Bauše, Ivan – básník (55. výročí úmrtí)
* 04.02.1886 - Praha
+ 25.03.1959 - Praha
Dílo:
Publikoval v časopisech; překládal z ruštiny, zvl. Lermontova a Někrasova.
Literatura:
- Ivan Bauše [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné na: <http://aleph.vkol.cz/rego/rg0325.htm>.
Bornemann, Felix – politik (120. výročí narození)
* 02.03.1894 - Znojmo
+ 29.11.1990 - Regensburg
Životopis:
V roce 1913 složil závěrečnou zkoušku na Státní střední škole ve Znojmě. Poté šel studovat na Německou vysokou školu technickou do Brna a vystudoval zde čtyři semestry architektury, která jej velice přitahovala. Po první světové válce se nahlásil jako dobrovolník, ale byl zamítnut. Do armády odešel v květnu 1915. V mnoha nebezpečných konfliktech, zejména na východní frontě v Rusku, si uhnal nervový šok a zápal plic. Ale to jej nemohlo zastavit. Po uzdravení šel zpátky na frontu a dokonce v roce 1916 složil důstojnické zkoušky. Teprve po boji v Itálii, v květnu 1918, kde byl otráven plynem, se vrátil jako poručík rezervy do vlasti. Zde byl svědkem zhroucení Rakousko-uherské monarchie. V březnu 1918 vstoupil do Německé dělnické strany (DAP) vedené Hansem Knirschem, která se v květnu téhož roku transformovala v NSDAP a dvacetiletý Bornemann působí v jejím regionálním vedení na Znojemsku. Vzhledem k nemoci jeho otce, začal pracovat v rodinném podniku - knihkupectví. Po smrti otce v roce 1923 se stal Bornemann dědicem knihkupectví. Předsedou bytového družstva "Bezpečný domov". Pomáhal s přeměnou Německého domu. Byl členem německé Rady Lidé na jižní Moravě, Ústředního výboru Německý dům, zakladatel Sdružení moravských obchodníků, ředitel Sealsfieldovy školy, kurátor Jihomoravského muzea, zakladatel Německého divadelního spolku, zakladatel Sdružení pro místní historii, byl ve školní radě, člen německé gymnastické federace, člen Ligy Němců a člen německého kulturního sdružení. Jeho politické ambice začaly v roce 1935 s nástupem Sudetoněmecké strany, kde se pokoušel prosazovat zájmy sudetských Němců a demokracii v Praze. 6. prosince 1938 se stal komisařským okresním vedoucím (Kreisleiter) NSDAP na Znojemsku.
Literatura:
- MARKEL, Martin. Felix Bornemann v historické paměti aneb konec sudetoněmecké národní historiografie? Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2010. (2011), s. 7-17.
Bořík, Karel – malíř (85. výročí úmrtí)
* ?
+ 24.03.1929 - Praha
Dílo:
Malíř Bítovska, v letech 1922, 1924, 1925 uspořádal výstavy obrazů Bítovska.
Literatura:
- Kalendárium regionálních událostí a osobností pro rok 1989. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1988. Znojmo : Okresní archiv, 1989. S. 6, příl.
Brauner, Bohumil – vydavatel (115. výročí narození)
* 31.03.1899 - Moravský Krumlov
+ 22.12.1986 - Brno
Životopis:
Navštěvoval arcibiskupské gymnáziu v Kroměříži, které ukončil pro špatný prospěch z latiny v tercii. U svého otce se vyučil obchodníkem, praktikoval v Praze. Účastník 1. světové války (1917 - italská fronta). Po válce krátce vojákoval na Slovensku. Začal se angažovat v nově tvořící se lidové straně, která ho doporučila pro družstevní obchodní podnikání. V roce 1924 se obchodně osamostatnil. V Prostějově organizoval přednášky předních katolických intelektuálů. Pokračoval v tom i později, za války v Dolních Kounicích. Od roku 1928 působil v Moravském Krumlově. Po zabrání pohraničí v roce 1938 přestěhoval svůj velkoobchod do Alexovic u Ivančic. Po válce se stal nakrátko prezidentem obchodní komory, cestuje služebně do Francie a Belgie. Po únoru 1948 byl jeho velkoobchod, který přestěhoval do Brna znárodněn. Rodina přišla o majetek a postupně začal rozprodávat vzácná výtvarná díla. Měl 8 dětí, a v Dolních Kounicích bydlel od r. 1939 až do roku 1947, kde provozoval velkoobchod s kořením a vanilkovým cukrem.
Dílo:
Vydával: politicko-kulturní revue Zrno, vánoční novoročenky, dva bibliofilské tisky (svým způsobem mimořádné), sborníček devíti překladů básní (Uhlandovy básně Hausrecht - Domácí právo), Noční cesta (Jaroslav Durych 1945). V roce 1957 dokončil rukopis Vzpomínek (150 stran hustého strojopisu form. A4) a v roce 1974 doplnil tento svazek komentovaným opisem velké části korespondence, dopisů 70 přátel, spisovatelů, básníků, výtvarných umělců, kněží, řeholníků (Deml, Durych, Florian, Fuchs, Zahradníček aj. ).
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 13 (28.03.2011), s. 11.
