Kalendárium

Barbarini,František - malíř (140. výročí úmrtí)
* 1804 - Znojmo
+ 20.01.1873 - Vídeň

Životopis:
Pracoval jako rytec kovů pro zlatníky. Ze svých cest po Solné Komoře, Tyrolsku a Švýcarsku vytěžil četné studie, a to olejomalby, akvarely a rytiny.

Dílo:
V Jihomoravském muzeu ve Znojmě uloženy dvě olejomalby alpských krajin.

Literatura:
- František Barbarini. Neevidované materiály. Č. 752.


Bauerová,Zdeňka - bioložka (25. výročí úmrtí)
* 24.05.1953 - Znojmo
+ 17.01.1988 - Brno

Životopis:
Absolventka Přírodovědné fakulty UJEP v Brně (1977). O rok později získala titul doktor přírodních věd. Vědecká pracovnice Ústavu system. a ekologické biologie ČSAV v Brně. Zabývala se výzkumem ekologie a etologie lovné zvěře a potravní biologií drobných savců. Jednatelka etologické sekce Čs. zoologické společnosti ČSAV, Přírodovědného klubu v Brně, Čs. speleologické společnosti ČSAV, Čs. entomologické společnosti ČSAV.

Dílo:
Publikovala dvacet šest vědeckých prací. Autorka studií a statí - Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně, Třicet let geomorfologie, Studia geographica, Čs. kras, Životné prostredie. Přednášela, vystupovala v televizi a v rozhlase.

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 11, č. 2 (10.01.2011), s. 11.


Blecha,Bohumil (120. výročí narození)
* 03.01.1893 - Jevišovice
+ 1970 - Brno

Životopis:
Biologický otec Bohumila Hrabala.

Literatura:
- AUEROVÁ, Renata. Hrabal a jeho kořeny v Jevišovicích. Zpravodaj Obecního úřadu v Dobšicích. Č. 1 (.04.2008), s. 7.


Brukl,Bedřich - rytec (140. výročí úmrtí)
* 21.03.1820 - Znojmo
+ 27.01.1873 - Vídeň

Životopis:
Velký vliv na rozvoj jeho talentu měl jeho otec Bedřich Brukl, znojemský řezbář. Pod jeho dohledem se připravoval vídeňsko na Akademii, kde byl přijat v r. 1834. Po absolvování Akademie ve Vídni (mědirytecká speciálka) se věnoval především tvorbě grafiky. Pracoval ve své dílně. Od r. 1851 pracoval u c. k. Vojenského geografického institutu ve Vídni jako mědirytecký čekatel. O dva a půl roku později se stal mědirytcem III. třídy, v lednu 1855 technickým oficiálem II. třídy a konečně dne l. května 1871 byl povýšen do hodnosti technického důstojníka I. třídy.

Dílo:
Vztah ke Znojmu: Litografie Znojmo, vytištěná ve Dvorní tiskárně ve Vídni, akvarelové portrétní studie dvou znojemských měšťanů (1844), veduta městyse Hostim u Znojma.

Grafika: Reprodukce Rafaelovy Sixtinské madony (1843-1844) a Madony s dítětem, Litografie Znojmo, vytištěná ve Dvorní tiskárně ve Vídni zachycuje s topografickým citem město, které důvěrně znal. Vytvořil celou řadu grafik, ale větší část se bohužel nedochovala anebo není dnes známo, kde se nachází.

Mapy: V letech 1869-1886 spoluautor speciálních vojenských map. Preciznost a dokonalost vytvořených map umožnila jejich užívání ještě počátkem 20. století. Ve sbírkách Jihomoravského muzea ve Znojmě se nachází řada kreseb, které muzeu věnovala v r. 1925 W. Pasavcová, sestřenice tehdejšího hejtmana J. Brukla (synovec Bedřicha Brukla).

Literatura:
- Od tužky k rydlu : Kresby a grafiky Bedřicha Brukla. Znojmo : Jihomoravské muzeum, 1994. Nestr.


