Bergmann,Josef – básník (165. výročí narození)
* 22.10.1847 - Ludvíkov pod Smrkem
+ 20.02.1932 - Cheb
Životopis:
Po absolvování semináře působil jako kaplan v Karlových Varech, odkud někdy v poslední čtvrtině 19. století přešel na Hradiště u Znojma. Byl členem křížovníků s červenou hvězdou. Bergmanna nadchla zdejší příroda i památky, znal dokonale historii kraje, prošel všechna pozoruhodná místa Podyjí. Bergmann si na Hradišti brzy zvykl a sžil se s jeho obyvateli. Hradiště opustil roku 1900 a po dvacet následujících let byl proboštem poutního kostela v Chlumu nad Ohří. Poté se stal představeným řádu v Karlskirche ve Vídni. Od roku 1923 byl jeho působištěm starobylý Cheb, kde zemřel jako komandér křížovnického řádu.
Dílo:
Své humorné, epigrafické básně, často založené na slovních hříčkách, s náměty výhradně světskými, vydal ve dvou sbírkách - Stimme vom Pöltenberg (Hlas z Hradiště, 1898), Znaimer Schnecken (Znojemští šneci, 1898). Společně v jednom svazku vyšly při druhém vydání roku 1912.
Literatura:
- SVB. Josef Bergmann. Willkommen in Znaim und Umgebung. Roč. 1, č. 3 (1994), s. 4.
- SVOBODA, Jiří. Hlas z Hradiště - básník Josef Bergmann. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1988. (1989), s. 49-57.
- SVOBODA, Jiří. Staré Znojmo v poezii Josefa Bergmanna. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1989. (1989), s. 93-104.
Bouzar,Štěpán - protifašistický bojovník (70. výročí úmrtí)
* 01.09.1914 - Blížkovice
+ 24.10.1942 - Mauthausen
Životopis:
Narodil se jako třetí a nejmladší syn středního zemědělce. Do obecné školy chodil v Blížkovicích, do gymnázia v Moravských Budějovicích. Po maturitě nastoupil jako dobrovolník vojenskou prezenční službu, protože měl v úmyslu stát se vojákem z povolání. Později se vrátil do civilu a byl zaměstnán jako berní úředník v Hrotovicích. Byl nadšeným členem a cvičitelem Sokola v Blížkovicích i Hrotovicích. Zapojil se do odbojového hnutí Obrana národa. V noci 21. října 1939 se účastnil první protiněmecké akce v Hrotovicích. Byly zabarveny všechny orientační tabule a německé nápisy, domy německých fašistů a vrata nově zřízené německé školy byly popsány protinacistickými a protifašistickými hesly. Před 28. říjnem zavlály na nejvyšších místech státní vlajky. Štěpán Bouzar spolu s doktorem Leopoldem Lohnickým z Hrotovic byli spojkami ON. Rozšiřovali letáky Český kurýr pražského redaktora Korčáka a v sokolské jednotě usilovali o organizační a branně výcvikové podchycení většího počtu mužů. Začátkem léta 1941 došlo v Hrotovicích k zatýkání. Když 26. června byl gestapem zatčen v advokátní kanceláři dr. Kellera, starosty Sokola v Hrotovicích, L. Lohnický, Štěpán Bouzar se uchýlil do ilegality jako kovářský pomocník Karel Havliš. Odešel do jižních Čech. Začátkem července se objevil ve Vřesné, kde byl jeho bratr Antonín Bouzar správcem lihovaru. Zde a v bydlišti svého bratra v Kardašově Řečici se volně pohyboval do té doby, než četníci upozornili Antonína Bouzara, že se na Štěpána ptalo gestapo. Odjel tedy ke švagrovi svého bratra do Lišova, který mu pomocí svých známých našel místo a obstaral pracovní knížku. Po vyhlášení stanného práva v říjnu 1941 odešel z obavy před prozrazením do Prahy a tam vstoupil do zaměstnání ve výrobně umělých podlah. Zde pracoval až do svého zatčení. V Praze navázal styky s Leopoldem Lohniským, který při transportu utekl, a obstaral mu zaměstnání ve výrobně podlah na Žižkově. Společně pak spolupracovali s odbojem. Jejich hlavní činností bylo obstarávání nepravých dokladů pro odbojové pracovníky, kteří se museli skrývat před gestapem. V Praze se Štěpán Bouzar setkal s mnoha Blížkováky. Do Prahy za Štěpánem přijel jeho bratranec Karel Novák. Když začátkem května udavačka Rašková udala, že se Štěpán skrývá v Praze, gestapo po něm začalo usilovně pátrat. PO atentátu na Heydricha 27. května 1942 byli v Blížkovicích 29. května zatčeni příslušníci rodiny Bouzarovy a Novákovy. Štěpán Bouzar byl zatčen 1. června na hlavním nádraží v Praze, když jel za prací. Společně s ním byl po dramatické honičce zatčen Leopold Lohniský.
