Září

Černý,Josef - vinař (10. výročí úmrtí)
* 29.03.1910 - Rešice
+ 06.09.2002 - Znojmo

Životopis:
V roce 1930 absolvoval Vinařsko-ovocnickou školu v Mělníku. Po získání praxe v Průhonicích u Prahy a Českém Krumlově byl přijat Zemským úřadem v Brně a přidělen jako zahradník na Rolnickou ovocnicko-vinařskou školu v Kloboukách u Brna. V roce 1941 nastoupil na Okresní úřad v Kloboukách jako ovocnářsko-vinařský inspektor a v roce 1942 přešel na Zemský úřad v Brně do funkce vinařského inspektora pro sklepní kontrolu. V roce 1947 začal pracovat pro Okresní úřad ve Znojmě jako vinohradnický a vinařský inspektor. Po roce 1948 odešel z funkcí a věnoval se pouze odborné práci související s problematikou vinohradnictví a vinařství. Spolu se šlechtitelem Cyrilem Míšou pracoval ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Znojmě. V roce 1964 přešel ke Šlechtitelskému a semenářskému podniku v Brně. Později byl jmenován vedoucím vinařství na Šlechtitelském a semenářském statku v Prosiměřicích, kde realizoval rozsáhlou výsadbu vinic a vybudoval sklepní hospodářství. V důchodovém věku se věnoval poradenské činnosti pro tehdejší JZD, poté jako agrotechnik u Moravských vinařských závodů ve Znojmě.  

Literatura:

  • AMBROZEK, V., ČEPIČKA, J. Odešel Josef Černý - nestor moravského vinařství. Vinařský obzor. Roč. 95, 2002, č. 10, s. 490.
  • eis. Nejstarší vinařský inspektor. Znojemsko. 2000, (11.4.2000), s. 5.


  
Dokulil,Jan - kulturní a osvětový pracovník (55. výročí úmrtí)
* 24.04.1887 - Nová Ves u Třebíče
+ 10.09.1957 - Jihlava

Životopis:
Narodil se jako nejstarší ze sedmi dětí v rodině rolníka. Obecnou školu vychodil v Přibyslavicích, měšťanskou školu pak v Třebíči. Poté vystudoval pedagogickou školu v Brně, kde roku 1908 odmaturoval. Působil na několika školách: Lesonice, Police u Jemnice. Roku 1911 se stal učitelem v Ctidružicích, kde se také oženil. Vedle vyučování vypomáhal i při archeologických vykopávkách na Moravskobudějovicku a při konzervování sbírek notáři JUDr. Jaroslavu Palliardimu. V 1. světové válce byl odvelen na italskou frontu. Po válce se vrátil zpět do Ctidružic, odkud se stěhuje za manželkou a synem do Třebíče. Zde se věnoval i práci politické a práci osvětové. Stal se horlivým stoupencem církve československé, působil v radě starších. Kromě toho pracoval v okresním osvětovém sboru, v Městské knihovně, v divadelním spolku Vrchlický aj. V roce 1919 se stal členem Městského muzea, brzy pak i kustodem sbírek. Po roce 1945 byl jmenován ředitelem národní školy na Nových Dvorech v Třebíči a v září 1945 pověřen funkcí okresního knihovnického inspektora v Třebíči. V roce 1950 odešel do penze, nadále se však účastnil různých aktivit. V roce 1955 měl tragickou nehodu, ze které se již nikdy plně nevyléčil. Zemřel v Jihlavě.

Dílo:
- články v novinách Zájmy venkova, Horácko, Úřednicko-zřízenecké noviny aj.
- články v časopisech a sbornících: O zaniklých vsích na Třebíčsku, Umělecké a historické památky v Třebíči, Krajinské muzeum v Třebíči, Z dávné minulosti městečka Vladislavě, Třebíč a okolí aj.
- knižně vyšlo: Učme se znát dějiny svého rodu, Náš kraj v pověstech a lidovém vypravování  

Literatura:

  • DOKULIL, Miloš. Štafeta generací : Životopis Jana Dokulila. Od Horácka k Podyjí. 2001, č. 1, s. 1-2.



