Beust,Friedrich Ferdinand Freiherr von - čestný občan (125. výročí úmrtí)
* 13.01.1809 - Drážďany
+ 23.10.1886 - Altenberg
Životopis:
Čestný občan města Znojma (1868).
Literatura:
- VRBKA, Anton. Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926 : Kulturhistorische Bilder aus dieser Zeit. Nikolsburg : A. Bartosch, 1927. 592 s.
Coufal,František - plukovník čs. armády (70. výročí úmrtí)
* 07.01.1892 - Radotice u Jemnice
+ 01.10.1941 - Praha-Ruzyně
Životopis:
Od roku 1912, kdy byl odveden, vykonával vojenskou prezenční službu. V průběhu první světové války se zúčastnil bojů jako voják rakousko-uherské armády na ruské a italské frontě. Po vzniku Československa byl od 29.10.1918 místním českým velitelem posádky ve Znojmě a v prosinci téhož roku se stal velitelem policejním. V roce 1919 byl přijat do čs. armády a v roce 1931 povýšen do hodnosti podplukovníka generálního štábu. Velel vojskům a přednášel na Vysoké škole válečné. Po nacistické okupaci byl pověřen velením vojenské odbojové organizace Obrana národa funkcí organizačního důstojníka Dne 5.srpna 1941 byl ve svém bytě v Praze zatčen a vězněn v Pečkově paláci a na Pankráci. Na základě rozsudku stanného soudu byl popraven společně s dalšími vyššími důstojníky čs. armády na dvoře kasáren v Praze-Ruzyni. Dne 1.května 1941 byl povýšen na plukovníka generálního štábu a byl mu udělen československý válečný kříž 1939 in memoriam. Jedna znojemských ulic nese jeho jméno. V roce 2004 mu bylo uděleno čestné občanství města Znojma.
Dílo:
Osvobození jižní Moravy (1937).
Literatura:
- PLÍŠEK, Libor. Velitel znojemské posádky byl popraven 1.10.1941. Znojemsko. Roč. 8, č. 41 (13.10.1998), s. 5.
Faust-Swerak,Othmar - keramik (135. výročí narození)
* 10.10.1876 - Jaroměřice nad Rokytnou
+ 10.09.1914 - Znojmo
Dílo:
Autor řady krajinomaleb zobrazující okolí Znojma.
Literatura:
- Poklady z depozitáře. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 26 (21.06.2010), s. 8.
Geisslern, Ferdinand - chovatel (260. výročí narození)
* 18.10.1751 - Znojmo
+ 1824 - Hoštice
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 9, č. 42 (12.10.2009), s. 11.
Hummel,Karl - profesor (210. výročí narození)
* 24.10.1801 - Šatov
+ 26.01.1879 - Hradec
Životopis:
V letech 1850-1866 byl profesorem fyziky a matematiky na Univerzitě v Hradci. Dílo: Erscheinung und Theorie des Elektrophors; Ellipse, Hyperbel und Parabel; System der Mathematik; Physikalische Geographie; Der moderne Versicherungsschwindel, insbesondere der Lebensversicherung.
Literatura:
[online]. [cit. 2010-09-06]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Karl_Hummel>.
Huyn,Pavel - hrabě (65. výročí úmrtí)
* 17.02.1868 - Brno
+ 01.10.1946 - Bolzano
Životopis:
Narodil se v Brně. Studoval filozofii a teologii v Římě. Od roku 1899 působil jako kaplan v Prosiměřicích, poté jako farář v Běhařovicích. Brněnským biskupem byl v letech 1904-1917.
Literatura:
- Materiály MěK.
Chatrná,Dana - grafička (55. výročí narození)
* 12.10.1956 - Brno
Literatura:
- Materiály MěK.
