* 17.08.1896 - Vídeň
+ 29.09.1966 - Graz
Životopis: Profesor umění a keramiky na Keramické škole ve Znojmě.
Literatura:
- Hans Adametz [online]. [cit. 2010-09-02]. Dostupné na:
<http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Hans_Adametz>.
Auersperg,Anton Alexander von - básník (135. výročí úmrtí)
* 11.04.1806 - Ljubljana
+ 22.09.1876 - Graz
Životopis:
Čestný občan města Znojma (1876).
Literatura:
- VRBKA, Anton. Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926 : Kulturhistorische Bilder aus dieser Zeit. Nikolsburg : A. Bartosch, 1927. 592 s.
Běhan,František - protifašistický bojovník (100. výročí narození)
* 10.09.1911 - Slavonice
+ 05.05.1945 - Praha
Životopis:
Pracoval ve znojemské elektrárně a od roku 1939 byl zaměstnán v telefonní ústředně v Praze. Účastník Pražského povstání. Padl v Chotkových sadech. Pohřben je na Malvazinkách v Košířích.
Literatura:
- František Běhan. Znojemské listy. Roč. 4, č. 16 (29.04.1995), s. 5.
Bendl,Rupert - kněz (120. výročí narození)
* 05.09.1891 - Heřmanov-Šakvice
+ 03.08.1970 - Stuttgart
Životopis:
Roku 1915 byl v Brně vysvěcen na kněze, zde byl do roku 1926 farářem a později děkanem v Tasovicích.
Literatura:
- Rupert Bendl [online]. [cit. 2010-09-02]. Dostupné na:
<http://portal.suedmaehren.at>.
Brunner,Josef - politik (150. výročí narození)
* 09.09.1861 - Hevlín
+ 25.11.1941 - Hevlín
Životopis:
1907-1918 byl členem parlamentu pro německou agrární stranu.
Literatura:
- Josef Brunner [online]. [cit. 2010-09-02]. Dostupné na:
<http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Josef_Brunner>.
Čermák,Bohumír - architekt (50. výročí úmrtí)
* 08.11.1882 - Moravský Krumlov
+ 23.09.1961 - Bílovice
Životopis:
Absolvent Akademie výtvarného umění ve Vídni. Poté se usadil v Brně, kde založil (1908) Uměleckořemeslné dílny.
Dílo:
Na základě vítězného soutěžního návrhu realizoval např. čtyřpatrovou budovu Úrazové dělnické pojišťovny (1910) nebo pro Zbrojovku budovu ředitelství na Lazaretní ulici. Koncem 20. let byl ovlivněn konstruktivismem a začal kombinovat klasické materiály s kovem a sklem - Výstaviště - skleněná vyhlídková věž (1928). Ve 30. letech se specializoval na obchodní domy, jejichž řešení studoval v USA. Navrhl jim na tři desítky - V Praze, Ostravě, Olomouci aj.
Literatura:
- Materiály MěK.
Drlík,Vratislav - botanik (125. výročí narození)
* 17.09.1886 - Hrabová
+ 01.03.1955 - Znojmo
Životopis:
Absolvent gymnázia v Zábřehu. Účastník l. světové války, legionář. Pedagog ve Vikýřovicích (od r. 1920) a v Šumperku. Ředitel školy v Louce (1933-1938). Na podzim r. 1938 odešel s rodinou do Vrahovic u Prostějova. Od prosince působil jako ředitel školy v Brně. Dne l. dubna 1941 byl předčasně penzionován a pracovně přidělen do závodu Svět v Brně-Židenicích. V době 2. světové války za ilegální činnost vězněn. Do Znojma se vrátil dne 15. května 1945. Pracoval jako vedoucí zemědělského referátu Městského výboru ve Znojmě. Po odchodu do důchodu v r. 1946 byl jmenován ředitelem městského muzea ve Znojmě, kde založil vlastivědné oddělení (1946-1951).
Dílo:
Květena Znojemska (rukopis). Uspořádal přes 1500 herbářů, které jsou majetkem oddělení botaniky Jihomoravského muzea Znojmo. Pořádal přednášky a výstavy. Odborně pracoval v oboru geologie a botaniky.