Buchmayer,Johann Nepomuk Jakob - lesník (155. výročí úmrtí)
* 17.07.1804 - Pohořelice u Zlína
+ 26.01.1858 - Budíškovice u Jemnice

Životopis:
Pocházel z rodiny Tomáš Buchmayera, zámeckého správce u hraběte Šternberka. Absolvoval piaristické gymnázium v Kroměříži s výborným prospěchem. Pak nastoupil lesnickou praxi na velkostatku Napajedla, kde se vyučil 1824 lesníkem. 1825-1826 studoval na dvouleté lesnické škole v Dačicích. Buchmayer složil zkoušku učitelské způsobilosti a na stejné škole působil od 1. února 1826 jako druhý asistent a učitel matematiky, geodézie, mechaniky, technologie, entomologie a mineralogie. 1. ledna 1830 nastoupil jako vrchní myslivec u hraběte Dauna a řídil lesnictví na velkostatcích Bítov, Skalice, Horní Kounice a Biskupice. 1834 se oženil s Karolínou, dcerou Antona Brzezowského, s níž vychoval čtyři syny. Od dubna 1836 působil jako lesmistr na velkostatcích Jemnice a Staré Hobzí hraběnky Terezie Trautmannsdorfové a významně tam ovlivnil pěstební a zařizovací práce. Od 1839, kdy složil přísahu, pracoval též jako zemský taxátor. 1839 přešel do služeb hraběte Maxmiliána Wallise a vedl lesní hospodářství na velkostatcích Budíškovice, Budeč a Moravské Budějovice v hodnosti lesmistra. Od 1848 mu byla svěřena i inspekce na velkostatcích Dačice a Řečice na Moravě a Malešov v Čechách vlastníka svobodného pána z Dalbergu a od 1852 funkce lesmistra a poradce na velkostatcích Telč, Studená a Veselíčko hraběte Podstatzky-Liechtensteina.

Literatura:
- Biografický slovník českých zemí. [VIII. sešit], Brun-By. Vyd. 1. Praha : Libri, 2007. xvii, s. 225-368.


Burghart,Ottokar - stavební inženýr (105. výročí úmrtí)
* 10.03.1843 - ?
+ 18.01.1908 - Brno

Životopis:
Čestný občan města Znojma (1879). Rytíř řádu císaře Františka Josefa I., držitel Zlatého záslužného kříže s korunou.

Literatura:
- VRBKA, Anton. Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926 : Kulturhistorische Bilder aus dieser Zeit. Nikolsburg : A. Bartosch, 1927. 592 s.


Donatzer,Walter - učitel (135. výročí narození)
* 08.01.1878 - Kottingbrunn
+ 02.11.1946 - Hrušovany nad Jevišovkou

Životopis:
Od čtyř let byl sirotek a vyrůstal s babičkou. Odešel na odborné učiliště do Wiener Neustadt a skončil v roce 1898 maturitní zkouškou. Již v těchto letech začínal psát básně. Po krátké činnosti ve Felixdorfu odešel do Valtic. Ze zdravotních důvodů se musel vzdát učitelského povolání, ale v roce 1917 se dostal do služeb knížete Jana II. z Lichtenštejna. V roce 1920 se rozhodl zůstat ve Valticích a vyřídil si české občanství. Až do roku 1929 pracoval na archivování knihovny uměleckých děl. Po druhé světové válce přišli Češi a zatkli jej. V poutech ho převezli do Mikulova a poté šel do tábora v Hrušovanech. Během všech těchto let psal básně, které byly ovlivněny jeho pocity a vzpomínkami.

Literatura:
- Walter Donatzer [online]. [cit. 2011-11-23]. Dostupné na WWW: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Walter_Donatzer>.


Grasel,Johann Georg - loupežník (195. výročí úmrtí)
* 20.04.1790 - Nové Syrovice
+ 31.01.1818 - Vídeň

Životopis:
Loupežník, který v době napoleonských válek, tj. počátkem 19. století, měl ve Stálkách jednu z několika milenek. Narodil se v Nových Syrovicích. První loupež, které se Johann Grasel zúčastnil 18. března 1806, byla zosnována buď ve Stálkách, nebo Šafově. Po propuštění z brněnského vězení roku 1810 se otec dal na obchodování s lněnými látkami a tak začal Johann loupit na vlastní pěst. Oběti loupežných, často brutálních a krvavých přepadení byli bohatí obchodníci, hostinští či kněží, ale především malí sedláci a starší ženy. V roce 1812 navštěvoval Grasel velice často Stálky. Důvodem byla 16 letá Rosalina Eigner, dcera stáleckého rasa. V letech 1812-14 provedl Grasel nespočetně přepadení. V únoru byla za jeho dopadení vypsána odměna 1.000 Guldenů a tak se přesunul do jižních Čech, v Praze se nechal naverbovat do vojska, po šesti týdnech ale desertoval a vrátil se do Waldviertelu. 19. listopad 1815 byl pro Grasela osudový. Pomocí lsti a zrady jedné zlodějky byl večer vylákán do hostince v Mörtersdorfu, kde byl v jednu ráno 20. listopadu zezadu přepaden, spoután a odvezen do Hornu a přes Stockerau do Vídně. Při procesu ve Vídni, který trval přes dva roky, bylo obviněno 66 osob, z nichž hlavní osobou byl Grasel. Vojenským soudem byly potom vyneseny tři rozsudky smrti nad Fähdingem, Stanglem a Graselem. Poprava oběšením se konala před vídeňskými hradbami na vojenském cvičišti 31. ledna 1818 za veliké účasti hlavně vídeňských žen.