Kopeček,František - pedagog (140. výročí narození)
* 14.10.1871 - Předmostí u Přerova
+ 23.08.1946 - Ostrava
Životopis:
Absolvent gymnázia v Přerově (maturita 1891). V Olomouci vystudoval tři semestry bohosloví, odtud přešel na učitelský ústav do Příbora. Po jednoroční vojenské službě ve Vídni byl pedagogem v Křenovicích u Kojetína, Tvořihrázi, Horních Dunajovicích, Mikulovicích a Kuchařovicích. Od r. 1918 působil ve Znojmě, v letech 1926-1927 v Bučovicích a opět ve Znojmě na dívčí měšťanské škole Vlasta, kde vyučoval občanskou nauku a živnostenské počty. Po záboru pohraničí (1938) se odstěhoval do Veverské Bítýšky u Brna. Po osvobození, už těžce nemocen, se přestěhoval k dceři do Ostravy. Pohřben na hřbitově ve Veverské Bítýšce. Jedna ze znojemských ulic nese jeho jméno.
Dílo:
Světla utonulá (1918), Soňuška čarodějka (1919), Ránem (1920), Meta (1924), Mých sto děvčat (1926), Studna (1926), Noc ve dne (1928), Dar pěti vteřin (1931), Opilá zátiší (1932), Stisk ruky (1932), Není mužů (1934), Pavel čarodějem (1943) aj.. Autor pohádek, fejetonů a drobnějších próz bez složitých zápletek. Nejlepší jsou jeho prózy z učitelského života, prodchnuté přesvědčením o vysokém poslání učitele a důvěrou v mládež. Některé jeho knížky ilustrovali výtvarní umělci např. F. Bílek, E. Milén, K. Müller a R. Adámek.
Literatura:
- ŠEREĎKO, Pavel. Vzpomínka na Fráňu Kopečka. Znojemsko. Roč. 22, č. 37 (09.09.1981), s. 3.
Kračmerová,Jiřina - sportovkyně (10. výročí úmrtí)
* 26.03.1925 - Znojmo
+ 29.10.2001 - Znojmo
Životopis:
Po skončení války, kdy se vrátila zpět do Znojma, se zapojuje do sportovního dění. Její sportovní založení a vysoká aktivita jí přivedly k oragnizování nácviku prvého poválečného všesokolského sletu. Těchto svých zkušeností pak využila při organizování téměř všech spartakiád, ať už jako cvičenka, tak zejména jako cvičitelka a organizátorka. Byla dlouholetou funkcionářkou OV ČSTV, kde vykonala mnoho pro sport a tělovýchovu ve Znojmě. Jako aktivní hráčka volejbalu reprezentovala dlouhá léta svou tělovýchovnou jednotu. Žila sama a všechen svůj čas věnovala práci pro druhé. V roce 1962 v tělovýchovné jednotě tehdy Rudé hvězdě, kde byla v té době předsedkyní odboru základní a rekreační tělesné výchovy, začíná organizovat turistické vycházky a poznávací turistické zájezdy. Zde jsou základy jeí turistické činnosti, které se naplno věnovala po odchodu do důchodu. Zasloužila se o znovuobnovení Klubu českých turistů ve Znojmě v roce 1990. Stala se předsedkyní Oblastního výboru KČT Podyjí, který vznikl z odboru ve Znojmě, Břeclavi a Hustopečích. Mimo to pracovala v Odboru KČT při PSK jako místopředsedkyně. Obě tyto funkce zastávala až do své smrti. Za významný přínos v tusitice jí bylo k pětasedmdesátým narozeninám uděleno nejvyšší ocenění KČT, "Čestný odznak Vojty Náprstka". Na její počest se každoročně počátkem září koná pochod, o jehož vznik se zasloužila, je to Turistický pochod Znojemským Podyjím - Memoriál Jiřiny Kračmerové.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 13 (22.03.2010), s. 11.
