* 08.07.1946 - Brno
+ 24.06.2003 - Brno
Životopis:
Zakladatel letecké archeologie v České republice. 1974–1980 studium geodézie a kartografie na VUT v Brně. Katedra archeologie MU v Brně (od 1970), Archeologický ústav ČSAV Brno (od 1981), Ústav archeologické památkové péče, statutární zástupce ředitele (od 1993), přednášky a praktická ukázka (výcvikové lety) na ÚAM FF MU v Brně (od pol. 90. let 20. století).
Literatura:
- Miroslav Bálek [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné na: <.">http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=7783>.
Brem,Ignaz Anton – lékárník (225. výročí narození; 155. výročí úmrtí)
* 08.06.1788 - Znojmo
+ 04.06.1858 - Sibiu (Rumunsko)
Životopis:
Pocházel z vinařské rodiny na Znojemsku. Byl bratrem chemika Karla Brema. Vystudoval farmacii a pracoval v lukavické továrně jako chemik. Zavedl v Čechách výrobu kyseliny sírové z kyzu (zlatá medaile pražské průmyslové výstavy, 1836). Už roku 1826 založil v Praze chemickou továrnu, kterou později prodal a v letech 1848-1853 vedl podobnou továrnu v Pešti. Od roku 1853 byl ředitelem továrny na kyselinu sírovou v Hermannstadtu (dnešní rumunské Sibiu). Spolu s bratrem Karlem byl provizorem klášterní lékárny v Teplé a pozdějším lékárníkem v Mariánských Lázních, provedl 1813-1814 podrobné analýzy mariánskolázeňských pramenů. S bratrem v letech 1814-1816 vyráběli z těchto vod uhličitan draselný.
Literatura:
- Biografický slovník českých zemí. [VII. sešit], Bra-Brum. Vyd. 1. Praha : Libri, 2007. xvii, s. 110-224.
Bruder,Antonín – malíř (115. výročí narození)
* 11.06.1898 - Ústí nad Labem
+ 17.02.1983 - Glinde u Hamburgu
Životopis:
Narodil se v rodině profesora gymnázia. Absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (1917-1919) a Akademie výtvarných umění v Drážďanech (1919-1924). Působil v Ostravě a od r. 1927 ve Znojmě. Zde se věnoval pedagogické činnosti na německém gymnáziu a současně volné malířské tvorbě. V době svého znojemského působení byl členem Pražské Sezession. Na sklonku války jako občan německé národnosti byl povolán do armády. Po skončení 2. světové války se usadil ve Vídni, kde pracoval jako průmyslový designer. V r. 1949 odešel do Aschaffenburgu (Spolková republika Německo), kde se věnoval pedagogické činnosti. Ke sklonku života se odstěhoval do Glinde u Hamburku.
Dílo:
Obrazy v prvním období poznamenány kubismem a expresionismem, později tzv. novou věcnost. V uměleckém fondu Jihomoravského muzea ve Znojmě se nachází dvě olejomalby a několik reprodukcí.
Literatura:
- LO. Anton Bruder-malíř"nezvěstné generace". Znojemsko. Roč. 4, č. 10 (09.03.1994), s. 4.
Budík,Lojza – malíř (125. výročí narození)
* 08.06.1888 - Bučovice
+ 04.12.1945 - Třebíč
Životopis:
V 19 letech vystavoval ve Štramberku. Za svými náměty podnikl cesty do ciziny. Navštívil Rusko, Itálii, Francii, Španělsko, Portugalsko, Alžír, Tunisko. V r. 1921 byl pozván znojemskou městskou radou do Znojma. Zakladatel a člen Sdružení umělců jihomoravského a západomoravského kraje. V r. 1938 odešel do Třebíče.
Dílo:
Na sklonku dne, Po bouřce, Podzimní odpoledne, Bouře, Bítovští vysloužilci, Píseň pouště, Hučí moře, Podzimní přeháňka, Západ nad Dyjí aj. V uměleckém fondu Jihomoravském muzeu ve Znojmě uloženo několik obrazů.
Výstavy: Praha, Brno, Znojmo, Jihlava, České Budějovice, Třebíč, Varšava, Vídeň. Maloval i portréty, zátiší a byl znám jako ilustrátor.