Literatura:
- DRJ. Pravda o Graslovi. Znojemsko. Roč. 13, č. 31 (02.08.1972), s. 4.
- JEROVÁ, Olga. Loupežník Jan Jiří Grasel v literatuře a v ústní lidové tradici na jihozápadní Moravě. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 37, č. 1 (1985), s. 43-53.
- NOVÁK, Pavel Kryštof. Na výpravu za Grazelem. Znojemsko. Roč. 12, č. 35 (27.08.2002), s. 4.


Hasmandová,Antonie - řeholnice (25. výročí úmrtí)
* 25.03.1914 - Huštěnovice (okr. Uh. Hradiště)
+ 21.01.1988 - Znojmo - Hradiště

Životopis:
Narodila se v Huštěnovicích. V šesti letech jí umírá matka. V roce 1923 šla k prvnímu svatému přijímání, o tři roky později biřmována v Babicích (biřmovací jméno Ludmila). 6. července 1927 vstupuje jako školní čekatelka do kláštera ve Frýdlantu nad Ostravicí. V letech 1929-1933 navštěvuje jako čekatelka učitelský ústav u sv. Anny v Praze a studium ukončuje maturitou. 14. 8. 1933 dostává řeholní jméno S. Marie Vojtěcha. V roce 1940 skládá věčné sliby. V letech 1941-1942 byla učitelkou v Třeboni a ve Frýdlantu, 1942-1945 ošetřovatelkou v nemocnici ve Slaném, 1945-1949 ředitelkou školy v Brně-Líšni. V letech 1950-1952 byla představenou komunity sester v Neumanneu v Prachaticích. 10. září 1952 zatčena Státní bezpečností, o rok později odsouzena Krajským soudem v Českých Budějovicích na 8 let vězení za čin velezrady jako "vatikánská špiónka". 10. 5. 1960 propuštěna na všeobecnou amnestii z pardubické věznice. V letech 1960-1970 pak působí v různých službách Charitního domu ve Vidnavě. Zvolena generální představenou Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Znojmě-Hradišti. Vříjnu 1987 vážně onemocněla, potvrzena diagnóza zhoubného nádoru na plicích. Umírá 21. ledna 1988 ve Znojmě-Hradišti, kde je též pohřbena. 29. listopadu 1996 byl na popud biskupa Msgr.Vojtěcha Cikrleho zahájen proces svatořečení Boží služebnice matky Vojtěchy Hasmandové.

Literatura:
- SKÁLOVÁ, Veronika. Těžká cesta. Až ke svatořečení? : Boromejku Matku Vojtěchu Hasmandovou věznili komunisté, ale nezlomili ji. Mladá fronta dnes. Roč. 19, č. 19 (23.01.2008), s. 5, Jižní Morava.
- VACULOVÁ, Helena. Matka Vojtěcha má blízko k blahořečení. Mladá fronta dnes. Roč. 20, č. 68 (21.03.2009), s. 1, 2, Jižní Morava.


Hašek,Jaroslav - spisovatel (90. výročí úmrtí)
* 30.04.1883 - Praha
+ 03.01.1923 - Lipnice nad Sázavou

Životopis:
V roce 1911 pobyl krátce ve Znojmě.

Literatura:
- KNESL, A. Spanilá jízda Jaroslava Haška. Znojemsko. Roč. 30, č. 41 (10.10.1990), s. 1, 3.
- Nejslavnější spisovatel český, Jaroslav Hašek, ve Znojmě. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 20 (19.05.2003), s. 5, 6.


Kießling,Franz - spisovatel (95. výročí narození)
* 10.01.1918 - Znojmo
+ 20.02.1979 - Korneuburg

Životopis:
Kießling strávil první roky svého dětství ve Znojmě, ale pak musel kvůli převodu svého otce odejít do Vídně. Tam byl poté nakažen tuberkulózou, kterou přežil, ale jeho zdraví bylo oslabeno a tak u něj vypukla znovu o pár let později. Již ve škole začal psát básně a malé divadelní hry, které však tehdy byly jen jeho koníčkem, protože po škole se stal finančním úředníkem. Po druhé světové válce, které se kvůli svému zdraví nemohl účastnit, se stal lektorem a asistentem RAVAG (rakouského rozhlasu Verkehrs AG) a odpovědný redaktorem katolického týdeníku "Offenes Wort". Působil jako spisovatel, psal historické, sociologické a vědecké písemné práce.

