* 08.10.1679 - ?
+ 16.03.1722 - Vranov nad Dyjí
Životopis:
Svobodný pán z Goldburgu a Murstettenu, skutečný tajný rada a nejvyšší podkoní. Již od mládí se objevoval po boku prince Karla, kterého podporoval i jako španělského krále Karla III. ve válkách o španělské dědictví. V této době se v Barceloně oženil s Karlovou favoritkou Marií Annou Pignatelli. Roku 1711 se stal král Karel římsko-německým císařem a přesídlil i s dvorem do Vídně. Michal Jan III. se u novopečeného císaře těšil stále větší oblibě. Sám Karel V. často pobýval na jeho panstvích a náklonnost mu projevoval i různými vyznamenáními. Michal Jan III. se stal rytířem Řádu zlatého rouna, španělským grandem první třídy, dědičným číšníkem Říše římské národu německého, nejvyšším dědičným županem czaladierského komitátu, atd. Na politické scéně profitoval z císařovy přízně. Mezi ostatními šlechtici nebyl vůbec oblíbený. Zemřel 16. března 1722 a je pochován v rodinné hrobce ve Vranově nad Dyjí. Karel V. byl z jeho smrti nešťastný. "Prohlásil se za poručníka jeho nezletilých dětí a nařídil, aby ve Vídni po tři dny každé tři hodiny zvonily zvony všech kostelů a rozdávaly se peníze vídeňské posádce. Smutečních slavností se zúčastnil celý dvůr, vysoký klérus, cizí vyslanci, zádušní mši celebroval vídeňský arcibiskup.
Literatura:
- BRYCHTOVÁ, Květa. Erby rodu Althannů na architektonických, sochařských a vybraných movitých památkách na Znojemsku : bakalářská práce. Znojmo, 2008. 38 s. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc.
- Vranovský zpravodaj. Č. 3 (2006), s. 15-17.
Badin,František – voják (95. výročí úmrtí)
* ?
+ 07.03.1917 - Rusko
Životopis:
Zemřel v ruském zajetí.
Literatura:
- ECKL, Petr. První světová válka. Jezeřany - Maršovice : kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany - Maršovice : Obec Jezeřany - Maršovice, 2006. S. 55-59.
Bašta,Karel – učitel (70. výročí úmrtí)
* 15.08.1913 - Vémyslice
+ 19.03.1942 - Osvětim
Životopis:
Stal se obětí okupace, umučen v koncentračním táboře. Učitel - obecná škola ve Skryjích, okr. Moravský Krumlov.
Literatura:
- Materiály MěK.
Bobek,František – spisovatel (130. výročí narození)
* 26.03.1882 - Římov-Vísky
+ 10.02.1959 - Lechovice
Životopis:
Absolvent třebíčského gymnázia a učitelského ústavu v Poličce. Pro své vlastenecké smýšlení musel často střídat svá působiště. Byl pedagogem v Zubří, Rokytnici, Vsetíně, Velké Bystřici, ve Vnorovách, Břeclavě a v Nenkovicích, tam získal konečně definitivu. Procestoval všechny tehdejší země Rakouska-Uherska. Účastník l. světové války. V roce 1914 narukoval do rakouské armády. O rok později přešel s plukem do ruského zajetí, kde strávil přes tři roky. Jako učitel a legionář se dobrovolně přihlásil k zakládání českých škol mezi krajany. Založil českou školu v krajanské vesnici Dembrovka mezi Rovnem a Dubnem u Lvova. Když se 12. prosince 1918 dozvěděl o vzniku Československa, vrátil se s několika kolegy zpět do vlasti. Usadil se na Znojemsku. V roce 1921 založil menšinovou školu v Šanově, poté byl správcem školy v Rudlicích a v Horním Újezdě u Moravských Budějovic. V roce 1930 odešel do důchodu. V roce 1951 se usadil v Lechovicích, kde působil jako knihovník. Spolupracoval s Čs. rozhlasem a se znojemským muzeem, kde často provázel návštěvníky, pomáhal zakládat herbář květeny Znojemska. Byl aktivní i společensky. Mezi jeho přátele patřili P. Bezruč, R. Havelka, J. Domínek, J. Úprka, A. Budík.
Dílo:
Napsal a publikoval stovky povídek, humoresek a fejetonů. Je autorem šesti pohádkových knížek, tří povídkových knih a dvou divadelních her. Sbíral lidové písně a pověsti. V roce 1954 z finančních důvodů prodal své sbírky zvyků, nářečí, písní a rukopisů Etnografickému muzeu v Brně.