Literatura:
- STEHLÍK, J.R. Malíř Podyjí. Znojemsko. Roč. 28, č. 32 (10.08.1988), s. 4.
Czapka-Bernard,Anton – učitel (70. výročí úmrtí)
* 13.09.1880 - Rostěnice (okr. Vyškov)
+ 08.06.1943 - Šumperk
Životopis:
Ředitel ústavu pro hluchoněmé. Po absolvování učitelského ústavu v Brně tři roky učil na škole v Želeticích u Znojma. Pro práci s hluchoněmými je získal ředitel německého Zemského ústavu pro hluchoněmé v Brně Johann Felzmann. V roce 1907 byl ústav přeložen z Brna do Olomouce a odtud 1913 do Šumperka. V roce 1914 se Czapka po Felzmannovi stal jeho ředitelem a úspěšně jej vedl až do roku 1941. Zemřel za války v červnu 1943, a tak přestěhování ústavu na podzim 1943 ze Šumperka do Litoměřic a v roce 1945 do Friedbergu v Německu se už nedožil.
Literatura:
- Anton Czapka-Bernard [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné na: <http://www.muzeum-sumperk.cz/cinnost/publikacni-cinnost/sumperske-portrety /a-e/>.
Hůrka,Bedřich – sportovec (100. výročí narození)
* 29.06.1913 - ?
+ 01.03.1991 - Znojmo
Životopis:
Působil v klubu Moravská Slavia.
Literatura:
- Kdo byl kdo v Moravské Slavii Brno : atletika. Brno, 2009. 62 s.
Jiral,Jakub - lesní inženýr (50. výročí úmrtí)
* 18.07.1884 - Mičovice
+ 05.06.1963 - Znojmo
Životopis:
Aktivní v Zalesňovacím a okrašlovacím spolku jako jednatel (1937), po roce 1921 prosadil český element do Zalesňovacího a okrašlovacího spolku, dobře vycházel se znojemskými Němci.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 9, č. 23 (01.06.2009), s. 11. ISSN 1213-5585.
Kopal,Carl von – plukovník (165. výročí úmrtí)
* 03.02.1788 - Ctidružice
+17.06.1848 - Vicenza (Itálie)
Životopis:
Po absolvování znojemského gymnázia a reálky v Mikulově vstoupil do rakouské armády. Zúčastnil se napoleonských válek. Za svoji statečnost byl mimořádně povýšen do hodnosti nadporučíka. Bojoval i ve slavné Bitvě národů u Lipska (1813). Jmenován majorem osmého pěšího pluku (1835) a o rok později velitelem sedmého praporu myslivců. V r. 1837 byl povýšen do šlechtického stavu. Plukovník desátého střeleckého bataliónu myslivců (1846). Se svým mužstvem se proslavil a dosáhl velkých vojenských úspěchů v bitvách u Santa Lucie a u Vicenzy na Monte Berico, kde jeho prapor v r. 1848 rozhodl o vítězství generála Radeckého nad Italy. V této bitvě utrpěl těžké zranění a na jeho následky zemřel. Za vojenské zásluhy vyznamenán Řádem Marie Terezie a Leopolda. Na jeho počest byl ve Znojmě (dnes náměstí Komenského) vybudován památník - štíhlý obelisk Vítězství, vrchol obelisku zdobí kovová socha bohyně Niké, která byla ulita z ukořistěných piemontských děl. Autorem tohoto uměleckého díla je německý sochař A. Fernkorn. Památník byl slavnostně odhalen 16. 10. 1853, aby připomínal vojenské hrdinství našeho slavného rodáka a zároveň varoval před hrůzami a nesmyslností válek. Po r. 1918 byla na památník (jehlan) upevněna deska na paměť osvobození města Znojma.
Literatura:
- TAJ. Karel Kopal. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 50 (15.12.2003), s. 7.
Krejčová,Božena – malířka (85. výročí narození)
* 02.06.1928 - Znojmo
Životopis:
Narodila se v rodině důstojníka. Absolventka gymnázia v Českých Budějovicích a studentka Lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze. Ale v roce 1948 jí bylo zakázáno ve studiu pokračovat. Začala pracovat ve zdravotnictví a soukromě studovat výtvarné umění u akademických malířů Fr. Ketzeka a E. Frinty. Spolu se svým manželem Bořivojem Krejčím navrhovali a realizovali postkoncilovou úpravu kostelních interiérů. V roce 1991 ovdověla.
