* 06.01.1859 - Znojmo
+ 27.02.1927 - Znojmo
Životopis:
Absolvent Odborné keramické školy Znojmo (1882). Maloval na porcelán a majoliku ve znojemských keramických výrobnách firmy Klammerth od r. 1881.
Dílo:
Některé obrazy uloženy na zámku Konopiště. Majolika, kresby erbů ve fondu Jihomoravského muzea ve Znojmě. V r. 1884 provedl džbán pro bavorského krále Ludvíka II. Za svoji malířskou tvorbu obdržel řadu ocenění, např. 1886 stříbrná medaile na Řemeslné výstavě v Brně. Od roku 1890 se zabýval také heraldikou.
Literatura:
- ŠÍPEK, Zdeněk. Maloval i pro bavorského krále : Více než osm desetiletí visí umělecké a dokumentární obrazy znojemského rodáka Karla Albrechta na Konopišti. Moravské noviny Rovnost. Roč. 6, č. 46 (23.02.1996), s. 9.
BARTOŠ,Ludvík - redaktor (60. výročí úmrtí)
* 29.07.1880 - Drásov
+ 16.02.1952 - Znojmo
Dílo:
Své úvahy, úvodníky, kulturní a politické glosy tiskl v časopisech, které redigoval nebo vydával. V letech 1907-1909 byl v Tišnově redaktorem týdeníku Náš kraj, od r. 1909 byl redaktorem týdeníku Jihozápadní Morava v Třebíči, k němuž r. 1910 připojil ještě znojemský Moravský jih a Hlasy ze západní Moravy. R. 1920 byla Jihozápadní Morava sloučena s týdeníkem Demokrat, vycházejícím až do r. 1938. V letech 1925-1927 a 1934-1938 vydával v Moravských Budějovicích Naše noviny. Mimo to byl vydavatelem Jihlavska (1920-1938), Moravského krasu (1937-1938), Jevíčska (1937-1941) a v Boskovicích Našich zájmů (1921-1926, 1934-1938). Vydavatelská činnost L. Bartoše byla přerušena v letech 1914-1919, kdy byl jako nespolehlivý zatčen a r. 1915 odveden na vojnu.
Literatura:
- KEREMIDSKÝ, Marian. Z historie vzniku prvních českých novin města Znojma / Marian Keremidský. Znojemské listy. Roč. 4, č. 5 (07.02.1995), s. 6.
- ZEJDA, Radovan. Spisovatelé, publicisté a překladatelé. Moravskobudějovicko ; Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. S. 473-491.
BERGMANN,Josef - básník (80. výročí úmrtí)
* 22.10.1847 - Ludvíkov pod Smrkem
+ 20.02.1932 - Cheb
Životopis:
Po absolvování semináře působil jako kaplan v Karlových Varech, odkud někdy v poslední čtvrtině 19. století přešel na Hradiště u Znojma. Byl členem křížovníků s červenou hvězdou. Bergmanna nadchla zdejší příroda i památky, znal dokonale historii kraje, prošel všechna pozoruhodná místa Podyjí. Bergmann si na Hradišti brzy zvykl a sžil se s jeho obyvateli. Hradiště opustil roku 1900 a po dvacet následujících let byl proboštem poutního kostela v Chlumu nad Ohří. Poté se stal představeným řádu v Karlskirche ve Vídni. Od roku 1923 byl jeho působištěm starobylý Cheb, kde zemřel jako komandér křížovnického řádu.
Dílo:
Své humorné, epigrafické básně, často založené na slovních hříčkách, s náměty výhradně světskými, vydal ve dvou sbírkách - Stimme vom Pöltenberg (Hlas z Hradiště, 1898), Znaimer Schnecken (Znojemští šneci, 1898). Společně v jednom svazku vyšly při druhém vydání roku 1912.
Literatura:
- SVB. Josef Bergmann. Willkommen in Znaim und Umgebung. Roč. 1, č. 3 (1994), s. 4.