Brožek, Ladislav – architekt (60. výročí narození)
* 28.03.1954 - Znojmo
Životopis:
Studoval na Gymnáziu v Moravských Budějovicích (1969-1973), poté na Vysokém učení v Brně, Fakulta architektury (1973-1979). Působil jako projektant ve Stavoprojektu Brno (1979-1991); vedoucí stavebního úřadu městské části Brno-Jundrov (1991-1993); tajemník na VUT Brno, Fakulta výtvarných umění (1993-1994); architekt - FT Studio Brno (1994-1995); urbanista - neformální sdružení Atelier nad Viaduktem (1995-dosud). Program regenerace krajiny mikroregionu Hrušovansko - koordinační studie, vedoucí autorského kolektivu a editor následné stejnojmenné publikace, kterou vydalo Zájmové sdružení obcí Hrušovansko, Hrušovany nad Jevišovkou, 2003. Zpracovatel urbanistických studií a územních plánů (nebo jejich změn) řady obcí na okrese Znojmo (Borotice, Ctidružice, Čejkovice, Dolní Dubňany, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Litobratřice, Němčičky, Pravice, Skalice, Slup, Tulešice, Velký Karlov, 1997 - dosud.
Literatura:
- Materiály MěK.
Fiker, Jan – kněz (95. výročí narození)
* 11.03.1919 - Velká Bíteš
+ 26.12.2000 - Petrovice
Životopis:
Byl vysvěcen 5.7.1944 v Brně. Před svým příchodem do Petrovic působil v Jaroměřicích nad Rokytnou. Mimo Petrovice spravoval i faru kadovskou. Své kněžské povolání plnil v době, která náboženství nepřála.
Literatura:
- GRUNOVÁ, Eva. Petrovice u Moravského Krumlova : kapitoly z dějin obce. Petrovice : [s.n.], 2005. 160 s.
Flesch von Brunningen, Isidor Vincenc – velkoobchodník (195. výročí narození)
* 26.03.1819 - Rousínov
+ 13.06.1884 - Brno
Životopis:
Velkoobchodník a podnikatel v cukrovarnictví, pivovarnictví. Za zásluhy o účast na světové výstavě v Paříži byl roku 1879 povýšen do šlechtického stavu (von Brunningen). Založil a vedl velkoobchod I. V. Flesch v Brně. Byl spolumajitelem cukrovaru v Modřicích. Roku 1868 uvedli v život akciový brněnský pivovar dva podnikatelé (Moritz Bauer a Isidor Vincenc Flesch) - byl založen kapitálem 500 000 zlatých s plánovaným výstavem 50-100 000 věder ročně. Byl prezidentem Společnosti rafinerie cukru v Hrušovanech nad Jevišovkou, člen dalších správních rad a společností, též ve vlnařském průmyslu.
Literatura:
- Isidor Vincenc (Israel) Flesch von Brunningen [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: <.">http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=11415>.
Fournier, Arnošt Josiáš – knihkupec (205. výročí narození)
* 13.03.1809 - Berlín
+ 28.08.1878 - Znojmo
Životopis:
Správce a později majitel knihkupectví a nakladatelství ve Znojmě (1835-1884). Získal firmu sňatkem s vdovou po znojemském knihkupci E. Haberlovi. V r. 1861 přijal za společníka svého synovce L. Haberlera a závod nesl jejich společné jméno. V r. 1884 se stal majitelem knihkupectví a nakladatelství K. Bornemann.
Dílo:
V letech 1844-1852 soustavně publikoval českou beletrii a lidovýchovnou četbu, takřka výhradně překladovou. Překladatelem a upravovatelem většiny jeho knih a zřejmě i poradcem byl J. Pečínka. Vycházela zde první česká knižnice spisů pro mládež (1844-1847, 12 titulů), knižnice určená řemeslníkům a rolníkům (1844, 3 tituly), knižnice zahraničních románů (1844-1845, 2 tituly).
Vydal: Mikšíček, M. : Národní báchorky (2. sv. , 1845), Pečírka, J. : Václav Novák aneb sedlák, jak by měl býti (2. sv. , 1847), Valouch, F. : Delkamovánky pro mládež (1851).
Literatura:
- Nakladatelé a knihkupci ve Znojmě. Neevidované materiály. Č. 194.
Gastierer, Hugo – spisovatel (125. výročí narození)
* 30.03.1889 - Hrušovany nad Jevišovkou
+ 04.07.1958 - Vídeň
Životopis:
Měšťanku vychodil v Drnholci, pak byl na gymnázium v Bukurešti (gymnázium zaměřené na spojení filozofie a teologie), už v 19 letech zpíval jako podjáhen, a to i při Arcibiskupské Papežské mši a královském obřadu ve starém klášteře. Podstoupil dlouhé cesty, když začal studovat filozofii a historii na univerzitách ve Vídni, New Yorku a Innsbrucku. Pak se vrátil domů do Hrušovan nad Jevišovkou. Psal krásné povídky, skici, básně, které se objevili v prestižních listech a časopisech. Psal i větší publikace včetně scénářů.
Literatura:
- BLÖSL, Joachim. Südmährens Dichter und Sänger : Eine Erntelese. Nikolsburg : Bartosch, 1925. 294 s.
