Kalendárium

* 17.08.1896 - Vídeň

+ 29.09.1966 - Graz

Životopis: Profesor umění a keramiky na Keramické škole ve Znojmě.

Literatura:

- Hans Adametz [online]. [cit. 2010-09-02]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Hans_Adametz>.

 

Auer,Josef - archivář (50. výročí úmrtí)

* 23.05.1888 - Přímětice

+ 02.08.1961 - Znojmo

Životopis:

Absolvent německého c. k. gymnázia ve Znojmě (1900-1908). Po vykonání první kancelářské zkoušky nastoupil jako pomocná kancelářská síla k c. k. Krajskému a okresnímu soudu ve Znojmě (1909). V říjnu roku 1912 dobrovolně práci u soudu ukončil. Dne 3. 6. 1914 byl přijat na c. k. univerzitu ve Vídni. Studia mu však přerušily události 1. světové války. Počátkem května 1915 nastoupil válečnou službu, kterou vykonával až do ledna 1919, kdy byl vládním komisařem vyreklamován do služeb města Znojma (dle svědectví JUDr. V. Veleby, zástupce vládního komisaře města, byl J. Auer vůbec prvním českým úředníkem, který byl do služeb města povolán). V letech 1962-1939 pracoval jako městský archivář. Poté byl přeložen do Brna a nakonec do Prahy, kde pracoval na úseku určování domovského práva a od září r. 1940 v překladatelském oddělení. Od roku 1943-1945 byl administrativním ředitelem popisního referátu v Praze. V roce 1945 se vrátil do Znojma a byl jmenován ředitelem městského archivu (1945-1952). Z pověření Okresního národního výboru ve Znojmě vykonával služby a úkony archivářské ve všech obcích znojemského okresu. Zejména zachraňoval staré písemnosti v Jevišovicích, v Šatově a Moravském Krumlově. Znojemský archiv se stal pod jeho vedením vlastně okresním archivem v pravém slova smyslu, čímž předběhl dobu, neboť okresní archivy se objevily na scéně archivnictví až o mnoho let později. Absolvent německého c. k. gymnázia ve Znojmě (1900-1908). Po vykonání první kancelářské zkoušky, nastoupil jako pomocná kancelářská síla k c. k. Krajskému a okresnímu soudu ve Znojmě (1909). V říjnu r. 1912 dobrovolně práci u soudu ukončil. Dne 3. 6. 1914 byl přijat na c. k. univerzitu ve Vídni. Studia mu však přerušily události 1. světové války. Počátkem května 1915 nastupuje válečnou službu a koná ji až do ledna r. 1919, kdy byl vládním komisařem vyreklamován do služeb města Znojma. (dle svědectví JUDr. V. Veleby, zástupce vládního komisaře města, byl J. Auer vůbec prvním českým úředníkem, který byl do služeb města Znojma povolán). V letech 1926-1939 městský archivář ve Znojmě. Poté byl přeložen do Brna a nakonec do Prahy, kde pracoval na úseku určování domovského práva a od září r. 1940 v překladatelském oddělení. Administrativní ředitel popisního referátu v Praze (1943-1945). V r. 1945 se vrátil do Znojma a byl jmenován ředitelem mětského archivu (1945-1952). Z pověření Okresního národního výboru ve Znojmě vykonával služby a úkony archivářské ve všech obcích znojemského okresu. Zejména zachraňoval staré písemnosti v Jevišovicích, v Šatově aj. . Znojemský archiv se tak pod jeho vedením stal vlastně okresním archivem v pravém slova smyslu, čímž předběhl dobu, neboť okresní archivy se objevily na scéně archivnictví až o mnoho let později.

Dílo:

Knihy archivu města Znojma až do roku 1850 (1930, první publikace Městského archivu ve Znojmě a jedna z prvních publikací tohoto typu u nás).

Rukopisy: Znojemské vinice a víno od pradávna až do roku 1850, Hospodářské poměry na Horním a Dolním statku města Znojma od třicetileté války až do roku 1848. Tyto práce dokončil v r. 1947.