Literatura:
- Franz Kießling. Neevidované materiály. Nr. 756.


Korschann,Karel - spisovatel (185. výročí narození)
* 19.01.1828 - Znojmo
+ 20.10.1897 - Brno

Životopis:
Studoval na gymnáziu a poté se dal na dráhu úředníka. Z krajského úřadu ve Znojmě odešel do Brna, kde si vysloužil r. 1881 na zemském finančním ředitelství zlatý záslužný kříž s korunou.

Dílo:
Své fejetony, novely, humoresky i příležitostné verše uplatňoval převážně ve Znaimer Wochenblattu, v letech 1868-1869 i v brněnském Tagesbote. Roku 1874 vyšla v Brně tiskem i příležitostná báseň věnovaná 90. narozeninám hraběnky Heleny z Mníšku. Více se však své literární činnosti věnoval až po odchodu na odpočinek, od r. 1887. V posledním roce života vydal v Brně vlastním nákladem dvě sbírky básní, z nichž Erinnerungsblätter obsahuje jen příležitostné verše, věnované převážně úmrtí jeho blízkých, přátel a známých.

Literatura:
- HRADIL, Miroslav. Moravský sochař Karel Korschann. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 46, č. 1 (1994), s. 45-49.
- PEŘINKA, František Václav. Rodáci : znamenitější rodáci znojemští. Vlastivěda moravská. Znojemský okres. Č. 76 (1904), s. 140-141.


Lerch,Franz - nadlesní (185. výročí narození)
* 27.01.1828 - Znojmo
+ 11.09.1904 - Znojmo

Životopis:
Činný v Zalesňovacím a okrašlovacím spolku. Byla po něm pojmenovaná cesta v Gránicích (Lerch-Weg 1896).

Literatura:
- Materiály MěK.


Liška,Emanuel Krescenc - malíř (110. výročí úmrtí)
* 19.04.1859 - Mikulovice
+ 18.01.1903 - Praha

Životopis:
V letech 1869-1877 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze a Akademie v Mnichově (1878-80). Od roku 1875 byl členem Umělecké besedy, České akademie výtvarných umělců (od r. 1892). V roce 1898 patřil k zakládajícím členům Jednoty umělců výtvarných. Od roku 1888 působil jako profesor kreslení na UMPRUM v Praze. Jeho dílo najdeme v Národní galerii v Praze. Do dějin českého malířství se zapsal díky účasti na výzdobě Národního divadla. Cyklus Tři doby země české, který provedl spolu s J. Schikanedrem, však byl odstraněn po požáru Národního divadla. Je autorem znaku města Loděnice (okr. Znojmo).

Dílo:
Hagar a Ismael (1883), Kain (1885), Kristus na hoře Olivetské (1886), Císaři Maximiánovi se zjevují jeho oběti (1888), Michelangelův sen (1890-91), Mater Dolorosa (1891), Vdovec (1895), cyklus Tři doby země české.
Samostatné výstavy: 7. výstava JUV Praha (1903), Souborná výstava. Topičův salon, Praha (1922/23).

Literatura:
- MACOUN, Eman. Znojmo viděno dvojmo. Znojemsko. Roč. 20, č. 17 (27.04.2010), s. 11.
- PAVLÍK, Josef. Zastavení v Mikulovicích. Znojemské listy. Roč. 5, č. 15 (20.04.1996), s. 3.
- ŠTĚPNIČKOVÁ, J. Trojí zastavení v Mikulovicích. Znojemsko. Roč. 3, č. 6 (10.02.1993), s. 3.


Lohniský,Leopold - protifašistický bojovník (100. výročí narození)
* 19.01.1913 - Hrotovice
+ 24.10.1942 - ?

Životopis:
Narodil se jako syn drobného živnostníka. Z měšťanky udělal zkoušku do 4. třídy gymnázia ve Znojmě, kde také maturoval. Téměř bez podpory nezámožných rodičů se probil vlastním úsilím na pražské univerzitě a byl promován na doktora práv. V březnu 1939 se vrátil z aktivní vojenské služby jako četař aspirant a nastoupil jako soudní praktikant v rodných Hrotovicích. Spolu se Štěpánem Bouzarem z Blížkovic vstoupil do ilegální organizace ON. Oba se horlivě účastnili ničení německých nápisů a orientačních tabulí i organizování vyvěšení státních československých vlajek k výročí 28. října.

Literatura:
- JELÍNEK, Rudolf. Za svobodu vlasti. Znojmo : OV ČSPB, 1976. 100 s.