- SVOBODA, Jiří. Hlas z Hradiště - básník Josef Bergmann. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1988. (1989), s. 49-57.
- SVOBODA, Jiří. Staré Znojmo v poezii Josefa Bergmanna. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1989. (1989), s. 93-104.
BRANTNER,Johann - starosta (185. výročí narození)
* 12.02.1827 - Znojmo
+ 25.04.1904 - Znojmo
Životopis:
Starostou v letech 1886-1900. Narozen ve Znojmě, převzal velkoobchod s plodinami od svého otce, 1861-1903 člen obecního výboru, 1873 obecní radní (stavební záležitosti), zastánce modernizace města, 5krát zvolen starostou, 1900 pro nemoc složil starostenský úřad, 1886 člen Obchodní a živnostenské komory v Brně, dlouholetý velitel Sboru dobrovolných hasičů ve Znojmě, vrchní ředitel Znojemské spořitelny, oživil spolek Casino. 1891 čestné občanství města, 1894 získal rytířský kříž Řádu Františka Josefa, 1900 čestný titul Starostarosty.
Literatura:
- MARKEL, Martin. Občané a moc - komunální politika ve Znojmě za Františka Josefa I. Sborník Státního okresního archivu. (2005), s. 10-33.
DOSKOČIL,Karel - historik (50. výročí úmrtí)
* 16.07.1908 - Olešnice
+ 04.02.1962 - Praha
Životopis:
Absolvent znojemského reálného gymnázia (1927), Filozofické fakulty Karlovy univerzity (1934), Státní archivní školy (1937). Pracovník Archivu země české. Za války totálně nasazen u firmy Prokop ve Vysočanech. V době Pražského povstání působil v bojové skupině S-III (Svornost). Po reorganizaci archivní sítě (1954), pracoval ve Státním ústředním archivu v Praze. Od r. 1959 skladník v továrně na barviva. Zemřel na rakovinu hrtanu. Pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.
Dílo:
Beletrie a práce o literatuře: Větve stromů (1941), Původ Jaroslava Vrchlického (1944), Milosrdenství (1947), Mistr Dybin, rétor doby Karlovy (1948).
Překlady: Šest kázání z Homiliáře opatovického (1939), Karel IV. : Korunovační řád českých králů (1941) aj.
Uspořádal a vydal: Listy a listiny z dějin československých 869-1938 (1938, s překladem latinských a německých textů), Srdce Prahy v plamenech (1946, slovní doprovod k fotografiím O. Smoly z Květnového povstání).
Přispíval do časopisů a novin: Akord, Kvart, Listy pro umění a kritiku, Rozhledy po literatuře a umění, Sborník archivních prací aj.
Užíval šifry: Dč. , K. D.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 29 (12.07.2010), s. 11.
GROZ,Josef - kněz (85. výročí narození)
* 14.02.1927 - Rájec nad Svitavou
+ 09.06.2004 - Příbram
Životopis:
Groz se narodil v Brně. Od mládí ministroval v (tehdy redemptoristy spravovaném) kostele sv. Michala v Brně. Do této kongregace také vstoupil, když na gymnáziu dokončil sextu. Svá řádová studia vykonával v Obořišti ve středních Čechách, kde tehdy fungoval redemptoristický studentát. Rok 1950 byl pro řeholní společenství katastrofální, neb se uskutečnila Akce K čili násilné zabírání klášterů a internace řeholníků. Josef Groz, tehdy ještě řeholní bratr a nikoliv kněz byl internován v jednom ze zřízených "internačních klášterů" - na Hoře Matky Boží u Králík.Z Králík byl o pár měsíců povolán k výkonu vojenské služby. Jeho místem působení se stalo slovenské Komárno. Ani na vojně však dlouho nepobyl, neb onemocněl a byl