Literatura:
- HLADÍK, Jaroslav. Učitel František Bobek, zapomenutý vlastenec. Znojemsko. Roč. 6, č. 13 (26.03.1996), s. 5.
- POLÁKOVÁ, Květoslava – POLÁK, Jaromír. František Bobek. Lechovice : 1287-2007. [S. l.] : Mondo, 2007. S. 67.
Ditmar,Rudolf – právník (125. výročí úmrtí)
* 11.12.1848 - Vídeň
+ 31.03.1887 - Milano
Životopis:
Syn Karla Rudolfa Ditmara. Vystudoval práva, roku 1878 se ale rozhodl pro výrobu keramiky a založil ve Znojmě keramickou firmu. Zpočátku se věnoval hlavně výrobě nádobí a majoliky, největší úspěch mu ovšem přinesla až produkce sanitární keramiky, kterou zahájil roku 1884. Firma měla sklady ve Vídni a Praze a s výrobky pronikla i na zahraniční trhy. Rudolf Ditmar proslul i vzornou péčí o dělníky. Zemřel nečekaně při inspekční cestě do Milána.
Literatura:
- ŠIMEK, Robert. Pro pána i kmána : Rudolf Ditmar. Profit. Roč. 20, č. 10 (09.03.2009), s. 62-63.
Fischer,Jan Tomáš – sochař (55. výročí úmrtí)
* 25.11.1912 - Znojmo
+ 07.03.1957 - Znojmo
Životopis:
Absolvent měšťanské školy a učebního oboru umělecké zámečnictví a kovotepectví (firma Peschek, Znojmo). V r. 1938 byl přijat na pražskou Akademii (prof. O. Španiel) a připojil se tak ke generaci českých medailérů, vycházejících z odkazu tohoto zakladatele moderní české medaile. Po uzavření škol v r. 1939 s pomocí přátel si zařídil ateliér. Profesor Španiel se mu dál věnoval nejen jako učitel, ale i přítel, který mu pomáhal při zprostředkování zakázek. Jednou z nich byl náhrobek B. Heinze - nekorunovaného krále rytců našich známek. Toto výtvarné dílo bylo první jeho prací, kterou se představil veřejnosti ve věku 28 let. Modelem mu stál K. Černý, znojemský rodák. Bronzový pomník z r. 1941 je možno najít na Vinohradském hřbitově v Praze. V r. 1946 se vrátil do Znojma. Získal ateliér po Š. Erdösovi. Byl členem Bloku výtvarných umělců země Moravskoslezské. Jaroslav Seifert mu ve své básnické sbírce Halleyova kometa věnuje báseň Avers medaile.
Dílo:
Vytvořil mnoho medailí, plaket, keramických reliéfů i velkých plastik, skic a návrhů.
Výběr z díla: Velká cena města Znojma (Vrhač koulí) bronz (1946), Prokop Diviš ražená medaile ke 250. výročí narození bronz a stříbro, Znojmo-radniční věž oboustranná ražená medaile bronz a stříbro (1948), Znojmo - Motocyklový závod jednostranná litá medaile bronz (1954), Klárka Fischerová - jednostranná ražená medaile bronz (1958). Ve Znojmě se můžeme setkat s jeho dílem na Divišově náměstí - busta P. Diviše, na Jezuitském náměstí na budově bývalého jezuitského gymnázia - deska s plaketou J. Prochásky a P. Diviše. V l. patře MěÚ, Obrokova 10, Znojmo se nachází deska dr. Marešovi. Na městském hřbitově najdeme několik plaket a reliéfů na pomnících. V Domě umění ve Znojmě je stálá expozice J. F. Fischera.
Samostatné výstavy: Výstava in memoriam sochaře J. T. Fischera (1957, Praha), Výstava k nedožitým 75. narozeninám (1987, Znojmo).
Literatura:
- HARTMANN,Antonín. Jan Tomáš Fischer. Praha : Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1960. 16 s., 30 s. obr. příl.