Dostálek,Antonín - operní pěvec (130. výročí narození)
* 28.09.1882 - Hulín
+ 09.08.1938 - Brno

Životopis:
Absolvent kroměřížského gymnázia (1901). Hudbě se učil ve škole Maravana, zároveň byl žákem Nešvery. Patřil k prvním členům Pěveckého sdružení moravských učitelů (PSMU, 1903-1925). V letech 1903-1910 působil jako pedagog v Chropyni a na městské škole v Moravském Krumlově (1910-1923). Mimo to studoval filozofii na brněnské univerzitě (1919-1922). Poté odešel do Košic, kde byl profesorem na obchodní akademii. Vedl zde pěvecké kroužky a hrál na klavír (veřejná vystoupení, rozhlas).  

Literatura:

  • Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 40 (27.09.2010), s. 11.



Fiala,Jiří – skladatel (120. výročí narození)
* 14.09.1892 - Praha
+ 03.08.1974 - Praha

Dílo:
Autor filmové hudby, písní, komorních skladeb; komponoval opery a operety; příležitostně hrál ve filmu.

Literatura:

  • Jiří Julius Fiala. Neevidované materiály. Č. 814.  



Fuchs,Bohuslav – architekt (40. výročí úmrtí)
* 24.03.1895 - Všechovice pod Hostýnem
+ 18.09.1972 - Brno

Životopis:
Narodil se jako nejstarší ze čtyř sourozenců. Jeho otec Antonín měl menší obchod se smíšeným zbožím a kousek zemědělské půdy. Po vychození obecné školy navštěvoval Fuchs reálku v Holešově, odkud ale musel odejít pro pokrokové názory a vydávání a rozšiřování časopisu mezi studenty. Otec ho proto dal do učení na zedníka, ale pak se dostal v roce 1916 do architektonické školy Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění v Praze. Vynikajícího absolventa z roku 1919 pak Kotěra zaměstnával dva roky ve svém soukromém ateliéru. Také ve Všechovicích se setkáte s objekty, kterým určoval tvary Bohuslav Fuchs. Snad nejtrvalejší připomínkou je zdejší hřbitov při silnici ze Všechovic do Rouska, pro který v letních měsících 1926 vypracoval důmyslný architektonický návrh. Provedení bylo zadáno v září 1926 ing. Metoději Matuškovi, staviteli v Bystřici pod Hostýnem. Stavba byla dokončena v dubnu 1927 a hřbitov vysvěcen 11. června 1927. V témže roce se obecní výbor usnesl zadat Fuchsovi vypracování regulačního plánu na stavbu domků na "Hrubém konci". V roce 1928 si republika připomínala desáté výročí vzniku. Všechovice toho využily k pořízení jubilejního pomníku, který je zároveň pomníkem padlým vojákům - všechovickým rodákům. Při rozhodování o autorovi padla volba opět na Bohuslava Fuchse. Stavbu provedl František Kerle, sochař a keramik ze Zašové u Valašského Meziříčí. Obdobně Fuchs navrhl i pomník na hrobě svých rodičů na hřbitově. Řada všechovickcýh stavebníků se také obracela na svého rodáka o radu. V roce 1970 navrhl Obchodní dům Dyje ve Znojmě. Když se 18. září 1972 dílo Bohuslava Fuchsi uzavřelo, čítalo téměř sto urbanistických návrhů a na pět set architektonických projektů, z nichž přes sto padesát bylo realizováno. 7. května 1980 mu byla na rodném domě odhalena pamětní deska při příležitosti nedožitých 85. narozenin.

Literatura:

  • KUDĚLKA, Zdeněk. Bohuslav Fuchs. Vyd. 1. Praha : Nakl. československých výtv. umělců, 1966. 147, [1] s.
  • XA. Obchodní dům Dyje. Být či nebýt. Znojemské listy. Roč. 2, č. 38 (23.11.1993), s. 1.



Fürstenberg,Josef – kuchmistr (235. výročí narození)
* 04.09.1777 - Hrušovany nad Jevišovkou
+ 19.11.1840 - Kunčice u Opavy

Životopis:
Nejvyšší kuchmistr, ředitel Dvorního hradního divadla v Hofburgu ve Vídni v letech 1835-1840.  

Literatura:



Kemedinger,Karl – malíř (115. výročí narození)
* 29.09.1897 - Hrádek
+ 01.05.1964 - Ilmenau

Životopis:
Poté co dokončil základní školu v Jaroslavicích, nastoupil na Keramickou školu ve Znojmě. Jeho další vzdělání přerušila druhá světová válka. Po roce 1918 odešel do Drážďan, Magdeburgu a nakonec skončil jako malíř, modelář a výtvarník v porcelánce v Illmenau, kde působil až do své smrti. Představil řadu obrazů a keramiky z porcelánu a hlíny, převážně zvířecí modely.  