Hasmandová, Antonie – řeholnice (100. výročí narození)
* 25.03.1914 - Huštěnovice (okr.Uh.Hradiště)
+ 21.01.1988 - Znojmo - Hradiště
Životopis:
Narodila se 25. 3. 1914 v Huštěnovicích. V šesti letech jí umírá matka. V roce 1923 šla k prvnímu svatému přijímání, o tři roky později biřmována v Babicích (biřmovací jméno Ludmila). 6. července 1927 vstupuje jako školní čekatelka do kláštera ve Frýdlantu nad Ostravicí. V letech 1929-1933 navštěvuje jako čekatelka učitelský ústav u sv. Anny v Praze a studium ukončuje maturitou. 14. 8. 1933 slaví obláčku a dostává řeholní jméno S. Marie Vojtěcha. V roce 1940 skládá věčné sliby. V letech 1941-1942 byla učitelkou v Třeboni a ve Frýdlantu, 1942-1945 ošetřovatelkou v nemocnici ve Slaném, 1945-1949 ředitelkou školy v Brně-Líšni. V letech 1950-1952 byla představenou komunity sester v Neumanneu v Prachaticích. 10. září 1952 zatčena Státní bezpečností, o rok později odsouzena Krajským soudem v Českých Budějovicích na 8 let vězení za čin velezrady jako "vatikánská špiónka". 10. 5. 1960 propuštěna na všeobecnou amnestii z pardubické věznice. V letech 1960-1970 pak působí v různých službách Charitního domu ve Vidnavě (od 1. 10. 1969 je představenou sester vidnavské komunity). 8. července zvolena generální představenou Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Znojmě-Hradišti. V říjnu 1987 vážně onemocněla, potvrzena diagnóza zhoubného nádoru na plicích. Umírá 21. ledna 1988 ve Znojmě-Hradišti, kde je též pohřbena. 29.listopadu 1996 byl na popud biskupa Msgr. Vojtěcha Cikrleho zahájen proces svatořečení Boží služebnice matky Vojtěchy Hasmandové.
Literatura:
- SKÁLOVÁ, Veronika. Těžká cesta. Až ke svatořečení? : Boromejku Matku Vojtěchu Hasmandovou věznili komunisté, ale nezlomili ji. Mladá fronta dnes. ISSN 1210-1168. Roč. 19, č. 19 (23.01.2008), s. 5, Jižní Morava.
Havránek-Zimmerhansl, František – malíř (85. výročí úmrtí)
* 19.05.1890 - Praha
+ 12.03.1929 - Praha
Životopis:
Absolvent AVU u profesorů Ženíška a Roubalíka. Přesto, že se jako rodilý Pražan věnoval ve své tvorbě především zobrazení pražských motivů, podlehl kouzlu romantické krajiny bítovských strání do té míry, že od konce druhého desetiletí 20. století pravidelně zajížděl do Podyjí, kde s oblibou tvořil v plenéru. Po samostatné výstavě ve Znojmě v roce 1921, kde představil výsledek svých moravských námětů vystavoval v roce 1922 s "Bítovskou kolonií" v Praze.
Literatura:
- ŠTURC, Libor. Výtvarná kultura ve Znojmě mezi dvěma světovými válkami. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. (1999), s. 10-29.
Chlumetzky, Johann Freiherr von – ministr (180. výročí narození)
* 23.03.1834 - Zadar (Chorvatsko)
+ 11.12.1924 - Rakousko
Životopis:
Čestný občan města Znojma (1893).
Literatura:
- VRBKA, Anton. Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926 : Kulturhistorische Bilder aus dieser Zeit. Nikolsburg : A. Bartosch, 1927. 592 s.
Kolář, Stanislav – legionář (35. výročí úmrtí)
* 21.04.1898 - Petrovice
+ 30.03.1979 - Znojmo
Životopis:
Mládí prožil v rodné obci. Později odešel se učit k jednomu vídeňskému obchodníkovi. Za 1. světové války narukoval k 8. regimentu rakousko-uherské armády a byl s ní nasazen na italskou frontu, kde ho nepřítel zajal. Ze zajateckého tábora Vitoria na Sicílii se přihlásil do československého vojska. Začátkem března 1918 byl přijat k 31. pluku "ARCO". Později přešel k 39. pluku rozvědčíků. Bojoval na Doss Altu. Z války se vrátil jako četař italských legií a začal pracoval na soudě v Podkarpatské Rusi. Po 2. světové válce působil u soudu ve Znojmě. Za svou válečnou činnost obdržel: Válečný kříž 1918 s hvězdičkou na stuze, Italský válečný kříž a další naše i zahraniční vyznamenání.
Literatura:
- ALEXA, Václav. Bojovali za vlast : Legionář Stanislav Kolář. Znojemské listy. Roč. 8, č. 7 (18.02.1999), s. 2.
Korompay, Leopold – kněz (185. výročí úmrtí)
* 1771 - ?
+ 21.03.1829 - Brno
Životopis:
Syn brněnského malíře Františka Vavřince Korompaye. Mezi roky 1810-1812 působil jako duchovní správce ve znojemské farnosti sv. Kříže. K malířství měl vrozené vlohy a vzhledem k úmrtí svého otce se v něm vzdělával jako samouk. Šťastnou náhodou se v Bretschneiderově domě ve Znojmě setkal s malířem krajin Martinem Molitorem, který si ho oblíbil a umožnil mu zdokonalit se v malířské technice. Postupně si osvojil krajinomalbu, a také tvorbu portrétů čímž získal ocenění u znalců a milovníků umění.