Literatura:
- E.J. Bedřiška Znojemská. Život farností Znojma. Č. 6 (2008), s. 10-11.
Kubiš,Jan – plukovník (100. výročí narození)
* 24.06.1913 - Dolní Vilémovice
+ 18.06.1942 - Praha
Životopis:
Jan Kubiš se narodil jako druhé ze 4 dětí, matka mu zemřela, když mu bylo šest let. Po absolvování povinné školní docházky pracoval jako čeledín v Rudíkově, kde byl aktivním členem Orla a topič v cihelně. 1. října 1935 byl povolán k výkonu základní vojenské služby. V prosinci 1940 se přihlásil do výcviku pro speciální úkoly. Dne 29. prosince 1941 byl Kubiš pod krycí identitou Otto Strnad společně s Gabčíkem vysazen v protektorátu. Poté byli s pomocí domácího odboje přesunuti do Prahy. Společně s dalšími parašutisty se zúčastnil operace Cannonburry, při které se britské letectvo pokusilo bombardovat plzeňskou Škodovku a která skončila fiaskem. Kontaktoval se i se svou rodinou. Jeho bratr mu ušil oblek, ve kterém se účastnil i atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27.května 1942. Spolu s dalšími atentátníky se poté skryl v podzemních prostorách pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Nacisté je však s pomocí Čurdy vypátrali a 18.června 1942 na kostel zaútočili. Během tohoto útoku společně s dalšími dvěma výsadkáři, A. Opálkou a J. Bublíkem, bojoval na kůru. Po výbuchu granátu upadl do bezvědomí, proto na rozdíl od Opálky a Bublíka nebyl schopen spáchat sebevraždu a na následky vykrvácení zemřel v lazaretu SS v Podolí. Jeho tělo, stejně jako těla ostatních výsadkářů, bylo později dopraveno do německého ústavu soudního lékařství pro účely identifikace a pitvy. Poté skončilo v hromadném hrobě na hřbitově v Ďáblicích.
Literatura:
- TOMAN, Jan. Hrdina plk. i.m. Jan Kubiš, desátník ze Znojma. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 12, č. 25 (2012), s. 13.
Mašata,Stanislav - hudební skladatel (65. výročí úmrtí)
* 04.05.1903 - Vsetín
+ 10.06.1948 - Znojmo
Životopis:
Studoval hudbu u A. Blahutky ve Vsetíně. Absolvent varhanického kurzu Obecné cyrilské jednoty v Praze, archivář Obecné cyrilické jednoty v Praze (1920-1925). Pracoval v Obecné Cyrilské jednotě v Břeclavi a v Postřelmově. Pedagog zpěvu a ředitel kůru v Lipníku nad Bečvou (1928-1935). Zakladatel a dirigent žákovského orchestru (46 členů) na lipnické reálce. Pořádal přednášky o lidové, světské i duchovní písni.
Dílo:
Chrámové skladby: 4 mše (Vánoční mše česká), Requiem, Te Deum a smíšené sbory Odpočiň si, Svatý Václave, Ave Maria.
Kantáty: Balada o svatbě v Kanaán a Záhořovo lože. Připravoval operu Oblaka na text J. Kvapila. Dále cvičebnici zpěvu pro střední školy a školu pro varhany. Ve Znojmě vznikla skladba mužský sbor Lidice na slova Vítězslava Nezvala.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 24 (07.06.2010), s. 11.
Merten,Adolf – redaktor (120. výročí narození)
* 30.06.1893 - Postoloprty
+ 1973 - Teplice
Životopis:
Narodil se v Postoloprtech u Žatce. Byl ustanoven městským úředníkem ve Znojmě. Byl členem Československé strany sociálně - demokratické, z níž r. 1926 vystoupil. Merten se vyjadřoval v tisku, zejména ve Znojemské obci. Roku 1940 se přestěhoval do Brna - Černá Pole, kde se angažoval v Českém svazu. Po válce opět působil ve Znojmě na Městském národním výboře, kde zastával funkci tajemníka. Roku 1950 odešel na vlastní žádost do Bíliny jako správce muzea a městský archivář. Od r. 1955 působil jako archivář na pobočce Okresního archivu v Teplicích na bílinské radnici až do své smrti.