Haizl,Emanuel - MUDr. (145. výročí narození)
* 26.03.1867 - Jezbořice
+ 23.04.1916 - Moravský Krumlov
Životopis:
Narodil se v Jestbořicích (Jezbořicích), okres Pardubice, první zmínka o jeho pobytu v Moravském Krumlově je z roku 1896, kdy je uveden v seznamu podporovatelů matiční školy. V Moravském Krumlově působil jako obvodní lékař pro okolní obce (např. Dobelice, Dobřínsko, Rybníky, Tulešice, Vémyslice). V roce 1907, kdy došlo k rozdělení c. k. okresní školní rady na českou a německou, se stal členem české okresní školní rady. V roce 1908 byl založen spolek na podporu založení a vydržování českých měšťanských škol Matice Moravskokrumlovská. Zde MUDr. Haizl zastával funkci pokladníka. Do roku 1910 byl také předsedou Občanské záložny v Moravském Krumlově. MUDr. Haizl je autorem článku ve Věstníku Národní jednoty pro jihozápadní Moravu: Historie zápasu o české školy měšťanské v Moravském Krumlově, který vyšel v roce 1914. Významný přínos pro rozvoj českého měšťanského školství je podrobně rozepsán ve Sborníku vydaného na paměť 25-ti letého trvání českých škol měšťanských v Moravském Krumlově z roku 1935. MUDr. Haizl zemřel ve věku 49 let dne 23. 4. 1916 v Moravském Krumlově, v té době bydlel na Klášterním náměstí 73/I. Dne 28. 10. 1920 byla slavnostně odhalena v Moravském Krumlově na budově české měšťanské školy pamětní deska věnovaná MUDr. Haizlovi. Dnes je tato pamětní deska umístěna ve vstupní části budovy Základní školy na nám. Klášterním 134.
Literatura:
- GRUNOVÁ, Eva. Osobnosti českého školství a vlastenecké spolky v Moravském Krumlově. Ke stému jubileu české měšťanky v Moravském Krumlově. Moravský Krumlov : Základní škola, 2009. S. 87-93.
- VALEŠ, Vladimír. Výročí obestřené tajemstvím : Mají něco společného dvě náhlá úmrtí krumlovských osobností?. Moravské noviny Rovnost. Roč. 6, č. 110 (11.05.1996), s. 9.
Havelka,Jaroslav – dramatik (90. výročí narození)
* 31.03.1922 - Silůvky u Brna
+ 14.08.1997 - London (Kanada)
Životopis:
Gymnaziální studia absolvoval ve Znojmě, Brně a Tišnově. Za okupace studoval na brněnské konzervatoři. Poté byl totálně nasazen do válečného německého průmyslu ve Vídni a v Kuřimi. Po válce začal studovat na Masarykově univerzitě v Brně filozofii, psychologii, dějiny umění a fyziku. Během studií získal státní italské stipendium na milánské univerzitě, kde dokončil studia doktorátem z filozofie a psychologie. V roce 1952 emigroval do Kanady. Přednášel na francouzské montrealské univerzitě slavistiku, na univerzitě Western Ontario v Londýně psychologii. Dvakrát byl poctěn cenou Kanadské univerzitní společnosti za vynikající univerzitní odbornou a výchovnou činnost. V posledním desetiletí se soustředil na studium náboženského orientálního vědomí, hlavně buddhismu a hinduismu. V roce 1987 byl emeritován, dále přednášel, psal odborně i literárně a vášnivě maloval.
Dílo:
Pelyněk (1957), Brevíř podivování (1978), Tesknice a zvukomalby (1997).
Odborná literatura: The Nature of the Creative Process in Art (1968), Reflections and Preoccupations (1981), Variations (1988) aj.
Literatura:
- Materiály MěK.
Knies,Jan – archeolog (75. výročí úmrtí)
* 26.11.1860 - Tasov
+ 05.03.1937 - Brno
Životopis:
Narodil se v Tasově u Velkého Meziříčí. Jeho otcem byl nadučitel. Ke studiu na učitelský ústav do Brna nastoupil v roce 1876 a od roku 1879 již podnikal samostatné archeologické výzkumy. V roce 1897 byl učitelem v Rogendorfu (dnešní Krasová). Zde se také ve svých 39 letech oženil. Škola se díky jeho výzkumům zaplnila kostmi a jiným archeologickým materiálem, takže začal uvažovat o stavbě muzea. V únoru 1901 se zastupitelstvo obce Sloup usneslo odprodat mu část obecního pozemku. Podmínkou však bylo, že v budově, kterou zde postaví, umístí své archeologické sbírky. Muzeum bylo otevřeno 8. července 1906. Nové muzeum se brzy těšilo velkému zájmu veřejnosti – například v roce 1909 jej navštívilo více jak 10 000 lidí. V roce 1910 se Jan Knies dostal kvůli svým vlasteneckým názorům do prudkého sporu s profesorem dr. Karlem Absolonem, což vedlo k sepsání vysvětlující brožurky pro veřejnost. Hlavní překážkou v jeho další práci bylo propuknutí I. světové války. Mnoho učitelů bylo naverbováno. Dne 20. listopadu 1919 jmenovalo obecní zastupitelstvo Jana Kniese čestným občanem obce Sloup. V tomtéž roce odešel do důchodu. Již od roku 1918 vedl jednání s dr. Jaroslavem Helfertem o prodeji své sbírky do Moravského muzea v Brně, k čemuž došlo až v prosinci 1923. Zemřel 5. března 1937 a je pochován na centrálním hřbitově v Brně.