Literatura:

  • Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 9, č. 40 (29.09.2009), s. 11.



Lederer,Max – herec (75. výročí úmrtí)
* 17.10.1875 - Heřmanův Městec
+ 02.09.1937 - Česká Skalice

Životopis:
Přednosta železniční stanice ve Světlé nad Sázavou, od roku 1920 přednosta stanice v Jaroměři, později inspektor ČSD. Žil však především divadlem. Zprvu horlivě hrál, poté režíroval na domácí scéně a později, když už byly známy kvality jeho divadelní práce, i jinde. V roce 1921 byl Max Lederer autorem nápadu a „spiritus agens“ plenérové hry „dramatu zástupů“ - uvedení hry místního autora Jana Stanislava Polického „Naše garda“- „reportážní hry“ o událostech ve městě Jaroměři v roce 1848 s dohrou v roce 1849. Podílelo se na něm 8 místních spolků, z nich 2 ochotnické: DO Sokola Vrchlický a dělnický Máj. Vedle sólových herců se na provedení hry podílelo na 300 komparsistů. Režisér ochotnického spolku (vymýšlel i živé obrazy), improvizoval, organizoval společná vystoupení ochotníků z různých spolků, 1924 napsal knihu Za zrezivělými dráty. Byl vyhledávaným řečníkem, přednášel o literatuře a dramatickém umění na nespočetných přednáškách i kurzech českých ochotnických divadelníků. Jeho erudice byla uznávaná. Tak se začal podílet i na aktivitách ÚMDOČ, nejprve jako okrskový režisér krajového Jiráskova náchodského okrsku, posléze jako jeho předseda. Zde pořádal velkorysé divadelní podniky a setkání divadelních ochotníků, inscenace v divadlech i na přírodních jevištích. Organizátor festivalů ochotnických divadelníků, podílel se na prosazení a založení Jiráskova Hronova. Na scénu hronovského divadla s nejlepšími herci z řady ochotnických souborů uvedl velkolepé inscenace Jiráskových historických obrazů - Gera a husitské trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, jako vrcholná představení prvních čtyř ročníků JH. V roce 1931 1. Jiráskův Hronov. To už dávno byl čelným představitel ÚMDOČ, nejprve člen výkonného výboru ve funkci kulturního referenta a potom i místostarosty. Byl také pilným divadelním publicistou. V roce 1937 na Jiráskově Hronově ještě přednesl "skvělý řečnický projev", ale už ho velmi přemáhala těžká choroba. Poté se ještě podílel na přípravách oslav Boženy Němcové v České Skalici, jejichž součástí měla být inscenace obrozenecké aktovky M. Markové-Nekolové Jiřinkový svatební ples Boženy Němcové, v níž měl hrát hostinského Steidlera, kmotra Barunčiných sourozenců. Při generální zkoušce padl mrtev. Hra byla sehrána bez něho.

Literatura:

  • Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 9, č. 36 (31.08.2009), s. 11.



Martinelli,Antonín Erhard – architekt (265. výročí úmrtí)
*           1684 - Vídeň
+ 15.09.1747 - ?

Životopis:
Za jeho vedení byla dokončena stavba východního křídla Vranovského zámku.

Literatura:

  • PAUKERT, Jiří. Vranov, Bítov. Brno : Kraj. střed. stát. památ. péče a ochr. přír., 1967.



Mittrovsky,Anton Friedrich – hrabě (170. výročí úmrtí)
* 20.05.1770 - Brno
+ 02.09.1842 - Vídeň

Životopis:
Od roku 1798 krajský hejtman Znojma, zakladatel nové vesnice Starý Šaldorf po záplavách v roce 1799. Za jeho zásluhy mu bylo uděleno čestné občanství. Hrabě Mittrowsky zemřel jako říšský radní a vrchní kancléř 2. září 1842.  

Literatura:

  • LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l. : J. Lang, 1998. S. 35.



Moučka,Josef – učitel (75. výročí úmrtí)
* 22.03.1865 - Deblín u Tišnova
+ 15.09.1937 - Brno

Životopis:
Po studiích v Brně a Příboře působil jako učitel, od roku 1889 v Moravských Budějovicích, kde byl také sbormistrem Budivoje a Elišky Krásnohorské a členem Špatinkova kvarteta. V letech 1899-1922 zastával funkci ředitele měšťanské školy v Jaroměřicích nad Rokytnou, byl též inspektorem na Moravskokrumlovsku a Moravskobudějovicku. Pilný pracovník v oboru školského zpěvu. Dílo: autor zpěvníků pro školy obecné, měšťanské a střední a velmi cenného Katechismu zpěvu jako prostředku výchovy umělecké ve škole národní.  