Dílo:
Merten také sepsal několik příspěvků k opravě a historii rotundy. Ve 40. letech vyšly jeho publikace o historii znojemské radniční věže a průvodce královským městem Znojmem. Dále byl vydán Mertenův adresář města Znojma.
Literatura:
- KLEMPOVÁ, Jana. Výběr z nově uspořádaných osobních fondů ve Státním okresním archivu ve Znojmě v roce 2005. Znojmo: Státní okresní archiv, 2006. 148 s.
Odstrčil,Mořic - MUDr. (90. výročí úmrtí)
* 02.03.1843 - Bezděčí
+ 17.06.1923 - Moravský Krumlov
Životopis:
Mecenáš a hlavní organizátor založení české obecné matiční školy. Narodil se jako prvorozený syn Matěje Odstrčila, hospodáře a rolníka. Vystudoval gymnázium v Moravské Třebové, později pokračoval v Brně, kde maturoval roku 1866. V oktávě šťastně překonal infekci břišního tyfu. V době této infekce bylo v Brně málo lékařů a snad i toto přispělo k jeho rozhodnutí studovat medicínu. Po válce roku 1866 odešel nejprve na lékařskou fakultu do Vídně, po roce přešel do Prahy, kde 1871 promoval. V okresním městě Moravský Krumlov se jako praktický lékař usadil počátkem května 1872. Vykonával tu službu jako lékař obvodní, městský, železniční, soudní, panský a později i státní okresní. Od počátku stál v čele českého hnutí a českého společenského života v městě a v okolí. Byl spoluzakladatelem a dlouholetým předsedou Besedy moravskokrumlovské. Později spoluzaložil místní odbor Ústřední matice školské a v roce 1908 byl zvolen prvním předsedou Matice moravskokrumlovské. V roce 1892 se podílel na založení místního Sokola. Ve všech jeho aktivitách mu byla oporou žena Leontina. K uctění památky manželů Odstrčilových byla roku 1924 odhalena pamětní bronzová deska. Za II. světové války však byla odstraněna a zničena. V roce 1960 byla pamětní deska obnovena, po MUDr. Odstrčilovi byla pojmenována přilehlá ulice. V zámku je umístěna malá expozice - pracovna MUDr. Odstrčila.
Literatura:
- GRUNOVÁ, Eva. Osobnosti českého školství a vlastenecké spolky v Moravském Krumlově. Ke stému jubileu české měšťanky v Moravském Krumlově. Moravský Krumlov : Základní škola, 2009. s. 87-93.
Panczner,Ondřej Váczlav – farář (185. výročí úmrtí)
* 1759 - Mikulovice
+ 02.06.1828 - Mikulovice
Životopis:
Do Mikulova na faru si přivezl celou svoji knihovnu. Nakupoval téměř všechny české knihy, které vycházely a rozšiřoval je po městečku. Půjčoval i rozdával. Finančně podporoval vydávání později zaniklého časopisu Prvotiny pěkných umění aneb Vídeňské listy.
Literatura:
- Ondřej Váczlav Panczner [online]. [cit. 2012-03-23]. Dostupné na: <http://www.mikulovice.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=77&I temid=89>.
Pelikán,Lubomír - doc. MUDr. CSc. (30. výročí úmrtí)
* 23.05.1919 - Zábřeh
+ 06.06.1983 - Olomouc
Životopis:
Absolvent Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1947). Působil ve znojemské nemocnici jako sekundární lékař. Od roku 1949 byl asistentem později odborný asistent (1950) dětské kliniky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1962 získal titul CSc. a o dva roky později (1964) se habilitoval. Účastnil se práce gastroenterologické skupiny v Olomouci vedené prof. Kojeckým. V roce 1966 dostal Cenu Československé pediatrie.
Dílo:
Autor publikace O bezlepkové dietě. Publikoval v odborných časopisech. Autor naučného filmu o střevní biopsii, za který získal na festivalu zdravotních filmů (1974) stříbrnou medaili.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 23 (31.05.2010), s. 11.