Krückl,Franz - zpěvák (170. výročí narození)
* 10.10.1841 - Sedlešovice
+ 12.01.1899 - Štrasburk
Životopis:
Od roku 1855 byl hlavním zpěvákem v kapele ve Vídni a sám i komponoval. Původně byl právník, ale v roce 1868 se rozhodl odejít do Brna jako baryton. Poté působil v Kasselu, Augsburgu, Hamburku a Kolíně nad Rýnem jako baryton a učitel zpěvu. Nakonec se stal ředitelem Městského divadla ve Štrasburku.
Literatura:
[online]. [cit. 2010-09-06]. Dostupné na: <http://wiki.suedmaehren.at/wiki/index.php/Franz_Kr%C3%BCckl>.
Laub,Jan - rektor (305. výročí úmrtí)
* ?
+ 11.10.1706 - Moravský Krumlov
Životopis:
1704-1706 rektor.
Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.
Lorencová,Jarmila - malířka (75. výročí narození)
* 07.10.1936 - Brno
Životopis:
Akademická malířka, absolvovala na Akademii krásných umění ve Wellingtonu na Novém Zélandě, kde strávila pět let. Vystavovala např. v Anglii, Německu nebo Rakousku.
Dílo:
Ve svých pracích vytváří mnoho jedinečného a osobitého. Rychle se zmocňuje myšlenky, rozvíjí ji, tříbí. V jejich plátnech se vyznačuje neutuchající duchaplnost, odvaha a vynalézavost, prohlásil o malířce Jiří Stehlík a pokračuje. Její cykly Nálady krajiny, Klauni, Hřbitovy, Květiny, Koncerty jsou toho důkazem. Vyvolávají radost, učí otevírat oči a vidět. Příroda jí neslouží ke strohé fotografické reflexi, ale ke kontemplaci, k výtvorům, které provokují ke spoluúčasti v hledání nových záchvěvů kolem nás. Slova básníka Jaromíra Tomečka, že je královnou barevné harmonie, jsou výstižná. Jarmila Lorencová zná kompoziční umění, jež události pomíjející v čase i prostoru slučuje do dokonalé jednoty. Především ukazuje širokými tahy štětce a barvy, někdy i bez kontur, laskavější tvář přírody své země.
Literatura:
- GON. Malířka Jarmila Lorencová prožívala na studiích ve Znojmě své první lásky. Znojemsko. Roč. 10, č. 48 (28.11.2000), s. 4.
Maršálek,Jaroslav - filozof (20. výročí úmrtí)
* 01.08.1924 - Rajhrad u Brna
+ 10.1991 - ?
Životopis:
Jako novinář působil nejprve v Křídlech vlasti, později v Mladém světě a Květech. Po roce 1968 byl perzekuován a musel ze všech redakcí odejít. U své práce však zůstal a přispíval například do Světa v obrazech pod jiným jménem. Napsal knihu o historii kalendářů. V důchodovém věku opustil velkoměsto a uchýlil se na jižní Moravu, kde vydával Zpravodaj ZD Práče. Zajímal se o mnoho věcí, mimo jiné o archeologii. Jeho posledním dílem byla režie krátkého filmu s názvem Moudrá bohyně o archeologickém výzkumu v Těšeticích u Znojma. Poslední rok svého života prožil v plicní léčebně v Jablunkově na severní Moravě. V této léčebně často pobýval jako pacient. Ani zde nezahálel a měl velkou zásluhu na obnovení zdejšího arboreta, unikátní parkové sbírky dřevin. Je také autorem publikace Jablunkovské arboretum, krerá vyšla v roce 1988.
Literatura:
- JELÍNEK, Stanislav. Za Jaroslavem Maršálkem. Znojemsko. Roč. 2, č. 45 (11.11.1992), s. 3.
Mnisek,Stanislav - hrabě (165. výročí úmrtí)
* 10.07.1774 - ?
+ 29.10.1846 - ?
Literatura:
- Významné historické osobnosti naší obce. Vranovský zpravodaj. Č. 3 (2007), s. 13.
Mráček,Antonín Michael - rektor (210. výročí úmrtí)
* 1730 - ?