Publikoval v časopisech, novinách a ve sbornících: Od Horácka k Podyjí, Dělnické listy, Moravský jih, Znaimer Wochenblatt, Proč a proto, Znojemský venkov, Stráž na Dyji aj.

Literatura:

- BÍNA, Zdeněk. Před třiceti lety zemřel Josef Auer. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1991. (1994), s. 106-109.

 

Autrata,František Václav - literární historik (45. výročí úmrtí)

* 10.08.1872 - Křižanov

+ 28.08.1966 - Brno

Literatura:

- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 35 (23.08.2010), s. 11.

 

Bedřich,Lubomír - sportovec (70. výročí narození)

* 13.08.1941 - ?

Životopis:

V letech 1970, 1971 a 1973 se stal mistrem Československé republiky v závodech motokár.

Literatura:

- HAVRLANT, Egon. Motokárový král slaví jubileum. Znojemsko. Roč. 11, č. 33 (14.08.2001), s. 12.

 

Brunner,Armin - spisovatel (150. výročí narození)

* 01.08.1861 - Miroslav

+ 08.11.1929 - Vídeň

Životopis:

Syn spisovatele a pedagoga Philippa Brunnera. Studoval ve Vídni. V roce 1887 nastoupil do Zpravodajské kanceláře ve Vídni. Byl redaktorem Neues Wiener Journal, od r. 1893 šéfredaktorem Neue freie Presse, psal i knihy pro mládež a texty k operetám, patřil k svobodným zednářům. V roce 1915 se stal redaktorem Concordia-Kalender, kromě toho přispíva svými fejetony do mnoha jiných deníků a literárních a humoristických časopisů.

Dílo:

Ich sterbe freiwillig. . . ! (1899); Willi Meinrad (1899); Frühlingfest (1906); Der letzte Mann (1907); Goldblondinen (1908); Die Liebesbrücke (1908); Teilung der Erde (1912); Ewig Dein (1912); přednášky Reisen zum Licht (1931). . .

Literatura:

- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 9, č. 45 (02.11.2009), s. 11.

 

Brzobohatý,Jan - archivář (35. výročí úmrtí)

* 14.07.1901 - Vyškov

+ 15.08.1976 - Opava

Literatura:

- Materiály MěK.

 

Falcký,Fridrich - vévoda (415. výročí narození)

* 26.08.1596 - Deinschwang u Ambergu

+ 29.11.1632 - Mohuč

Životopis:

Byl krátce na návštěvě v Moravském Krumlově a dokázal ocenit kouzlo nádherné dobové architektury. Panovník pobýval v Moravském Krumlově ve dnech 3. a 4. února 1620. Okouzlený vladař napsal své manželce Alžbětě, že šlechtické sídlo pánů z Lipé může krásou a vybavením přirovnat k zámkům v Heidelbergu nebo Mnichově. Král si na pozvání pána na Krumlově Bertolda Bohobuda z Lipé důkladně prohlédl zámek a nádherné sály a komnaty ho nadchly stejně jako zvěřinec, psinec a stáje s padesáti arabskými koňmi.

Literatura:

- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.

 

Fučík,Bohumil - archivář (30. výročí úmrtí)

* 29.06.1920 - Znojmo

+ 28.08.1981 - Znojmo

Životopis:

Vyučil se prodavačem knih a po vyučení pracoval v tomto oboru na Slovensku. Za okupace byl totálně nasazen. V roce 1945 se vrátil zpátky do Znojma a začal pracovat na matričním oddělení Městského národního výboru ve Znojmě. Téhož roku byl, ale přeřazen do znojemského archivu a stal se spolupracovníkem prvního archiváře ve Znojmě J. Auera. V roce 1948 se stal vedoucím archivu. Spolu s J. Auerem zachránil vedle patrimoniálních archivů též řadu obecních archiválií ze Znojemska. Po roce 1954, kdy došlo k organizovanému budování okresních archivu, soustředil archiválie všech obcí okresu a archiválie škol, znojemského okresního úřadu a dalších okresních institucí. V letech 1964-1966 absolvoval archivní kurz, který pořádala Filozofická fakulta Karlovy Univerzity Praze.