Procházka,Tomáš – kaplan (155. výročí úmrtí)
* 11.12.1803 - Ivančice
+ 08.06.1858 - Ivančice
Životopis:
Jeden z prvních moravských buditelů. Kaplanoval tři roky v Olbramovicích, kde na něj měl značný vliv František Sušil. Od roku 1831 až do své smrti působil ve svém rodišti.
Literatura:
- PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě : Kulturně-historický nástin. Přerov : Strojil, J., [19--?]. S. 32.
Reich,Ernst – duchovní (125. výročí narození)
* 29.06.1888 - Slovensko
+ 1944 - Terezín
Životopis:
Rabín Reich vykonával funkci duchovního správce židovské komunity v Miroslavi od roku 1922 do roku 1938. Se svoji ženou měli syna Kurta, který však zemřel mladý. Stalo se tak, kolem roku 1938, kdy rodina odešla z Miroslavi, a rokem 1942, kdy byli deportováni do Terezína. Kromě Kurta měli ještě mladšího syna Willyho. Za války žila rodina v Brně. 8. 7. 1942 byli všichni tři převezeni transportem AAo z Olomouce do Terezína spolu s dalšími 745 osobami. Z nich přežilo holocaust pouze 82 lidí. V Terezíně byla rodina internována více než 2 roky. 1. 10. 1944 byl Dr. Ernst Reich deportován transportem Em do Auschwitz - Osvětimi. O pět dní později jej transportem Eo následovali i jeho žena a syn. Žádný z nich holocaust nepřežil. Byli zavražděni na konci roku 1944 nebo na začátku roku 1945.
Literatura:
- BEDNAŘÍK, Aleš. Dr. Ernst Reich. Miroslavský zpravodaj. Roč. 48, č. 2 (2005), s. 46-47.
Riesenfeld,Felix – učitel (70. výročí úmrtí)
* 02.02.1890 - Šafov
+ 17.06.1943 - Osvětim
Životopis:
Byl obětí okupace, umučen v koncentračním táboře. Učil na měšťanské škole chlapecké v Moravských Budějovicích.
Literatura:
- Felix Riesenfeld [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na: <.">http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1253>.
Říha,Josef Karel – architekt (120. výročí narození)
* 01.06.1893 - Rokycany
+ 10.02.1970 - Praha
Životopis:
Studoval architekturu na ČVUT v Praze. Pracoval v ateliéru prof. J. Kotěry, později se stal úředníkem Státního památkového úřadu. Od 1923 pracoval jako samostatný projektant, odborně publikoval v časopisech Stavba a Stavitel. Autor činžovních domů v Praze-Bubenči, Podbabě, Plzni, vily v Praze na Hanspulce a rodinného domu v Praze-Smíchově, budovy obchodního domu Ferra v ulici na Florenci, paláce Báňské a hutní společnosti v Lazarské ul. v Praze (1928-1930), územních plánů Trenčína, někdejšího Divadla Vlasty Buriana v Praze, okresní budovy ve Strakonicích ad. Vyhrál soutěž vypsanou na vystavění nového Bítova. Studoval u Jana Kotěry. Pražský architekt nazval svoje dílo Oplocená vesnice.
Literatura:
- WALDSTEIN, Mella. Oplocená vesnice. Okno/Fenster. 2010, roč. 7, č. 1, s. 14, 16.
Sedláčková,Eva – lékařka (100. výročí narození)
* 20.06.1913 - Humenné
+ 21.03.1976 - Praha
Životopis:
Absolventka gymnázia ve Znojmě a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Věnovala se zprvu pediatrii, pak foniatrii, z níž se roku 1964 habilitovala. Přednostka foniatrické kliniky Fakulty všeobecného lékařství Karlovy univerzity (od 1970). Zapojila se do systému odborné přípravy logopedických asistentů pro preventivně léčebnou péči ve školách a podílela se na doškolování logopedů ve zdravotnictví. Členka České logopedické společnosti.
Dílo:
Autorka 81 publikací z oboru výzkumu fyziologie a patologie hlasu. Významná je její práce o vývoji akustické struktury hlasu od věku kojeneckého až do dospělosti, výklad zkrácení měkkého patra jako vývojové vady, který přešel do odborné literatury jako "syndrom Sedláčkové". Jednou ze základních prací upozornila na sluchové vady, doprovázející extrapyramidová onemocnění.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 25 (14.06.2010), s. 11.
