Jste zde:  
  1. Kalendárium
  2. Rok 2010
  3. Říjen

Pro veřejnost

Pro školy

Kalendárium

Zobrazení: 2436

Říjen

Brunclík,Pavel – výtvarník (60. výročí narození)
* 27.10.1950 - Znojmo
 
Životopis:
Absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity v Praze a katedry dokumentární tvorby FAMU Praha (režie a scénárista, rok studium fotografie). Od roku 1981 pracuje jako samostatný fotograf. Pracoval v zahraničí - Itálie, Rakousko. Žije v Praze.
 
Dílo:
 
Samostatné výstavy: České Budějovice (1984), Sokolov, zámek (1988), Znojmo, Dům umění (1988, 2001), Praha, Fotochema (1988).
 
Kolektivní výstavy: České Budějovice, Mladí jihočeští umělci (1981-1986), Praha, Česká výtvarná fotografie (1984), Praha, Vyznání životu a míru (1985), Praha, Interkamera, Česká barevná fotografie (1987). Fotografie v monografii Znojemsko, Sokolovsko, Velká Morava atd. Režisér a tvůrce řady dokumentárních filmů (Zemětřesení). Autor cyklu portrétů významných osobností naší kultury, vědeckých dokumentárních fotografií, reklamních snímků pro oblast užité grafiky.
 
Realizace návrhů: Fotostěna ve správní budově JZD Police (1982), Fotostěna pro Čs. KIS Sofia (1982), Krásy vlasti. Barevné závěsné monumentální obrazy pro KIS Hanoj (1986), Velkoplošné fotografie pro výstavu RVHP Mexiko (1984).

Literatura:
  • Osobnosti Znojemska : malíři. Znojmo, 1991.
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1997. A-Č., Ostrava, Výtvarné centrum Chagall, 1998.
 
Havliš,Jan – starosta (140. výročí narození, 80. výročí úmrtí)
* 14.10.1870 - Slatina
+ 02.05.1930 - Brno
 
Životopis:
Velkoobchodník, starosta Králova Pole, zástupce vládního komisaře Velkého Brna. Majitelem firmy "J. J. Havliš - obchod železným, plechovým a kuchyňským nádobím, porcelánem atd. v Králově Poli". 1909–1920 starosta Králova Pole, od r. 1919 zástupce vládního komisaře Velkého Brna, do r. 1925 členem výboru Městské spořitelny v Králově Poli a členem místního výboru.
 
Odborné a zájmové organizace:
- jednatel Obchodního společenstva v Králově Poli,
- pokladník Knihovního spolku pro Královo Pole a okolí,
- předseda Sboru dobrovolných hasičů,
- r. 1911 starosta Družstva ke zřízení a udržování Sokolovny,
- člen výboru Spolku pro okrašlování a ochranu domoviny
 
Literatura:
  • Jan Havliš [online]. [cit. 2009-06-03]. Dostupné na: .
 
Chroust,Matěj - činoherní herec (85. výročí úmrtí)
* 07.01.1858 - Příbram
+ 14.10.1925 - Praha
 
Životopis:
Ředitel vlastní divadelní společnosti.
 
Literatura:
  • Kalendárium osobností Moravy pro období 2001-2005. Brno : Moravská zemská knihovna, 2001.
 
Jelínková,Zdenka – folkloristika (90. výročí narození, 5. výročí úmrtí)
* 30.03.1920 - Velká nad Veličkou
+ 05.10.2005 - Brno
 
Životopis:
Působila jako učitelka na Slovácku, Třebíčsku a Brněnsku, pak jako odborná pracovnice Státního ústavu pro lidovou píseň, Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Brně. Po celý život se věnovala sbírání lidových tanců, je jich přední znalkyní.
 
Dílo:
Vydala sbírky lidových písní a tanců; organizovala soubory lidové tvořivosti; vypracovala novou metodiku nácviku lidových tanců; spolupracovala s rozhlasem a televizí;
 
Literatura:
  • FROLCOVÁ, Věra. Za Zdenkou Jelínkovou. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 53, č. 3 (2006), s. 319-320.
 
