Kalendárium

Brandl,Heinz - architekt (70. výročí narození)
* 29.06.1940 - Znojmo

Životopis:
Žije ve Vídni, kde pracuje na Technische Universität Wien, Institut für Grundbau und Bodenmechanik.

Roku 1963 ukončil Technickou univerzitu ve Vídni a získal titul Ing. V letech 1963-1971 působil jako asistent na TU ve Vídni. V roce 1966 získal titul Dr. Také na TU ve Vídni. V letech 1971-1978 pracoval jako interní a externí docent na TU ve Vídni. Potom v letech 1972-1978 působil jako nezávislý konzultační inženýr pro zemní konstrukce, zakládání staveb, mechaniku zemin a hornin na stavbách v Rakousku, ale i v zahraničí. V letech 1977-1981 už působil jako profesor pro mechaniku zemin, hornin a zakládání staveb TU Graz a od roku 1981 doteď je řádným profesorem TU Vídeň, jako vedoucí Institutu pro mechaniku zemin a geotechniku. V roce 1992 se stal členem Královské akademie věd v Belgii, v roce 1997 členem Akademie věd v New Yorku a v roce 2001 Dr.h.c. Univerzity pro architekturu, stavební inženýrství a geodézii, Sofia, Bulharsko.

Literatura:
- Heinz Brandl [online]. [cit. 2009-05-28]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at>.


Brém,Karel - přírodovědec (165. výroční úmrtí)
* 25.10.1782 - Znojmo
+ 26.06.1845 - Mariánské Lázně  

Životopis:
Provizor klášterní lékárny v Mariánských Lázních. Provedl zde rozbor léčivých pramenů.

Literatura:
- LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly svoje stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 7, č. 25 (25.06.1998), s. 3.


Eliáš,František - pedagog, dramatik, osvětový pracovník (60. výročí úmrtí)
* 20.12.1873 - Pavlov
+ 01.06.1950 - Hranice

Životopis:
Od roku 1902 působil na Těšínsku (Sedliště, Morávka, Michálkovice, Orlová). Byl předsedou Matice osvěty lidové v Orlové, založil zemskou jednotu učitelů živnostenských škol, vydával časopisy pro mládež, psal regionální divadelní hry. Autor a vydavatel knížek pro děti.

Literatura:
- Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 12. Ostrava 1999. 


Farský,Karel - pedagog (125. výročí narození)
* 03.06.1885 - Bozkov u Semil
+      05.1976 - Český Krumlov

Životopis:
Po maturitě na c.k. učitelském ústavu ke vzdělání učitelů v Jičíně roku 1904 začal ještě téhož roku učitelskou dráhu ve službách Ústřední matice školské na obecní dvojtřídní škole v Boskovicích u Liberce, odkud byl po dvouletém působení poslán do Dolního Radíkova u Slavonic na Moravě. Z místní německé školy převzal 49 školáků z českých rodin a založil jednotřídní českou školu. Po roce předal radíkovskou školu staršímu nástupci a odjel do Slezska do Rychvaldu. Poté učil ještě v Jablonci nad Nisou, Žatci, Hněvotíně a Moravském Krumlově. Odsud byl přeřazen Ústřední maticí školskou do Hustopečí u Brna jako správce české školy, která měla být otevřena k 16. září 1909. Roku 1912 nastoupil na dívčí odbornou školu Karoliny Světlé ve Velkém Meziříčí, aby zde vyučoval literární předměty. V druhém roce působení na této škole, již Farský řediteloval. Po vypuknutí první světové války musel narukovat. Přesto se hned příští rok vrátil jako válečný invalida a byl poslán do Podmokel, aby v Kröglicích soustředil asi 40 dětí. Po roce, přes naléhání Ústřední matice školské, aby odešel do Prahy, vstoupil do služeb Matice Znojemské. Na dvacet let se pak stal jejím jednatelem (tajemníkem). Ve Znojmě chtěl vybudovat školu jazykovou, hudební, obchodní a odbornou školu pro ženská povolání při dívčí měšťance - znojemskou Vlastu. Takto počátkem školního roku 1917/1918 oznámil zemské politické správě v Brně, že Matice Znojemská dle svých stanov otevírá ve Znojmě soukromou průmyslovou školu pro šití bílého prádla a oděvnictví. Po převratu v roce 1918 zřizoval ve Znojmě první české školy mateřské, národní i odborné všech druhů včetně dvou učitelských ústavů. Farský byl ředitelem jak měšťanské školy, tak Vlasty do roku 1927. Koncem roku 1938 byl Farský přemístěn do Prahy jako ředitel měšťanské školy na Hrádku v Praze pod Vyšehradem. V roce 1946 byl ustanoven na školu na Václavském náměstí ve Znojmě.