Literatura:
- HRBÁČKOVÁ, Alena. Muzeum v roce 2006. Moravskokrumslovské noviny. 6. 2006, s. 21.
Kracker,Jan Lukáš – freskař (295. výročí narození)
* 03.03.1717 - Jager
+ 01.12.1779 - Jager (Uhry)
Životopis:
Absolvent vídeňské Akademie (1733 zapsán). Žil a tvořil ve Znojmě a později v Uhrách, kde vstoupil do služeb jagerského biskupa.
Dílo:
Oltářní obrazy: hlavní oltář v Bystrném u Poličky (1749), hlavní oltář kapucínského kostela ve Znojmě (kolem r. 1750), boční oltáře v kostele sv. Kříže ve Znojmě, jezuitský kostel sv. Mikuláše na Malé Straně (2 obrazy, 1760-1761) aj.
Fresky: freska na klenbě lodi v jezuitském kostele sv. Mikuláše na Malé Straně (1760-1761), v kapli sv. Tekly kostela Alžbětinek Na Slupi (kolem r. 1760-1761), cyklus křížové cesty v Opavě-Kateřinkách (1761) aj.
Literatura:
- ŠÍP, Jaromír. Wandmalereien des Spätbarocks. Praha : Artia, 1958. 39 s., [72] s. obr. příl.
Krpoun,František - protifašistický bojovník (70. výročí úmrtí)
* 02.10.1905 - Ctidružice
+ 18.03.1942 - Osvětim
Životopis:
Narodil se v Ctidružicích, kde také chodil do školy. Vyučil se ševcem u svého bratra. Po vyučení pracoval jako dělník ve správkárně obuvi. Potom pracoval na dráze jako pomocný dělník, posunovač, hradlář a nakonec jako vážný ve skladišti nákladního zboží ve stanici Grešlové Mýto. Po založení Sokola v Blížkovicích se stal jeho horlivým členem. Patřil mezi nejpilnější brigádníky při stavbě Sokolovny. Po obsazení našeho území fašistickými okupanty 15. března 1939 se zapojil do domácího odboje Obrana národa. Na udání ze msty byl 3. března 1941 zatčen, krátkou dobu vyslýchán a vězněn v Kounicových kolejích v Brně. Odtud byl odeslán do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 18. března 1942 na následky týrání zemřel.
Literatura:
- KOUKAL, Ladislav. Blížkovice : Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice : JZD Družba, 1982. 55 s.
Lazar,Theodor – spisovatel (125. výročí úmrtí)
* 24.09.1834 - Bystřice nad Pernštejnem
+ 26.03.1887 - Brno
Životopis:
Studoval v Moravské Třebové, Litomyšli, Brně, Vídni, učil na gymnáziu ve Znojmě (1855), odkud odešel po třech letech na studia do Vídně, aby o rok později se znovu vrátil do Znojma, kde učil latinu, němčinu, češtinu a od r. 1867 byl v Brně. T. Lazar je uváděn v pramenech jako historik, kulturní pracovník, vlastenec, který pracoval v mnoha spolcích. Hodně příspěvků lze najít ve sbornících gymnázia Znojmo a Brno.
Dílo:
Der Trinus des Plautus und seine Nachbildung durch Lessing (1865), T.M. Plautus římské komedie (1870) atd.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 14 (30.03.2009), s. 11.
Litold I. Znojemský – kníže (900. výročí úmrtí)
* 1063 - Brno
+ 15.03.1112 - Znojmo ?