Literatura:
- KOUKAL, Ladislav. Blížkovice : Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice : JZD Družba, 1982. 55 s
Brém,Karel – přírodovědec (230. výročí narození)
* 25.10.1782 - Znojmo
+ 26.06.1845 - Mariánské Lázně
Životopis:
Pocházel ze znojemského vinařského rodu. Byl bratrem chemika Ignaze Brema. První lékárnickou praxi získal 1800-1804 u Jana Götze, lékárníka ve Znojmě. Teprve potom studoval v Praze farmacii, magisterské zkoušky složil 1810. Krátce pracoval nejprve v lékárně v Třebíči, potom 1811-1820 v klášterní lékárně v Teplé. Tam provedl analýzu Slaného (Ferdinandova) pramene a výsledky, které nechal ověřit v Praze, potvrdily, že byla získána Glauberova sůl. Během pobytu v klášteře Brém sepsal všechny jemu známé kyselky v regionu. 1813-1817 analyzoval místní minerální prameny, některé z nich spolu s bratrem Ignazem.
Literatura:
- LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly svoje stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 7, č. 25 (25.06.1998), s. 3.
Černoch,Otakar – spisovatel (105. výročí narození)
* 23.10.1907 - Znojmo
+ 09.06.1967 - Praha
Životopis:
V letech 1914-1921 žil v Rusku. Absolvent Obchodní akademie v Praze. Účastník španělské občanské války (1937-1938) - tyto životní zkušenosti se odrážejí v jeho díle. V letech 1938-1944 byl komerčním úředníkem. Od r. 1944 vězněn v koncentračním táboře blízko Toruně. V lednu 1945 se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti. Po válce pracoval jako vedoucí pobočky národního podniku Gloria a tvůrčí pracovník Čs. státního filmu (1949-1951).
Dílo:
Dramata: Případ Othello (1945), Veliká zkouška (1946), Gigant (1950) aj.
Próza: Mladá srdce (1957), Španělská aréna (1956), Alibi (1960).
Pro Čs. televizi přepracoval s V. Breberovou román Alibi na televizní hru Vrah byl odsouzen po právu (1962, režisér A. Moskalyk).
Literatura:
- LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 7, č. 22 (04.06.1998), s. 1, příl. Kaleidoskop vážně i nevážně.
Dudek,Karel - protifašistický bojovník (120. výročí narození)
* 16.10.1892 - Výrovice
+ 05.07.1943 - Brno
Literatura:
- Karel Dudek[online]. [cit. 2011-10-14]. Dostupné na: .