Košťál,Josef - protifašistický bojovník (65. výročí úmrtí)
* 09.01.1914 - Znojmo
+ 29.10.1945 - Helmsdale Lutherland
 
Životopis:
Svou válečnou Odysseu zahájil hned v roce 1939. Tehdy přešel 2. srpna o půlnoci hranice a přihlásil se na našem konzulátu v Krakově. Jako voják zažil ruské zajetí a zakusil hned dvakrát všechny nepříjemnosti ruské zimy. Stejně tak zažil pekelná vedra na jihu, kde ho již coby velitele čety čekaly těžké boje v první linii. Palestina - Egypt - Alexandrie - Tobruk. Košťál prodělal letecký výcvik na Bahamách a osvědčil se jako výborný letec. Přihlásil se jako dobrovolník k doplnění stavu našich letců v československé bombardovací peruti v Anglii. Byl uznán schopným a převelen na základnu letounů proti ponorkám, která měla své stanoviště v jednom úzkém údolí v severním Skotsku. Několikrát se vyznamenal, zvláště při útocích na německé ponorky. Jednoho dne se však jeho Liberator zvedal těžce a pomalu od země. Krátce po startu se ozval prudký náraz a praskot. Ocelový pták se řítil k zemi! Vzňal se a celá posádka uhořela. Takto tragicky skončila nad Skotskem válečná Odyssea. Za své bojové zásluhy byl povýšen na poručíka letectva in memoriam.
 
Literatura:
  • LÁTOVÁ, Milada. Oldskauti a trempové v Podyjí : Josef Košťál. Znojemské listy. Roč. 4, č. 20 (27.05.1995), s. 5.
  • Podplukovník in memoriam Josef Košťál - 788476 R. A. F. Znojemský region. Roč. 2, č. 13 (29.03.1996), s. 4.
 
Lederer,Max – herec (135. výročí narození)
* 17.10.1875 - Heřmanův Městec
+ 02.09.1937 - Česká Skalice
 
Životopis:
Přednosta železniční stanice ve Světlé nad Sázavou, od roku 1920 přednosta stanice v Jaroměři, později inspektor ČSD. Žil však především divadlem. Zprvu horlivě hrál, poté režíroval na domácí scéně a později, když už byly známy kvality jeho divadelní práce, i jinde. V roce 1921 byl Max Lederer autorem nápadu a „spiritus agens“ plenérové hry „dramatu zástupů“ - uvedení hry místního autora Jana Stanislava Polického „Naše garda“- „reportážní hry“ o událostech ve městě Jaroměři v roce 1848 s dohrou v roce 1849. Podílelo se na něm 8 místních spolků, z nich 2 ochotnické: DO Sokola Vrchlický a dělnický Máj. Vedle sólových herců se na provedení hry podílelo na 300 komparsistů. Režisér ochotnického spolku (vymýšlel i živé obrazy), improvizoval, organizoval společná vystoupení ochotníků z různých spolků, 1924 napsal knihu Za zrezivělými dráty. Byl vyhledávaným řečníkem, přednášel o literatuře a dramatickém umění na nespočetných přednáškách i kurzech českých ochotnických divadelníků. Jeho erudice byla uznávaná. Tak se začal podílet i na aktivitách ÚMDOČ, nejprve jako okrskový režisér krajového Jiráskova náchodského okrsku, posléze jako jeho předseda. Zde pořádal velkorysé divadelní podniky a setkání divadelních ochotníků, inscenace v divadlech i na přírodních jevištích. Organizátor festivalů ochotnických divadelníků, podílel se na prosazení a založení Jiráskova Hronova. Na scénu hronovského divadla s nejlepšími herci z řady ochotnických souborů uvedl velkolepé inscenace Jiráskových historických obrazů - Gera a husitské trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, jako vrcholná představení prvních čtyř ročníků JH. V roce 1931 1. Jiráskův Hronov. To už dávno byl čelným představitel ÚMDOČ, nejprve člen výkonného výboru ve funkci kulturního referenta a potom i místostarosty. Byl také pilným divadelním publicistou. V roce 1937 na Jiráskově Hronově ještě přednesl "skvělý řečnický projev", ale už ho velmi přemáhala těžká choroba. Poté se ještě podílel na přípravách oslav Boženy Němcové v České Skalici, jejichž součástí měla být inscenace obrozenecké aktovky M. Markové-Nekolové Jiřinkový svatební ples Boženy Němcové, v níž měl hrát hostinského Steidlera, kmotra Barunčiných sourozenců. Při generální zkoušce padl mrtev. Hra byla sehrána bez něho.
 