Literatura:

  • Moravskobudějovicko-Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s.



Neubauer,Johann SJ – misionář (175. výročí narození)
* 24.09.1837 - Dyjákovice
+ 05.02.1910 - St. Andrä v Lavantal

Literatura:



Oulehla,Otakar – básník (50. výročí narození)
* 08.09.1962 - Znojmo
+ 05.07.1988 - Znojmo

Životopis:
Po vychození základní školy byl přijat na gymnázium. Vedle hry na klavír začíná jako samouk na kytaru. Úspěšná gymnazijní studia zakončuje maturitou s vyznamenáním. Skládá přijímací zkoušku na lékařskou fakultu a nastupuje do Hradce Králové. Tam ho poprvé zaskakuje nebezpečné onemocnění. Během léčby dokončuje první obsáhlejší sbírku básní. Po vyléčení pokračuje ve studiu. Začíná psát povídky science fiction. Vlivem následků neblahého civilizačního procesu onemocní zákeřnou krevní chorobou a přerušuje studium. Je úspěšné léčen a choroba je potlačena. V květnu 1988 odjíždí do Rakouska na lékařské vyšetření a ztrácí šanci na uzdravení. Dne 19.6.1998 náhle onemocní akutní bronchitidou. Aplikovaná léčba byla bez účinku, potlačovaná choroba znovu propukla. Zemřel ve věku 25 let. Pohřben v den promoce svých spolužáků.

Dílo:
Korálky v dlani (36 básní, vlastní náklad).

Literatura:

  • MRVA, Vlastimil. "Korálky v dlani" Otakara Oulehly : (8.9.1962 Znojmo - 5.7.1988).  Znojemsko. Roč. 1, č. 47 (20.11.1991), s. 6.
  • Otakar Oulehla : narozen 8.9.1962 ve Znojmě. Podyjí-Land an der Thaya. Roč. 2, č. 6 (1992), s. 7.



Příkazský,František – legionář (115. výročí narození)
* 26.09.1897 - Brumov
+          1967 - Znojmo

Životopis:
Vyučil se obuvníkem. V roce 1915 narukoval k 2. zákopnickému pluku, se kterým odjel na italskou frontu. O dva roky později byl zajat. Dne 20. dubna 1918 byl přijat v hodnosti střelce (vojína) k 32. Gardskému pluku. V roce 1920 byl z vojska propuštěn. Vstoupil do policejního sboru v Bratislavě. Po vyhlášení Slovenského štátu se nuceně s rodinou vrátil do vlasti. Během 2. světové války byl pronásledován gestapem. Za svou válečnou činnost se mu dostalo mnoha vyznamenání: Československé revoluční medaile, Československé medaile za vítězství a Italské válečné medaile.  

Literatura:

  • ALEXA, Václav. Bojovali za vlast : Legionář František Příkazský. Znojemské listy. Roč. 7, č. 10 (12.03.1998), s. 2.



Rakovský,Ivo - PhDr. (60. výročí narození)
* 12.09.1952 - Brno
+ 18.01.1992 - Hrotovice

Životopis:
Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1971-1977). Ještě za dob studií byl zaměstnán v Jihomoravském muzeu ve Znojmě, kde prováděl záchranný výzkum sídliště lengyelské kultury v Jezeřanech-Maršovicích. Po skončení studia byl přijat do Archeologického ústavu Československé akademie věd. Ihned po nástupu byl pověřen vedením rozsáhlých záchranných archeologických výzkumů v oblasti výstavy vodního díla Nové mlýny na řece Dyji. V roce 1985 obhájil kandidátskou disertaci na téma Morava na prahu neolitu. Jako vedoucí výzkumu se podílel na 360 objektů z pravěku a přes 220 z neolitu např. Nová štěrkovna u Dolních Věstonic, Strachotín, Milovice, Mušov, Šakvice, Pavlov-Horní pole, Bedřichovice, Tvarožná, Holubice, Výrovice, Němčičky aj.   

Dílo:
Autor nebo spoluautor řady článků, odborných statí a menších samostatných prací.