Fiby,Heinrich – hudebník (95. výročí úmrtí)
* 15.05.1834 - Vídeň
+ 24.10.1917 - Znojmo
Životopis:
Narodil se jako nejstarší syn obuvnického mistra ve Vídni. Už jako osmiletý zpíval v církevních sborech a docházel na konzervatoř, kde poznal řadu výtečných pedagogů. Hře na violu ho zde vyučovali členové věhlasné vídeňské hudební rodiny Hellmesbergerů, hře na klavír Josef Fischhof, skladbu a teorii pak profesoři Gottfried Breyer, Anton Langhammer a Simon Sechter. Po absolvování lidové školy a reálky vystudoval Fiby ve Vídni pedagogiku. Již v průběhu studia působil v orchestrech vídeňských divadel v Josefstadtu, Hofburgtheatru a Karltheatru. Po ukončení studia nachází v září 1853 první samostatné angažmá jako dirigent orchestru a sólový hráč v divadle v Lublani. Jako sólista na violu se zapojuje i do místní Filharmonické společnosti. Když se v létě 1857 Fiby dozvěděl, že ve Znojmě hledají ředitele zamýšlené hudební školy, neváhal, a o místo se ucházel. V konkursu přesvědčil svým mistrovstvím a tak byl 20. 9 1857 jmenován prvním ředitelem a vedoucím nově založené Městské hudební školy (Städtische Musikschule), která byla slavnostně otevřena 1. října 1857. V čele školy zůstal pak Fiby nepřetržitě do r. 1902. V květnu 1860 se oženil se sopránovou zpěvačkou Hermínou Rietreiberovou (1842-1890), o rok později se jim narodil syn Heinrich Franz (1861-1935). Téhož roku stál Fiby u zrodu německého Městského hudebního spolu (Musikverein in Znaim), jednoho z prvních německých spolků ve Znojmě vůbec, a ujal se na dlouhá léta jeho vedením. V r. 1912 udělilo Znojmo Fibymu za jeho zásluhy o rozvoj hudebního života čestné občanství města.
Dílo:
Fibyho umělecká aktivita byla opravdu široká. Působil jako dirigent městské kapely i pěveckých sborů, uskutečňoval operní představení, komponoval. Hudebně zpracoval několik oratorií, mší, Requiem, Te deum i dalších církevních skladeb. 18. 5. 1861 sklidila pod jeho taktovkou velký úspěch premiéra Rossiniho opery Lazebník sibiřský.
Skladby pro smíšené sbory: "Nacht und Träume" (Noc a sny), "Abendlied" (Večerní píseň), "Frühlingsahnung" (Jarní předtucha).
Skladby pro mužské sbory: "Am Grabe eines Freundes" (Na hrobě přítele).
Skladby pro ženské sbory: "Der erste Frühlingstag" (První jarní den).
Kompozice: "Hymne an der Unendlichen" (Hymnus na nekonečno), "Mondnacht" (Měsíční noc).
Ostatní skladby: Österreich, mein Vaterland.
Literatura:
- TOMAN, Jan. Hymnus na nekonečno - Heinrich Fiby. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 2, č. 43 (21.10.2002), s. 14.
Gargulák,Metoděj – šachista (50. výročí úmrtí)
* 30.04.1886 - Husovice
+ 19.10.1962 - Brno
Životopis:
Stal se učitelem, od roku 1905 učil na Znojemsku - v Únanově, Hlubokých Mašůvkách a Mikulovicích. V roce 1907 se zúčastnil sjezdu ÚJŠČ v Brně, kde získal 6. místo. Hrál i v zahraničí, např. v Mannheimu. Shromáždil velkou sbírku partií Aljechina, kterou dal k dispozici do pražského ústředí. Porazit budoucího uchazeče o titul mistra světa Rusa Bogoljubova se Gargulákovi podařilo v roce 1912, kdy se vydal do Vilna. Období první republiky prožil ve Znojmě, kde využil známosti se starostou města Dr. Marešem k založení šachového klubu (1921). Činnost spolku vyvrcholila v roce 1923 uspořádáním II. sjezdu Brněnské župy ÚJŠČ.
Literatura:
- 80 let královské hry v královském Znojmě. Znojmo : Šachové sdružení Znojmo, 2001. 68 s.
Hamerský,Miloš - Doc. RNDr. (75. výročí narození)
* 20.10.1937 - Znojmo
+ 1992 - ?