Literatura:
 
Mareš,Josef – právník (125. výročí narození, 65. výročí úmrtí)
* 17.10.1885 - Vídeň
+ 12.04.1945 - Terezín
 
Životopis:
Absolvent německého gymnázia ve Znojmě a Právnické fakulty ve Vídni a v Praze (1906-1912). Člen Matice znojemské (1906) a organizace místního Sokola (1914). První světovou válku prožil na frontě. Stál u zrodu ustanoveného národního výboru (1918), zastupoval sociálně demokratickou stranu. Od ledna 1919 člen správní komise a městské rady. Třikrát za sebou byl ve volbách zvolen starostou města Znojma (1920, 1924, 1929). Prosazoval národnostní politiku, byl rozený diplomat a svoji znalost německého jazyka uplatnil právě na poli česko-německých vztahů. Přesto byl často kritizován německými zástupci radnice. Ve volbách v r. 1929 a 1935 zvolen poslancem Národního shromáždění Československé republiky. V r. 1938, kdy Znojmo bylo připojeno k fašistické říši, odešel do Brna za advokátní činností. Jeho rodina se přestěhovala do Heraltic. Dne 23. června 1939 byl v Brně zatčen gestapem a tři měsíce vězněn na policejní stanici na Orlí ulici. Po propuštění odešel se svoji rodinou do Okříšek. Začátkem srpna r. 1941 opět zatčen a po propuštění, které následovalo asi po měsíci, byl gestapem neustále sledován a vyslýchán. Koncem srpna r. 1944 zatčen potřetí, převezen do Malé pevnosti v Terezíně, kde podlehl útrapám koncentračního tábora. V r. 1946 mu bylo uděleno Čestné občanství města Znojma in memoriam. Za jeho starostování byly postaveny v dolní části města rodinné domky, tato čtvrť nese jeho jméno - Marešov. V r. 1990 byla přejmenována jedna ze znojemských ulic na ulici dr. Mareše.
 
Literatura:
  • KEREMIDSKÝ, Marian. JUDr. Josef Mareš-1. český starosta města Znojma. Znojemské listy. Roč. 4, č. 16 (29.04.1995), s. 5.
  • KEREMIDSKÝ, Marin. První český starosta města Znojma. Znojemsko. Roč. 13, č. 20 (20.05.2003), s. 9.
  • STŘECHA, František. Kdo byl Josef Mareš. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 7, č. 13 (26.03.2007), s. 4.

Puklová,Miriam – pedagog (60. výročí narození)
* 16.10.1950 - Písek
 
Životopis:
Absolventka kroměřížské konzervatoře (1973, obor klavír ve třídě prof. J. Skovajsy). Učitelka klavíru na LŠU ve Znojmě (od 1973) a současně korepetovala Pěvecké sdružení Vítězslav Novák, které doprovázela na všech koncertech doma i v zahraničí. Profesorka klavírní hry na konzervatoři v Košicích a na Střední pedagogické škole ve Znojmě. V r. 1982 se přestěhovala ze Znojma do Hradce Králové. Pedagog na LŠU a externí profesorka hry na klavír na Vysoké pedagogické škole v Hradci Králové. Je klavírní doprovázečkou na koncertech svého manžela - houslisty, který je v současné době zástupcem koncertního mistra houslové sekce Filharmonie Hradec Králové. Od r. 1988 korepetovala a doprovázela dívčí komorní sbor Kantiléna z Hradce Králové, s nímž absolvovala všechny koncerty v tuzemsku i v zahraničí. Sbor Kantiléna se účastní mezinárodních soutěží např. mezinárodní sborová soutěž v irském Corku (1990), norském Gjöviku (1991), soutěž Fr. Schuberta ve Vídni (1992). Společně účinkovala se sborem v Anglii, Německu, Belgii, Irsku, Dánsku, Švédsku, Norsku a Rakousku.
 
Literatura:
  • Nepublikované materiály.
 
Purcner,Josef – starosta (110. výročí úmrtí)
* 28.02.1839 - Pavlice
+ 14.10.1900 - Moravské Budějovice
 
Životopis:
Narodil se v rodině hostinského Johanna. R. 1870 byl předsedou spolku Budivoj. Josef Purcner po dlouhých bojích roku 1882 osvobodil z německé nadvlády moravskobudějovickou radnici a stal se tam prvním českým starostou. Starostoval tam až do své smrti 18 let. Od r. 1884 byl také zemským poslancem.V r. 1889 podepisuje Purcner jako prvý pozvánku na založení Sokola. V Moravských Budějovicích nese jeho jméno jedna z ulic.
 
Literatura:
 
Rottmayer,Jan František Michal – malíř (350. výročí narození, 280. výročí úmrtí)
*            1660 - Solnohradsko
+ 25.10.1730 - Vídeň
 
Životopis:
na Moravě působil Jan Michael Rottmayer, který roku 1695 vytvořil fresku na klenbě oválného sálu předků v zámku ve Vranově nad Dyjí oslavující rod Altánů, na stropě tamní zámecké kaple vymaloval Pád andělů.
 