propuštěn. Po propuštění z vojny žil v Brně u rodičů. Velkou zálibou Josefa Groze bylo fotografování a filmování. Jelikož se mu nedostávalo lidí ochotných v jeho filmových pracích hrát, začal se věnovat filmu animovanému, s čímž mu pomáhal P. Břetislav Vaněk, jeho kamarád od dětství a řeholní spolubratr - redemptorista. Ten byl již v té době knězem i Josefu Grozovi se nabízela možnost tajného svěcení. Ten tuto možnost ale odmítal. V roce 1961 byl on a P. Vaněk zatčeni a ve vykonstruovaném procesu byli i odsouzeni. V roce 1962 se dočkali propuštění. Na rehabilitaci ale čekali až do roku 1969. Josef Groz začal v roce 1968 studovat na jediné státem povolené bohoslovecké fakultě v Litoměřicích a o rok později jej brněnský biskup Mons. Karel Skoupý vysvětil na kněze. První Mši svatou (primici) slavil P. Josef Groz v Brně - Židenicích. Byl ustanoven kaplanem farnosti Lomnice u Tišnova, později působil jako farář v Tasovicích u Znojma (v místě, které je spjato s redemptoristy - narodil se zde sv. Klement Maria Hofbauer). V Tasovicích jej také zastihla změna režimu v roce 1989. V první polovici 90. let zastával P. Josef službu magistra noviců v redemptoristickém noviciátu, který vznikl právě v Tasovicích. V roce 1996 byl zvolen provinciálem a jako takový se stěhoval do sídla provincialátu, kterým je poutní místo Svatá Hora u Příbrami. Službu provinciála vykonával až do roku 1999. Po odchodu ze služby provinciála ještě krátce působil na Svaté Hoře a následně ve Frýdku, odkud přešel na Horu Matky Boží u Králík, kde byl kdysi internován, aby byl superiorem (představeným) tamní redemptoristické komunity. Na Hoře Matky Boží působil jako superior do roku 2004, kdy v březnu onoho roku vážně onemocněl. Vrátil se na Svatou Horu a 9. června 2004 zemřel v příbramské nemocnici. Pohřben byl v Tasovicích u Znojma.
Literatura:
- Josef Groz [online]. [cit. 2011-05-11]. Dostupné na: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Groz>;.
HAASE,Johann - starosta (175. výročí narození)
* 12.02.1837 - Znojmo
+ 18.08.1904 - Znojmo
Životopis:
Starostou v letech 1900-1904. Narozen ve Znojmě v rodině obchodníka se suknem, několik tříd gymnázia, společník světoznámého obchodu s vínem Alois Haase a synové, 1873 člen komise pro Světovou výstavu ve Vídni a člen vinařské jury, 1874 čestný člen Znojemského hospodářského spolku, od 1872 člen obecního výboru, 1873 obecní radní (lesní referát), 1873-1904 předseda Silničního výboru pro okres Znojmo, 1882-1902 poslanec moravského zemského sněmu a 1885-1897 říšské rady ve Vídni, 2krát zvolen starostou. Spoluzakladatel Německého měšťanského spolku a 1880-1895 jeho předseda, předseda Politického spolku liberálů a Německého spolku pro město a venkov, od 1858 člen c. k. priv. Sboru ostrostřelců (1870-1871 velitel), vrchní velitel Sboru dobrovolných hasičů, od 1900 vrchní ředitel Znojemské spořitelny. 1873 zlatý záslužný kříž s korunou, 1898 čestné občanství města.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 34 (17.08.2009), s. 11.
HUDCOVÁ-JILEMNICKÁ,Růžena - autorka knih pro mládež (115. výročí narození)
* 15.02.1897 - Brno
+ 19.08.1947 - Jur pri Bratislave
Literatura:
- Růžena Jilemnická [online]. [cit. 2011-05-11]. Dostupné na: .