Životopis:
Pocházel z učitelské rodiny. Rodiče učili na různých místech na Slovensku i na Moravě, nejdéle v Šumné. Po maturitě v roce 1955 začal studovat Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Zaměřil se na studium fyziky. Po absolvování univerzity působil krátce na katedře fyziky Vysoké školy báňské v Ostravě a na Stavební fakultě VUT Brno. Poté působil na katedře obecné fyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, nejprve jako asistent a později ve funkci vedoucího katedry. Člen Jednoty československých matematiků a fyziků, člen výboru Fyzikální vědecké sekce a předseda odborné skupiny Fyzika kovů při FVS. V roce 1985 dostal medaili MFF UK v Praze za zásluhy o rozvoj MFF, v roce 1987 stříbrnou medaili PřF UJEP a fyzikální oborovou medaili II. stupně FVS JČMF.
Dílo:
Autor a spoluautor asi sta prací uveřejněných v mezinárodních časopisech nebo ve sbornících mezinárodních i národních konferencí. Ve své vědecké práci se zaměřil na studium mechanických vlastností převážně kovových materiálů. Byl první v Československu, kdo zavedl a široce využíval metodu postupného zatěžování a metodu konstantního zatěžování ke studiu zákonitostí plastické deformace. Rovněž jako první popsal nespojitý creep na hexagonálních slitinách.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 43 (18.10.2010), s. 11.
Hilmer,Franz – politik (120. výročí narození)
* 06.10.1892 - Břežany
+ 26.10.1975 - Mnichov
Životopis:
Byl ředitelem Asociace německých zemědělských družstev v Brně.
Literatura:
- Franz Hilmer[online]. [cit. 2011-10-14]. Dostupné na: .
Jandl,Josef – duchovní (85. výročí narození)
* 23.10.1927 - Sulkovec
+ 02.02.2007 - Sulkovec
Životopis:
Přípravu na kněžství musel přerušit v r. 1950 po 4. ročníku, jelikož byl povolán do PTP (pomocné technické prapory). Poté vystřídal několik civilních zaměstnání, než mohl po 18 letech pokračovat v přípravě a přijmout kněžské svěcení 5. července 1969 v Brně. Působil jako kaplan v Novém Městě na Moravě a v Brně - Husovicích. Od roku 1977 byl farářem v Pavlicích a později i v Hostimi. Zemřel 2. února 2007 v nemocnici ve Znojmě. Byl pohřben do kněžského hrobu na hřbitově v rodném Sulkovci.
Literatura:
- Josef Jandl[online]. [cit. 2011-10-14]. Dostupné na: .
Kleist,Heinrich von – dramatik (235. výročí narození)
* 10.10.1777 - Frankfurt nad Odrou
+ 21.11.1811 - Wannsee u Berlína
Životopis:
Za napoleonských válek se ubytoval ve Znojmě. Putoval na rakouské bojiště u Asprů s tajným diplomatickým posláním.
Literatura:
- SVOBODA, Jiří. Znojemské zastavení Heinricha von Kleista při cestě do Rakouska roku 1809. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1987. (1988), s. 47-51.
Korschann,Karel – spisovatel (115. výročí úmrtí)
* 19.01.1828 - Znojmo
+ 20.10.1897 - Brno
Životopis:
Studoval na gymnáziu a poté se dal na dráhu úředníka. Z krajského úřadu ve Znojmě odešel do Brna, kde si vysloužil r. 1881 na zemském finančním ředitelství zlatý záslužný kříž s korunou.
Dílo:
Své fejetony, novely, humoresky i příležitostné verše uplatňoval převážně ve Znaimer Wochenblattu, v letech 1868-1869 i v brněnském Tagesbote. Roku 1874 vyšla v Brně tiskem i příležitostná báseň věnovaná 90. narozeninám hraběnky Heleny z Mníšku. Více se však své literární činnosti věnoval až po odchodu na odpočinek, od r. 1887. V posledním roce života vydal v Brně vlastním nákladem dvě sbírky básní, z nichž Erinnerungsblätter obsahuje jen příležitostné verše, věnované převážně úmrtí jeho blízkých, přátel a známých.