Dílo:

Byl dopisovatelem Brněnského archivního věstníku a Znojemska. V roce 1968 začal spolupracovat s redakcí vlastivědného sborníku Jižní Morava. Spoluautorsky se podílel na několika publikacích např. Okres Znojmo 1948-1978 (1978), Znaky a pečetě jihomoravských měst a městeček (1979).

Literatura:

- MOUČKOVÁ, Miroslava. Před patnácti lety odešel Bohumil Fučík. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1996. (1997), s. 73-74.

 

Futera,Josef - sportovní funkcionář (65. výročí úmrtí)

* 22.04.1885 - Ostrov nad Sázavou

+ 25.08.1946 - Hrušovany n/Jevišovkou

Životopis:

Před druhou světovou válkou se přistěhoval se svými rodiči ze Žďáru nad Sázavou do Hrušovan nad Jevišovkou. Jeho rodiče vlastnili obchod. Josef Futera pracoval jako telegrafista na dráze. Byl vždy aktivním sportovcem a členem Jednoty. Stál u založení Jednoty sokolské a Sportovního klubu kopané v Hrušovanech nad Jevišovkou. Po roce 1938, kdy byla rodina odsunuta z pohraničí, se vrátila zpět do Žďáru nad Sázavou, kde přečkala celou druhou světovou válku. V roce 1945 se Futera vrátil zpět do Hrušovan, kde se aktivně podílel na obnovení sportu ve městě. Zemřel v roce 1946 na zápal plic.

Literatura:

- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 35 (23.08.2010), s. 11.

 

Glaninger,Karl - pastor (125. výročí narození)

* 31.08.1886 - Radlbrunn (Rakousko)

+ 20.07.1964 - Vídeň

Životopis:

Byl vysvěcen v roce 1912 v Mautern ve Štýrsku, na Moravě působil úspěšně jako pastor a kazatel ve Znojmě, Klentnici, Horních Věstonicích a nejnověji v Bergenu. Byl to kanovník v Mikulově a v letech 1933 - 1938 předseda Národního svazu německých katolíků, pro diecézi Brno. Po vyhoštění, byl ředitelem církve ve Vídni Döbling.

Literatura:

- Karl Glaninger [online]. [cit. 2010-09-02]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at>.

 

Jahn,Jan - pedagog (195. výročí úmrtí)

* 18.06.1750 - Tasovice

+ 16.08.1816 - Vídeň

Životopis:

Původně byl louckým premonstrátem, studia zde dokončil s titulem doktora teologie. Po zrušení kláštera se stal profesorem starých jazyků na olomoucké stavovské akademii. Byl znalcem středověkých dějín. Působil také ve Vídni, kde byl povýšen na kanovníka v chrámu sv. Štěpána. Před svou smrtí založil nadaci pro tasovické chudé. Tato nadace byla za druhé světové války zrušena německou říšskou vládou. Jahn zemřel ve Vídni jako univerzitní profesor.

Dílo:

Vydal mnoho bohoslovných vědeckých knih. Einleitung in die göttl. Bücher des AltenBundes (1793-1802), Biblische Archäologie (1797-1805). Dále napsal slovníky hebrejštiny, aramejštiny a arabštiny.

Literatura:

- MITREGOVÁ, Miluše. Osobnosti spjaté s Tasovicemi. Historie obce Tasovice. S. 95-100.

 

Jettel,Eugen - malíř (110. výročí úmrtí)

* 20.03.1845 - Jevišovice

+ 27.08.1901 - Terst

Životopis:

Od roku 1861 do roku 1869 studoval spolu s Emilem Jakobem Schindlerem, Rudolfem Ribarzem a Robertem Russem krajinářství na vídeňské akademii u A. Zimmermanna, od roku 1873 do roku 1897 žil v Paříži, kde jej ovlivňovala škola předimpresionistických malířů. Jettel procestoval severní Francii, Holandsko a Maďarsko, 1873-1874 podnikl s Leopoldem Karlem Müllerem cestu do Itálie. V roce 1893 byl Eugen Jettel společným zakladatelem vídeňské secese. Svůj poslední rok života strávil malíř ve Vídni.