Literatura:
- KLEJDUS, Julius; MAŇÁKOVÁ, Lea. Vratislav Drlík - učitel, přírodovědec a spoluzakladatel Jihomoravského muza ve Znojmě. Thayensia-Supplementum. Č. 1 (2005), s. 3-6.
- RA. Vratislav Drlík - významný znojemský učitel, kulturní pracovník a botanik. Podyjské listí : Informační zpravodaj Národního parku Podyjí. Roč. 6, č. 1 (2005), s. 1-2.
Foetterle,Franz - geolog (135. výročí úmrtí)
* 02.02.1823 - Mramotice
+ 05.09.1876 - Vídeň
Životopis:
Vystudoval hornictví na štiavnické akademii. Po jejím absolvování nastoupil jako báňský praktikant v Gmundenu a po založení c. k. říšského geologického ústavu ve Vídni byl povolán do jeho služeb, jako jeden z prvních geologů. V roce 1856 byl jmenován báňským radou a o jedenáct let později šéfgeologem. V roce 1873 se stal náměstkem ředitele geologického ústavu.
Dílo:
Jeho vědecké práce se týkaly Horního a Dolního Rakouska, západního Slovenska, v Čechách hlavně oblastí kamenouhelných a hnědouhelných pánví. V roce 1866 vyšla první geologická mapa Moravy a Slezska. Její sestavení bylo hlavním cílem brněnského Wernervereinu (spolku založeného u příležitosti 100. výročí narození mineraloga A. G. Wernera). Organizátorem byl v tomto sdružení geologů a laických nadšenců Franz Foetterle, který byl pověřen řízením terénních prací při mapování. Závěrem mu pak byla svěřena úloha konečného skreslení geologické mapy a sumarizace výsledků prací ve vysvětlivkách. Mapa vyšla u firmy Köcke ve Vídni. Na dvou barevně tištěných litografických listech (západní Morava, východní Morava a Slezsko) je rozlišeno 42 druhů hornin nebo jejich skupiny. Na mapě jsou vyznačena ložiska některých užitečných nerostů a hornin. Mapa nese název GEOLOGISCHE KARTE DER MARKGRAFSCHAFT MÄHREN UND DES HERZOGTHUMES SCHLESIEN.
Literatura:
- ŠMERDA, Jaroslav. F. Foetterle - známý neznámý. Znojemsko. Roč. 1, č. 37 (11.09.1991), s. 4.
Houfnagl,Georg - rytec (410. výročí úmrtí)
* 1542 - Antverpy
+ 09.09.1601 - Vídeň
Životopis:
Je od něj rytina zobrazující celkový pohled na město Znojmo.
Literatura:
- Georg Houfnagl [online]. [cit. 2010-09-02]. Dostupné na:
<http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Georg_Houfnagl>.
Jaša,Václav - spisovatel (125. výročí narození)
* 27.09.1886 - Horní Vilímovice
+ 27.03.1976 - Plaveč
Životopis:
Absolvent třebíčského gymnázia Učitelského ústavu v Brně. Pedagog v Biskupicích (od 1907), Uherskohradišťsku a na Znojemsku. Účastník 1. světové války, legionář. Poslanec Národního shromáždění za sociálně demokratickou stranu (17 let). V době 2. světové války za odbojovou činnost vězněn v Kaunicových kolejích a v koncentračním táboře Terezín. Po válce pracoval na Okresním národním výboru ve Znojmě jako osídlovací referent, referent pro otázky kulturní a sociální a posléze církevní.
Dílo:
Z dějin podyjských hradů (1949), Bazilika, Veselý frejíř a bakalář, Ke kořenům, Z Kaunických kolejí na Malou pevnost v Terezíně, Osvobození jižní Moravy Rudou armádou (1969), Suchý čert (1970, historický román) aj.
Publikoval v novinách a časopisech: Znojemsko, Jevišovické noviny.