Životopis:
Narodil se nejspíše na brněnském hradě dědičnému moravskému knížeti Konrádovi I. Brněnskému a Virpirce z Tenglingenu. V roce 1092 se ujal moci dědičného moravského knížete vlády ve znojemské části moravského království. V roce 1099 byl společně s bratrem Oldřichem I. napaden českým vojskem pod vedením knížete Břetislava II. V obavách, aby neplenil jejich zemi, vydal mu své hrady. Uprchl do Rakouska. Odtud z hradu Raabs podnikal se svou družinou loupeživé nájezdy na své dědičné území. Český kníže Břetislav II. se domluvil s hrabětem Gotfridem a ten obléhal hrad Raab šest týdnů, než se posádka vzdala pro nedostatek potravin. Litoldovi se podařilo uprchnout. V roce 1100 po 22. prosinci se se svojí družinou vojenským tažením ujal svého dědičného území. Asi v roce 1101 se oženil s Idou Rakouskou a kolem roku 1108 až 1109 se jim narodil syn Konrád. Zemřel po dovršení padesáti let zřejmě na znojemském hradě.
Literatura:
- BÍLÝ, Jiří Libor. Moravští panovníci v 6. až 13. století. Nitra : Spolok Moravanov na Slovensku, 1997. 741 s.
Mikšíček,Matěj – spisovatel (120. výročí úmrtí)
* 03.02.1815 - Toužín
+ 12.03.1892 - Brno
Životopis:
Studia absolvoval ve Znojmě, Hradci Králové a Litomyšli, ve Vídni studoval chirurgii, v Pešti a Brně filozofii. Z Pešti přinesl na Moravu píseň "Hej Slované". Pod vlivem přítele F. M. Klácela vstoupil do semináře bohosloví, který však brzy opustil. Aktivní účastník událostí roku 1848 a Slovanského sjezdu. Pracoval jako knihkupec a později úředník severní dráhy. Působil v různých městech, nakonec přeložen do Brna. Jeho žena Veronika Vrbíková byla přítelkyní Boženy Němcové. Dům, ve kterém bydlel v Dačicích u svého strýce, je označen pamětní deskou. Na dačickém hřbitově je uložena zemina a pomník z jeho zrušeného hrobu z Ústředního hřbitova v Brně.
Dílo:
Sbírka pověstí moravských a slezských (I. -III. díl, 1843-1844, Brno a IV. díl 1845, Olomouc), Národní báchorky (2. svazky, 1845), Pohádky a pověsti lidu moravského (1847, Brno), Národní pohádky a pověsti moravské a slezské (2. vydání) a samostatně pod titulem Sebrané spisy (1888-1889). Autor několika povídek satiricko-politického obsahu (Co a jak (1848).
Publikoval v časopisech a novinách: Moravská orlice, Našince, Moravské noviny, Koledy, Květy aj., redigoval Časopis pro lid (1843), několik let pořádal kalendář Domácí přítel.
Literatura:
- KOPECKÝ, Milan. Literární význam Mikšíčkových pamětí. Vlastivědný věstník moravský. (1960), s. 216-224.
Nešetřil,Vlastimil – varhaník (5. výročí úmrtí)
* 08.09.1931 - Kutřín
+ 08.03.2007 - Znojmo
Životopis:
Po ukončení školní docházky absolvoval dvouletou hospodářskou školu. V 18 letech odešel do Brna, kde v roce 1952 úspěšně dokončil vzdělání na tříleté varhanické škole. V roce 1954 přišel do Znojma, kde jako varhaník vypomáhal ve znojemských kostelech. V Šatově, Jevišovicích a Horních Dubňanech vyučoval hudbu na různé hudební nástroje. Dne 1.11.1954 se stal správcem kůru a varhaníkem kostela sv. Kříže ve Znojmě. V roce 1963 začal pracovat v Keramických závodech ve Znojmě a současně se věnoval funkci varhaníka a pravidelně nacvičuje chrámový sbor. V roce 1993 navázal chrámový sbor spolupráci s Pěveckým sdružením Vítězslav Novák, společně uskutečnily několik koncertů - Hnanice, Rakousko. Společně se také zúčastnily Moravskokrumlovského setkání pěveckých sborů. Za dobu svého působení uvedl s chrámovým sborem, který řídil 11 vánočních mší, 12 latinských a jednu českou mši a nespočetné množství církevních sborových a sólových zpěvů.
Literatura:
- DR. Zemřel varhaník Vlastimil Nešetřil. Rovnost-Znojemský deník. Roč. 18, č. 65 (17.03.2007), s. 3. ISSN 1802-0933.