Literatura:

- Materiály MěK.

 

Kaufmann,Josef - vlastivědný pracovník (120. výročí narození)

* 12.08.1891 - Moravský Krumlov

+ 19.12.1978 - Moravský Krumlov

Životopis:

Pracovník Městského muzea v Moravském Krumlově. Po 2. světové válce v Šatově nalezl a zachránil zakládající listinu Moravského Krumlova a další historické dokumenty. V okolí Moravského Krumlova prováděl četné archeologické výzkumy ( Rybníky, Trstěnice, Vedrovice). Svou prací přispěl k objasnění nejstarší historie Moravskokrumlovska. Zasloužil se i o instalování a uspořádání Muchovy Slovanské epopeje v zámeckých prostorách města Moravského Krumlova.

Dílo:

Hlavní archeologické práce - Nové nálezy v Rybníkách u Moravského Krumlova. Archeologické rozhledy (AR) VI, 1954., Laténské nálezy z Moravského Krumlova a okolí, AR VI, 1954., Země vydává svědectví, Moravský Krumlov - sedm set let města nad Rokytnou (1960)., Nové nálezy z okolí Moravského Krumlova, AR XIII, 1961., Halštatská mohyla v Trstěnicích u Moravského Krumlova, AR XVI, 1964., Pravěk Moravského Krumlova a okolí (rukopis).

Literatura:

- KUDLÁČKOVÁ, Iveta. Josef Kaufman. Vedrovický zpravodaj. Č. 3 (1999), s. 5-6.

 

Kladivová,Vlastimila - historik (90. výročí narození)

* 21.08.1921 - Jaroslavice

Životopis:

Rodačka; od 1948 působila na fil. fak. UK v Praze; v red. Dějiny a současnost členka red. rady.

Literatura:

- Materiály MěK.

 

Kolísek,Alois - hudební teoretik (80. výročí úmrtí)

* 01.04.1868 - Protivanov

+ 25.08.1931 - Brno

Životopis:

Od roku 1919 žil v Bratislavě; založil hudební školu; propagoval slovenskou lidovou píseň a folklor; byl prvním předsedou Česko-slovanského musea v Hodoníně.

Literatura:

- Materiály MěK.

 

Kopeček,František - pedagog (65. výročí úmrtí)

* 14.10.1871 - Předmostí u Přerova

+ 23.08.1946 - Ostrava

Životopis:

Absolvent gymnázia v Přerově (maturita 1891). V Olomouci vystudoval tři semestry bohosloví, odtud přešel na učitelský ústav do Příbora. Po jednoroční vojenské službě ve Vídni byl pedagogem v Křenovicích u Kojetína, Tvořihrázi, Horních Dunajovicích, Mikulovicích a Kuchařovicích. Od r. 1918 působil ve Znojmě, v letech 1926-1927 v Bučovicích a opět ve Znojmě na dívčí měšťanské škole Vlasta, kde vyučoval občanskou nauku a živnostenské počty. Po záboru pohraničí (1938) se odstěhoval do Veverské Bítýšky u Brna. Po osvobození, už těžce nemocen, se přestěhoval k dceři do Ostravy. Pohřben na hřbitově ve Veverské Bítýšce. Jedna ze znojemských ulic nese jeho jméno.

Dílo:

Světla utonulá (1918), Soňuška čarodějka (1919), Ránem (1920), Meta (1924), Mých sto děvčat (1926), Studna (1926), Noc ve dne (1928), Dar pěti vteřin (1931), Opilá zátiší (1932), Stisk ruky (1932), Není mužů (1934), Pavel čarodějem (1943) aj.. Autor pohádek, fejetonů a drobnějších próz bez složitých zápletek. Nejlepší jsou jeho prózy z učitelského života, prodchnuté přesvědčením o vysokém poslání učitele a důvěrou v mládež. Některé jeho knížky ilustrovali výtvarní umělci např. F. Bílek, E. Milén, K. Müller a R. Adámek.