Literatura:
- DRS. Zasloužil se o české školy. Moravské noviny Rovnost. Roč. 6, č. 103 (02.05.1996), s. 7.


Foerster,Karel - hudební skladatel (155. výročí narození)
* 02.06.1855 - Osenice
+ 14.06.1921 - Znojmo

Životopis:
Absolvent Varhanické školy a Konzervatoře v Praze. Houslista v orchestru Prozatímního divadla, varhaník ve Znojmě (do 1883). Ředitel kůru a pedagog ve vlastní hudební škole v Moravských Budějovicích. Pochován na novém hřbitově v Moravských Budějovicích.  

Dílo:
Dochované skladby: Ave Maria, Hymnus pro mužský sbor, Píseň, Edyp král (komická opera) a několik kostelních skladeb.

Literatura:
- Moravskobudějovicko-Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s.
- Osobnosti Znojemska. Hudebníci. Znojmo 1989.,
- Pernica, B. Západní Morava v hudbě. Velké Meziříčí 1938.;


Francl,Jaroslav - hudební skladatel (20. výročí úmrtí)
* 28.02.1906 - Kutná Hora
+ 19.06.1990 - Praha

Životopis:
Absolvent AMU v Praze (odd. kompoziční a dirigentské, prof. J. Křička). Ředitel Městské hudební školy (1930-1945), dirigent Pěveckého spolku Tyl a Kutnohorské filharmonie. Ředitel Hudební školy ve Znojmě (1946-1949), dirigent Znojemské filharmonie a Horáckého komorního orchestru v Jihlavě. Ředitel Hudební školy Jaroslava Kvapila v Brně (1954-1955), inspektor hudebních škol v Praze (1955-1961), umělecký ředitel Středočeského symfonického orchestru v Poděbradech (od 1969).  

Dílo:

Skladby komorní: Tři skladbičky pro flétnu a klavír, Fantazie pro klarinet, Dvě preludia pro klarinet a klavír.

Skladby orchestrální: Variace na českou národní píseň pro lesní roh a smyčcový orchestr, Concertino pro lesní roh a malý orchestr aj..

Literatura:
- Československý hudební slovník osob a institucí. Praha 1963.
- LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. In: Znojemské listy. Roč. 7, č. 8 (26.02.1998), s. 1.  


Fučík,Bohumil - archivář (90. výročí narození)
* 29.06.1920 - Znojmo
+ 28.08.1981 - Znojmo

Životopis:
Vyučil se prodavačem knih a po vyučení pracoval v tomto oboru na Slovensku. Za okupace byl totálně nasazen. V roce 1945 se vrátil zpátky do Znojma a začal pracovat na matričním oddělení Městského národního výboru ve Znojmě.  Téhož roku byl, ale přeřazen do znojemského archivu a stal se spolupracovníkem prvního archiváře ve Znojmě J. Auera. V roce 1948 se stal vedoucím archivu. Spolu s J. Auerem zachránil vedle patrimoniálních archivů též řadu obecních archiválií ze Znojemska. Po roce 1954, kdy došlo k organizovanému budování okresních archivu, soustředil archiválie všech obcí okresu a archiválie škol, znojemského okresního úřadu a dalších okresních institucí. V letech 1964-1966 absolvoval archivní kurz, který pořádala Filozofická fakulta Karlovy Univerzity Praze.  

Dílo:
Byl dopisovatelem Brněnského archivního věstníku a Znojemska. V roce 1968 začal spolupracovat s redakcí vlastivědného sborníku Jižní Morava. Spoluautorsky se podílel na několika publikacích např. Okres Znojmo 1948-1978 (1978), Znaky a pečetě jihomoravských měst a městeček (1979).

Literatura:
- MOUČKOVÁ, Miroslava. Před patnácti lety odešel Bohumil Fučík. Ročenka Státního okresního archivu 1995. 1996, s. 73-74.  