Literatura:
- JŠ. V minulých dnech zemřel. Znojemsko. Roč. 17, č. 14 (07.04.1976), s. 4.
Jordán,František - historik (75. výročí narození)
* 22.09.1936 - Žerotice
+ 26.04.2007
Životopis:
Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Působil v Bučovicích - ředitel muzea a později byl ředitelem ve Vyškově Muzea Vyškovska. Šest let působil jako pedagog latiny na vyškovském gymnáziu.
Dílo:
Publikoval odborné články ve Vlastivědném věstníku moravském a ve Vyškovských novinách. Je autorem Bibliografie okresu Vyškov.
Literatura:
- Materiály MěK.
Kafka,Bohumír - básník (110. výročí narození)
* 17.09.1901 - Náměšť nad Oslavou
+ 14.11.1978 - Brno
Literatura:
- Materiály MěK.
Konrád III. Ota Znojemský - dědičný moravský kníže (820. výročí úmrtí)
* - Znojmo
+ 09.09.1191 - Itálie
Životopis:
Syn moravského knížete Konráda II. Znojemského a Marie, dcery župana srbského Uroše Bílého. Po svém otci zdědil Znojemské knížectví (1157). Za bojů mezi Přemyslovci získal skoro celou Moravu - Znojemsko, Brněnsko (1177) i Olomoucko (1179) a tak došlo k politickému a právnímu sjednocení celé Moravy pod vládou znojemského knížete. V roce 1182 byl zvolen proti knížeti českému Bedřichovi za vzdoroknížete. Po zakročení císaře Bedřicha I. hodnost a trůn vrátil zase knížeti Bedřichovi a byl jmenován za samostatného markraběte říše Římské. Morava byla vytržena tím úplně z moci knížete českého. Po roce 1182 se věnoval správě svého panství. Ale už v roce 1184 se zúčastnil nepokojů v Čechách. Válčil s Přemyslem Otakarem I. a utkal se s ním v bitvě u Loděnic 10. 12. 1185. V této krvavé bitvě svedli Čechové mezi sebou největší a nejkrutější bitvu. Na obou stranách padlo na 4 000 vojáků. Konrád III. byl poražen, Loděnice byly srovnány se zemí. Po smrti českého knížete Bedřicha byl zvolen opět českým knížetem (1189 - 1191). Čechy a Morava byly opět spojeny osobou jednoho panovníka. Za účasti předních knížecích družiníků svolal sněm v Sadské, kde vyhlásil soubor právnických norem Statuta vévody Oty - Statuta ducis Ottoni( Statuta Konrádova - Statuta Conradi). Šlo o zákoník, o němž se dovídáme více až z potvrzení krále Přemysla Otakara I. pro Znojemskou provincii r. 1222. Zákoník vznikl z iniciativy Konráda Oty markrabího Moravy, a odráží tak právní poměry na Moravě ve 2. polovině 12. století nejen ve Znojemském knížectví, ale i v Brněnském. Zásadní význam měla Statuta pro schválení dědičnosti druhé alodizace na Moravě, probíhající po přerozdělování vlastnictví po roce 1055. V roce 1191 provázel císaře Jindřicha VI. na cestě do Říma a asi jako první český panovník byl přítomen korunovaci. Zemřel v Itálii nedaleko Neapole na mor. Konrádovo tělo bylo uloženo původně v klášteře Monte Cassino v Latiu a později jeho ostatky byly převezeny do Prahy. Spolu s svou matkou založil premonstrátský klášter Nanebevzetí P. Marie a sv. Václava v Louce.
Literatura:
- HAVLÍK, Lubomír Emil. Raně feudální období Znojemska. Znojmo : z minulosti města a jeho památek. (1956), s. 18-30.
Koštuřík,Pavel - archeolog (65. výročí narození)
* 15.09.1946 - Brno
+ 15.04.1998 - ?