Literatura:

- ŠEREĎKO, Pavel. Vzpomínka na Fráňu Kopečka. Znojemsko. Roč. 22, č. 37 (09.09.1981), s. 3.

 

Látal,Oldřich - fotograf (60. výročí narození)

* 08.08.1951 - Brno

Literatura:

- Materiály MěK.

 

Maška,Karel Jaroslav - archeolog (160. výročí narození)

* 28.08.1851 - Blansko

+ 06.02.1916 - Brno

Životopis:

Absolvent reálky a techniky v Brně a Univerzity ve Vídni. Od roku 1879-1892 profesor matematiky na německé reálce v Novém Jičíně a od r. 1892 ředitel české reálky v Telči. Dopisující člen České akademie věd a umění a Královské společnosti nauk. Spolupracoval s Františkem Vildomcem. Zabýval se diluviálními nálezy. Účastník antropologického kongresu v Salzbugku (1881) a sjezdu antropologů ve Vídni (1889). V r. 1895 se účastnil národopisné výstavy v Praze, výběrem nálezů diluviálních. Konzervátor c. k. ústřední komise v Praze (1894).

Dílo:

Archeologické výzkumy: Jeskyně Šipka a Černá díra (1878-1887), Předmostí, tábořiště lovců mamutů (1882-1894), hradiska u Jevišovic, na Mírovci u Grešlova Mýta, Mackovice, Medlice, Němčičky, Rudlice, Tvořihráz aj.

Odborné archeologické články: Časopis muzejního spolku olomouckého - Pravěké nálezy ve Štramberku, část I. Jeskyně Šipka (1884), část II. Jeskyně Čertova díra (1886), Žlutnice brněnská a učiněné v ní nálezy diluviálních zvířat a lidí (1888), Nové výzkumy v Předmostí (1894) aj. Mittheil. der anthropologischen Gesellschaft in Wien - Über den diluvialen Menschen in Stramberg (1882), Ein viertes Jadeitbeil in Mähren (1889) aj.

Publikoval v novinách a časopisech: Correspondenzblatt der deutschen anthropologischen Gesellschaft, Česká akademie, Český lid aj.

Samostatně vydané spisy: Der diluviale Mensch in Mähren (1886), Moravské Kravařsko (1898), Pravěk Moravy.

Literatura:

- HRBÁČKOVÁ, Alena. Další badatelé na Moravskokrumlovsku. Moravskokrumlovské noviny. Roč. 15, č. 6 (2006), s. 20-21.

 

Maulbertsch,František Antonín - malíř (215. výročí úmrtí)

* 07.06.1724 - Langenargen

+ 08.08.1796 - Vídeň

Životopis:

První vzdělání získal v dílně svého otce (1684-1748). Roku 1739 odešel do Vídně, kde souběžně studoval u malíře Pietera van Roye a od r. 1741 na tamní malířské akademii. Členem Akademie ve Vídni se stal r. 1759, profesorem pak roku 1770. Stal se i členem Akademie v Berlíně (1788).

Dílo:

Výzdoba letního refektáře (klášter v Louce, 1765), freska (kostel sv. Hypolita, 1766), freska (knihovna v klášteře Louka, 1778), freska (kostel v Dyji, 1776-1977), freska s námětem Působení Boží moudrosti v dějinách lidstva, jejíž program a částečně i kompoziční uspořádání přehodnocuje nástropní malbu knihovního sálu v klášteře v Louce (klášter premonstrátů v Praze na Strahově, Filozofický sál, 1794) aj.

Literatura:

- KAUFMANN, Thomas DaCosta. Franz Anton Maulbertsch na Moravě. Kostel Bičovaného Spasitele v Dyji. Brno : Moravská galerie, 2005. S. 49-59.