Literatura:
- VALEŠ, Tomáš. Mezi Brnem a Vídní. Umění a umělci ve Znojmě a okolí 1715-1815 : disertační práce [online]. [cit. 2012-11-05]. Dostupné na: http://is.muni.cz/th/111041/ff_d/Vales_disertace_text_upraveno.pdf
Kubica, František – lékař (105. výročí narození)
* 06.03.1909 - Nové Město na Moravě
+ 28.02.1973 - Hartvíkovice
Životopis:
Absolvent třebíčského gymnázia (1931) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1937). Poté působil jako praktický lékař v Třebíči (1937-1939, Stařeč (1939-1945, ve Znojmě (1945-1948, v Jihlavě (1951-1973. V letech 1948-1951 byl vězněn v Jáchymově a v Leopoldově.
Dílo:
Fotografické výstavy: Pressfoto Praha a Bratislava, Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Muzeum Vysočiny, Galrie Jihlava a Třebíč, Ciba-Geigy Zürick.
Fotografické publikace: Za krásami a rekreací do Podyjí (1969), Bítovsko (1962).
Vydal v bibliografické úpravě básně J. Seiferta a J. Zahradníčka.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 9 (28.02.2011), s. 11.
Latzl, Benedikt – varhanář (130. výročí úmrtí)
* 17.03.1818 - Prostějov
+ 08.03.1884 - Znojmo
Životopis:
Narodil se jako syn tabatěrkáře Martina Latzla a jeho ženy Mariany, rozené Kameníčkové. V polovině čtyřicátých let se vyučil u Ignáce Reinolda ve Znojmě a po jeho smrti si vzal 9. 8. 1853 vdovu Antonii za ženu, přestože byla o devět let starší než on. S ní také vyženil i Reinoldův dům. Zemřel ve Znojmě na zápal plic.
Dílo:
Varhany stavěl a opravoval nejen na jižní Moravě, ale též v Dolním Rakousku. Stavěl dobré varhany převážně pro malé venkovské kostely, a jen málokdy se mu naskytla možnost postavit dvoumanuálový nástroj. Prospektové píšťaly svých varhan zdobíval výstupky ve tvaru kříže podobně jako a. Richter a Výmola st. Řezby nad píšťalami v jeho varhanách připodobňují síťovinu na tmavém pozadí. Postavil např. varhany v Niedernondorfu (1854), v Mašovicích (1860), v Kirchbachu (1870), v Žeroucích (1872), ve Staré Říši (1874). Do současnosti se v kostele Zasnoubení Panny Marie dochovaly jednomanuálové varhany s deseti rejstříky. Podle zápisu v obecní kronice tento nástroj postavil v roce 1870 znojemský varhanář Benedikt Latzl nákladem 720 zl. Mají 8 registrů a jednu klaviaturu.
Literatura:
- Benedikt Latzl [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: <.">http://www.varhany.net/zivotopis.php?idv=131366>.
Loveček Lichtag, Steve – producent (60. výročí narození)
* 04.03.1954 - Znojmo
Životopis:
Od roku 1995 průběžně realizoval šestidílné tematické dílo Hledání křišťálového světa a poté slavný dokument Carcharias - Velký Bílý, jenž měl premiéru v roce 2001 na televizní stanici NBC v USA. V roce 2002 napsal knihu Čekání na bílou smrt, která se stala rekordně rychle bestsellerem na knižním trhu, doposud bylo prodáno přes 20 tis. výtisků. Druhá kniha Tanec modrých andělů vyšla v roce 2006, první vydání bylo rozprodáno na vánočním trhu. V roce 2004 natočil další úspěšný film Tanec modrých andělů. Steve Lichtag je prezidentem nadace CRYSTAL PLANET, zaměřené na ochranu podvodní flory a fauny. Spolupracuje úzce se zahraničními osobnostmi jako je Jean-Michel Cousteau Michael Rutzen,William Parks, Dr. Erich Ritter, Dr. Samuel Gruber, nebo Garry Atkinson. Stále tvoří a vytváří své původní projekty, je členem řady mezinárodních filmových porot a institucí, zabývajících se přírodou a její ochranou. Jméno Lichtag je na seznamu žádaných hostů filmových festivalů a odborných eventů po celém světě.
Literatura:
- DOUBRAVA, Lukáš. Steve Lichtag. Učitelské noviny. ISSN 0139-5718. Roč. 115, č. 22 (2012), s. 2.
Máchalová, Marie - sběratelka pohádek (35. výročí úmrtí)
* 06.12.1913 - Brno
+ 05.03.1979 - Jihlava
Životopis:
Brzy osiřela a byla vychovávána v Martínkově u příbuzných, podle nichž si zvolila i svůj pseudonym. Maturovala r. 1930 na reálném gymnáziu v Moravských Budějovicích, r. 1935 absolvovala učitelský ústav ve Znojmě. Učila na Slovensku, v Čechách, v letech 1940-1948 v Martínkově, v Jihlávce 1948-1949, v Jihlavě 1949-1954 a do r. 1970 na cikánské škole a školce.
Dílo:
Přispívala do novin a časopisů: Od Horácka k Podyjí, Lidové noviny, Lidová demokracie, Jiskra, Tvorba.
Vydala: Vlčí dvůr, Brno 1947 (román vycházel v tisku na pokračování i knižně); Lidé mezi lidmi, Praha 1961, román z cikánského života.
Nepublikované práce: Poslední martínkovská rychtářka, povídka dle rodinné kroniky; Požár, Na břehu, Černý kormorán, povídky; Dobrou noc kapitáne, novela; Studna pod akáty, román; Půlnoční hvězdy, básně; Cikánské písně, překlady cikánských písní.
Literatura:
- Moravskobudějovicko-Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s.