JANDL,Josef - duchovní (5. výročí úmrtí)
* 23.10.1927 - Sulkovec
+ 02.02.2007 - Sulkovec
Životopis:
Přípravu na kněžství musel přerušit v r. 1950 po 4. ročníku, jelikož byl povolán do PTP (pomocné technické prapory). Poté vystřídal několik civilních zaměstnání, než mohl po 18 letech pokračovat v přípravě a přijmout kněžské svěcení 5. července 1969 v Brně. Působil jako kaplan v Novém Městě na Moravě a v Brně - Husovicích. Od roku 1977 byl farářem v Pavlicích a později i v Hostimi. Zemřel 2. února 2007 v nemocnici ve Znojmě. Byl pohřben do kněžského hrobu na hřbitově v rodném Sulkovci.
Literatura:
- Josef Jandl [online]. [cit. 2011-05-11]. Dostupné na: <http://pavlice-historie.wz.cz/pavlicti_duchovni.html>;.
KOŠUT,František - farář (95. výročí úmrtí)
* ?
+ 17.02.1917 - ?
Životopis:
Dosavadní kooperátor v Miroslavi se zasadil o pseudogotickou podobu interiéru loděnického kostela. Za doby jeho úřadování byl v Maršovicích v roce 1900 zřízen hřbitov.
Literatura:
- ECKL, Petr. Dějiny duchovní správy. Jezeřany - Maršovice : kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany - Maršovice : Obec Jezeřany - Maršovice, 2006. S. 93-99.
KOTRBA,Emil - malíř (100. výročí narození)
* 22.02.1912 - Znojmo
+ 21.02.1983 - Znojmo
Životopis:
Absolvent školy uměleckých řemesel v Brně (žák P. Dillingra) a Akademie v Praze (prof. T. F. Šimon). Byl jmenován nejlepším žákem Akademie (1963). V době svých brněnských studií docházel na veterinární fakultu, kde studoval anatomii zvířat. V r. 1969 mu Vysoká škola veterinární udělila Pešinovu medaili, kterou obdržel za vynikající činnost zejména v oblasti světa zvířat.
Dílo:
Hlavním námětem jeho obrazů jsou koně. Zachytil je ve všech polohách, pohybech, od času hříbat přes dospělost až ke smutnému umírání. Chápal je nejen jako ušlechtilá zvířata, ale především jako věrné přátele a pomocníky člověka. Vytvořil z koně symbol, kterým oslavil mnohotvárnou harmonii přírody a života. Zabýval se také grafikou. Autor stovek ex libris. První knižní značku vytvořil v patnácti letech. Dle našeho významného uměleckého kritika Fr. Dvořáka vynikají jeho ex libris především bezpečným kresebným přednesem a smyslem pro zkratku. Pracoval převážně technikou dřevorytu a litografie. Třikrát byl poctěn realizací našich poštovních známek. Nejvydařenější byla emise z r. 1976, vydaná u příležitosti celostátní výstavy Země živitelka. Výběr z pozůstalosti (školní práce) uloženy ve fondu Jihomoravského muzea ve Znojmě.
Literatura:
- KONEČNÁ, R. Črty o osobě a díle malíře Emila Kotrby znojemského rodáka. Podyjí. (1959), s. 40-42.
- NOVÁK, Pavel. Malíř venkova, malíř krásy. Znojemsko. Roč. 28, č. 7 (18.02.1987), s. 4.
- NOVÁK, Pavel. Miloval duši plnou plamenů a zvonů. Znojemsko. Roč. 28, č. 23 (08.06.1988), s. 4.
KUNIKE,Adolf Friedrich - malíř (235. výročí narození)
* 25.02.1777 - Greifswald
+ 17.04.1838 - Vídeň
Životopis:
Žák vídeňské Akademie, studoval i v Římě. V roce 1817 získal litografickou koncesi. Vytvořil sérii dunajských pohledů, ale také pohledy z Čech a Moravy.
Literatura:
- Adolf Friedrich Kunike [online]. [cit. 2011-05-11]. Dostupné na: <http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop.k/k942157.htm;internal&action=_setlanguage.action?LANGUAGE=en>.