- NECHVÁTAL, Josef. Poděkování za celoživotní činnost. Znojemské listy. Roč. 5, č. 9 (09.03.1996), s. 4.
- Vlastimil Nešetřil. Život farností Znojma. Č. 4 (2007), s. 13.
Neumann,Isidor – lékař (180. výročí narození)
* 02.03.1832 - Miroslav
+ 31.08.1906 - Vöslau
Životopis:
Lékařské vzdělání získal ve Vídni. Doktorát mu byl udělen v roce 1858. Usadil se ve Vídni. Nejprve tam působil jako docent a později jako profesor v oboru kožních chorob. Byl též ředitelem Vídeňské kliniky pro dermatologii a syfilis. Během svého života publikoval několik odborných statí. Jedno z kožních onemocnění je po něm pojmenováno, tzv. Neumannova choroba.
Literatura:
- Významní rodáci: Isidor Neumann. Miroslavský zpravodaj. Roč.47, 2004, s.2, s.41.
Palliardi,Jaroslav – archeolog (90. výročí úmrtí)
* 10.02.1861 - Telč
+ 12.03.1922 - Moravské Budějovice
Životopis:
Absolvent gymnázia a právnické fakulty v Praze. Čtrnáct let pracoval v notářské kanceláři Jana Vlka ve Znojmě. Od r. 1897 se stal notářem ve Vranově nad Dyjí a po půldruhém roce v Moravských Budějovicích. Ze sběratele se vypracoval na vynikajícího znalce moravského neolitu a eneolitu. Vyčlenil a pojmenoval kulturu s moravskou malovanou keramikou. Od roku 1906 spolupracoval s Fr. Vildomcem. Do svého bádání zahrnul prehistorii celé jižní Moravy a specializoval se na studium mladší doby kamenné (neolit a eneolit). Jeho studie o vztahu moravského prostředí k evropským neolitickým kulturám měly evropský význam. Veřejná činnost: Spoluvydavatel Našich novin (orgánu Politického pokrokového klubu pro jihozápadní Moravu), přispíval do novin Buditel a byl aktivním členem řady organizací na jihozápadní Moravě. Z této pokrokové činnosti vzešly i spisy Papežství jako překážka kulturního vývoje lidstva (1909) a Bible, věda a církev (1910).
Dílo:
Publikoval v časopisech a novinách: Památky archeologické, Časopis moravského muzea, Pravěk, Buditel, Zprávy prehistorické komise císařské a královské Akademie věd (Rakousko) - zde uveřejnil články Die neolithischen Ansiedlungen mit bemalter Keramik in Mähren und Niederösterreich (1897) a Die relative Chronologie der jüngeren Steinzeit in Mähren (1911).
Rukopisy: Relativní chronologie mladší doby kamenné na Moravě, Neolitické kultury na Moravě a jejich vztah k neolitickým kulturám evropským, Starý Zámek u Jevišovic, neolitické hradisko.
Archeologické průzkumy: sídliště Znojmo - Novosady (moravská malovaná keramika), sídliště u Boskovštejna, Těšetic, Jevišovic, Oblekovic, povodí Jevišovky, Křepic aj. Archeologická sbírka čítá 100 000 předmětů, je součástí sbírek Moravského muzea v Brně.
Literatura:
- AVA. Archeolog a notář: Jaroslav Palliardi. Znojemsko. Roč. 7, č. 7 (18.02.1997), s. 5.
- BARTUŠEK, Stanislav. Notář, jenž našel cestu do pravěku. Znojemsko. Roč. 12, č. 11 (12.03.2002), s. 5.
- NOVÁK, Pavel Kryštof. Palliardiho odkaz stále cenný. Znojemsko. Roč. 21, č. 10 (08.03.2011), s. 5.
Pek,Albert - hudební skladatel (40. výročí úmrtí)
* 21.10.1893 - Poděbrady
+ 20.03.1972 - Praha
Životopis:
Absolvent Konzervatoře v Praze, žák V. Nováka (varhany a klavír, 1908-1916), státní zkoušky složil ze zpěvu a klavíru (1914). V r. 1920 se přestěhoval do Znojma. Ředitel Městské hudební školy (1920-1939) ve Znojmě a zároveň pedagog na českém reálném gymnáziu (výuka zpěvu - 1919-1920, 1926-1929, 1938-1939). Dirigent Znojemské filharmonie (1920-1938) a sbormistr Pěveckého sdružení Vítězslav Novák (1921-1938), zakladatel Pekova dudáckého sdružení (1930). Po suspendování německými úřady odešel v r. 1940 do Prahy, kde v letech 1940-55 pracoval v národopisné redakci Čs. rozhlasu. Vyučoval také na pražské konzervatoři a AMU (1953-1958). V r. 1920 začal na Znojemsku sbírat lidové písně. Postupně se zaměřil i na region Haná, Slovácko, Brněnsko, Poděbradsko, Kouřimsko apod. Jako klavírista vystupoval s Českým kvartetem, s Emou Destinovou a houslistou J. Brůnou.