Makovička, František – malíř (125. výročí narození)
* 23.03.1889 - Moravské Budějovice
+ 04.10.1970 - Jevíčko
Životopis:
Studoval na keramické škole ve Znojmě, na UMPRUM v Praze a na Akademii užitých umění ve Vídni, kde zároveň pracoval v keramickém závodě. Rok studoval v Paříži. Působil jako středoškolský profesor v Tišnově, Prostějově, Vsetíně. Věnoval se malbě, maloval mj. portréty a krajiny. Vytvořil také řadu keramických reliéfů, sošek a obrazů.
Literatura:
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců : 1950-2001 ; VII., L-Mal. Vyd. 1. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 2001. 343 s.
Moučka, František – výtvarník (75. výročí narození)
* 27.03.1939 - Přímětice
Životopis:
Vystudoval výtvarnou výchovu na Pedagogickém institutu v Brně, stal se členem Skupiny učitelů výtvarníků (SUV), která pracovala pod vedením Ivo Kalabise při Klubu školství B. Václavka. Účastnil se několika studijních pobytů na Rujaně, kde se věnoval především studiu krajinomalby. Nejčastěji se zabývá kolorovanou kresbou a malbou temperami.
Dílo:
Společné výstavy se SUV: Brno, Hodonín, Opava, Mikulov, Rujana.
Samostatné výstavy: Kravsko (1995), Želetice (1998), Želetice, Kravsko, Moravský Krumlov, ZŠ Nedvědice (vše 1999), Horní Dunajovice (2000), Znojmo (2001).
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 13 (23.03.2009), s. 11.
Nevrkla, Josef – učitel (30. výročí úmrtí)
* 1916 - ?
+ 26.03.1984 - Znojmo
Životopis:
Působil v pohraniční jako ředitel v Čížově, Jevišovicích a v Blížkovicích, kde ukončil v roce 1976 svou pedagogickou dráhu.
Literatura:
- KJ. Za Josefem Nevrklou. Znojemsko. Roč. 25, č. 15 (11.04.1984), s. 3.
Opočenský, Josef – církev (200. výročí narození)
* 09.03.1814 - Klášter
+ 17.07.1870 - USA
Životopis:
Josef Opočenský byl druhým duchovním správcem miroslavského evangelického sboru. Jako duchovní začínal ve Veselí na Českomoravské vysočině. Poté dvanáct let sloužil ve sboru v Zádveřicích na Valašsku. Opočenský po třech letech opustil miroslavský sbor a v roce 1859 odcestoval do Texasu i se svojí rodinou. Brzy po jejich příjezdu vypukla ve Spojených státech občanská válka. Mnoho Čechů a Němců v Texasu nechtělo bojovat na straně Konfederace, jejímž členem Texas byl, a proto volili dočasný odchod do Mexika. Stejně se zachovala i rodina Josefa Opočenského. Po svém návratu roku 1864 zorganizoval evangelický sbor v místě, které nazval Veseli, podle svého prvního působiště. Název města byl zkomolen, takže se dnes jmenuje Wesley. Josef Opočenský zemřel v červenci roku 1870.
Literatura:
- BEDNAŘÍK, Aleš. František Kún a Josef Opočenský, aneb z Miroslavi do Ameriky před téměř 150 lety. Miroslavský zpravodaj (2002), č. 5.
Pafka, Oskar – malíř (65. výročí úmrtí)
* 07.12.1896 - Znojmo
+ 04.03.1949 - Voitsberg (Rakousko)
Životopis:
V letech 1911-1914 studoval na Odborné keramické škole ve Znojmě. V roce 1914 nastoupil do Mistrovské školy pro monumentální sochařství na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole u slavného vídeňského sochaře Antona Hanaka, byl však přímo ze studií odveden na frontu. Po válce se vrátil do Znojma a dokončil jako hostující žák Odbornou keramickou školu ve školním roce 1919/1920. Věnoval se kreslenému humoru, kresleným alegoriím, sgrafitům a monumentálnímu malířství ve stylu art deco a symbolismu. V roce 1939 odešel do Vídně.
Dílo:
Zabýval se malbou kombinované techniky s typickým ornamentem. V Jihomoravském muzeu ve Znojmě uloženy grafiky a malby. Jeho významným dílem jsou sgrafita na dnešním Horním náměstí či na Kovářské ulici. Jeho alegorické scény a sgrafita "Oplakávání" zdobí např. i Arcibiskupský palác v Praze a "Poslední soud" pak Biskupský palác v Brně. Dělal též návrhy na barevné vitráže v kostele sv. Prokopa v Únanově.
Literatura:
- ŠTURC, Libor. Významní absolventi Odborné keramické školy ve Znojmě v letech 1872-1922. Odborná keramická škola ve Znojmě : 1872-1922. Znojmo : Jihomoravské muzeum, 1997. ISBN 80-902383-2-7. S. 15-16.
Poš, Kristian – trubač (310. výročí úmrtí)
* 1684 - ?
+ 30.03.1704 - Moravský Krumlov
Životopis:
Před rokem 1704 knížecí trubač.
Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.
Prášek, Antonín – spisovatel (55. výročí úmrtí)
* 20.12.1886 - Zvěrkovice
+ 01.03.1959 - ?
Životopis:
Na kněze byl vysvěcen v Brně r. 1911. V letech 1916-1917 byl farářem v Předíně, 1917-1959 v Bohuticích.
Dílo:
Psal mravoučné povídky pro mládež.