+ 29.10.1801 - Moravský Krumlov
Životopis:
Nástupce rektora Meywalda. Krumlovským rektorem byl čtyři desítky let, teprve těsně před smrtí předal službu synovi.
Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.
Pilgram,František Antonín - architekt (250. výročí úmrtí)
* 07.06.1699 - Feldskirchen
+ 28.10.1761 - Vídeň
Životopis:
Franz Anton Pilgram se narodil ve Feldskirchen v Korutanech a jako mladík pracoval u svého strýce Franze Antona Jänggla, kde se vyučil zednickému řemeslu. První jeho stavby byly prováděny s jeho spoluprací a pod jeho vedením. Dokonce byl mladý Pilgram nazýván mladým Jänggelem. Tento stavitel vytvořil kromě jiného v roce 1748 projekt premonstrátského kláštera v Louce. Podívám - li se na jeho plány, zejména na plán fasády východního traktu, je dominikánský klášter méně zdobný, přesto však v detailech nese jistou podobnost. Franz Anton Pilgram se velmi dobře seznámil s tvorbou Johanna Lucasse Hildebranta. Řada Hildebrandtových návrhů byla prováděna vídeňským stavitelem Franzem Jängglem . Slavný architekt Hildebrandt se narodil v Itálii, jeho matka byla Italka a byl stejně jako Pilgram obdivovatelem italské architektury. Oba uplatňovali na svých stavbách prvky dramatické Borominiho a dynamické Quariniho architektury současně s prvky vznešené architektury G. L. Berniniho či C. Fontany.V rozložení hmoty paláců a rezidenčních sídel ctili oba Berniniho model palácové architektury, jehož základ byl položen architekturou paláce Chigi - Odeschalci. Architekt Hildebrandt ji přetvořil v jedinečnou architekturu vznešenou, klidnou a vzrušivou zároveň a stavitel Pilgram, obdivovatel Borominiho tvorby kráčel v jeho stopách. Fasáda dominikánského kláštera je vytvořena v tomto duchu. Mohutné a razantní římsy nad suprafenestrami dodávají klidnému vznešenému půvabu fasády onen bouřlivý Borominiovský akcent, vzrušující vykřičník za oznamovací větou. Úprava parapetů a suprafenestr, lezénový rám, probíhající pod nadokenní římsou, úprava okenních šambrán s bočním vybráním a festonem, triglify vynášející nadokenní římsu prvního patra, zalomené voluty portálu upínající se k okenní šambráně nad ním, to všechno jsou prvky, které můžeme najít na Pilgramových stavbách. Franz Anton Pilgram vytvořil také podobný portál jako na dominikánském klášteře. Je to jeden z portálů kláštera sv. Kříže ve Vídni, který je ozdoben putti sedícími na volutách po obou stranách vstupu, podobně jako portál kláštera ve Znojmě a voluty jsou podobně zalomené a velkou vlnou připnuté pod okenní parapet. Velmi podobné je také formování šambrány oken a suprafenester s tryglify a festony. Podobné lemování oken, parapety i suprafenestry se nacházejí také na klášteře v Louce. Čistě hypoteticky, bez jediného přímého důkazu, by mohl být A. Pilgram druhým architektem dominikánského kláštera a podle jeho plánů mohla proběhnout konečná úprava fasády dominikánského kláštera. Také možná věžička na nároží kláštera, jejíž zbytky je možné spatřit dosud v podlaze na půdě kláštera by mohla svědčit o Pilgramově účasti na dokončování stavby. Pokud klášter pořizoval v roce 1758 novou legendu místností s doporučeními na změny, bylo to jen několik let před závěrečnou dostavbou kláštera, která započala dle dostupných údajů v roce 1766. Je docela dobře možné, že byl pořádán Franz Anton Pillgram, který pracoval na stavbě louckého premonstrátského kláštera od roku 1748 až do své smrti v roce 1761. Mohl tedy při svých pobytech v Louce provést pro dominikány úpravy jejich projektu pro závěrečnou dostavbu kláštera, kterou započali roku 1666 a dokončili 1771. Ostatně kontakty mezi louckými premonstráty a znojemskými dominikány, byly dle doložených archiválií obvyklé a časté.