Literatura:
- Sochařství. Výtvarné umění Moravy 1880-1920. Brno : Moravská galerie, 1994. ISBN 80-7027-03. S. 55-56.
KOLOVRAT-KRAKOVSKÝ,Zdeněk – dramatik (120. výročí úmrtí)
* 06.02.1836 - Bratislava
+ 24.10.1892 - Pellendorf
Životopis:
Pocházel ze starého českého šlechtického rodu, který se v průběhu 18. století poněmčil. Dětství prožil v Uhrách a Haliči. Absolvent znojemského gymnázia (1855) a Právnické fakulty Univerzity ve Vídni. Od r. 1868 žil v Čechách. Seznámil se z řadou českých spisovatelů, pod jejichž vlivem se začal věnovat literární tvorbě v českém jazyce. Zemřel mrtvicí na lovu v Pellendorfu u Vídně, pohřben v Rychnově nad Kněžnou.
Dílo:
V mládí psal poezii. Od počátku 70. let se soustředil na dramatickou tvorbu. Sepsal sedm divadelních her, které byly většinou uvedeny v Prozatímním divadle. Největších úspěchů dosáhl komediemi, které se žánrově blížily frašce. Šlo většinou o nenáročné texty s konvenční milostnou zápletkou, jejichž děj byl situován do soudobých měšťanských kruhů. Předností jeho her byl živý jazyk. Některé byly přeloženy do němčiny a ruštiny.
Divadelní hry : Libuše (prem. 1870), Na rozcestí (prem. 1873), Zmeškal hodinu (prem. 1872), Trosky (prem. 1872), Domácí prostředek (prem. 1875), Dva sousedé (prem. 1874), Starouškové (prem. 1887).
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 43 (18.10.2010), s. 11.
Lohniský,Leopold - protifašistický bojovník (70. výročí úmrtí)
* 19.01.1913 - Hrotovice
+ 24.10.1942 - ?
Životopis:
Narodil se jako syn drobného živnostníka. Z měšťanky udělal zkoušku do 4. třídy gymnázia ve Znojmě, kde také maturoval. Téměř bez podpory nezámožných rodičů se probil vlastním úsilím na pražské univerzitě a byl promován na doktora práv. V březnu 1939 se vrátil z aktivní vojenské služby jako četař aspirant a nastoupil jako soudní praktikant v rodných Hrotovicích. Spolu se Štěpánem Bouzarem z Blížkovic vstoupili do ilegální organizace ON. Oba se horlivě účastnili ničení německých nápisů a orientačních tabulí i organizování vyvěšení státních československých vlajek k výročí 28. října.
Literatura:
- JELÍNEK, Rudolf. Za svobodu vlasti. Znojmo : OV ČSPB, 1976. 100 s.
Marák,Stanislav – pedagog (75. výročí úmrtí)
* 13.11.1873 - Příbor
+ 05.10.1937 - Znojmo
Životopis:
Absolvent gymnázia a učitelského ústavu v Příboře. Pedagog v Jemnici (1895-1899), od r. 1899 v Moravských Budějovicích, ředitel jevišovické měšťanské školy (1909). V r. 1914 jmenován okresním inspektorem pro české školy Znojemska. Po prohlášení samostatnosti Československa se ujal organizace českého školství na Znojemsku, Vranovsku a Jaroslavicku. Během tří let bylo založeno kolem čtyřiceti menšinových škol a ve městě Znojmě měšťanská a obecná škola. V r. 1922 realizoval návrh náčelníka Sokola J. Kopala a zřídil v Dělnickém domě české kino Vesmír, jehož provoz vydělal v následujících dvou letech finanční prostředky na zahájení stavby sokolovny. V r. 1920 režíroval Pekovu zpěvohru Idylla, byl člen pěveckého kroužku Besedy Znojemské, později i Pěveckého sdružení Vítězslav Novák. V r. 1925 se vzdal inspektorského úřadu a o dva roky později odešel do výslužby. Téměř zapomenuto je jeho básnické jméno Sláva Pevný, které se objevovalo pod vlasteneckými a historickými verši a také pseudonym Zdena ze Znojma. Jedna z čtvrtí města Znojma nese jeho jméno - Marákov.