Literatura:
- ZEJDA, Radovan. Spisovatelé, publicisté a překladatelé. Moravskobudějovicko ; Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. ISBN 80-85048-75-2. S. 473-491.
Sedláček, Josef – učitel (100. výročí narození)
* 06.03.1914 - Brno
+ 16.02.1945 - Mírov
Životopis:
Umučen v káznici, zemřel po více než třech letech věznění. Učitel - obecná škola ve Vémyslicích, okres Moravský Krumlov.
Literatura:
- Josef Sedláček [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na: <.">http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1270>.
Smutný, Miloslav – sochař (25. výročí úmrtí)
* 02.02.1912 - Jindřichův Hradec
+ 29.03.1989 - Znojmo
Životopis:
Absolvent Odborné keramické školy v Bechyni (1930). Působil jako modelář v jedné soukromé firmě ve Svijanech na Liberecku (1930-1937). Od r. 1937 pracoval u firmy Sláma ve Znojmě. Po druhé světové válce působil čtyřicet sedm let v Keramických závodech jako výtvarník. Vytvářel návrhy figurální a ozdobné keramiky pro Keramické závody Znojmo, Kravsko a Bechyni. Pedagog na LŠU (1961-1964). Hlavní výtvarník Znojemského historického vinobraní a Hodokvasů, navrhoval i kostýmy.
Dílo:
Autor postavy Hostana na vinětě piva Hostan, malby na skle v obřadní síni Městského úřadu ve Znojmě.
Reliéfy: Moravský Krumlov, Šatov, Mikulovice.
Sgrafita: Znojmo, Hnanice, Tešetice.
Výstavy: Světová výstava keramiky v Praze (1962), Jindřichův Hradec, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Znojmo aj.
Část návrhů na realizaci uložena v Jihomoravském muzeu ve Znojmě.
Literatura:
- ŠTURC, Libor. Výtvarná kultura ve Znojmě mezi dvěma světovými válkami. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. (1999), s. 10-29.
Staroštík, Josef – kronikář (20. výročí úmrtí)
* 16.03.1908 - Unčovice
+ 12.03.1994 - ?
Životopis:
Začal studovat reálné gymnázium v Litovli, ale studia musel přerušit. Několik let pracoval jako dělník. V r. 1930 se přihlásil na jednoroční mlékárenskou praxi do želetavské mlékárny. Poté přijat do mlékárenské školy v Kroměříži. Po absolvování nastoupil jako vedoucí výroby do soukromé mlékárny na Českobrodsku v Čechách. V r. 1937 odešel do Prahy, pracoval v mlékárenském ústředí. Zástupce vedoucího výrobního oddělení Svazu pro mléko a tuky (1946-1947) a později jeho vedoucí. Ředitel mlékárenského závodu v Moravském Krumlově (1948-1970).
Dílo:
Zakladatel periodického městského časopisu Moravskokrumlovský zpravodaj (1971). Téhož roku se ujal zpracování městské kroniky, kterou v Moravském Krumlově po ztrátě původní kroniky v r. 1945 nikdo nevedl. Kronikářem byl 16 let. Zaznamenával události tak, aby se zápisy staly pravdivým obrazem života společnosti, v níž nejsou jen samé úspěchy, ale i problémy, jak je život s sebou přináší. Proto jsou jeho záznamy cenným pramenem pro místní historiky. Od r. 1974 řídil a spravoval Zámeckou galerii Alfonse Muchy. Věnoval se také výtvarnictví. Své ilustrace uplatňoval nejen v kronice města a v městském zpravodaji, ale pořádal i výstavy svých obrazů.
Literatura:
- BÍNA, Zdeněk. Josef Staroštík, bývalý kronikář města Moravský Krumlov, osmdesátiletý. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1988. (1989), s. 130-131.
Steinmetz, Eduard – mlynář (170. výročí narození)
* 11.03.1844 - Vémyslice
+ 16.07.1901 - ?
Životopis:
Po pečlivém domácím vychování navštěvoval prvně tehdejší českou školu ve Vémyslicích, později pak studoval na německé reálce ve Znojmě, kde si německou řeč jak ve slově tak i písemně dokonale osvojil. Pak vyučil se mlynařině jednak u otce, jednak na jiných mlýnech. Eduard Steinmetz vojákem nebyl, snad prý byl vykoupen, což se tehdy dělávalo. Ve veřejném životě byl později významným pracovníkem, byl v obecním výboru, býval dlouhá léta předsedou místní školní rady, v místní záložně zastával místo pokladníka, též býval členem okresního silničního výboru. Když byl v roce 1895 zřízen hasičský sbor, ujal se vedoucí funkce. Později byl zvolen za okrskového náčelníka a tuto funkci zastával až skoro do smrti. V 28 letech převzal mlýn po otci a oženil se s dcerou mlynáře v Třebíči Karlou Mollovou. Eduard Steinmetz zemřel náhle, postižen srdeční vadou, na kterou již delší dobu trpěl. Pohřben byl za veliké účasti příbuzných, zástupců úřadů a jiného obyvatelstva do hrobu svých rodičů.
Literatura:
- Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2010 : historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo : Státní okresní archiv Znojmo ; [Brno] : Moravský zemský archiv v Brně, 2011. 221 s.