Literatura:
- Materiály MěK.
Pilous,Jiří - novinář (10. výročí úmrtí)
* 07.04.1943 - Jevišovice
+ 09.10.2001 - Praha
Životopis:
Narodil se 7.4.1943 Josefu Katrnoškovi a Heleně Vámošové. V letech 1957-1960 vystudoval Gymnázium ve Znojmě, poté Filosofickou fakultu J.E. Purkyně, obor dějepis-čeština, kterou ukončil v r.1965. V roce 1964 se oženil se Zdeňkou Pilousovou, se kterou se rozvedl v r.1983. Poté se oženil s Barbarou Sierszulou. Od roku 1964-1965 působil jako učitel II. stupně ZDŠ Strachotice, v letech 1965-1966 jako historik v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. V letech 1967-1969 byl vedoucím podnikového archivu v Keramických závodech, v letech 1971-1981 pracoval jako dělník, nejdříve v Zemědělském nákupním a zásobovacím závodě, poté v cihelně v Dyji u Znojma a v Cihelnách Gustava Klimta v Brně (1974-1981). V dubnu 1981 odešel ze Znojma, kde nemohl najít žádnou práci, která by odpovídala jeho vzdělání, do Prahy, kde začal pracovat jako korektor v deníku Práce. Pracoval jako redaktor týdeníku Ahoj na sobotu, kde publikoval pod pseudonymem. V roce 1984 se vystěhoval do Polska, kde pracoval v redakci časopisu Život, určeném pro české krajany. V roce 1986 strávil několik měsíců v západním Berlíně, na jaře 1987 se vrátil do tehdejšího Československa, kde nastoupil opět jako korektor do deníku Práce. Po roce 1989 stál u zrodu obnovených Lidových novin. V dubnu 1990 se stal redaktorem, později vedoucím domácí rubriky Občanského deníku (deníku Občanského fóra) a šéfredaktorem Zemědělských novin. V r. 1992 založil a až do jeho vzniku i vedl týdeník Monitor. V polovině 90. let přispíval do Necenzurovaných novin a později i do zahraničních periodik v Polsku a Německu. Až do své smrti působil jako nezávislý novinář a publicista. Zemřel 9.10.2001 na rakovinu tlustého střeva.
Literatura:
- Zemřel Jiří Pilous. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 1, č. 3 (15.10.2001), s. 9.
Pokorný,František - hudební skladatel (55. výročí úmrtí)
* 10.10.1867 - Čermákovice
+ 21.10.1956 - Bělehrad
Životopis:
Navštěvoval hudební školu ve Znojmě (učil se u svého otce). Absolvent vídeňské Konzervatoře (1800-1886, lesní roh). V letech 1886-1888 sloužil u hudby 4. pěšího pluku. Poté působil v Srbsku. Hornista a korepetitor v Karlstheatru (1889), v Niši (1897), kapelník srbského Národního divadla (1897-1909), sbormistr akademického pěveckého sdružení Obilič a izraelské náboženské obce. Za 1. světové války odešel s armádou do Albánie a později evakuován do severní Afriky. Organizoval symfonický orchestr a koncertoval s ním. Referent vojenských hudeb a kapelník královské gardy (1920-1938). Pořádal symfonické koncerty, na nichž propagoval českou hudbu a umožňoval vystoupení předních českých umělců. Zakladatel vojenské hudební školy ve Vršci (1919) s kapelnickým kurzem (1926).
Dílo:
Písně a tance: Balkaniada, Bělehrad v písni, Ruská směs.
Pochody: Pochod jihoslovanského pluku, Veles, Sveslovenski aj..
Literatura:
- Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 7, č. 40 (08.10.1998), s. 3.