Havelka,Roman - akademický malíř (60. výročí úmrtí)
* 30.04.1877 - Jemnice
+ 20.06.1950 - Znojmo

Životopis:
Absolvent německé obecné a měšťanské školy v Jihlavě, UMPRUM v Praze (1892-1895), Akademie v Praze (1895-1898, Mařákova krajinářská speciálka). Od r. 1893 zajížděl pravidelně za malířskými motivy do Bítova. Své práce poprvé představil v pražském Rudolfínu v r. 1900. Obdržel Hlávkovo stipendium na studijní pobyt v Itálii (1900). Navštívil Benátky, Janov, Florencii, Řím, Bosnu, Hercegovinu a další země. První světovou válku prožil na frontě. Jeden ze zakládajících členů Sdružení výtvarných umělců (1907), jeho předseda (1922-1940) a čestný předseda do r. 1950.

Dílo:
Téměř 3000 jeho obrazů odráží kouzlo vod a lesů v poříčí Dyje.

Obrazy: Tůň (1896), Jabloň a skály (1899), Z Bítova (1902), Cesta v lese (1905), Podzimní krajina (1905), Lesní cesta (1908), Přeháňky (1910), Zimní krajina (1911), Na louce (1912), Podzim v Podyjí (1924) aj.

Ilustrace: Hrady a zámky (A. Sedláček, 1912), příspěvky do sarajevského časopisu Nada. Samostatné výstavy: Jihlava (1902), Třebíč (1919), Moravské Budějovice (1920), Olomouc (1927, 1937), Bítov (1949), Hodonín, Jihlava (1957), Znojmo (1995) aj.

Kolektivní výstavy: Praha (1900, 1905, 1908), Hodonín (1907, 1913), Hradec Králové (1934) aj.  

Literatura:
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění, A-M. Praha : Academia, 1995, 546 s. ISBN 80-200-0521-8.
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-1999, III, H. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 1999. 379 s. ISBN 80-86171-03-5.


Jahn,Jan - pedagog (260. výročí narození)
* 18.06.1750 - Tasovice
+ 16.08.1816 - Vídeň

Životopis:
Původně byl louckým premonstrátem, studia zde dokončil s titulem doktora teologie. Po zrušení kláštera se stal profesorem starých jazyků na olomoucké stavovské akademii. Byl znalcem středověkých dějin. Působil také ve Vídni, kde byl povýšen na kanovníka v chrámu sv. Štěpána. Před svou smrtí založil nadaci pro tasovické chudé. Tato nadace byla za druhé světové války zrušena německou říšskou vládou. Jahn zemřel ve Vídni jako univerzitní profesor.

Dílo:
Vydal mnoho bohoslovných vědeckých knih. Einleitung in die göttl. Bücher des AltenBundes (1793-1802), Biblische Archäologie (1797-1805). Dále napsal slovníky hebrejštiny, aramejštiny a arabštiny.

Literatura:
- Osobnosti Znojemska. Spisovatelé. Znojmo 1992.
- Ottův slovník naučný. Praha 1897.
- Pipek, B. Znojemsko. Znojmo 1925.


Jůza,Vilém - historik umění (80. výročí narození)
* 13.06.1930 - Znojmo
+ 05.03.1998 - Ostrava

Životopis:
V roce 1955 nastoupil do Slovanského muzea v Uherském Hradišti jako historik umění, posléze byl jmenován  jeho ředitelem. Vypracoval zcela novou koncepci rozvoje sbírky umění. Jeho zásluhou byla získána budova bývalé vojenské zbrojnice v Otakarově ulici. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1959-62 zde vznikla Galerie Slovanského muzea. Zasloužil se o založení vlastivědného sborníku Slovácko, který vychází od roku 1959 dodnes.

Literatura:
- Kmoníčková, E. V roce 1998 zemřeli. Brno 1999.  


Kočí,František - spisovatel (210. výročí narození, 130. výročí úmrtí)
* 22.07.1800 - Mutějovice
+ 24.06.1880 - Hostim

Životopis:
V Krušovicích vychodil školu a pak pracoval u otce v hospodářství. Od roku 1816 studoval na malostranském gymnáziu v Praze. Pro účast na provokaci při návštěvě Františka I. v Praze 1822 (studenti volali Bída! místo Vivat!) uprchl ke strýci do Hostimi, kde vstoupil do panských služeb. Ve svém působišti patřil v 60. letech spolu s učitelem F. Vocelkou a farářem F. Valouchem mezi uznávané vlastence spisovatele. Pohřben byl v Hostimi.  