Literatura:
  • Toman, P. Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha, 1936.
 
Sládek,Eduard – archivář (200. výročí narození)
* 22.10.1810 - Niměřice
+ 01.05.1878 - Hodonice
 
Literatura:
  • Hoffmannová, J. Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha, 2000.
 
Svoboda,Antonín – sportovec (110. výročí narození, 45. výročí úmrtí)
* 12.01.1900
+ 29.10.1965 - Znojmo
 
Životopis:
Přední čs. sprinter, běhal pod pseudonymem "Tarzan". Začal v klubu v roce 1919. Startoval na OH 1924 (100 m rozběh, pětiboj 15.) Držitel československých rekordů na 200 m 22, 8 (1923). Jako první český atlet zaběhl 100 m pod 11 s (10, 9 Prostějov, 8.10.1922). Mistr ČSR v běhu na 100 m (1924) a 200 m (1923). Slavný brněnský sprinter, který běžel v Brně-Pisárkách s americkým sprinterem Paddockem. Překonal rekord na 300 m, zvláště dobře běhal ve štafetě 4x100 m. V roce 1927 byl členem štafety Moravské Slavie, která překonala čs. rekord výkonem 44, 2 sec.
 
Literatura:
  • Nepublikované materiály.
 
Štědroň,Bohumír - Prof. PhDr. (105. výročí narození)
* 30.10.1905 - Vyškov
+ 24.11.1982 - Brno
 
Životopis:
Po absolvování gymnázia ve Vyškově byl učitelem v Kuchařovicích (1924-1925) a složil doplňovací maturitu na učitelském ústavě v Brně (1925). V letech 1925-1927 byl pedagogem zpěvu na vyškovském gymnáziu a zároveň studoval dějepis, zeměpis a hudební vědu na Masarykově univerzitě v Brně. Prošel řadou zaměstnání, byl pedagogem na středních školách v Brně, profesorem hudební výchovy na Pedagogické akademii (1931-1939). V roce 1934 získal titul PhDr. V letech 1939-1945 a 1950-1952 působil jako pedagog na brněnské konzervatoři, v letech 1945-1972 na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1963 získal titul profesora. V letech 1956-1959 pracoval externě na AMU. Byl členem řady spolků a hudebních těles.
 
Dílo:
Jeho dílo je značně rozsáhlé. Napsal řadu pedagogických učebnic a knihy o dějinách hudby - Vyškovsko v hudbě a zpěvu (1935), Dějiny hudby a Prostějovsko (1938), Husitské náměty v české a světové hudbě (1953), Polské ohlasy v české hudbě ( 1955) aj. Dále se věnoval zvláště dílu Leoše Janáčka - Janáček ve vzpomínkách a dopisech (1946), Leoš Janáček v obrazech (1958), Dílo Leoše Janáčka (1959), studie o Její pastorkyni (1968), Leoš Janáček - vzpomínky, dokumenty, korespondence a studie (1986). Byl redaktorem (s Černušákem a Z. Nováčkem) Československého hudebního slovníku osob a institucí (2 svazky 1963, 1965).
 
Literatura:
  • Československý hudební slovník osob a institucí. Sv.2. Praha : Státní hudební vydavatelství, 1965. 1080 s.
  • TOMEŠ, Josef. Český biografický slovník XX. století. 3. díl. Praha : Paseka, 1999. 587 s.
 
Uherek,Rudolf - akademický malíř (115. výročí narození)
* 20.10.1895 - Lipník nad Bečvou
+           1964 - Vranov n/Dyjí
 
Životopis:
Bratr Richarda Uherka, v jehož tvorbě do roku 1938 převažuje krajinářství, zejména akvarely. Potom se věnoval i figurální kompozici, malbě církevní, nástěnné a restaurování starých obrazů.
 
Literatura:
  • Znojemsko. 12.7.1989.
 
Válková,Martina – herečka (35. výročí narození)
* 31.10.1975 - Znojmo
 
Životopis:
Chtěla se stát učitelkou a proto studovala střední pedagogickou školu. Poté studovala herectví na brněnském JAMU (dokončila roku 1998). Manželem Martiny byl známý dirigent a sbormistr Roman Válek se kterým se rozvedla v roce 2005.
 
