semináře a stal se členem řádu lazaritů. 1. července 1972 přijal kněžské svěcení. Od roku 1973 až do své smrti (1988) spravoval farnosti Mašovice, Hradiště a Citonice. Je pohřben na hřbitově na Hradišti.
Zdroj:
Výročí. Život farností Znojma. 2017, č. 6, s. 10.
OREL, Karel – sběratel folkloru
*1825 – Bystřice n. Pernštejnem
+18. 8. 1885 – Strážek u Bystřice n. Pernštejnem
Životopis:
Studoval na gymnáziu v Moravské Třebové, pak v Brně filozofii a bohosloví a po vysvěcení 1848 kaplanoval v Kamenici u Třebíče a administroval faru v Radostíně u Měřína. Stal se farářem ve Štítarech u Znojma a ve Strážku u Bystřice n. Pernštejnem, kde zemřel. Zabýval se literaturou, psal prózu a tiskl příspěvky v časopisech.
Zdroj:
Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. svazek, Biografická část. Vyd. 1. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007, 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4.
POTŮČEK, Josef – učitel
*25. 8. 1875 – Dalešice
+?
Životopis:
V Miroslavských Knínicích nastoupil 1. září 1894. Nejdříve zde působil provizorně, později byl jmenován definitivním podučitelem.
Zdroj:
HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. Vyd. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012. 306 s. ISBN 978-80-7275-093-1.
RAINER, Paul – spisovatel, básník, učitel
*10. 8. 1885 – San Candido (Itálie)
+2. 3. 1938 – Liberec
Životopis:
Syn podnikatele byl nejmladší z devíti dětí. Studoval na gymnáziu Stella Matutina ve Feldkirchu. Na přání otce měl být obchodník. Po promoci v roce 1911 šel učit nejprve do Vídně, poté do Znojma. Roku 1914 skončil v Liberci jako ředitel státní školy.
Zdroj:
Paul Rainer [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na: <http://de.wikipedia.org/wiki/Peter_Paul_Rainer_(Dichter)>.
SCHMERLING, Anton Ritter von – rada, ministr, právník
*23. 8. 1805 – Vídeň
+23. 5. 1893 – Vídeň
Životopis:
Prezident nejvyššího soudního dvora. Čestný občan města Znojma (1886).
Zdroj:
VRBKA, Anton. Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926: Kulturhistorische Bilder aus dieser Zeit. Nikolsburg: A. Bartosch, 1927, 592 s.
SCHNAIDER, Karel – voják
*8. 3. 1888 – Milíčovice (Česko)
+26. 8. 1915 – Kolomyja (Ukrajina)
Životopis:
Sloužil u domobrany č. 108.
Zdroj:
PEIKER, Otto. Kronika Milíčovice. [S.l.] : [s.n.], 1983.
SILBERSTEIN, Jakub – oběť holocaustu, lékař
*18. 8. 1875
+1942
Zdroj:
GRUNOVÁ, Eva. Dějiny Židů v Moravském Krumlově. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2003. S. 10-28.
SIMANDL, Karel – kněz
*14. 8. 1955 – Znojmo
Životopis:
V letech 1970 až 1974 vystudoval znojemské gymnázium a po maturitě se přihlásil ke studiu na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích, avšak nebyl přijat. Pracoval tedy jako poštovní úředník ve Znojmě a v Brně. V Itálii vystudoval filosofii a teologii na Papežské lateránské univerzitě a 19. prosince 1981 přijal v Římě kněžské svěcení. Poté ještě absolvoval postgraduální studium teologie a roku 1985 byl vyslán do Spojených států amerických, kde se stal farním vikářem v Berwicku v Pensylvánii. Roku 1992 byl jmenován kaplanem Jeho Svatosti, získal na Papežské lateránské univerzitě doktorát teologie a nastoupil na místo sekretáře apoštolského nuncia v Německu.
Zdroj:
Karel Simandl [online]. edit. 29. 2. 2020 [cit. 2020-08-07]. Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Simandl
SPIEGEL zu Diesenburg, Ferdinand von – majitel velkostatku
*12. 8. 1815 – Tribuswinkel (Rakousko)
+23. 7. 1877 – Višňové
Životopis:
Majitel velkostatku Višňové.