LEICHER,Felix Ivo - malíř (200. výročí úmrtí)
* 18.05.1727 - Bílovec
+ 20.02.1812 - Vídeň
Literatura:
- SLAVÍČEK, Lubomír. Oltářní obrazy Franze Antona Maulbertsche a jeho okruhu v poutním kostele v Dyji. Kostel Bičovaného Spasitele v Dyji. Brno : Moravská galerie, 2005. ISBN 80-7027-137-X. S. 101-115.
z LICHTENŠTEJNA,Josef Václav Vavřinec - kníže (240. výročí úmrtí)
* 10.08.1696 - ?
+ 10.02.1772 - Vídeň
Životopis:
Byl známý jako diplomat a úspěšný voják, s jehož jménem je spjata reforma dělostřelectva císařské armády.
Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.
LINSBAUER,Oskar - páter (45. výročí úmrtí)
* 30.11.1912 - Starý Šaldorf
+ 18.02.1967 - Janov
Životopis:
5.12.1912 pokřtěn v Louckém klášteře, 27.5.1920 biřmování v Dyji. 1918-1923 navštěvoval základní školu, 1923-1927 reálka ve Znojmě, 1927-1931 gymnázium. 1936-1940 teologické studium, 1940-1945 vojenská služba. 28.7.1946 vysvěcen na kněze. Zemřel v Janově.
Literatura:
- LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l. : J. Lang, 1998. S. 35.
MAHR,Albin - teolog (115. výročí narození)
* 24.02.1897 - Mackovice
+ 07.03.1965 - Vídeň
Literatura:
- Albin Mahr [online]. [cit. 2011-05-12]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Albin_Mahr>;.
MEISTER,Oskar - knihkupec (170. výročí narození)
* 15.02.1842 - Znojmo
+ 1902 - ?
Životopis:
Po absolvování gymnázia, se stal knihkupcem. Sloužil v rakouské armádě (1886). Byl horlivým ctitelem Karla Postla (Charlese Sealsfielda). Později působil v Olomouci jako redaktor.
Dílo:
Své dojmy a vzpomínky z vojenského života sepsal v knize Aus Bewegter Zeit. Publikoval v časopisech a novinách (fejetony): Znaimer Wochenblatt aj.
Literatura:
- PEŘINKA, František Václav. Rodáci : znamenitější rodáci znojemští. Vlastivěda moravská. Znojemský okres. Č. 76 (1904), s. 140-141.
NAJBRT,Josef - učitel (20. výročí úmrtí)
* 15.08.1921 - Bobnice u Nymburka
+ 11.02.1992 - Znojmo
Životopis:
Po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze, na níž vykonal dvě státní zkoušky z grafických předmětů, účetnictví a mechanizace, působil na Žatecku. Jako člen představenstva Jednoty v Moravském Krumlově se zúčastnil i jednání městské rady ve Znojmě. V sedmdesátých letech však musel její zasedání opustit, vzhledem k tomu, že v roce 1968 inicioval spolu s dalšími členy sociálně demokratické strany její obnovení. Od mládí byl pohybově nadaný. Hrál závodně kopanou, v sezóně 1940/41 dokonce za tehdy ligové mužstvo SK Polaban Nymburk. Na střední ekonomickou školu ve Znojmě nastoupil prof. Najbrt v roce 1962 a učil zde tedy prakticky nepřetržitě třicet let.
Literatura:
- NOVÁK, Pavel K. Odešel nejmladší starý Znojemák. Znojemsko. Roč. 2, č. 11 (18.03.1992), s. 2.
NIEDERFÜHR,Hans - spisovatel (140. výročí narození)
* 04.02.1872 - Znojmo
+ 04.11.1933 - Korneuburg
Literatura:
- Hans Niederführ [online]. [cit. 2011-05-12]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Hans_Niederf%C3%BChr>;.