Sikora,Alois – malíř (70. výročí narození)
* 28.06.1943 - Blankenheim
Životopis:
Působil v Jaroslavicích a ve Strážnici. Doménou jeho tvorby je olejomalba. Výjevy z prostředí dávných mýtů, světa cirkusové romantiky. Výtvarné práce Aloise Sikory jsou vystavovány jak v České republice, tak i v Itálii, Francii a Německu. Jeho ilustrátorská tvorba je vystavována i v Brazílii a USA.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 26 (22.06.2009), s. 11.
Silberbauer,Norbert – pedagog (5. výročí úmrtí)
* 09.05.1959 - Eggenburg
+ 07.06.2008 - ?
Životopis:
Studoval ve Vídni. Profesor na Gymnáziu Dr. Karla Polesného (1990-1991). Pedagog na Obchodní akademii v Retzu (1995).
Dílo:
Divadelní hry: Ztracená cesta kolem světa, Nebe nahoře, Asyl.
Literatura:
- Manchmal alles, manchmal nichts : Erinnerungen an Norbert Silberbauer. 1. Ausg. St. Pölten : Literaturedition Niederösterreich, 2010. 211 s.
Slovák,Jan – učitel (260. výročí narození)
* 02.06.1753 - Blansko
+ 28.01.1824 - Hostěradice
Životopis:
Byl synem učitele v Blansku. Studoval na (bývalém jezuitském) německém gymnáziu v Brně, ale studia nedokončil. Před nástupem do Vyškova roku 1782, učil dva roky ve svém rodišti, poté, co se 13.12.1779 neúspěšně ucházel o místo choralisty olomoucké katedrály.
Literatura:
- TROJAN, Jan. Kantoři na Moravě a ve Slezsku v 17. -19. století : jejich sociální postavení, společenská funkce a význam ve vývoji národní hudební kultury. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 2000. 671 s.
Starý,Pavel – truhlář (135. výročí narození)
* 28.06.1878 - Střelice
+ 21.02.1933 - Jevišovice
Životopis:
Na východní frontu odjel v srpnu 1914 ze Znojma s 99. pěším plukem, ale do ruského zajetí se 7. července 1915 poblíž Krasniku dostal jako pěšák 34. domobraneckého pluku. Po dobu zajetí pracoval v Saratovské gubernii. V Borispolu se v prosinci 1917 hlásil do řad legií a byl přijat do stavu 8. roty 6. střeleckého pluku "Hanáckého", s nímž prodělal boje u Bachmače. Po dosažení věkové hranice 40 let byl v červenci 1918 převelen do Novonikolajevska jako instruktor nových dobrovolníků 11. střeleckého pluku "Františka Palackého". V březnu 1919 se pak stal příslušníkem štábní roty, ale ne nadlouho. Vojenskou lékařskou komisí v Krasnojarsku byl v červenci 1919 uznán neschopným vojenské služby a určen k evakuaci do vlasti. Vladivostok opustil 3. října téhož roku na lodi Karači-Maru. Po návratu k manželce a třem dětem do Jevišovic pracoval jako truhlářský mistr. Zemřel na srdeční mrtvici.
Literatura:
- BŘEČKA, Jan. Občané Jevišovic v zahraničním odboji 1914-1920. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2001. (2002), s. 75-86.
Stehlík,Jan Rostislav – malíř (65. výročí narození)
* 15.06.1948 - Znojmo
+ 03.11.1999 - Izrael
Životopis:
Absolvent gymnázia ve Znojmě a Střední kamenosochařské školy v Hořicích. Studoval u prof. R. Šraibra a J. Kolomazníka. Působil jako restaurátor. Ve volné tvorbě se věnoval krajinomalbě a kresbě, vytvořil např. cykly Rodným krajem kpt. Jána Nálepky, Spišský hrad. Obrazy vyjadřují příběh jen několika tahy štětce. Později se orientoval spíše na figurální tvorbu, zaměřenou na otázky existence člověka. Kolektivně vystavoval od roku 1975. Od 1969 žil na Slovensku, byl členem SVU. Syn malíře Antonína Františka Stehlíka.