Životopis:
Pavel Koštuřík se narodil v Brně, vyrůstal však v Ketkovicích na Třebíčsku v učitelské rodině. Po maturitě na gymnáziu na Zastávce u Brna vystudoval obor prehistorie na Filozofické fakultě brněnské univerzity. Po krátkém působení (1971) v muzeu v Moravském Krumlově nastoupil od 15. 11. 1971 na místo asistenta na brněnské Katedře archeologie, kde působil postupně jako odborný asistent a docent až do své náhlé smrti. Zaměřil se na bádání neolitu a eneolitu, k čemuž jej přivedla dlouholotá účas a později vedení systematického terénního výzkumu osady lidu s moravskou malovanou keramikou u Těšetic-Kyjovic na Znojemsku. Účastnil se mnoha domácích i zahraničních konferencí a symposií. V roce 1988 zorganizoval mezinárodní symposium ve Znojmě, Kravsku a Těšeticích. Byl autorem dvou monografií o kultuře lidu s moravskou malovanou keramikou, iniciátorem a spoluautorem dalších tří monografií, autorem několika desítek studií, editorem sborníku ze symposia ve Znojmě-Kravsku-Těšeticích.
Literatura:
- Materiály MěK.
Melkus,Rudolf - geometr (70. výročí úmrtí)
* 04.03.1908 - Vídeň
+ 30.09.1941 - Brno
Životopis:
Narodil se v rodině vídeňských Čechů. Navštěvoval ve Vídni českou školu Komenského. Uprostřed l. světové války se Melkusovi přestěhovali do Znojma. Po absolvování znojemského gymnázia v roce 1929 pracoval jako úředník na měřičském úřadě města Znojma. V roce 1939 byl nacisty uvězněn a odvezen do Vídně, ale za půl roku byl propuštěn. Odstěhoval se s rodinou do Brna, kde pracoval na městském úřadě. Zapojil se do podzemního hnutí. Na základě udání v roce 1941 zatčen a uvězněn v Kounicových kolejích a v září téhož roku popraven. Dne 28. října 1946 byl vyznamenán nejvyšší skautskou poctou Junáckým křížem za vlast, zlatým stupněm. Na jeho počest byla ve Znojmě přejmenována bývalá ulice Vrbkova ve čtvrti Marešov na ulici Melkusova.
Dílo:
Zpracoval a nakreslil první český plán města Znojma v nástěnném formátu, který v šestibarevném provedení vydalo knihkupectví A. Kloudy ve Znojmě. Ve spolupráci s tehdejším předsedou Klubu turistů, ředitelem měšťanské školy K. Zobalem, zpracoval turistického průvodce Podyjím, nakreslil mapu středního a horního Podyjí se značenými turistickými stezkami.
Literatura:
- MP. Obrázky z historie : Melkus Rudolf . Nové Znojemské listy. Roč. 1, č. 16 (26.09.1997), s. 6.
Mihola,Bohumil - kněz (70. výročí narození)
* 13.09.1941 - Znojmo
+ 09.10.2009 - Grešlové Mýto
Životopis:
Znojemský rodák, na kněze byl vysvěcen 26.6.1966 v Litoměřicích. Do roku 1992 byl farářem v Medlově, pak v Biskupicích u Hrotovic. Nakonec se pro nemoc přestěhoval do Grešlového Mýta, kde působil jako výpomocný kněz. Zde také zemřel.
Literatura:
- Materiály MěK.
Morgenschön - sochař (285. výročí narození)
* 02.09.1726 - Littsch
+ 01.01.1790 - Vídeň
Životopis:
Od něj pochází oltář v kostele Jana Nepomuckého a Matky Boží ve farnosti Dyjákovice. Dokonce i hlavní oltář z roku 1780 pochází od něj.
Literatura:
- Morgenschön [online]. [cit. 2010-09-02]. Dostupné na:
<http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Morgensch%C3%B6n>.