Dílo:
Publikovat začal v roce 1821 v časopise Čechoslav. Psal anekdotické příběhy, pověsti, ódy na Boha a přátelství, mravoučné a humoristické povídky, ve kterých převládá vlastenecký výchovný a moralizující tón.

Literatura:
- Hýsek, M. Literární Morava v letech 1849-1885. Moravská Ostrava 1911.
- Lexikon české literatury. Praha 1993.
- Moravskobudějovicko-Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s.

Krbalek,Heinrich - právník (165. výročí narození, 100. výročí úmrtí)
* 19.06.1845 - Osová Bítýška
+ 25.06.1910 - Znojmo

Životopis:
Doktor práv, narodil se v Osové Bítýšce. Po absolvování osmiletého gymnázia ve Znojmě nastoupil roku 1862 ke studiu práv na univerzitě ve Vídni. Po absolvování studia nastoupil jako adjunkt na Krajském soudě ve Znojmě. Jako adjunkt působil potom i při Okresním soudě ve Znojmě, Moravském Krumlově a Slavkově u Brna. Pak působil při soudě v Novém Jičíně. Později stanul v čele krajského soudu v Olomouci jako jeho viceprezident. Ke konci života pobýval ve Znojmě, kde také zemřel.  

Literatura:
- KLEMPOVÁ, Jana. Výběr z nově uspořádaných osobních fondů ve Státním okresním archivu ve Znojmě v roce 2005. Znojmo: Státní okresní archiv, 2006. 148 s.


Krs,Bohumil - malíř (120. výročí narození)
* 23.06.1890 - Plzeň
+ 17.05.1962 - Plzeň

Životopis:
Člen vládního komisariátu pro zachování památek v Bratislavě (1919-1921). Profesor reálky v Olomouci (1922-1927), na středních školách v Přerově, Znojmě (1928-1929), Brně a Plzni (1945-1950).  

Dílo:
Scénografie: výprava Hamleta plzeňské divadlo, Námluvy Pelopovy a Hubička olomoucké divadlo.

Ilustrace: Inčiny povídky - Votočková-Lauermannová, Balada o javoru - sbírka lidových básní, Kytice - K. J. Erben, Máj - K. H. Mácha.

Samostatné výstavy: Plzeň (1934, 1945, 1958, 1960), Přerov (1935).

Ocenění: Zlatá medaile na Expo Paris.

Literatura:
- BRAND, Josef. Bohumil Krs. Vyd. 1. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1974. 41 s.


Lepka,Antonín - teolog (105. výročí narození, 20. výročí úmrtí)
* 09.06.1905 - Kunštát
+ 13.03.1990 - Znojmo-Hradiště

Životopis:
Gymnázium navštěvoval na Velehradě a v Praze-Bubenči. V r. 1921 vstoupil na Velehradě do jezuitského řádu. Filozofii začal studovat v r. 1925 v Pullachu u Mnichova, teologii v r. 1928 v belgické Lovani. V r. 1931 přijímá v Bohosudově kněžské svěcení. Pak vyučoval na gymnáziu v Praze-Bubenči. V r. 1936 obhájil na římské Gregoriáně dizertaci Nicolai Hartmann a ontologické modely. V r. 1937 začal přednášet na Filozoficko-sociologickém institutu v Benešově teorii poznání a ontologii. Ve válečných letech byl vězněn v koncentračním táboře v Terezíně. Po válce opět přednášel na Institutu v Děčíně. Jeho skripta Ontologie zrcadlí odpověď především na současný stav filozofie v Německu (Husserl, Heidegger, Jaspers). V r. 1950 je nejdříve internován, pak uvězněn. Po r. 1960 působí jako topič, od r. 1971 v duchovní správě řeholních sester.

Dílo:
Pocelou dobu je činný i filozoficky. Intenzivně překládá z francouzštiny (např. několik titulů Teilharda de Chardin), italštiny (Martini: Vyjdi lide z Egypta, Refugium 1996), němčiny, precizuje svá SI skripta Kosmologie, Ontologie, Kritiky. Ve statiJean Salisbury, sa vie et contemporaine (Bulletin Sorbonna, Paris 1939) přikládá pozitivní vliv různým modifikacím nominalismu na formy tomismu. Několik drobných článků publikoval v Civiltá Catholica (Suarezianismus, Potence a Akt aj.).

Literatura:
- Slovník českých filozofů. Brno 1998.