Přibyl,Hubert - archivář (125. výročí narození)
* 13.10.1886 - Trstěnice (Znojmo, Česko)
+ 31.03.1961 - Brno
Literatura:
- Materiály MěK.
Roblička,Vendelín - partyzán (90. výročí narození)
* 13.10.1921 - Jezeřany
+ 07.03.1985 - Ostrava
Životopis:
Narodil se ve smíšeném česko-německém manželství. V Hodonicích pracoval několik let jako finanční účetní v mlékárně. Díky matčině německému původu v roce 1940 povinně narukoval do Wehrmachtu k pozemním jednotkám letectva. O rok později byl vyslán na východní frontu, kde působil v hodnosti vrchního svobodníka jako zásobovací poddůstojník na letecké základně v Sešči u Brjanska. Zde byl získán ruskou partyzánkou Annou Morozovovou pro zpravodajskou spolupráci a v letech 1942 až 1943 pracoval na letišti jako rozvědčík sovětské strategické rozvědky. Díky získaným informacím a osobní statečnosti zachránil stovky místních partyzánů i civilních obyvatel před vězením a smrtí. Poté byl za nadržování sovětským zajatcům eskortován do kárné jednotky, odkud se mu podařilo uprchnout k partyzánům. Po přechodu fronty byl ponechán ve službách Rudé armády jako tlumočník na štábu Západního frontu. Oženil se s poručicí Jekatěrinou Michalcovovou. Odtud byl vyžádán GRU do Moskvy, kde byl připravován k vysazení. Absolvoval školu strategické rozvědky (historie vojenského zpravodajství a špionáže, topografie, rádiový a spojovací výcvik, šifrování, boj z blízka, vytváření agenturních organizací a získávání zpráv, střelba a padákový výcvik) a byla mu propůjčena důstojnická hodnost. Po prvním seskoku u obce Grygov na Olomoucku se přesunul vlakem přes Prostějov do Brna, kde se měl pomocí svých styků a známostí legalizovat, vybudovat zpravodajskou rezidenturu a získávat zprávy o vojenské a politické situaci, předávat je v rádiových depeších GRU a plnit další úkoly dle jejího rozhodnutí. Zde našel úkryt v Kounicově ulici, v bytě svého předválečného známého, bývalého rotmistra Jana Goleše. Díky poškozené vysílačce byla však jeho činnost znemožněna. Opatřil tedy podrobný plán Brna, zakreslil do něho objekty vojenské a válečné důležitosti, sídla německých úřadů, shromáždil formuláře různých potvrzení, úředních dokumentů, přihlášek k zásobování, potravinových a kmenových listů. V lese u Žabovřesk zakopal operační peníze a poškozenou vysílací stanici a poté se rozhodl k návratu přes frontu. Prošel 600 km obsazeným územím Polska po trase Hrušov - Bohumín - Kraków - Zaklyczino - Jawornik Polski, kde navázal kontakt s polskou partyzánskou skupinou. S její pomocí se dostal až do oblasti Przemyszlu, kde přešel německou frontu k Rudé armádě. Jeho druhý výsadek byl u obce Žerotice u Znojma. Spolu se dvěma členy skupiny PAVEL se po vlastní ose dostal do Prahy. Tady se Roblička policejně přihlásil jako dělník, vracející se z pracovního nasazení v Německu, kde byl jeho podnik vybombardován a on poslán domů. Získal potřebné doklady, kmenový list, potravinové lístky a šatenky, a také práci dělníka u stavební fy. Prokůpek, Praha - Vyšehrad, později i podnájem na Vinohradech, Americká č. 44. Při pokusu o navázání rádiového spojení zjistil neopravitelnou poruchu vysílací stanice a zahájil budování zpravodajské sítě. Na Hradecku navázal spolupráci