Matějů,Adolf - legionář (120. výročí narození)
* 31.01.1893 - Ubušín
+ 21.06.1942 - Brno

Životopis:

Maturoval v roce 1912. V roce 1914 byl odveden do Bystřice pod Perštýnem. Po absolvování poddůstojnické školy nastoupil na ruské bojiště, kde byl dne 10. května 1915 zajat. O rok později 16. listopadu 1916 se přihlásil do Československé legie (velitel čety v hodnosti poddůstojníka). Po návratu do vlasti působil v Praze, Piešťanech, Zvolenu a Mukačevu. V roce 1932 převelen k 24. pěšímu pluku ve Znojmě jako zástupce velitele praporu "Stráže obrany státu" a současně působil jako vojensko-technický referent Okresního úřadu ve Znojmě až do 31. července 1939. V civilním zaměstnání působil jako pedagog v Ostravě, Bohdalově a Jimramově. Za 2. světové války se zúčastnil protifašistického odboje a v době stanného práva 21. června 1942 byl v Brně popraven.

Literatura:
- ALEXA, Václav. Adolf Matějů prošel dvěma odboji a byl popraven nacisty. Znojemské noviny. Roč. 2, č. 11 (14.03.2003), s. 6.
- PLÍŠEK, Libor. Legionář Adolf Matějů. Znojemsko. Roč. 7, č. 12 (25.03.1997), s. 1, 5.


Nekula,Arnošt - starosta (110. výročí narození)
* 03.01.1903 - Pavlice
+ 01.01.1992 - Znojmo

Životopis:
Narodil se v Pavlicích, kde od r. 1909-1914 navštěvoval národní školu. Od r. 1914 navštěvoval měšťanku v Jevišovicích. Působil v Dělnické tělovýchovné jednotě Znojmo, později jako její třetí starosta. Po druhé světové válce působil v Dělnickém družstvu "Vzájemnost - Včela". Roku 1959 stál u zrodu Bytového družstva ve Znojmě a stal se členem komise pro výstavbu na MěNV ve Znojmě. Zemřel ve Znojmě ve věku nedožitých 89 let.

Literatura:
- KLEMPOVÁ, Jana. Výběr z nově uspořádaných osobních fondů ve Státním okresním archivu ve Znojmě v roce 2005. Znojmo: Státní okresní archiv, 2006. 148 s.


Oesterreich,Franz von - generál (115. výročí úmrtí)
* 29.12.1830 - Braunschwig (Německo)
+ 02.01.1898 - Perchtoldsdorf (Rakousko)

Životopis:
Absolvoval Vojenskou akademii v Louckém klášteře ve Znojmě (1847-1851).

Literatura:
- Franz von Oesterreich [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné na WWW: <http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_O/Oesterreich_Franz_1830_1898.xml>.


Possinger Choborski,Ludwig Freiherr von - náměstek (190. výročí narození)
* 06.01.1823 - Grab
+ 29.01.1905 - Graz

Životopis:
Čestný občan města Znojma (1884).

Literatura:
- VRBKA, Anton. Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926 : Kulturhistorische Bilder aus dieser Zeit. Nikolsburg : A. Bartosch, 1927. 592 s.


Rauš,Jaroslav - pedagog (50. výročí úmrtí)
* 31.01.1877 - Velká Bíteš
+ 18.01.1963 - ?

Životopis:
Po skončení základního vzdělání odešel do Kroměříže, kde studoval na učitelském ústavu. Působil jako pedagog v Hlubokých Mašůvkách, v Jevišovicích a později v Příměticích, kde se v roce 1915 stal řídícím učitelem. V Hlubokých Mašůvkách vstoupil do hasičského sboru a v roce 1903 se stal jeho jednatelem. Založil osmnáct hasičských sborů. Postupně byl v Plavči zvolen župním dozorcem a v roce 1920 náčelníkem celé župy znojemské číslo 37. Pořádal přednášky, organizoval školy župní, krajské i zemské, stal se členem Zemského výboru hasičského a místopředsedou jeho vzdělávacího odboru. Později byl zvolen předsedou vzdělávací komise a zemským vzdělatelem Svazu Československého hasičství. V roce 1918 byl členem ONN Znojmo a jeho jednatelem pro venkov. Po 2. světové válce - v roce 1948 byl opět zvolen na valné hromadě hasičstva jednatelem spolku.

Dílo:
Podílel se na vydávání sborníku Od Horácka k Podyjí. Byl stálým dopisovatelem hasičského časopisu Ochrana hasičská.