Literatura:



Royt,Václav – spisovatel (185. výročí narození)
* 01.09.1827 - Říčany u Nové Vsi
+ 27.05.1907 - Brno

Životopis:
Profesor na gymnáziu v Jihlavě (1853) a na gymnáziu ve Znojmě (od 1854), kde působil více než deset let. V r. 1867 přešel na gymnázium do Brna, kde mezi jeho žáky patřili Alfons Mucha, Jan Herben, Vilém Mrštík. O dvacet let později jmenován zemským školním dozorcem. Za zásluhy o povznesení českého školství na Moravě ho řada měst jmenovala čestným občanem.  

Dílo:
Počátky města Znojma (1864), Stanislav ze Znojma a jeho rod (Časopis Matice moravské - 1869), Úryvky ze starého místopisu znojemského (ČMM - 1871), O Slovanech na ostrově Raně a vyvrácení jejich moci r. 1168 (1875). Zakladatel Časopisu Matice moravské (1868), který redigoval do r. 1885 a přispíval články z historie pobaltských Slovanů. Za tyto studie se stal dopisujícím členem České akademie.

Literatura:

  • SVOBODA, Jiří. Václav Royt. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1993. (1995), s. 121-122.  



Šindelář,František – malíř (65. výročí úmrtí)
* 25.11.1887 - Čimelice
+ 02.09.1947 - Moravské Budějovice

Životopis:
Rodák z Čimelic u Písku studoval soukromě malbu u O. Kubína. V letech 1911 až 1947 byl profesorem latiny na gymnáziu v Moravských Budějovicích. Na právě založeném gymnáziu zakládal školskou tradici s ředitelem Josefem Fišerem a profesorem Františkem Jechem. Zpočátku se ve své tvorbě zajímal zvláště o Jemnici, v krajinkách o okolí Moravských Budějovic a Bítova. Ve svých akvarelech a olejomalbách se věnoval zobrazení podyjských žánrových scenérií.   

Literatura:

  • Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. Znojmo: Státní okresní archiv, 1999.



Štěpánková,Nina – sochařka (105. výročí narození)
* 18.09.1907 – Znojmo
+          ?

Životopis:
Malířka, sochařka. Bývalá žákyně prof. C. Boudy a M. Salcmana a sochaře Karla Lidického na AVU Praha. Autorka portrétů významných našich umělců.  

Literatura:

  • Materiály MěK.



Štěrbáček,Bedřich – voják (95. výročí úmrtí)
+ 05.09.1917 - Srbsko

Životopis:
Padl na srbském bojišti.  

Literatura:

  • ECKL, Petr. První světová válka. Jezeřany - Maršovice : kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany - Maršovice : Obec Jezeřany - Maršovice, 2006. S. 55-59.



Ullmann,Emanuel – lékař (100. výročí úmrtí)
* 18.04.1841 - ?
+ 26.09.1912 - ?

Životopis:
Ve Znojmě působil od 1. dubna 1870. Primář a ředitel Městské jubilejní nemocnice císaře Františka Josefa. Podle dochovaných záznamů patřil ve své době pro svoje lékařské schopnosti k nejvyhledávanějším lékařům jižní Moravy a v přilehlých částech Dolního Rakouska. První Žid, kterému bylo od r. 1454, kdy byli Židé ze Znojma vyhnáni, uděleno domovské právo. Předseda znojemské Židovské náboženské obce (1872-1873 a 1878-1881). Dnes najdeme památku po něm na dvou místech, a to na zakládající desce v budově dnešní léčebny dlouhodobě nemocných, kde jsou oceněny jeho zásluhy při budování nemocnice a na náhrobním kameni na židovském hřbitově. Není známo, že by někdo z rodiny přežil druhou světovou válku.  

Literatura:

  • Zasloužil se o znojemskou nemocnici. Moravské noviny Rovnost. Roč. 6, č. 95 (22.04.1996), s. 7.



Zawinul,Joe – pianista (5. výročí úmrtí)
* 07.07.1932 - Vídeň
+ 11.09.2007 - Vídeň

Životopis:
Narodil se ve Vídni, nyní žije v USA. Část svého dětství prožil u svého dědy Simona v Prosiměřicích na Znojemsku.  

Literatura:

  • POLÁKOVÁ, Květoslava; POLÁK, Jaromír. Jazzman Joe Zawinul. 780 let Prosiměřic. Břeclav : Petr Brázda, 2006. S. 129.

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.