Nešetřil,Vlastimil - varhaník (80. výročí narození)
* 08.09.1931 - Kutřín
+ 08.03.2007 - Znojmo
Životopis:
Po ukončení školní docházky absolvoval dvouletou hospodářskou školu. V 18 letech odešel do Brna, kde v roce 1952 úspěšně dokončil vzdělání na tříleté varhanické škole. V roce 1954 přišel do Znojma, kde jako varhaník vypomáhal ve znojemských kostelech. V Šatově, Jevišovicích a Horních Dubňanech vyučoval hudbu na různé hudební nástroje. Dne 1.11.1954 se stal správcem kůru a varhaníkem kostela sv. Kříže ve Znojmě. V roce 1963 začal pracovat v Keramických závodech ve Znojmě a současně se věnoval funkci varhaníka a pravidelně nacvičuje chrámový sbor. V roce 1993 navázal chrámový sbor spolupráci s Pěveckým sdružením Vítězslav Novák, společně uskutečnily několik koncertů - Hnanice, Rakousko. Společně se také zúčastnily Moravskokrumlovského setkání pěveckých sborů. Za dobu svého působení uvedl s chrámovým sborem, který řídil 11 vánočních mší, 12 latinských a jednu českou mši a nespočetné množství církevních sborových a sólových zpěvů.
Literatura:
- DR. Zemřel varhaník Vlastimil Nešetřil. Rovnost-Znojemský deník. Roč. 18, č. 65 (17.03.2007), s. 3.
Paracelsus - lékař (470. výročí úmrtí)
* 10.11.1493 - Einsiedeln
+ 24.09.1541 - Salcburk
Životopis :
Bakalářské školení snad získal ve Vídni a doktorskou hodnost, jak sám později vždy tvrdil, ve Ferraře. Procestoval mnoho zemí. Byl v Itálii, asi ve Španělsku, Portugalsku, Anglii, Valašsku, Sedmihradsku, v Pobaltí, v Polsku a v Čechách. V letech 1527 a 1528 byl městským lékařem a profesorem medicíny v Basileji. Zde úspěšně léčil významného nakladatele Frobenia a Erasma Rotterdamského. Dostal se tu však záhy do konfliktu s ostatními lékaři, lékárníky i studenty, jimž přednášel své nauky o farmakologii, purgaci a pouštění žilou. Zavrhoval klasiky - Hippokrata, Galena a Avicennu, dostal se do sporu s představenstvem města a se soudem, takže musel narychlo, snad dokonce v noci Basilej opustit. Když v roce 1536 pobýval v Augsburgu, navštívil jej Václav ze Žerotína a požádal o vyšetření. Paracelsus se ujal léčení Žerotínovy dny, následků mrtvice a zánětu pohrudnice. Když následujícího roku onemocněl Jan z Lipé, pán na Moravském Krumlově, a jeho lékaři mu nemohli pomoci, poradil mu pán ze Žerotína Paracelsa. Vyslaný posel přivedl v dubnu 1537 Paracelsa na moravskokrumlovský zámek. Léčení pána z Lipé nebylo snadné, snad šlo dokonce o malárii se zvětšením sleziny a vodnatelností, žaludeční potíže a žlučníkovou koliku. Víme, že se stav po Paracelsově léčbě, o níž se zachovaly podrobné záznamy, zlepšil a pán z Lipé přežil i Paracelsa. Paracelsus v Moravském Krumlově sídlil zřejmě v přízemí velké věže, pracoval zde na některých svých spisech, snad i provozoval alchymii. Poměrně nenadálý odjezd Paracelsův z Moravského Krumlova po šesti měsících úspěšného léčení Jana z Lipé je vysvětlován určitou krizí, která hluboce zasáhla do poklidného pobytu Paracelsa v Moravském Krumlově. Počátkem září byl totiž pozván, aby léčil manželku Jana III. ze Žerotína na Strážnici, nejvyššího moravského komořího. Po použití jeho léku, Jana z Pernštejna zemřela. Po této nešťastné příhodě odejel 29. září 1537 z Moravského Krumlova do Bratislavy a do Vídně. V roce 1538 navštívil Villach a o dva roky později odjíždí do Salcburku na pozvání arcibiskupa Arnošta. Zde zcela opuštěn zemřel asi po těžké chorobě. Snad šlo o rakovinu jater nebo o chorobu ledvin, ale ozvala se i řada dohadů, že byl zabit. Byl pochován na hřbitově chudých u sv. Šebestiána, kde dnes jeho hrob připomíná pyramidový náhrobek.