Dílo:
Skladatelská činnost je rozsáhlá. Psal skladby klavírní, komorní, smyčcové kvartety, skladby orchestrální, melodramy, baletní pantomimy aj. Část jeho děl měla premiéru ve Znojmě. Například: opera Idylla (1920), zpěvohra Leknínová královna (1924), baletní pantomima Povídám pohádku (1935), klavírní skladba Český tanec - hrána na pořadu I. řádného koncertu Znojemské filharmonie. Ke Znojmu se vztahují jeho smíšené sbory Znojem a České Znojmo.
Literatura:
- Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1987. Znojmo : Okresní archiv, 1988. 116 s.
- Od folkloru k folkloristice. Strážnice : Ústav lidové kultury, 1997, 238 s. ISBN 80-86156-06-0.
Pernička,Radko Martin – archeolog (90. výročí narození)
* 25.03.1922 - Brno
+ 11.02.1986 - Brno
Životopis:
Za 2. světové války pracovně nasazený, asistent klasické archeologie, od roku 1954 katedra prehistorie na FF MU v Brně. 1970-1986 vedoucí katedry archeologie a muzeologie. 1973-1976 proděkan.
Literatura:
- Radko Martin Pernička [online]. [cit. 2011-05-13]. Dostupné na: <http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&;load=7912>.
Potočková,Věra – knihovnice (100. Výročí narození)
* 06.03.1912 - Praha
+ 13.04.2001 - Znojmo
Životopis:
Po studiu Dívčího reálného gymnázia v Brně v letech 1922-1930 vystudovala Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity (1930-1935), v letech 1959-1961 dálkově vystudovala Střední osvětovou školu knihovnickou s maturitou a poté (1961-1963) dvouleté nástavbové studium Institutu osvěty a novinářství, obor knihovnictví. V letech 1954-1976 pracovala jako knihovnice v lékařské knihovně nemocnice ve Znojmě a v knihovně pro pacienty. V r. 1959 jmenována členkou sekce zdravotnických knihoven při ústřední knihovnické radě.
Dílo:
V časopise Knihovník (rok 1959, na s. 273-277) byla uveřejněna její práce "Poznámky ke zlepšení práce knihovny pro nemocné".
Literatura:
- Materiály MěK.
Procházka,Konstanc – kněz (180. výročí narození)
* 24.03.1832 - Vémyslice
+ 21.05.1910 - Znojmo
Životopis:
Sliby složil 25. března 1856 v Litoměřicích, kněžské svěcení přijal 25. července 1857 v Litoměřicích. Většinu svého řeholního života prožil ve Znojmě, kde působil jako katecheta, kaplan, farář a převor. Jen krátké období prožil v Retzu a Litoměřicích. Byl jmenován generálním kazatelem. Zemřel jako aktuální převor znojemský a je pohřben ve Znojmě.
Literatura:
- Konstanc Procházka [online]. [cit. 2011-05-13]. Dostupné na: .
Schütz,Otakar - hudební pedagog (105. výročí narození)
* 24.03.1907 - Brno
+ 06.11.1969 - Brno
Životopis:
Odborný asistent katedry hudební výchovy, bývalý asistent přírodovědecké fakulty v Brně, profesor reálného gymnázia v Ivančicích a ve Znojmě, profesor pedagogické školy ve Znojmě a v Brně, vedoucí kabinetu hudební výchovy při KÚVDZ, člen PSMU, dirigent mužských sborů v Ivančicích a sboru "V. Novák" ve Znojmě.
Literatura:
- Materiály MěK.
Schweigl,Ondřej – sochař (200. výročí úmrtí)
* 30.11.1735 - Brno
+ 23.03.1812 - Brno
Životopis:
Český sochař a řezbář rakouského původu, činný v Brně. Vyučen u otce, sochaře Antonína Schweigla (*1700), po němž v roce 1761 převzal dílnu, od roku 1775 na vídeňské akademii výtvarných umění. V kostele sv. Hipolyta na Hradišti ve Znojmě vytvořil inventář kostela.