Literatura:
- Nositelé kultury na Znojemsku. Znojemsko. Roč. 7, č. 15 (13.04.1966), s. 3.
- ŠVEC, Ivan. Hasič Jaroslav Rauš. Znojemsko. Roč. 7, č. 6 (11.02.1997), s. 5.


Rudolecký,Josef - kněz (50. výročí úmrtí)
* 20.12.1880 - Tuřany u Brna
+ 15.01.1963 - Znojmo

Životopis:
Absolvent českého gymnázia (1900) a katolického kněžského ústavu v Brně. O čtyři roky později vysvěcen na kněze. Kaplanoval v Řečkovicích, Boleradicích, v Hrušovanech nad Jevišovkou a na faře kostela sv. Mikuláše ve Znojmě. Člen Řemeslnické jednoty, předseda Spolku katolických tovaryšů (1906), člen Spolku křesťansko-sociálního dělnictva, jednatel Českého hospodářského spolku. Zakladatel stavebního družstva "Domov". Stál při vzniku první hospodářské školy ve Znojmě. Učil na Znojemské Besedě české děti hrát na hudební nástroje, které k tomuto účelu zakoupil. V prosinci 1910 byl přeložen do Únanova pro své vlastenecké smýšlení. Zde působil až do r. 1945. Založil pro mládež spolek Venkovská katolická Omladina, řídil chlapeckou hudební kapelu. V r. 1912 z vlastních prostředků vybudoval tělocvičnu, založil první organizaci spolku Orel v kraji. Později založil spolky Omladina a Orel po celém znojemském kraji a stal se jejich předsedou. Jeden z organizátorů tábora českého lidu v Únanově (září 1918). Patřil k zakladatelům Čs. strany lidové na Znojemsku. V době 2. světové války působil v odbojové organizaci generála Luži. Po osvobození 1945 se vrátil do Znojma na faru kostela sv. Mikuláše. Byl pracovníkem Národního výboru ve Znojmě, působil na odboru finančním, zdravotním a sociálním (do r. 1948). V padesátých letech byl pod kontrolou STB a v r. 1957 přinucen s aktivní duchovní činností skončit. Ale do konce života sloužil tajně mše v domě, kde bydlel. Jedna ze znojemských ulic nese jeho jméno.

Dílo:
Divadelní hry: Dívčí vojna, Bílá cikánka, Svatební košile, Co je pravda?, Co Mikuláš dělá, dobře dělá, Vánoce v horách, Král a šašek, Ctirad a Šárka aj.
Věnoval se hudbě, napsal řadu skladeb a básní. Spoluzakladatel listu Moravský jih (1907) a zakladatel a šéfredaktor katolického listu Ochrana (1909, 18 let sám řídil).

Literatura:
- FIL. Páter Josef Rudolecký byl nepřehlédnutelnou osobností regionu. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 51 (20.12.2004), s. 4.
- MID. Osobnosti diecéze : kněz a vlastenec J. Rudolecký. Život farností Znojma. Č. 10 (2007).
- ROJ. Páter Josef Rudolecký nebyl jen tak obyčejným knězem. Znojemsko. Roč. 15, č. 49 (06.12.2005), s. 13.


Seume,Jan Bohumír - spisovatel (250. výročí narození)
* 29.01.1763 - Poserna
+ 13.06.1810 - Teplice

Životopis:
Na žádost hraběte začal v roce 1780 studovat teologii v Lipsku. Když začala náboženská krize v roce 1781, utekl do Francie. V roce 1783 se vrací do Brém. Od podzimu 1787 opět začal studovat v Lipsku za pomoci hraběte a to právo, filozofii a historii. V roce 1791 získal magisterský titul a do roku 1792 se habilitoval. V letech 1790-1792 odešel do Ruska do Moskvy, kde byl povýšen na poručíka. 1794 byl v polském zajetí a pak se vrátil do Lipska, kde žil jako vychovatel.

Dílo:
Procházka do Syrakus - cestopis. Vzpomíná v něm na svoji návštěvu Znojma.
Citace: "Zde ve Znojmě musil jsem po prvé píti víno, jelikož božského nápoje Germánů ve Walhalle již více nebylo. Víno-máš za čtyřiadvacet krejcarů - bylo velmi dobré, jak mne Schnorr ujišťoval, neboť já tomu pranic nerozumím a piji nejlepší burgundské s vodou jako nejhorší postuminské. " překlad-Srnohorský, J.
1796 - Některé zprávy o mimořádné události v Polsku v roce 1794
1801 - Básně
1813 - Můj život.

Literatura:
- SRNOHORSKÝ, J. Básníkovy vzpomínky na Znojmo. Od Horácka k Podyjí. Roč. 2, č. 6-7 (1925), s. 108-109.