Dílo:
Napsal více než 300 spisů teologických, filozofických a sociálně etických i alchimistických, ale dožil se vytištění jen části z nich. V Moravském Krumlově dokončil ASTRONOMIA MÁGNA ODER PHILOSOFIA SAGAX a zanechal spis KONSILIUM. Koncem července roku 1530 vyšel první a brzy na to druhý díl učebnice chirurgie DIE GROSSE WUNDARZNEI. Marně se pokoušel o vydání trojdílného spisu O FRANCOUZÍCH (syfilidě), v němž se zasazoval o léčbu rtutí. Teprve na sklonku 19. století vydal známý historik medicíny Karl Sudhoff po vyřazení sporných textů kompletní Paracelsovo dílo ve 14 svazcích. Některé jeho poznatky dodnes platí - popsané vlivy počasí na epileptické záchvaty, klimatické vlivy na epidemii, závislost jedovatosti léků na dávce, ukládání solí v tkáních atd. Převratnost názorů mu v jeho době vynesla označení Luther medicíny.
Literatura:
- HODEČEK, Dalibor. Život a dílo lékaře Paracelsa (1493-1541). Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. S. 289-296.
Radler,Friedrich Edler von - malíř (135. výročí narození)
* 29.09.1876 - Znojmo
+ 1942 - Stuttgart
Životopis:
Akademický malíř, maloval hlavně květiny.
Literatura:
- Friedrich Edler von Radler [online]. [cit. 2010-09-02]. Dostupné na:
<http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Friedrich_Edler_von_Radler>.
Ronovský,František - páter (140. výročí úmrtí)
* 17.11.1806 - Únanov
+ 21.09.1871 - Doubravník u Tišnova
Životopis:
Narodil se v Únanově. Jeho otec byl v obci známým učitelem. Ronovský vystudoval ve Znojmě místní gymnázium, poté se v Brně učil filosofii a teologii. Knězem se stal v roce 1831. po studiích působil na Českomoravské vysočině. V letech 1840-1863 ve Štěpánově nad Svratkou. Zde nejdříve třináct let kaplanoval a po zřízení farnosti i farářoval. Ze Štěpánova odešel 8. února 1863 na farnost kostela sv. Kříže v Doubravníku u Tišnova, kde zemřel. Byl nejen výborným knězem, ale i pečlivým vychovatelem školní mládeže. Jak ve Štěpánově, tak v Doubravníku zakládal ovocnářské školky.
Dílo:
Autor knihy Hospodářská kniha (1863), má 476 stran. Publikoval i časopisecky - kalendář Moravan, kde uveřejnil mnoho námětů, rad a zkušeností z pomologie (ovocnářství).
Literatura:
- PAVLÍK, Josef. Únanovský rodák. Znojemské listy. Roč. 5, č. 21 (01.06.1996), s. 3.
Sedláčková,Klára - malířka (25. výročí úmrtí)
* 13.05.1909 - Crhov
+ 09.1986 - Brno
Literatura:
- Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 7, č. 18 (07.05.1998), s. 1.