Dílo:
Znojem (dvě básně zhudebněny A. Pekem), Hejtmanství Moravsko-budějovické (1903), Tragédie moravského města (1914), Žeň ducha Podyjí (1928). Řada prací zůstala v rukopise a rozpracována.
Vydavatelská činnost: Moravské Budějovice - Buditel (populárně naučný časopis, náklad 3. 200 výtisků), Malý buditel, Naše noviny (týdeník), Týden (obrázkový časopis, vyšla jen tři čísla). Jevišovice - Hospodářské Besedy (přinášely i historické statě). Znojmo - od r. 1923 vydával vlastivědný časopis, který se v prvním ročníku jmenoval Podyjí a v dalších Od Horácka k Podyjí.
Literatura:
- Moravskobudějovicko-Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s.
Müllner,Franz – učitel (65. výročí úmrtí)
* 15.09.1899 - Hrádek
+ 13.10.1947 - Taunusstein-Hahn
Životopis:
Už v mládí prokazoval talent na hudbu. Po základní škole v Hrádku a Jaroslavicích odešel na odborné učiliště v Olomouci. I když chtěl být profesí učitel, studoval také hudbu a zpěv. Jeho studia byla přerušena v roce 1917, kdy odešel na italskou frontu. Roku 1919 byl učitelem, varhaníkem a sbormistrem v rodném Hrádku. Dále učil ve Vranově, Štítarech, Pravicích, Stošíkovicích na Louce a Hodonicích, poté byl jmenován ředitelem školy v Šatově. V příštích několika letech byl sbormistrem v kostele v Šatově, ředitelem Pěveckého sdružení ve Znojmě a dirigentem.
Literatura:
- Franz Müllner[online]. [cit. 2011-10-14]. Dostupné na: .
Nather,Karel – fotograf (30. výročí úmrtí)
* 15.07.1896 - Znojmo
+ 16.10.1982 - Wertheim nad Mohanem
Životopis:
Narodil se ve Znojmě. V roce 1914 ukončil studia v Císařsko-královském grafickém ústavu ve Vídni - obor fotograf. V roce 1915 nastoupil vojenskou službu ve Vojenském geografickém ústavu, kde působil jako balónový a později letecký fotograf. Od r. 1917 byl vedoucím fotografické skupiny na italské frontě u Polního pluku č. 99. Po válce se začal věnovat také modelářství (v Jihomoravském muzeu je dochován model radniční věže). Po smrti otce byl Karel nucen vyplatit dědické podíly svým sourozencům, prodává i svůj dům a ateliér Anně Slámové a uzavírá s ní nájemní smlouvu (30.12.1926). V roce 1942 byl povolán na vojnu, kde vykonával fotografické a dokumentační práce. V roce 1945 byl za fotografie vojenských bunkrů na Znojemsku vězněn v Brně, po návratu z vězení byl jako většina německy hovořících Znojmáků odsunut. Odešel do Wertheimu nad Mohanem. V roce 1970 ukončil práci ve svém fotoobchodě a odešel do důchodu.
Dílo:
Ve 30. letech 20. století vzniká řada fotografií dokumentující náš region.
Literatura:
- KLIMTOVÁ, Miloslava. Paul a Karel Natherovi fotografové Znojma a Podyjí. Znojemský týden.2004, (3.5.2004), s. 5.