se skupinou sovětských zajatců v naději, že využije jejich případného rádiového spojení. V této situaci jej zastihlo 5. května 1945 povstání v Praze. Nemusel již dbát extrémních bezpečnostních opatření a svoji přítomnost tajit, postavil zdvojenou anténu a podařilo se mu navázat spojení s Moskvou. Jako první radista informoval Moskvu o Pražském povstání a vyslal několik situačních zpráv o vývoji událostí ve městě. Po vstupu Rudé armády do města se přihlásil na sovětském velitelství, odevzdal NKVD rádivou stanici a sám byl odvezen na štáb Rybalkovy armády do Unhoště, odtud do Kladna na velitelství 1. UF, dále do Budapešti, Szombothely a Badenu u Vídně, kde byl vyslýchán a současně působil jako tlumočník. 28. července 1945 jej Rudá armáda propustila ze svých služeb s odměnou 2000 Kčs a rádiovým přijímačem. Díky své skromnosti a touze po klidném životě byl jeho příběh téměř zapomenut. Doba po roce 1949 se mu špatně odvděčila. Jako rezident nebyl evidován v seznamech protifašistických bojovníků a jeho životopis byl natolik výjimečný, až byl nepravděpodobný. Jako bývalý příslušník Wehrmachtu naopak stále čelil podezření ze spolupráce s SS a dokonce byl považován za agenta anglické Intelligence Service. Na základě udání byl nesčetněkrát vyslýchán a zatčen. V roce 1953 byl odsouzen na patnáct měsíců a postupně prakticky vyřazen ze společnosti. Pracoval v dolech, na stavbách, živil se jako hostinský, vrátný nebo řidič tramvaje. Stal se jednou z mnoha obětí poválečné protiněmecké psychózy. Po letech ústrků a obviňování zatrpkl a přestal se dále snažit o svou rehabilitaci. Roku 1958 se skupina významných Kletňanských partyzánů rozhodla vyhlásit pomocí Muzea Sovětské armády v Moskvě pátrání po ztraceném spolubojovníkovi Vendelínu Robličkovi. K pátrání se připojil i Československý rozhlas a Mladá fronta. Roblička v tu dobu pracuje jako brigádník v ostravském Bytostavu, ale o žádné uznání již nestojí. V italském Miláně se v roce 1961 koná mezinárodní kongres o dějinách hnutí odporu 2. světové války, kde je v referátech upozorněno na výjimečnou úlohu českého partyzána Vendelína Robličky. Jeden z účastníků kongresu se rozhodne vypátrat zmíněného hrdinu. Teprve na základě jeho snažení a pátrání je Roblička rehabilitován a po bezmála osmnácti letech je mu přiděleno vysoké vyznamenání Řád rudé hvězdy a Odznak Československého partyzána. Jeho bývalá žena Ruska Káťa Michalcovová provdaná Polášková pracovala mnoho let ve znojemské prodejně textilu Kratochvíl, kam se podle pamětníků léta chodívalo nakupovat ke "Káti".
Literatura:
- MITREGOVÁ, Miluše. Osobnosti hodonických dějin. Historie Hodonic. Břeclav : Petr Brázda, 2009. S. 117-122.
Stypa,Ladislav - zvěrolékař (125. výročí narození)
* 14.10.1886 - ?
+ 1937 - Znojmo
Životopis:
Absolvent veterinářské školy ve Vídni. Zasloužil se o zdolání nákazy (mor skotu), který se šířil z území Turecka do bývalého Rakouska Uherska. Po r. 1918 působil jako veterinární úřední lékař v Olomouci, ve Vyškově a později ve Znojmě. Přednášel na hospodářských školách. Patřil k předním veterinárním odborníkům v u nás.
Literatura:
- VESELÝ, František. Výročí průkopníka veterinární služby. Znojemsko. Roč. 27, č. 41 (15.10.1986), s. 2.