Lidařík,Rudolf - dělník (110. výročí narození, 65. výročí úmrtí)
* 29.12.1900 -           ?
+ 22.06.1945 - Újezd, okr. Znojmo

Životopis:
Byl obětí okupace, zemřel ve vězení. Za účast v odboji vězněn v Brně, ve Vratislavi odsouzen 21.1.1943, dále vězněn v káznicích Brieg, Waldheim a v Terezíně.  

Literatura:
- Rudolf Lidařík [online]. [cit. 2009-05-28]. Dostupné na: <www.encyklopedie.brna.cz>.


Lněnička,Ladislav - rolník (115. výročí narození, 45. výročí úmrtí)
* 26.06.1895 - Jevišovice
+ 14.11.1965 - Jevišovice

Životopis:
V Jevišovicích vychodil obecní a měšťanskou školu a poté pracoval na rodinném hospodářství. Cvičil v místní sokolské jednotě. K odvodům do armády byl povolán 15. února 1915. Měsíc po odvodech, 15. března 1915, narukoval k 5. rotě 99. pěšího pluku ve Znojmě a spolu s ní odjel posledního květnového dne roku 1915 na haličskou frontu do okolí Mielce. Po krátkém výcviku se pluk zapojil do tvrdých bojů s ruskými vojsky. Jako ruský zajatec pracoval L. Lněnička v železárnách u vysokých pecí v Kramatorce v Charkovské gubernii. V létě 1917 se v běloruském městečku Bobrujsk přihlásil k legiím a později byl zařazen ke 3. kulometné rotě 3. střeleckého pluku "Jana Žižky z Trocnova". S ním prodělal celou sibiřskou anabázi a boje s bolševiky. Na cestu do vlasti se vydal 13. dubna 1920 na lodi Mount Vernon, s níž doplul začátkem srpna do Terstu. Po pěti dlouhých letech se mohl vrátit domů. Po válce se L. Lněnička věnoval rodinnému hospodářství, oženil se a narodily se mu dvě dcery. V roce 1938 se přestěhoval s rodinou do Ostrova u Macochy, kde měl za úkol střežit vojenské zásoby yperitu v jeskyních Moravského krasu. Po mnichovských událostech a následné okupaci v březnu 1939 se vrátil do Jevišovic.  

Literatura:
- Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2001.


Marušák,Karel - stavební inženýr (40. výročí úmrtí)
* 20.01.1884 - Horní Lhota
+ 25.06.1970 - Znojmo

Životopis:
Absolvent reálného gymnázia v Uherském Brodě (1903) a české vysoké školy technické v Brně (1903-1908). Po absolvování jednoroční vojenské služby pracoval v železničních stavbách v Brně. Od 1.7.1910 přešel do služeb moravského Zemského výboru v Brně. Účastník 1.světové války, dosáhl hodnosti kapitána v záloze. Na jaře roku 1919 byl jmenován správcem oddělení zemského stavebního úřadu ve Znojmě. V letech 1920-1929 člen městského zastupitelstva ve Znojmě a v roce 1929 byl zvolen senátorem Národního shromáždění ČSR. Tuto činnost vykonává až do roku 1939, kdy byly obě sněmovny parlamentu rozpuštěny. Založil konzumní družstvo Bratrství, stavební družstvo Domovina, podílel se na výstavbě nové sokolovny. Byl členem Sokola. Po okupaci se zapojil do odbojové činnosti, člen odbojové organizace Brno-sever. V roce 1942 byl zatčen, vězněn v Kounicových kolejích. Poté převezen do koncentračního tábora Oranienburg a v roce 1945 do Buchenwaldu, kde se seznámil s Ferdinandem Peroutkou (známý český literát). Po válce se vrátil do Znojma a zastával funkci prvního místopředsedy okresního národního výboru. Po roce 1948 byl zbaven všech veřejných funkcí. V roce 1961 dokonce zatčen a odsouzen k sedmi letům vězení za odeslání dopisu F. Peroutkovi do Ameriky. Na základě amnestie v roce 1962 propuštěn a za sedm let rehabilitován - došlo ke zrušení rozsudku.  

Literatura:
- KEREMIDSKÝ, Marian. Senátor Ing. Karel Marušák profil politika. Znojemské listy. 17.6.1995, s.6.  
- MACOUN, Eman. Senátor Karel Marušák poznal lágry nacistické, ale také komunistické.  Znojemsko. 20.1.2004, s.8.