Podhradský,Jan – zootechnik (115. výročí narození)
* 20.10.1897 - Rybníky
+ 17.04.1969 - Brno
Životopis:
Od roku 1946 působil jako pedagog a od r. 1950 jako řádný profesor na Vysoké škole zemědělské v Brně. Už v roce 1936 byl hlavním iniciátorem zvelebovacího programu chovu drůbeže v Československu. V roce 1948 stál u zrodu první odborné drůbežnické školy v Jeseníku (později byla přemístěna do Přemyslovic) a byl jejím prvním ředitelem. Zabýval se hlavně drůbežnictvím, fyziologií výživy hospodářských zvířat, léčením a prevencí avitaminóz a endokrinologií.
Dílo:
Hlavní díla: Výživa a krmenie hydiny (1974), Plemenitba drůbeže (1960), Chov drůbeže (1961).
Literatura:
- Materiály MěK.
Pokorný,František - hudební skladatel (145. výročí narození)
* 10.10.1867 - Čermákovice
+ 21.10.1956 - Bělehrad
Životopis:
Navštěvoval hudební školu ve Znojmě (učil se u svého otce). Absolvent vídeňské Konzervatoře (1800-1886, lesní roh). V letech 1886-1888 sloužil u hudby 4. pěšího pluku. Poté působil v Srbsku. Hornista a korepetitor v Karlstheatru (1889), v Niši (1897), kapelník srbského Národního divadla (1897-1909), sbormistr akademického pěveckého sdružení Obilič a izraelské náboženské obce. Za 1. světové války odešel s armádou do Albánie a později evakuován do severní Afriky. Organizoval symfonický orchestr a koncertoval s ním. Referent vojenských hudeb a kapelník královské gardy (1920-1938). Pořádal symfonické koncerty, na nichž propagoval českou hudbu a umožňoval vystoupení předních českých umělců. Zakladatel vojenské hudební školy ve Vršci (1919) s kapelnickým kurzem (1926).
Dílo:
Písně a tance: Balkaniada, Bělehrad v písni, Ruská směs.
Pochody: Pochod jihoslovanského pluku, Veles, Sveslovenski aj..
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region.Roč. 10, č. 41 (04.10.2010), s. 11.
Seyček,Evžen – karikaturista (95. výročí narození)
* 08.10.1917 - Citonice
+ 19.08.2009 - Znojmo
Životopis:
Absolvent Reformního reálného gymnázia ve Znojmě (1936) a Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze (studium dokončil po r. 1945). Za účast na studentských protifašistických demonstracích v r. 1939 zatčen a dva a půl roku vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen (zde ilustroval zpěvník). Výtvarný redaktor v deníku Práce (1948-1950, nastoupil po O. Sekorovi) a Dikobrazu. Vedoucí tiskového oddělení a redaktor Čs. filmexportu. Soukromně studoval malbu u grafika E. Kotrby a scénografa E. Krejčího.
Dílo:
Kreslený humor: Studentské listy, Kvítek, Ahoj, Ozvěny, Práce, Dikobraz, Lidové noviny aj..
Ilustrace: Ilustroval 30 knih.
Výstavy: Účastník řady výstav doma (Praha, Brno, Znojmo) a v zahraničí.
Literatura:
- RZT. Opustil nás Evžen Seyček. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 9, č. 50 (07.12.2009), s. 2.
Schufinsky,Viktor – kreslíř (65. výročí úmrtí)
* 28.07.1876 - Vídeň
+ 06.10.1947 - Vídeň
Životopis:
Absolvent Umělecko-průmyslové školy ve Vídni (vedené K. Moserem). V roce 1910 absolvoval stáž u firmy Schütz a o tři roky později podnikl studijní cestu do Bavorska. Zhotovil návrhy pro vídeňskou porcelánku Böck (1914). Do roku 1937 byl učitelem na vídeňské UMPRUM.
Dílo:
Výstavy: První německo-moravská výstava řemeslných spolků (Brno, 1911), německo-moravská výstava (1914). Návrhy pro německou porcelánku J. Böcka. Spolupracoval s Wiener Werkstätte.
Literatura:
- Materiály MěK.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.