Dílo:
Již během studia hostovala v mahelově činohře Národního divadla (1996-2000), kde se nejprve objevila jako Jenůfa ve stejnojmenné hře a dále jako Číča ve Feydauově Dámě nebo jako Milionářka v Bernardově hře Immanuel Kant. V roce 2000 získala stálé angažmá v pražském Národním divadle, kde si zahrála např. ve hrách Hadrián z Římsů (role Ruměny) nebo Komedie omylů (role Luciany). Roku 2002 hrála postavu jedné dcery krále Leara (Jan Tříska) v letních hrách na Pražském hradě. Martina se objevuje také na televizní obrazovce. Zahrála si dívku, do které se zamiluje Martin Tomsa v seriálu Detektiv Martin Tomsa, nebo jeptišku v Četnických humoreskách. Dříve natáčela v brněnské televizi pořad Bakaláři. Rovněž je činná v dabování filmů. V roce 2004 si zahrála redaktorku Kateřinu v seriálu TV Prima Redakce.
 
Literatura:
  • BE. Válková: Ježíšek byla Matoušova první role. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 9, č. 2 (05.01.2009), s. 6.

Zahradníček, Jan - básník, novinář, překladatel, spisovatel (60. výročí úmrtí)
* 17.01.1905 – Mastník
+ 07.10.1960 – Vlčatín

Životopis:
Studoval na klasickém gymnáziu v Třebíči, maturoval zde v roce 1926. Poté vstoupil na Filozofickou fakultu UK a začal studovat germanistiku, kde mezi jeho učiteli byl např. F. X. Šalda. Za čas změnil obor a absolvoval knihovnictví. Soustředil se na literární tvorbu, překládal, pracoval jako lektor v nakladatelstvích. Za svého pobytu v Praze získal mnoho přátel mezi umělci a spisovateli, k nimž patřili např. František Halas nebo Jan Čep. Nějaký čas pobýval Jan Zahradníček u svého příbuzného J. Dokulila na faře v Uhřínově u Velkého Meziříčí. Příspíval do mnoha literárních časopisů - Tvar, Listy pro umění a kritiku, Literární noviny, Akord. V roce 1945 se přestěhoval do Brna a pracoval jako redaktor v nakladatelství. Po zatčení v roce 1951 a vykonstruovaném procesu s římskokatolickými literáty byl Jan Zahradníček odsouzen na třináct let do vězení. Procházel nejtvrdšími věznicemi a zásluhou Jaroslava Seiferta mu byl trest snížen na devět let s příslibem předčasného propuštění. Byl vězněn i ve věznici ve Znojmě, kde také vznikla „Báseň   o slunci a svatém  Václavu“ a to nejspíše na podzim roku 1951. Po účasti na pohřbu svých dvou dětí se musel do věznice vrátit. Teprve po amnestii v roce 1960 byl Jan Zahradníček propuštěn. Krátce na to, 7. října zemřel v Uhřínově, kde rodina od jeho zatčení měla přikázaný pobyt. V roce 1966 byl Jan Zahradníček rehabilitován.

Dílo:
Jan Zahradníček byl opravdový básník vyhraněného charakteru, muž, který žil intenzivním vnitřním životem. Patří mezi přední české římskokatolické lyriky.
Poezie: Již první Zahradníčkovy sbírky představují básníka ideově i citově vyzrálého: Pokušení smrti – 1930; Návrat – 1933.
V dalších třech sbírkách autor rozšiřuje své vidění světa na přírodu, zejména venkova rodného kraje a vesmír: Jeřáb – 1933; Žíznivé léto – 1935; Pozdravení slunci - 1937
V závěru 30. let a v době ohrožení národní existence za německé okupace reaguje sbírkami:
Korouhve – 1940; Svatý Václav – 1945; Stará země – 1946; Žalm roku dvaačtyřicátého - 1945, vyvolaný heydrichiádou.
Pod bičem milostným - 1944, sbírka, do Zahradníčkova ideového systému a typu křesťanství se včleňuje i láska k ženě.
La Saletta - 1947, básnická skladba shrnuje autorovy názory na svět po válce. Jejím předmětem je mariánské vidění dvou malých francouzských dětí, kterým bylo zjeveno, že svět postihne další velké neštěstí, nebude-li poslušen Bohu.

Závěrečné období Zahradníčkova díla je zcela poznamenáno léty jeho perzekuce: Znamení moci - posmrtně 1969; Dům Strach - posmrtně v Torontu 1981; Čtyři léta - posmrtně 1969.

Eseje: Zahradníčkovy eseje se týkají práce básníka a poměrů na začátku protektorátu. Pláč koruny svatováclavské – 1939; Náš kraj a kniha – 1939; Oslice Balaamova - 1940, Balaam ve Starém zákoně je pohanský prorok

Literatura:


Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.