Novák,Vítězslav - operní pěvec (105. výročí narození)
* 02.06.1905 - Tavíkovice
+ 19.02.1933 - Praha

Životopis:
Studoval na gymnáziu v Telči, v Jihlavě a pak navštěvoval brněnskou a pražskou konzervatoř, kde studoval sólový zpěv. Byl správcem školy v Mladé Boleslavi. Později se stal ředitelem kůru v bazilice sv. Václava na Smíchově.

Dílo:
Skládal drobné chrámové skladby. Nazpíval několik písní na desky Homocord.

Literatura:
- Československý hudební slovník osob a institucí. Praha 1965.


Oborny,Adolf - botanik (170. výročí narození)
* 17.06.1840 - Světlá
+ 27.04.1924 - Znojmo

Životopis:
Středoškolské vzdělání dokončil v r. 1861 a pokračoval na německé technice v Brně. Suplet na brněnské státní reálce. V r. 1870 složil ve Vídni učitelskou zkoušku z přírodopisu a matematiky. Profesor zemské reálky a později okresní školní inspektor ve Znojmě v letech 1870-1899. V červnu r. 1899 odešel do Lipníku nad Bečvou, kde působil do r. 1907 jako ředitel zemské německé reálky. V r. 1907 se vrátil do Znojma.  

Dílo:
Die Flora des Znaimer Kreisess (1879), Flora von Mähren und oesterr. Schlesien (dvousvazkové dílo) aj.. Ve svých dílech využil nejen vlastní sběry ale i práce a herbáře svých německých kolegů. Herbáře jsou uloženy v muzeu v Praze, Brně, Mikulově, z části na katedře biologie rostlin Přírodovědné fakulty Masarykovy univerzity. V Jihomoravském muzeu je uloženo celkem 1248 herbářových položek. Jsou zde dokladovány i rostliny, které se už u nás nevyskytují. Botanické práci se věnoval třicet let a uveřejnil přes 30 botanických prací.

Literatura:
- LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 7, č. 16 (23.04.1998), s. 1.


Pekárková,Dagmar - pedagog (80. výročí narození)
* 14.06.1930 - Drásov

Životopis:
Od r. 1953 vyučovala v ZUŠ (dříve LŠU) ve Znojmě hře na klavír a korepetice.

Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 1996 - 2000. Brno 1995.


Peterka,Josef - tramp (45. výročí úmrtí)
* 21.04.1907 - Praha
+ 02.06.1965 - Benešov u Prahy

Životopis:
Josef Peterka byl úspěšným sportovcem, psal a zpíval populární trampské písně, je autorem dobrodružných románů pro dospělé i mládež a jedním z hlavních propagátorů nepolitického trampského hnutí. Často používal pseudonym Bob Hurikán nebo Bob Peters. Pro mládež napsal Trampské zkazky aj.  

Literatura:
- HOMOLOVÁ, Marie. Jak Bob Hurikán kazil českou mládež. Mladá fronta dnes. 21.4.2007, s. C5.


Pokora,František - farář (140. výročí narození)
* 16.06.1870 - Český Brod
+ 11.02.1947 -       ?

Životopis:
Příchod Františka Pokory, narozeného 16. června 1870 v Českém Brodě, do Miroslav! byl patrně pro sbor i obec svým způsobem otřes. Pokora byl typ faráře, po kterém někteří miroslavští bezesporu toužili: S okolím nesplynul, kázáním burcoval, z kazatelny hřímal, tvrdě je nutil k vyšší úrovni duchovního, ale zejména osobního a rodinného života. Mladý farář Pokora začal systematicky, intenzivně a pravidelně pracovat s mládeží. Kruh evangelických mladíků a panen se scházel nejprve po rodinách, od roku 1901 v šálku u kostela, který byl k tomu účelu vystavěn. Schůzky mládeže se brzy změnily v setkávání mezigenerační a Kruh se stal nejen duchovním, ale i kulturním centrem sboru. V roce 1904 byl František Pokora zvolen farářem v Zádveřicích a působil také v Táboře a v Nosislavi. Zemřel 11. února 1947.

Literatura:
- František Pokora [online]. [cit. 2009-08-18]. Dostupné na: <http://fscce.oryon.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=15>.  


Seume,Jan Bohumír - spisovatel (200. výročí úmrtí)
* 29.01.1763 - Poserna
+ 13.06.1810 - Teplice

Životopis:
Na žádost hraběte začal v roce 1780 studovat teologii v Lipsku. Když začala náboženská krize v roce 1781, utekl do Francie. V roce 1783 se vrací do Brém. Od podzimu 1787 opět začal studovat v Lipsku za pomoci hraběte a to právo, filozofii a historii. V roce 1791 získal magisterský titul a do roku 1792 se habilitoval. V letech 1790-1792 odešel do Ruska do Moskvy, kde byl povýšen na poručíka. 1794 byl v polském zajetí a pak se vrátil do Lipska, kde žil jako vychovatel.