Slavik,Bedřich - hudební skladatel (115. výročí narození)
* 30.01.1898 - Český Těšín
+ ?

Životopis:
Absolvent Konzervatoře a univerzity ve Vídni. Jeho dizertační práce na filozofické fakultě pro hudební vědu zněla na téma - Opery mladého Richarda Wagnera a jejich vztah k pozdějším mistrovým dílům. Ředitel německé hudební školy ve Znojmě a dirigent Musikvereinu (1930).

Dílo:
Napsal řadu písní a sborů, dvě kvarteta, suitu - Variationen und Fuge über ein Schelmenlied, skladbu Valdštýn pro velký orchestr aj. V brněnském rozhlase byla provedena s velkým orchestrem Předehra k dramatu a Vranovské rapsodie pro smíšený sbor a orchestr.

Literatura:
- ČERNOŠEK, Lubomír. Skladatelé v Podyjí. Okno/Fenster. Roč. 6, č. 2 (2009), s. 18, 20, 22.


Šanda,Jan - kapitán (110. výročí narození)
* 03.01.1903 - Želetice
+ 28.07.1943 - Drážďany

Životopis:
Své dětství a dospívání prožil v Želeticích. Základní vojenskou službu vykonával u 2. leteckého pluku v Prostějově, kde prodělal pilotní výcvik a stal se učitelem létání. V roce 1928 opustil vojenskou službu a nastoupil jako pilot u České dopravní společnosti. Patřil k nejspolehlivějším kapitánům civilní letecké dopravy. 15. března 1939 se naši letci poprvé setkali tváří v tvář s nacistickými okupanty. Okupační úřady zastavily všechny lety a letci opustili letiště. Odešlí letci se soustřeďovali v Krakově u československé zahraniční letky. Někteří odešli do Sovětského svazu k zpravodajskému výcviku. Po čase se vrátili do Protektorátu a zapojili se do ilegální organizace - vytvořili první sovětskou zpravodajskou síť. Neměli však vysílačku. Proto jeden z nich navštívil kamarády - letce, pracující v košířské vozovně při likvidaci letadel. Ti měli pečlivě uschovaný radiomaterál mimo skladovou evidenci, jiné uměli zaopatřit. Šanda zkonstruoval za pomoci kamarádů ve svém domku výkonnou, snadno přenosnou vysílačku, která se při zkouškách dokonale osvědčila. Čtrnáct měsíců nemělo gestapo žádné informace o této rozsáhlé zpravodajské službě. Až teprve zrádce, pilotní žák Jaroslav Bednář, se vetřel do důvěry organizátorů. Jeho zradou byli 4. -9. března 1941 zatčeni. U Šandy v podkroví našli dobře vybavenou dílnu a čtyři nedokončené vysílačky. Půl roku byl Šanda vězněn na Pankráci a vyslýchán v Pečkárně. Následovaly další tvrdé výslechy v Drážďanech. Jan Šanda své spolupracovníky nezradil. První senát volkgerichthofu v Drážďanech vynesl 12 rozsudků smrti. Všichni byli 28. července 1943 popraveni.

Literatura:
- SEIDL, J. Naši rodáci. Želetický zpravodaj. 2008, roč. 4, č. 1, s. 11.


Tocháček,Emanuel - duchovní (40. výročí úmrtí)
* 08.12.1889 - Křtěnov
+ 16.01.1973 - Letovice

Životopis:
Pocházel z početné mlynářské rodiny. Od dětství byl jeho život těsně spjat se včelařením. V r. 1910 maturoval s vyznamenáním na klasickém gymnáziu v Brně. Ve studiích pokračoval v brněnském kněžském semináři a 5. 7. 1914 přijal kněžské svěcení. Funkci kaplana zastával celkem 10 let v různých českých a německých farnostech Brněnské diecéze. V r. 1915 za svého působení v Lulči u Vyškova poprvé onemocněl plicní chorobou. Zdravotní těžkosti ho pak pronásledovaly po celý další život. Podmínky k samostatnému včelaření našel až na faře v Trstěnicích u Znojma. Z Trstěnic se na další působiště, kterým byl Hrádek u Znojma, stěhoval v r. 1922 už se dvaadvaceti včelstvy. Samostatné místo získal v r. 1924 ustanovením za faráře v tehdy německé obci Lančov u Vranova nad Dyjí. Ve třicátých letech se znovu ozvaly churavé plíce a na zdraví mu nepřidal ani další politický vývoj. Nacisté v Lančově hrozili lidovým hlasováním proti jeho osobě. Nebezpečná situace ukončila až po záboru Sudet nacistickým Německem v roce 1938. Tocháček se stěhoval na faru do Divák a později v r. 1941 do Radkovic u Hrotovic. Návrat do Lančova po osvobození nebyl jednoduchý. Vrácení včelína se musel domáhat právní cestou. Teprve po třech letech od osvobození na základě restitučních zákonů dosáhl navrácení pro něj tak důležitého majetku.