Literatura:
- DOČEKAL, Jan. Recenze, texty, rozhovory 1995-2004. Třebíč : Amaprint-Kerndl, 2005. 443 s.
Steyskal,Jan Vlastimil – pedagog (145. výročí úmrtí)
* 24.02.1816 - Draslavice
+ 26.06.1868 - Nosálovice
Životopis:
Učitel v Lukově (1838), v Dačicích (1840), v Brně (1858). Od roku 1863 působil jako správce ústavu pro zanedbanou mládež. V roce 1848 byl iniciátorem učitelského sjezdu ve Slavkově a autor rezoluce.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 26 (21.06.2010), s. 11.
Svatoš,Ambrož - dominikánský mnišek (100. výročí narození)
* 07.06.1913 - Popovec
+ 12.07.2007 - Znojmo
Životopis:
Narodil se v Popovci u Chrudimi jako nejmladší ze čtyř dětí. 15. července 1913 byl pokřtěn ve farním kostele Nejsvětější Trojice v Jenišovicích a při křtu dostal jméno Bohumil. V roce 1924, po absolvování obecné školy v Domoradicích, nastoupil na arcibiskupské gymnasium v Praze Bubenči. Po maturitě v roce 1930 nastoupil do kláštera v Olomouci a 28. září zahájil noviciát. Pak pokračoval ve studiu filozofie a teologie na řádovém studiu v Olomouci. 5. července 1936 přijal v olomoucké katedrále kněžské svěcení z rukou arcibiskupa Leopolda Prečana. Jeho prvním kněžským působištěm, stejně jako posledním, bylo Znojmo. V roce 1946 jej představení z Jablonného odvolali a ustanovili jej magistrem bratří studentů v Olomouci. Byl jím do 21. dubna 1948, kdy jej bratři na provinční kapitule zvolili provinciálem České provincie. Soudní procesy s bratry Jakubem Zemkem a Alfonzem Hutařem to ukázaly naprosto zřetelně. 27. dubna 1950 byli všichni bratři pražského konventu v noci odvezeni do koncentračního kláštera v Broumově, odsud odvezli v srpnu O. Ambrože do Želiva a po šesti letech ještě do Králík. Nakonec jej přijali jako skladníka v nemocnici sester boromejek v Albrechticích. Přiblížil se rok 1968 a s ním určité politické uvolnění. Poprvé směl O. Ambrož jako český provinciál reprezentovat svou provincii na generální kapitule v Chicagu v USA. V roce 1970 odešel z ÚSP ve Slatiňanech a přijely jej sestry dominikánky ve Střelicích jako svého kaplana. Koncem roku 1989 padla komunistická totalita. Poslední léta O. Ambrože byla vyplněna modlitbou a obětí. V roce 1997 se přihlásila těžká Parkinsonova nemoc a přicházely další a další obtíže, spojené s nemocí a stářím. Velikou obětí pro něj bylo, když po mozkové příhodě v roce 2005 už nemohl pravidelně sloužit mši sv.
Literatura:
- NOVÁK, Pavel Kryštof. P. Ambrož Svatoš šíří dobro: Hledáš-li lásku otevřu ti. Znojemsko. Roč. 6, č. 2 (09.01.1996), s. 5.
Svoboda,František – učitel (220. výročí úmrtí)
* 1732 - Pozořice
+ 12.06.1793 - Vémyslice
Životopis:
V listopadu roku 1756 se ve Vémyslicích oženil jako místní rektor a v této službě zůstal až do své smrti.
Literatura:
- František Svoboda [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné na: <.">http://cantores.wz.cz/jmen/s/svoboda_fr_1.html>.