Steinmetz, Karel – montér (125. výročí narození)
* 23.03.1889 - Vémyslice
+ 10.11.1952 - Znojmo
Životopis:
Obecnou školu vychodil ve Vémyslicích, měšťanskou školu v Třebíči. Pak nastoupil místo lesního praktikanta na třebíčském velkostatku u švagra Petlíka a měl po uplynutí zkušební doby nastoupit do některé lesnické nižší školy. Z rodinných důvodů z tohoto plánu sešlo a ujednáno, aby se věnoval strojnictví a udělal si průmyslovou školu. Nastoupil jako učeň do strojírny Mayera v Hrotovicích, kde byl zaměstnán v letech 1904-1907, kdy obdržel výuční list jako strojnický tovaryš. K návštěvě průmyslové školy již pro různé obtíže nedošlo, a proto nastoupil místo u firmy Hofherr a Schrantz ve Vídni roku 1907, ale byl pro nedostatek práce v únoru 1908 propuštěn. Poté nastoupil místo u firmy Glayton a Schuttleworth, továrna na hospodářské stroje ve Vídni, kde setrval jako montér až do nastoupení vojenské služby. V říjnu 1910 nastoupil vojenskou službu u pěšího pluku č. 99 - znojemského do Vídně, kde dosáhl hodnosti c. k. desátníka. Po propuštění z vojenské služby byl zaměstnán od listopadu 1913 v Turčanském Sv. Martině při zřizování městské elektrárny až do vypuknutí světové války. Za mobilizace v roce 1914 nastoupil vojenskou službu u svého pluku ve Znojmě a zúčastnil se bojů na ruské frontě až do května 1915, kdy se dostal do ruského zajetí. V roce 1927 nastoupil místo jako vodárenský strojmistr u města Znojma, kde byl přímo ve vodárně pod znojemským hradem zaměstnán až do listopadu 1938.
Literatura:
- Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2010 : historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo : Státní okresní archiv Znojmo ; [Brno] : Moravský zemský archiv v Brně, 2011. 221 s.
Stránecká, Františka – spisovatelka (175. výročí narození)
* 09.03.1839 - Velké Meziříčí
+ 28.05.1888 - Brno
Životopis:
Narodila se ve Velkém Meziříčí, kde její otec byl purkrabím. Františka se učila českému, německému a latinskému jazyku a soukromě vystudovala nižší třídy německého jihlavského gymnázia. V šestnácti letech se provdala za soudního adjunkta Ignáta Kerschnera. Pět let žili v Beregházu v Uhrách a od r. 1860 v Uherském Hradišti. Od r. 1874 působil její manžel jako soudní rada v Brně, kam se s rodinou přestěhovala. V roce 1885 založila národopisný odbor Vesny, se kterým spolupracoval i Leoš Janáček. Byla nazývána moravskou Boženou Němcovou nebo moravským Turgeněvem. Její literární tvorba trvala jen dvacet let, předčasně zemřela ve věku 49 let na tyfus.
Dílo:
"Pohádky z Moravy" z roku 1868; po přestěhování do Brna posílala první příspěvky do Koledy, a to cestopisné črty z Uher, pohádky i povídky. Spolupracovala s časopisy Květy, Obzor, Orel. Kromě pohádek napsala Stránecká 82 povídek, mnoho z nich bylo přeloženo do francouzštiny. Také překládala a psala recenze.
Literatura:
- PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě : Kulturně-historický nástin. Přerov : Strojil, J., [19--?]. S. 52.
Svor, Zdeněk – podplukovník (120. výročí narození)
* 21.03.1894 - Višňové
+ ?
Životopis:
V polovině srpna 1914 byl odveden a 26. 10. téhož roku nastoupil jako jednoroční dobrovolník k 99. pěšímu pluku. V říjnu 1918 se přihlásil do československé armády. Po zdravotní dovolené sloužil v hodnosti poručíka u pěšího pluku č. 24 ve Znojmě. Postupně vystřídal funkce pobočníka velitele praporu, velitele roty a velitele čety. Dne 28. října 1930 byl povýšen na štábního kapitána. V červenci 1936 ho nadřízení pověřili dozorem nad stavbou lehkého opevnění. Zastával post velitele skupiny vojenských stavebních dozorů. Na podzim roku 1938 byl přidělen k velitelství ženijního vojska III. sboru. Od února 1939 byl v evidenci zaměstnanců na velitelství ženijního vojska III. sboru v Brně. K 1. říjnu 1939 odešel do výslužby. V roce 1945 nastoupil opět do činné služby a stal se velitelem III. praporu pěšího pluku č. 24. Od července 1946 působil jako velitel cvičného ženijního praporu v Kroměříži. V říjnu roku 1948 byl povýšen na podplukovníka pěchoty. Od září 1949 působil na Ministerstvu národní obrany v Praze a od ledna 1950 u Krajského vojenského velitelství v Jihlavě.
Literatura:
- ALEXA, V. Bojovali za vlast : Podplukovník Zdeněk Svor. Znojemské listy. Roč. 7, č. 38 (24.09.1998), s. 6.
Veier, Friedrich – zvonař (285. výročí úmrtí)
* 1662 - Norimberk
+ 29.03.1729 - Znojmo
Životopis:
Byl synem norimberského provazníka Martina Weyera a jeho manželky Markéty. Za znojemského měšťana byl přijat 30. listopadu 1688. Ve Znojmě se zanedlouho, 17. ledna 1690, oženil s Marií, dcerou Jiřího Zopffstettera z Hnanic. Spolu s ní křtil v letech 1691-1709 sedm dětí.
Dílo:
Friedrich Veier ulil roku 1699 zvon pro Blížkovice a roku 1717 do Prosiměřic.