Stehlík,Antonín - pedagog (15. výročí úmrtí)
* 10.09.1945 - Znojmo
+ 10.09.1996 - Znojmo
Životopis:
Společně se sourozenci Evou a Rostislavem prožíval nádherné dětství v umělecké rodině, kde se stal svědkem významných setkání s nejrozmanitějšími umělci, malíři, spisovateli i hudebníky, kteří navštěvovali jejich domov. Po otci, akademickém malíři Antonínu Františku Stehlíkovi, výtvarné sklony nezdědil. Osudovou nitkou života se mu stala láska k hudbě a radost rozdávat houslemi. Již v dětství přivoněl ke kouzlu lidové písně v cimbálové muzice, vedené učitelem Mianem Černým. Během studií na konzervatoři se stal primášem cimbálové muziky Znojemčan, jejíž historie je těsně spjata s bohatou činností Františka Koukala. V letech 1968 až 1971 hrával s kamarády k tanci v Corsu, odkud přešel do dechové kapely Znojemská desítka. Zde poznal svoji manželku Martu, se kterou později zpíval a hrál v cimbálové muzice Polajka. Od roku 1965 až do roku 1992 vyučoval Stehlík v Základní umělecké škole ve Znojmě hru na housle. V té době se mu v hlavě zrodil nápad založi cimbálovou muziku Polaječka. Dnes tato muzika nese jméno svého zakladatele. Zájem Stehlíka se nesoustředil výhradně na hudbu, ale také na chovatelství, kde byl znám velkými úspěchy v chovu králíků. Stal se členem Ústředního výboru Českého svazu chovatelů, předsedou odborné komise chovu králíků a posuzovatelem v celém tehdejším Československu. Stehlík rovněž snil o chovu koní. Tento sen se mu splnil v době, kdy odešel ze školství a stal se soukromým zemědělcem v Novém Šaldorfu.
Literatura:
- DOČEKAL, Jan. Vzpomínka na houslistu a učitele Antonína Stehlíka. Znojemsko. Roč. 16, č. 35 (29.08.2006), s. 5.
Sudík,Karel - štábní kapitán (75. výročí úmrtí)
*16.09.1894 - Běleč, okres Beroun
+ 07.09.1936 - Znojmo-Starý Šaldorf
Životopis:
V letech 1905-1908 navštěvoval maďarskou školu v Berouně, poté soukromou obchodní školu v Praze (1912-1913) a v roce 1914 navigační školu ve švédském Stockholmu. Do armády byl odveden 8.9.1914 v Grandville ve Francii - službu konal od 21.11.1914. Až do listopadu 1918 sloužil u 1. pluku cizinecké legie, s nímž se zúčastnil bojů na francouzské frontě. V listopadu r. 1918 byl zařazen k pěšímu pluku č.24 československých legií ve Francii, se kterým se vrátil do Československa. Pluk byl po návratu dislokován ve Znojmě. V roce 1920 absolvoval jeden ročník Vojenské akademie v Hranicích. 1.dubna 1929 byl povýšen na štábního kapitána pěchoty a téhož roku obdržel francouzský řád Čestné legie - stupeň rytíř. Ve Znojmě sloužil u pěšího pluku č.24 do 1.května 1934 jako velitel čety, později roty. Poté byl převelen do Lučence. Na podzim 1935 byl ze zdravotních důvodů uznán neschopným vojenské služby a dne 1.12.1935 byl přeložen do výslužby. Nositel celé řady vyznamenání: Dva československé válečné kříže 1914-1918, Revoluční medaile, Medaile vítězství, Řád Čestné legie - stupeň rytíř, Francouzský válečný kříž.
Literatura:
- ALEXA, Václav. Rytíři čestné legie osud dopřál jen dvaačtyřicet let života. Znojemské noviny. Roč. 2, č. 30 (25.07.2003), s. 6.
Trojan,Bohumil - spisovatel (65. výročí narození)
* 13.09.1946 - Čáslavice
Životopis:
Absolvent Zemědělské technické školy v Třebíči (1960-1965) a Fakulty provozně ekonomické UJEP v Brně (1965-1970). V r. 1972 přijal místo v JZD Stařeč (okres Třebíč). Vedoucí provozu ve výpočetním středisku Podniku racionalizace řízení a výpočetní techniky ve Znojmě (1979-1981). Předseda JZD v Čáslavicích (1982-1985). Od r. 1986 vedoucí jihlavského střediska Dílo, podniku Čes. fondu výtvarného umění v Praze.
Dílo:
Proč ulovit ohřástala (1983).
Publikuje v novinách a časopisech: Zemědělské noviny, kde mu vyšla povídka Jaro (1979), Tvorba, Rovnost, Mladý svět a Literární měsíčník.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 9, č. 37 (07.09.2009), s. 11.