Dílo:
Procházka do Syrakus - cestopis. Vzpomíná v něm na svoji návštěvu Znojma. Citace: "Zde ve Znojmě musil jsem po prvé píti víno, jelikož božského nápoje Germánů ve Walhalle již více nebylo. Víno-máš za čtyřiadvacet krejcarů - bylo velmi dobré, jak mne Schnorr ujišťoval, neboť já tomu pranic nerozumím a piji nejlepší burgundské s vodou jako nejhorší postuminské. " překlad-Srnohorský, J.

1796 - Některé zprávy o mimořádné události v Polsku v roce 1794
1801 - Básně
1813 - Můj život.

Literatura:
- Jan Bohumír Seume [online]. [cit. 2009-05-28]. Dostupné na: <http://www.seume.de>.
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 9, č. 3 (12.01.2009), s. 11.  


Strniště,Jindřich - hudební skladatel (150. výročí narození)
* 14.06.1860 - Třebíč
+ 20.07.1914 - Bítov

Životopis:
Absolvent gymnázia v Třebíči a učitelského ústavu v Brně. Pedagog v brněnském ústavu pro hluchoněmé dále v Třebíči a na Nových Dvorech (od 1883) . Zde řídil pěvecký sbor Vesna (1886-1890) a založil pěvecký sbor Lumír (1894). Osobní přítel Vítězslava Nováka a Antonína Dvořáka.  

Dílo:
Většina jeho děl je uchována v rukopise. Vítězslavu Novákovi věnoval své tři řady Moravských perel, které provedla Beseda brněnská.

Literatura:
- Československý hudební slovník osob a institucí. Praha 1965.

 
Ševčík,Jindřich - pedagog (110. výročí narození, 25. výročí úmrtí)
* 03.06.1900 - Polička
+ 26.07.1985 - Znojmo

Životopis:
Pedagog v Žamberku, Břeclavsku a na Znojemsku.  

Literatura:
- Znojemsko. 7.1.1970.



Tilšer,František - Dr.h.c. (185. výročí narození)
* 12.06.1825 - Budětsko
+ 05.02.1913 - Praha

Životopis:
Absolvoval gymnázium v Olomouci. Po maturitě zahájil studium na filozofické fakultě olomoucké univerzity s úmyslem stát se učitelem. Po dvou letech složil učitelské zkoušky, které ho opravňovaly k soukromému vyučování gymnazistů. Na krátkou dobu pak skutečně přijal místo domácího vychovatele v rodině hraběte Kolovrata-Liebsteinského. Toto místo později opustil, aby se mohl věnovat dalšímu studiu. Přestoupil na právnickou fakultu, ze které však záhy odešel. Poté vstoupil v Olomouci do vojenského sboru a navštěvoval jeho školy. Zde konečně našel obor, který mu přinesl pocit uspokojení - matematiku. Po ukončení vojenské školy své vzdělání ještě doplnil na vojensko-inženýrské akademii ve Vídni. V roce 1851 ukončil i toto studium a byl jmenován poručíkem u ženijního pluku. Počínaje školním rokem 1851-1852 přichází do Louky u Znojma, kam vojenská akademie z Vídně přesídlila, současně je ještě posluchačem vyššího ženijního kurzu. V roce 1854 ho ukončil a byl povýšen na nadporučíka a přidělen k ženijnímu štábu do Milana. Po několika měsících se musel z Itálie vrátit, neboť ženijní akademie v Louce potřebovala obsadit místo profesora deskriptivní geometrie, na které byl pro své kvality profesorským sborem vybrán právě Tilšer. Protože vojenská škola, na níž působil, nebyla příliš nakloněna jeho vědeckému přístupu k přednášené látce, začal Tilšer hledat místo, kde by se mohl vědecky realizovat podle svých představ. Vhodná příležitost se naskytla v roce 1864, kdy se po smrti profesora R. Skuherského uvolnilo místo na polytechnice v Praze. Tilšer byl jmenován řádným profesorem deskriptivní geometrie a stereofonie. Přes četné nabídky - nejvýznamnější přišla z vídeňské techniky na místo po zemřelém profesoru J. Hönigovi - zůstal tomuto ústavu věrný až do roku 1895, kdy byl penzionován. V roce 1869, po rozdělení techniky na samostatný český a německý ústav, se ujal svého úkolu na pražské polytechnice české. V roce 1871-1872 zastával úřad rektora školy, v letech 1870-1871, 1874-1875 a 1878-1879 byl děkanem odboru pozemního stavitelství, 1875-1876, 1887-1888 a 1890-1891 děkanem odboru stavebního inženýrství. Po určitou dobu byl poslancem zemského sněmu a v letech 1879-1895 říšské rady.