POKORA,František - farář (65. výročí úmrtí)
* 16.06.1870 - Český Brod
+ 11.02.1947
Životopis:
Příchod Františka Pokory, narozeného 16. června 1870 v Českém Brodě, do Miroslavi byl patrně pro sbor i obec svým způsobem otřes. Pokora byl typ faráře, po kterém někteří miroslavští bezesporu toužili: S okolím nesplynul, kázáním burcoval, z kazatelny hřímal, tvrdě je nutil k vyšší úrovni duchovního, ale zejména osobního a rodinného života. Mladý farář Pokora začal systematicky, intenzivně a pravidelně pracovat s mládeží. Kruh evangelických mladíků a panen se scházel nejprve po rodinách, od roku 1901 v šálku u kostela, který byl k tomu účelu vystavěn. Schůzky mládeže se brzy změnily v setkávání mezigenerační a Kruh se stal nejen duchovním, ale i kulturním centrem sboru. V roce 1904 byl František Pokora zvolen farářem v Zádveřicích a působil také v Táboře a v Nosislavi. Zemřel 11. února 1947.
Literatura:
- František Pokora [online]. [cit. 2011-05-12]. Dostupné na: <http://fscce.oryon.cz/modules.php?name=News&;file=article&sid=15>.
POKORNÝ,Karel - sochař (50. výročí úmrtí)
* 18.01.1891 - Pavlice
+ 14.02.1962 - Praha
Životopis:
Ve 14 letech ho rodiče poslali na vyučení do Vídně, jak bylo tehdy na Znojemsku zvykem. Po návratu se dal zapsat na mistrovskou školu uměleckého zámečnictví v Hradci Králové, odtud za rok přešel na uměleckoprůmyslovou školu do Prahy. Léta 1914-1917 strávil na Akademii výtvarných umění, ve speciální sochařské škole J. V. Myslbeka, kde zůstal nějakou dobu po absolutoriu jako jeden z pomocníků v profesorově dílně. První roky jeho samostatné tvorby jsou proto téměř zákonitě ovlivněny osobností učitele. Až teprve během první poloviny dvacátých let se Karel Pokorný dopracovává výrazněji odlišného sochařského pojetí, než jaké mu vštípila škola. Od roku 1936 vyučoval na Vysokém učení technickém a v letech 1945-1962 byl profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze.
Dílo:
Tvořil hlavně reliéfy, monumentální sochy a podobizny. Vytvořil pomník Karla IV. pro pražskou univerzitu, který je umístěn ve slavnostním sále Karolína. Více než deset let pracoval na pomníku B. Němcové pro Slovanský ostrov v Praze. Vystavoval v Německu, Itálii, Francii, ve Švýcarsku a na společných výstavách SVU Mánes a Svazu čs. výtvarných umělců v Praze, Bratislavě aj.
Literatura:
- DAPO. Rodák z Pavlic. Znojemské listy. Roč. 5, č. 3 (27.01.1996), s. 3.
- Národní umělec Karel Pokorný. Znojemský zpravodaj. Č. 9 (1980), s. 9-12.
SEMORÁD,Adolf - poručík (30. výročí úmrtí)
* 31.05.1925
+ 20.02.1982
Literatura:
- VANĚK, Pavel. Vojenská kronika 4. znojemské pohraniční brigády 1945-1955. Praha : Ústav pro studium totalitních režimů, 2009. 286 s.
SMUTNÝ,Miloslav - básník (40. výročí úmrtí)
* 03.01.1894 - Moravské Knínice
+ 13.02.1972 - Brno
Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 2001-2005. V Brně : Moravská zemská knihovna ; V Olomouci : Státní vědecká knihovna, 2001. 358 s.
SMUTNÝ,Miloslav - sochař (100. výročí narození)
* 02.02.1912 - Jindřichův Hradec
+ 29.03.1989 - Znojmo
Životopis:
Absolvent Odborné keramické školy v Bechyni (1930). Působil jako modelář v jedné soukromé firmě ve Svijanech na Liberecku (1930-1937). Od r. 1937 pracoval u firmy Sláma ve Znojmě. Po druhé světové válce působil čtyřicet sedm let v Keramických závodech jako výtvarník. Vytvářel návrhy figurální a ozdobné keramiky pro Keramické závody Znojmo, Kravsko a Bechyni. Pedagog na LŠU (1961-1964). Hlavní výtvarník Znojemského historického vinobraní a Hodokvasů, navrhoval i kostýmy.