 

Mrňa,František - archivář (70. výročí narození)

* 04.08.1941 - Tavíkovice

Literatura:

- Materiály MěK.

Najbrt,Josef - učitel (90. výročí narození)

* 15.08.1921 - Bobnice u Nymburka

+ 11.02.1992 - Znojmo

Životopis:

Po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze, na níž vykonal dvě státní zkoušky z grafických předmětů, účetnictví a mechanizace, působil na Žatecku. Jako člen představenstva Jednoty v Moravaském Krumlově se zúčastnil i jednání městské rady ve Znojmě. V sedmdesátých letech však musel její zasedání opustit, vzhledem k tomu, že v roce 1968 inicioval spolu s dalšími členy sociálně demokratické strany její obnovení. Od mládí byl pohybově nadaný. Hrál závodně kopanou, v sezóně 1940/41 dokonce za tehdy ligové mužstvo SK Polaban Nymburk. Na střední ekonomickou školu ve Znojmě nastoupil prof. Najbrt v roce 1962 a učil zde tedy prakticky nepřetržitě třicet let.

Literatura:

- NOVÁK, Pavel K. Odešel nejmladší starý Znojemák. Znojemsko. Roč. 2, č. 11 (18.03.1992), s. 2.

 

Neberle,Raimund - výtvarník (130. výročí narození)

* 01.08.1881 - Moravská Radiměř

+ ?

Životopis:

V roce 1908 vytvořil stříbrný model znojemské Radniční věže. Byla 85 cm vysoká a byla dárkem pro císaře Františka Josefa I. k jeho 60. výročí. Tvořil mnoho krásných klenotů jako například prsteny, přívěšky, řetízky a další.

Literatura:

- Raimund Neberle [online]. [cit. 2010-09-02]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Raimund_Neberle>.

 

Neumann,Isidor - lékař (105. výročí úmrtí)

* 02.03.1832 - Miroslav

+ 31.08.1906 - Vöslau

Životopis:

Lékařské vzdělání získal ve Vídni. Doktorát mu byl udělen v roce 1858. Usadil se ve Vídni. Nejprve tam působil jako docent a později jako profesor v oboru kožních chorob. Byl též ředitelem Vídeňské kliniky pro dermatologii a syfilis. Během svého života publikoval několik odborných statí. Jedno z kožních onemocnění je po něm pojmenováno, tzv. Neumannova choroba.

Literatura:

- BEDNAŘÍK, Aleš. Isidor Neumann (1832-1906). Miroslavský zpravodaj. Roč. 47, č. 2 (2004), s. 41.

 

Pribytkov,Leonid - pěvec (40. výročí úmrtí)

* 01.04.1895 - Charkov

+ 20.08.1971 - Podhradí n/Dyjí

Životopis:

Studoval zvěrolékařství a lékařství. Zároveň sólový zpěv na charkovské konzervatoři. Po první světové válce, po dlouhých cestách po světě, přišel do ČR, kde uspořádal řadu koncertních vystoupení. Básník Petr Bezruč si ho oblíbil a doporučil do divadla v Ostravě. Od roku 1923 byl sólistou ND v Brně. Začal studovat zpěv na brněnské konzervatoři (abs. 1927). V brněnském divadle byl do roku 1952. Vytvořil na brněnské scéně na 90 úloh českého a světového repertoáru. Nejúspěšněji představoval vážné, klidné a majestátné typy (Vodník v Rusalce, Beneš v Daliboru, Kecal z Prodané nevěsty, hrabě Vilém z Jakobína aj. ). Mimo divadlo zpíval na stovkách koncertů nejen v naší republice, ale v celé Evropě. Podzim života strávil v Podhradí nad Dyjí.

Literatura:

- SVOBODOVÁ, Květoslava. Před 30 lety zemřel operní pěvec Leonid Pribytkov. Znojemsko. Roč. 11, č. 35 (28.08.2001), s. 5.

 

Raus,Wenzel - lékař (190. výročí narození)

* 25.08.1821 - Olbramovice

+ ?