Literatura:
- MLČÁK, Leoš. Barokní a klasicistní zvonaři ve Znojmě, Mikulově a Valticích. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 64, č. 1 (2012), s. 26-34.
Vítek, Miroslav – sportovec (105. výročí narození)
* 30.03.1909 - Ivančice
+ 30.03.1976 - Znojmo
Životopis:
Absolvent měšťanské školy v Ivančicích. V r. 1927 se rodina přestěhovala do Znojma. Ve 30. letech studoval při zaměstnání reálné gymnázium v Jevíčku. Absolvent Přírodovědné fakulty Masarykovy univerzity (1937-1945, tělesná výchova, chemie). Pedagog na obecné a měšťanské škole v Brně, Dolních Kounicích a Ivančicích (1940-1945). Středoškolský profesor na Státním koedukačním ústavu (1945-1948), na gymnázium (1948-1950), na pedagogickém gymnáziu (1950-1953), Pedagogické škole (1953-1959) ve Znojmě. Zástupce ředitele na Střední zdravotnické škole ve Znojmě (1959-1963). Vedoucí kabinetu TV v Krajském pedagogickém ústavu v Brně (1964-1971). V r. 1969 obhájil titul doktor filozofie.
Dílo:
Metodika pro učitele tělesné výchovy 1. stupně (1965), Metodika pro učitele tělesné výchovy 2. stupně (1965).
Skripta: Tělesná výchova na obecné škole (1947), Tělesná výchova na pedagogických školách (1950), Základní gymnastika (1949, pro posluchače Pedagogické fakulty v Brně), Metodika tělesné výchovy (1950), Metodika chemie (1951).
Literatura:
- MIKULIČ, Jiří. Vzpomínka na Miroslava Vítka. Znojemsko. Roč. 19, č. 13 (31.03.2009), s. 13.
Vránová, Marie – učitelka (110. výročí narození)
* 22.03.1904 - Svitávka
+ 2009 - Tavíkovice
Životopis:
Dětství prožila ve Sloupě u Macochy, mládí v Ivančicích. Navštěvovala rodinnou školu Vesna v Brně, poté Gymnázium v Ivančicích, kde v roce 1926 maturovala. Od roku 1927 začala učit, přitom ale externě studovala český a německý jazyk na filozofické fakultě Brně. První učitelské zkušenosti získala na obecných školách v Jamolicích, Maršovicích a v Tavíkovicích. Poté, co v roce 1934 složila potřebné zkoušky, nastoupila na Měšťanskou školu v Moravském Krumlově. Zde vyučovala kromě češtiny a němčiny také nepovinnou francouzštinu, tělocvik a zpěv. V Krumlově učila do záboru města v roce 1938. Pak přešla s částí pedagogického sboru do Dobřínska, kde byly provizorně umístěny třídy měšťanské školy. Při zaměstnání si doplnila aprobaci ze zeměpisu a dějepisu. V roce 1942 se vdala za tavíkovického mlynáře Stanislava Vránu a až do roku 1948 se věnovala mateřským povinnostem. Toho roku v září nastoupila do školy v Rouchovanech, kde učila až do odchodu do penze do roku 1964. Láska ke kantořině ji však provázela i v letech zaslouženého odpočinku, a tak do roku 1972 ještě vypomáhala v Rouchovanech, ve Višňovém a na učilišti v Tavíkovicích. Školní službě se paní Vránová věnovala plných 37 let.
Literatura:
- Ke stému jubileu české měšťanky v Moravském Krumlově. Moravský Krumlov : Základní škola, 2009. S. 87-93.
Wagner, Franz – politik (85. výročí úmrtí)
* 04.10.1860 - Lechovice
+ 10.03.1929 - Lechovice
Životopis:
Rolník a poštmistr, vychodil národní školu, absolvoval vojenskou prezenční službu. V letech 1888-1900 byl členem obecního výboru a v letech 1900-1914 starostou Lechovic, členem Okresního silničního výboru ve Znojmě, členem Okresního hospodářského spolku ve Znojmě, předsedou Svazu Němců jižní Moravy v Lechovicích, 2. místopředsedou Německého spolku pro město a venkov ve Znojmě.
Literatura:
- MARKEL, Martin. Prolomení hegemonie znojemských pokrokářů a konstituování německolidového a antisemitského (deutschvölkisch) hnutí na jižní Moravě (1905-1908). Svoboda a demokracie v regionu rakouského impéria : politika jihomoravských Němců v letech 1848-1919. Brno : Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2010. ISBN 978-80-86488-76-9. S. 168-196.
Wagner, Hans – učitel (30. výročí úmrtí)
* 03.03.1893 - Lechovice
+ 17.03.1984 - Vídeň
Životopis:
Pocházel ze zemědělské rodiny. Otec byl farmář a starosta Lechovic, 1905-1918 člen parlamentu Moravy a 1907-1918 člen rakouského císařského parlamentu. Hans Wagner navštěvoval gymnázium ve Znojmě a přípravu učitelů v Hollabrunnu. Poté pracoval na různých školách na jižní Moravě. V roce 1914 byl povolán do vojenské služby, kde byl dvakrát těžce raněn. V listopadu 1918 se vrátil zpátky domů. Byl zatčen, odsouzen k trestu odnětí svobody a propuštěn ze školy. Po připojení Sudet k říši v letech 1939-1942 se stal farmářem a v roce 1945 začal učit v Boroticích.
Literatura:
- Hans Wagner [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Hans_Wagner>.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.