Dílo:
Autor postavy Hostana na vinětě piva Hostan, malby na skle v obřadní síni Městského úřadu ve Znojmě.
Reliéfy: Moravský Krumlov, Šatov, Mikulovice.
Sgrafita: Znojmo, Hnanice, Tešetice.
Výstavy: Světová výstava keramiky v Praze (1962), Jindřichův Hradec, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Znojmo aj.
Část návrhů na realizaci uložena v Jihomoravském muzeu ve Znojmě.
Literatura:
- Dodatky ke Slovníku československých výtvarných umělců. 1. vyd. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955. 224 s.
SOLOVJEV,Arkadi - malíř (110. výročí narození)
* 10.02.1902 - Litva
+ ?
Životopis:
Studoval u profesorů V. Nechleby a O. Nejedlého na AVU v Praze (1924-1931). Maloval obrazy romantických krajin s charakteristickými rybníky a stromovím, často inspirované krajinou jižních Čech. Malířsky působil v Praze. Ve 30. a 40. letech opakovaně vystavoval v Rubešově galerii v Praze. 1950 obeslal pražskou výstavu Výtvarná úroda.
Dílo:
Tvořil prosté krajiny s rybníky a skupinami stromů.
Obrazy: Západ na Třeboňsku, Rybník na Jičínsku, Březový háj, Navečer, Znojmo od Obří hlavy, Byčí skála aj.
Výstavy: Praha (1933, 1935).
Literatura:
- Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha : Ryšavý, R., 1936. 792 s.
UGWITZ,Antonín - historik (105. výročí úmrtí)
* 14.06.1854 - Prostějov
+ 09.02.1907 - Praha
Životopis:
Narodil se v Prostějově. Vykonal zkoušky způsobilosti pro německé i české obecné i měšťanské školy, učil ve Valašských Kloboukách a v Moravském Krumlově. Od r. 1886-1900 v Žilině u Nového Jičína. Působil pak v Chropyni, Přerově a Tovačově. V místech, kde působil, se zajímal o regionální dějiny a vlastivědu; přispíval do řady časopisů a novin, nejčastěji do Opavského týdeníku. V Moravském Kravařsku má obsáhlou stať historickou, zpracoval místopis všech německých obcí v okrese.
Literatura:
- GRUNOVÁ, Eva. Místa paměti. Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. ISBN 978-80-86249-56-8. S. 245-254.
VAVRDA,Jan - plukovník (90. výročí narození)
* 26.02.1922 - Olomouc
+ 14.04.1995 - Znojmo
Životopis:
V sedmnácti letech odešel po německé okupaci přes Maďarsko, Jugoslávii a Sýrii do Francie. Vstoupil do československé zahraniční armády a zúčastnil se ústupových bojů. V Anglii a dalších zemích absolvoval v rámci naší armády řadu specializovaných kurzů (poslední zpravodajský kurz pro příslušníky zvláštní skupiny Ministerstva národní obrany ČSR v Londýně, 1943). Člen výsadkové skupiny Speltr - Lenka (1944). Po vysazení na našem území působil jako zástupce velitele partyzánského oddílu (Lenka-Jih) v prostoru Znojmo- Jihlava-Třebíč. Za bojové zásluhy vyznamenán v r. 1946 prezidentem republiky dvěma Československými válečnými kříži 1939. Nositel medaile Za chrabrost, medaile Za zásluhy I. stupně a pamětních medailí Anglie, Francie a Itálie. Svá poslední léta prožil ve znojemském penziónu U městského lesíka.
Literatura:
- ALEXA, Václav. Bojovali z vlast : Plukovník Jan Vavrda. Znojemské listy. Roč. 6, č. 49 (18.12.1997), s. 3.
- PLÍŠEK, Libor. Za plukovníkem Janem Vavrdou. Znojemská Rovnost. Roč. 5, č. 98 (26.04.1995), s. 4.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.