Literatura:

- Wenzel Raus [online]. [cit. 2010-09-02]. Dostupné na: <ttp://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Wenzel_Raus >.

 

Schiller,Heinrich - páter (70. výročí úmrtí)

* 30.06.1880 - Starý Šaldorf

+ 17.08.1941 - Znojmo

Životopis:

1886-1891 navštěvoval základní školu v Louckém klášteře. 1892-1899 navštěvoval gymnázium ve Znojmě a Katzelsdorfu. Zemřel ve znojemské nemocnici a pohřben je v Tasovicích.

Literatura:

- LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l. : J. Lang, 1998. S. 35.

 

Vrla,Leopold - editor (20. výročí úmrtí)

* 17.09.1909 - Přílepy (okr. Kroměříž)

+ 16.08.1991 - Ostrava

Životopis:

Vystudoval češtinu a francouzštinu na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po dvou studijních pobytech ve Francii působil v Chrudimi, odkud přešel do Znojma. Zde bydlel na Palackého ulici v čísle dvacet nedaleko svých kolegů z gymnázia Nováka a Fialy. Podnětné byly zejména jeho literární večery konané v Besedě, jež připravoval ve spolupráci s dr. Ladislavem Řezníčkem, ředitelem znojemské knihovny. Jejich zásluhou Znomo přivítalo na jaře 1937 básníky Josefa Horu a v roce 1938 Františka Halase. V roce 1938 odešel Vrla na gymnázium do Třebíče a pak až do odchodu na odpočinek působil v Opavě a Ostravě, kde zemřel.

Literatura:

- NOVÁK, Pavel. Láska vyšlehla do noci. Znojemsko. Roč. 29, č. 42 (18.10.1989), s. 4.

 

Vystrčil,Karel - učitel (105. výročí narození)

* 23.08.1906 - Dolní Dubňany

+ 14.07.1942 - Osvětim

Životopis:

Stal se obětí okupace, umučen v koncentračním táboře. Učil na měšťanské škole ve Slavičíně, okr. Uherský Brod.

Literatura:

- Karel Vystrčil [online]. [cit. 2010-09-02]. Dostupné na: <www.encyklopedie.brna.cz>.

 

Windhab,Anton - učitel (85. výročí narození)

* 14.08.1926 - Znojmo-Bohumilice

Životopis:

Jeho rodina žila v chudobě, ale i přesto se v mládí rád vracel zpět domů, kde jeho rodina žila. Vážná nemoc jeho matky uvedla rodinu do krachu a tak byl Windhab nucen prodat dům. Když se matka vrátila do práce, příštích několik let strávených v Novém Šaldorfě bylo nejkrásnějších z jeho života. Ve válce byl zraněn a dostal se do amerického zajetí. Po válce začal pracovat jako zemědělský dělník a chodil do školy v Dillingen. Po vyhnání jeho i rodiny se v roce 1947 přestěhoval do Göppingenu a zde pracoval v textilní továrně. Roku 1951 maturoval a v roce 1953 začal studovat na Pedagogickém institutu ve Swabian Gmünd. Zaměřil se na neslyšící děti a po studiích začal učit na školách pro neslyšící ve Waldshut a Heiligenbronnu.

Literatura:

- Anton Windhab [online]. [cit. 2010-09-02]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Anton_Windhab>.

 

z Lichtenštejna,Josef Václav Vavřinec - kníže (315. výročí narození)

* 10.08.1696 - ?

+ 10.02.1772 - Vídeň

Životopis:

Byl známý jako diplomat a úspěšný voják, s jehož jménem je spjata reforma dělostřelectva císařské armády.

Literatura:

- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.

 

z Mniszku,Helena - dvorní dáma (135. výročí úmrtí)

* 06.01.1784 - ?

+ 14.08.1876 - Vranov nad Dyjí

Literatura:

- Významné historické osobnosti naší obce. Vranovský zpravodaj. Č. 4 (2007), s. 13. pokrač. Č. 1 (2008), s. 13.; pokrač. Č. 3 (2008), s. 11-13.

 

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.