Vala,Jaromír - malíř (70. výročí narození)
* 24.09.1941 - Rouchovany - Znojmo
Životopis:
Absolvent školy uměleckých řemesel v Brně (obor malířská technika v architektuře, 1955). Pracoval jako propagační výtvarník na brněnském výstavišti a později ve Znojmě ve stejném oboru.
Dílo:
K umění jej patrně přivedl akademický malíř S. Bobeš, předseda prvorepublikového Svazu výtvarných umělců. Na jeho tvorbě byly patrné stopy Alfonse Muchy, který byl mimochodem spolužákem Valova dědečka uměleckého kováře Rudolfa Škody, jehož práci mohou v podobě brány obdivovat i návštěvníci v Schönbrunnu. V jeho díle najdeme od secesně laděných propagačních výtvorů, přes takřka boudovské postavičky, retrospektivní obrázky znojemských zákoutí, oleje krajin Podyjí a Rouchovanska.
Literatura:
- STŘECHA, František. Výtvarník vnímá zákoutí nejen měst, ale i krajiny a duše. Moravské noviny Rovnost. Roč. 7, č. 267 (14.11.1997), s. 1.
Vaněčková,Vojtěška - spisovatelka (60. výročí úmrtí)
* 05.02.1876 - Lipnice
+ 15.09.1951 - Praha
Životopis:
Absolventka Učitelského ústavu v Olomouci. Působila jako pedagog v Olbramkostele a na Měšťanské škole v Moravských Budějovicích. V letech 1910-1928 byla ředitelkou dívčí měšťanské školy v Jemnici a později v Praze 7. V literárním kroužku R. Svobodové se seznámila s F. X. Šaldou a v roce 1900 doprovázela slavného kritika do Paříže jako vzorná pečovatelka. Po smrti R. Svobodové v roce 1920 trávil F.X. Šalda část své letní dovolené u ní v Jemnici, kde napsal dvě knihy věnované památce zesnulé spisovatelky.
Dílo:
Napsala cenné vzpomínky na F. X. Šaldu (adresoval jí na 90 dodnes zachovaných dopisů) a R. Svobodovou.
Překlady: CH. I. Philippa, A. Suaréze, G. Flauberta, R. Bazina atd.. Vyšla také řada jejích překladů z němčiny.
Literatura:
- ZEJDA, Radovan. Spisovatelé, publicisté a překladatelé. Moravskobudějovicko ; Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. S. 473-491.
Vejmělka,František - protifašistický bojovník (65. výročí úmrtí)
* 28.03.1911 - Znojmo
+ 18.09.1946 - Saigon (Indočína)
Literatura:
- LÁTOVÁ, Milada. Oldskauti a trempové v Podyjí : František Vejmělka. Znojemské listy. Roč. 4, č. 43 (11.11.1995), s. 4.
Vildomec,Vědomil - archeolog (90. výročí narození)
* 27.09.1921 - Boskovštejn
+ 28.12.1998 - Znojmo
Životopis:
Absolvent znojemského reálného gymnázia. Působil jako pedagog na školách na Drahanské Vysočině a později na jižní Moravě. Současně studoval archeologii u profesora E. Šimka na brněnské univerzitě. Studium ukončil v roce 1950 doktorátem. Počátkem šedesátých let se stal odborným pracovníkem Jihomoravského muzea a v letech 1968-1983 byl jeho ředitelem. Dlouhou dobu pracoval jako okresní konzervátor a byl předsedou okresní komise památkové péče. Za významný přínos historické vědě obdržel stříbrnou medaili Filozofické fakulty brněnské univerzity.
Dílo:
Spoluautor publikace Pravěk Znojemska (1972). Spolupracoval s Prof. Dr. Vl. Podborským, DRSc. při systematickém archeologickém výzkumu sídlišť z mladší doby kamenné u Těšetic-Kyjovic. Významnou měrou se podílel na vybudování zdejší vědeckovýzkumné stanice. Byl tvůrcem nové archeologické a historické expozice a početných výstav Jihomoravského muzea.
Literatura:
- SUCHARDA, Jan. Význační občané Boskovštejna. Boskovštejn. Hrotovice : Jan Sucharda - JAS, 2009. S. 88-91.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.