Süsser,František Václav - malíř (55. výročí úmrtí)
* 28.02.1890 - Vídeň
+ 26.10.1956 - Brno
Životopis:
Absolvent malířské speciálky Kunstgewerbeschule ve Vídni (1909-1913, prof. Löffer). V r. 1914 podnikl studijní cestu do Itálie. Pedagog na Vyšší průmyslové škole textilní v Brně (1918-1924), zároveň na Odborné keramické škole ve Znojmě (1917-1918) a na škole uměleckých řemesel v Brně (1924-1925).
Dílo:
Oltářní obrazy pro kostely ve Štěpánově a Bojanovicích, výzdoba audienční síně v sídle prezidenta E. Beneše v zámku v Náměšti nad Oslavou (1947). Vytvořil asi 300 kreseb pro Lidové noviny (1920-1922). Věnoval se plakátové tvorbě, navrhl plakát pro výstavu soudobé kultury v Brně (1928).
Společné výstavy: Rubešova galerie (Praha, 1918), Galerie Vaněk (Brno, 1932), Dům pánů z Kunštátu (Brno, 1961), Oblastní galerie (Jihlava, 1972) aj..
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 9, č. 44 (26.10.2009), s. 11.
Trnková,Jarmila - pedagog (95. výročí narození)
* 23.10.1916 - Křenovice
+ 13.04.1996 - Znojmo
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 9, č. 16 (14.04.2009), s. 11.
Vašta,Bohumír - pedagog (115. výročí narození)
* 23.10.1896 - Soběslav
+ 30.12.1970 - Znojmo
Životopis:
Absolvent učitelského ústavu. Pedagog na znojemských školách (ZŠ Loucká 1924-1930), ředitel Masarykovy národní školy na Slovenské ulici ve Znojmě. Člen Ligy proti tuberkulóze a Československého červeného kříže. V r. 1925 založil a řadu let řídil dětskou ozdravovnu Masarykovy ligy proti tuberkulóze v lesích u Bojanovic. Zakládající člen Pěveckého sdružení Vítězslav Novák (1920). Od r. 1945 do 21. června 1967 předseda PSVN. Propagátor sborového pěveckého zpěvu. Organizátor pěveckého festivalu v Šumné (1922) -"První pěvecký a hudební festival"- za účasti pěveckých sborů z Jihlavy, Moravských Budějovic a Znojma. Pro svou průkopnickou práci v rámci kraje byl zvolen čestným předsedou pěveckých slavností. V době okupace (1938-1945) působil v Moravských Budějovicích, kde byl členem mužského sboru Foerster. Po návratu v r. 1945 se zapojil do kulturního života ve Znojmě. Opětovně zvolen předsedou Pěveckého sdružení Vítězslav Novák. Má velkou zásluhu na obnovení pamětní desky znojemského buditele notáře Jana Vlka, která byla odhalena na budově Znojemské Besedy v r. 1969.
Literatura:
- MITREGOVÁ, Miluše. Osobnosti hodonických dějin. Historie Hodonic. Břeclav : Petr Brázda, 2009. S. 117-122.
Voštera,Antonín - tajemník (55. výročí úmrtí)
* 10.01.1906 - Zbýšov
+ 24.10.1956 - Brno
Životopis:
Po návštěvě měšťanské školy navštěvoval obchodní akademii v Třebíči. V Moravském Krumlově zastával funkci městského tajemníka od srpna 1925 do záboru v říjnu 1938. Za války byl městským tajemníkem v Tišnově. V letech 1953-1956 pracoval jako účetní v Brně.
Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.
Wittrich,Franz - zemědělec (40. výročí úmrtí)
* 1888 - ?
+ 23.10.1971 - Landsberg (Německo)
Životopis:
1941-1945 - radní města Znojma a úředník ve Starém Šaldorfě (1927-1939 obecní rada). 1953-1965 - kronikář.
Literatura:
- LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l. : J. Lang, 1998. S. 35.
z Lichtenštejna,Antonín Florian - kníže (290. výročí úmrtí)
* 04.05.1656 - ?
+ 10.10.1721 - Vídeň
Životopis: Nastoupil jako majitel města a panství.
Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.