Zdroj:
MARKEL, Martin. Omezování svobodné politiky – decennium byrokratů (1849-1860). Svoboda a demokracie v regionu rakouského impéria: politika jihomoravských Němců v letech 1848-1919. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2010, s. 39-48.
TONDL, Ladislav – filozof
*28. 2. 1924 – Znojmo
+7. 8. 2015 – Praha
Životopis:
Vystudoval Filozofickou fakultu UK. Koncem 50. let byl nucen z politických důvodů univerzitu opustit. Roku 1968 založil v ČSAV pracoviště teorie a metodologie vědy. Po invazi musel odejít z ČSAV a pracoval jako projektant. Byl vedoucím pracoviště pro studium vědy, techniky a společnosti Filozofického ústavu AV ČR.
Zdroj:
Slovník českých filozofů. 1. vyd. V Brně: Masarykova univerzita, 1998. 697 s. ISBN 80-210-1840-2.
UNGER, Carl – architekt, profesor
*24. 8. 1915 – Olbramkostel
+21. 12. 1995 – Vídeň
Životopis:
Díky svému otci se rozhodl stát se architektem a tak studoval v letech 1935-1939 na Akademii výtvarného umění ve Vídni. Tam se také seznámil s dcerou učitele, Mary, kterou si nakonec v roce 1943 vzal. Akademii musel dokončovat během vojenské služby. Když přišla válka, usadil se v Korutanech a v roce 1949 se přestěhoval do Purkersdorfu blízko Vídně. Zde byl profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a zůstal zde až do svého odchodu do důchodu v roce 1985. Učil malbu, grafiku a malbu na sklo, v letech 1971-1975 byl zvolen rektorem. Unger je považován za velkého mistra moderního umění.
Zdroj:
BÍNA, Zdeněk. Tři významný rodáci. Městys Olbramkostel: střípky z historie. Znojmo: Pro Městys Olbramkostel vydal Zdeněk Bína, 2014, s. 93-98.
WENK, Carl – úředník, politik, poslanec
*4. 8. 1825 – Protivanov
+22. 6. 1889 – Moravský Krumlov
Životopis:
Narodil se v Protivanově jako syn tamního lesmistra. Karl se věnoval zemědělství a roku 1842 nastoupil do správního aparátu lichtenštejnského panství. Od roku 1876 zde zastával post zplnomocněného hospodářského rady. Dlouhodobě byl členem okresního silničního výboru v Moravském Krumlově a okresní školní rady tamtéž. Četné obce v regionu mu udělily čestné občanství. Měl značné znalosti v oboru agronomie. Podle nekrologu se značně zasloužil o zájmy Němců v Moravském Krumlově. V 70. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1878 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Ivančice, Mor. Budějovice, Pohořelice. V roce 1878 se uvádí jako kandidát tzv. Ústavní strany, liberálně a centralisticky orientované. Podle jiného zdroje ovšem byl zvolen díky kompromisu s českými voliči, kterým slíbil, že bude na sněmu náležet k centristickým poslancům a bude hájit spravedlivé snahy české. Uváděl se jako konzervativní zástupce německé strany. Jiný zdroj ho řadí mezi německé liberální politiky. Balancování mezi oběma etniky ovšem nebylo jednoduché a Wenk před zemskými volbami roku 1884 oznámil, že již nebude kandidovat. Ve sněmu pak po volbách usedl český kandidát Antonín Dvořák. Zemřel v červnu 1889 po dlouhé nemoci ve věku 65 let.
Zdroj:
Karl Wenk [online]. c2019 [cit. 2019-09-19]. Dostupný na: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karl_Wenk&oldid=17435673.
WERTHEIMER, Charlotte – oběť nacismu
*17. 8. 1885 – Znojmo
+16. 11. 1941 – Minsk (Bělorusko)
Životopis:
Sestra majitelů konzervárny na Tovární ulici ve Znojmě.
Zdroj:
BOUDA, Otto. Osudy znojemských židovských konzervářů po roce 1938. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2023: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv ve Znojmě, 2024. S. 90-101.
Dánsko
Životopis:
Roku 1841 se na svých cestách Evropou zastavil ve Znojmě, jednu epizodu, kterou zde zažil, uplatnil později ve své Sněhové královně.
Zdroj:
ŠÍPEK, Zdeněk. Velký dánský pohádkář na Znojemsku. Znojemsko. Roč. 22, č. 26, s. 4.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.
Tisková zpráva