Literatura:
- MLÁDKOVÁ, Ivana. Ondřej Schweigl - pomník maršála Laudona ve Veselí nad Moravou : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, 2007.
Šembera,Alois Vojtěch – jazykovědec (205. výročí narození; 130. výročí úmrtí)
* 21.03.1807 - Vysoké Mýto
+ 23.03.1882 - Vídeň
Životopis:
Vydával české kalendáře. Vystoupil proti Rukopisům. V r. 1839 se zasadil o zavedení českých názvů ulic v Brně, později i v Olomouci. Snažil se o to, aby se v brněnském divadle mluvilo i zpívalo česky. V Brně žil v letech 1830–1837 a 1847–1849. V letech 1815-1817 vystudoval školu ve Vysokém Mýtě, poté v letech 1817-1818 německou školu v Moravské Třebové, 1819-1826 gymnázium v Litomyšli. Dokončil filosofická studia v Praze (1826-1827) a poté studoval na Pravnické fakultě v Praze (1827-1830). Od roku 1830 měl civilní a trestní praxi na magistrátě v Brně, vyučoval v brněnských šlechtických rodinách. 1839–1847 byl profesorem českého jazyka a literatury na stavovské akademii v Olomouci, od roku 1847 v Brně, 1847–1849 pověřen správou zemského archivu v Brně, jmenován translátorem u zemského gubernia. 1848–1849 redaktor Moravských novin, od roku 1850 profesor české řeči a literatury na universitě ve Vídni. Zakladatel mnoha knihoven, Jednoty moravské, Matice moravské.
Literatura:
- ŠÍPEK, Zdeněk. Sto let od smrti A.V. Šembery : Šemberův vztah ke Znojemsku. Znojemsko. Roč. 23, č. 12 (24.03.1982), s. 4.
Štambera,Jaroslav - Ing. (90. výročí narození)
* 08.03.1922 - Tavíkovice
+ 29.09.1998 - Rokycany
Životopis:
Po absolvování základní školy ve vyučil v zahradníkem u firmy bří Kohoutkové v Tavíkovicích. V roce 1940 odešel na Vyšší ovocnicko-vinařskou a zahradnickou školu do Mělníka. Od roku 1944 pracoval v redakci časopisu "Rádce z předmostí". Od roku 1945 působil jako odborný učitel na Mistrovské zahradnické škole v Brně-Bohunicích. a současně studoval vysokou školu zemědělskou v Brně, kterou ukončil 2. státní zkouškou v roce 1949. V roce 1950 byl profesorem na Vyšší zahradnické škole v Lednici na Moravě. V letech 1952-1957 byl asistentem VŠZ v Brně - zahradnický obor v Lednici na Moravě. Od roku 1957 až do roku 1961 ředitel Výzkumného ústavu zelinářského Československé akademie zemědělských věd v Olomouci a od roku 1961 pedagog Vysoké školy zemědělské v Brně (1965 prof). Zabýval se zejména agrotechnikou, fyziologií, šlechtění a rychlení zeleniny a heterozí (zvýšením zdatnosti hybridů). Jako jeden z prvních v Československu studoval otázky heteroze. Významně se podílel na vytvoření zahradnické vysokoškolské specializace.
Dílo:
Naše teplomilné zeleniny (1957), Pěstování zeleninové sadby (1957), Agrotechnika hlavních druhů zelenin (1964), Cibuloviny (1972), Květiny pro řez a rychlení (1976), Zelinářství (3 díly 1978-79), Květinářství (spoluautor, 1979). Autor řady odborných článků a vysokoškolských učebnic o zelinářství. Publikoval doma i v zahraničí.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 40 (27.09.2010), s. 11.
Vondráček,Jiří – sportovec (85. výročí narození)
* 25.03.1927 - Šatov
+ 2007 - ?
Životopis:
Sprinter a překážkář, dorostenecký rekordman. Po roce 1945 pracoval v redakci Rovnosti, před r. 1968 vedl v televizi pořad "Mohu do toho mluvit" publicistického zaměření, po vstupu vojsk byl jako první odsouzen a po návratu z vězení pracoval do r. 1989 manuálně. Později byl vyznamenán jako osobnost města Brna za publicistiku (1996).
Literatura:
- Kdo byl kdo v Moravské Slavii Brno : atletika. Brno, 2009. 62 s.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.