Šemberová,Františka – rodačka (125. výročí úmrtí)
* 04.04.1815 - Znojmo
+ 12.06.1888 - Vysoké Mýto
Životopis:
Původem Němka, byla svědomitou matkou a svému muži důležitou oporou. Podporovala ho v jeho činnosti a snažila se poskytnout mu vhodné podmínky pro jeho vědeckou práci. Společně s manželem vytvořila ze svého domova místo, kde se scházeli jejich přátelé a Šemberovi žáci. Jejich domácnost se stala místem, kde se rozvíjely snahy českého národního úsilí a podporovaly se pěvecké a sokolské činnosti. Paní Šemberová se stala příkladnou partnerkou našeho profesora a svou skromností a pohostinností si získávala řadu přátel. Jejich domácnost navštěvovala řada známých a uvědomělých osobností přicházeli, aby společně pohovořili či vyslechli české písně. Každý svátek, narozeniny či výročí se staly příležitostí k návštěvě. Zpívaly se tu písně, hrálo divadlo, diskutovalo o současných problémech a také vzpomínalo na staré časy. K častým návštěvám patřila rodina Rybičkova (Antonín Rybička byl stejně jako Šembera členem komise pro překládání říšského zákoníku) a rodina Kollárova. Mezi jinými navštěvovali Šemberovu rodinu i František Palacký, J. E. Purkyně, Fr. L. Rieger, V. Hálek, Otýlie Sklenářová-Malá, Fr. Brauner aj. Po smrti manžela se přestěhovala Františka Šemberová i se svou dcerou do Vysokého Mýta.
Literatura:
- SVOBODA, Jiří. Rodačka Františka Šemberová. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1986. (1987), s. 67-70.
Štursa,František – pedagog (70. výročí úmrtí)
* 05.08.1882 - Horní Libochová
+ 17.06.1943 - Kassel /koncentrační tábor/
Životopis:
Byl také starostou Jevišovic. Ředitel školy, měšťanská škola v Jevišovicích. Odborné a zájmové organizace - Sokol (náčelník v Jevišovicích), Sbor dobrovolných hasičů (náčelník v Jevišovicích). Na budově školy v Jevišovicích mu byla odhalena pamětní deska.
Literatura:
- SVOBODA, Jaroslav. Mé životní a sokolské vzory. Znojemské listy. Roč. 4, č. 41 (28.10.1995), s. 6.
Urbanovský,Karel – malíř (105. výročí narození)
* 25.06.1908 – Želetice
+ ?
Životopis:
Studoval u J. Štiky. Věnoval se krajinomalbě a maloval rybáře při jejich práci.
Literatura:
- TOMAN, Prokop Hugo. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 2. 5., opravené vyd. Praha : Ivo Železný, 2000. 224 s.
Vicena,František - divadelní herec (80. výročí narození)
* 24.06.1933 - Znojmo
+ 15.10.1984 - Praha
Životopis:
František Vicena se narodil 24. června 1933 ve Znojmě do výrazné hudební a divadelní rodiny. Mj. jeho příbuznými byl houslista Jaroslav Kocian a herec ND Miroslav Doležal. Odmaturoval, vystudoval herectví na brněnské JAMU (1955), režii a dramaturgii na DAMU v Praze (1967). Ještě za studií hrál v Rozhlasovém souboru Julia Fučíka a zpěváckém souboru Radost. Následně prošel karlovarským Krajským oblastním divadlem (1955 – 1956), brněnským Divadlem bratří Mrštíků a Státním divadlem (1956 – 1961), Českými Budějovicemi a Kladnem (1961 – 1962), pražským Divadlem Na Fidlovačce (1962 – 1963) a Divadlem Jiřího Wolkera (1963 – 1965), Divadlem Jaroslava Průchy na Kladně (1966 až 1969) a nakonec až do své náhlé smrti Městskými divadly pražskými (1970 – 1984). František Vicena byl přímočarým hercem zejména stylizovaných kladných hrdinů. Přesto řádka jeho rolí se jeví od dramat, komedie, tragikomedie až po muzikály. I přes střídmý herecký projev využíval nejvíce svůj hluboký znělý hlas. Velmi významná byla jeho práce pedagogická – učil herectví a režii na pražské DAMU (od poloviny 70. let) a byl ředitel tamní školní scény DISK. Nesmíme ani zapomenout na jeho politickou práci v odborech (Revoluční odborové hnutí), stranických (KSČ) a svazových (Svaz českých dramatických umělců) funkcích, za což nedostal jinou cenu. Jeho ženou byla herečka Naděžda Prchalová – Vicenová (*1939). Herec František Vicena ukončil svůj život dobrovolně – sebevraždou – 15. října 1984 v Praze ve věku pouhých jednapadesáti let.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 41 (05.10.2009), s. 11.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.