Literatura:
- ŠÍPEK, Zdeněk. Páter Emanuel Tocháček, erudovaný včelař na Znojemsku. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2002. (2003), s. 126-135.
- ŠÍPEK, Zdeněk. Život a dílo P. Emanuela Tocháčka : (8. 12. 1889-16. 1. 1973). Jižní Morava. Roč. 39, č. 42 (2003), s. 101-115.

Urbánková,Marie - zpěvačka lidových písní (40. výročí úmrtí)
* 24.06.1887 - Plaveč
+ 26.01.1973 - Plaveč

Životopis:
Poměry, ze kterých pocházela, byly nuzné. Její otec byl domkář a živil deset dětí. Proto musela odejít do služby do Vídně, což bylo tehdy běžné. Před první světovou válkou se vrátila zpět do Plavče, aby mohla pečovat o syna své sestry, která zemřela na tuberkulózu. Po válce se provdala za vdovce po své sestře a odstěhovala se do Znojma. Zde se setkala s. A. Pekem. Navštěvovala ho v hudební škole a předzpívávala mu písně, které znala. Po skončení 2. světové války se vrátila do Plavče, kde s krátkou přestávkou žila až do své smrti. Zmínku o ní najdeme v knize B. Pernici Říkadla, škádlivky, lidové hry a písně.

Dílo:
V Plavči ji navštěvovali sběratelé lidových písní - Adolf Cmíral, Zdenka Jelínková, Richard Kubeš. O její písně se také zajímali učitelé ze Znojemska. Byl to učitel Kaláb, řídící učitel Černovský, Vratislav Bělík, Josef Čtveráček a Zbyněk Mrkos. Zápisy J. Čtveráčka získal pan učitel Rudolf Stanislav. Upravil je, uspořádal a vydal pod názvem Lidové písně. Albert Pek zaznamenal 252 písní, které najdeme v jeho sbírce.
Lidové písně: Ach bože, rozbože, Ach má zlatá matičko, Hvězdičky, hvězdičky, Když jsem byla maličká, Ke Znojmu je cestička, Mám já zahrádečku aj. Mnohé písně pravděpodobně sama skládala.

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 4 (24.01.2011), s. 11.


Veselý,Bedřich - malíř (90. výročí narození)
* 12.01.1923 - Mikulovice
+ 1986 - ?

Životopis:
Výtvarného vzdělání se mu dostalo u ostravského malíře profesora V. Hlobila a figurálního akvarelisty V. Plesnivého v letech 1942-1944. Věnoval se uměleckému dekoratérství, řezbářství. Byl výtvarníkem loutek v únanovské provozovně. Samostatnou kapitolou jeho tvořivosti byla volná malířská tvorba. Člen volného sdružení výtvarníků, známého pod názvem Skupina 80. Byl organizátorem řady akcí na Znojemsku.

Dílo:
Výstavy: Vídeň, Norimberk, Trenčín, Praha, Znojmo - Z loutkářovy maringotky (1984) - tato výstava putovala po celé Evropě. Řada jeho obrazů se znojemskou tématikou zdobí některé znojemské interiéry.

Literatura:
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců : 1950-2008 ; XIX., V-Vik. Vyd. 1. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 2008. 337 s.


Winterhalder,Jan Josef - malíř (270. výročí narození)
* 25.01.1743 - Vöhrenbach
+ 17.01.1807 - Znojmo

Životopis:
Syn sochaře J. Michala Winterhaldera. Od devíti let se učil u svého strýce sochaře Josefa Antonína Winterhaldera a v letech 1764-1768 u F. A. Maulbertscheho s kterým pracoval na řadě zakázek. Spolupracoval také na zakázkách s prof. vídeňské akademie V. Fischerem a J. Hauzingerem.

Dílo:
Fresky a obrazy: klášter v Louce (1765), kostel sv. Hippolyta (1766), farní kostel v Dyji (1766-1767), klášterní kostel v Rajhradě, refektář kláštera v Brno-Zábrdovice (1781), Tasovice (1789), Běhařovice (1792), zámek v Uherčicích, zámek v Dukovanech (1791) aj.

Literatura:
- SVOBODA, Jiří. Přesvědčil jste nás, ale stejně nevěříme. Znojemsko. Roč. 9, č. 28 (13.07.1999), s. 9.


Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.