Dílo:
Ve své době byl uznávaným geometrem. Jako jeden z prvních se snažil o zdokonalení základů Mongeovy disciplíny. Již jeho první dílo Die Lehre der geometrischen Beleuchtungs-Constructionen und deren Anwendung an das technische Zeichnen, vydané v roce 1862, mu přineslo uznání. V letech 1865-1866 pak publikoval dvoudílnou knihu System der technisch-malerischen Perspective věnovanou perspektivnímu promítání. V roce 1870 vyšel první svazek díla s názvem Soustava deskriptivní geometrie. Vyvinuta dle nové metody a hledíc k jejímu upotřebení ve všech odborech práce technické, jakož i umění výtvarného. Další svazky již ovšem nenapsal. Ve spise Grundlagen der Ikonognosie, který vyšel v roce 1878 ve Věstníku Královské české společnosti nauk, zevrubně vyložil podstatu své nauky, která se zabývá zkoumáním podstaty a zákonitosti veškerých druhů lidské zobrazovací činnosti. V roce 1883 vydal Kritické úvahy k úvodu do základů deskriptivní geometrie, kde se zabývá otázkami  reformy vyučování deskriptivní geometrie na středních školách.

Literatura:
- František Tilšer [online]. [cit. 2009-05-28]. Dostupné na:  <http://www.math.muni.cz/math/biografie/frantisek_tilser.html>.


Urbánek,Karel - sbormistr (100. výročí narození, 15. výročí úmrtí)
* 27.04.1910 - Vídeň
+ 28.06.1995 - Brno

Životopis:
Po absolvování znojemské hudební školy, začal navštěvovat brněnskou konzervatoř. Složil státní zkoušky ze hry na housle, klavír a ze sborového zpěvu. Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V r. 1963 na Karlově univerzitě v Praze získal titul docent. Pedagog na gymnáziu v Moravských Budějovicích a na reálce v Prostějově. Ředitel hudební školy v Mikulově, odborný asistent a později docent Pedagogického institutu v Karlových Varech, docent Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích, člen vědeckého týmu při lexikografickém kabinetu katedry věd a umění Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Pedagogická a hudební činnost ve Znojmě: Majitel a ředitel Hudební školy manželů Urbánkových (1932-1938), pedagog na Státním koedukačním učitelském ústavu (1945-1948), správce na gymnáziu (1948-1950), na vyšší soc. zdravotní škole (1950-1953), na pedagogické škole (1953-1960). Sbormistr pěveckého sdružení Vítězslav Novák (1945-1959), dirigent Symfonického orchestru (1945-1959) a dirigent divadelního spolku Tyl (1945-1958) aj.

Dílo:
Missa d'mol, pro sóla, sbor, varhany a orchestr, Česká vánoční mše pro sbor, varhany a orchestr, dětská zpěvohra Šumavská princezna. Dále napsal drobné klavírní skladby, sbory a úpravy lidových písní, které sbíral na Znojemsku.

Literatura:
- Československý hudební slovník osob a institucí. Praha 1963.


Valenta,Vladimír - sportovec (125. výroční narození)
* 04.06.1885 - Brno
+ 18.04.1944 - Bohutice

Životopis:
První úspěšný brněnský běžec-vytrvalec, vítěz vídeňského maratonu r. 1904. Zaměstnán jako bankovní úředník a ředitel. Odborné a zájmové organizace - Č.A.K. Hellas Brno, Moravská Slavia Brno, Lyžařský klub v Brně. Založení tzv. Kaufmannova poháru, člen družstva Moravské Slavie - 16.5.1912.            

26. 5. 1910 - První mezinárodní atletický podnik SK Moravská Slavia
17. 9. 1905 - Silniční závody v běhu, chůzi, cyklistice a motorismu, pořádané ČAC Hellas Brno
9. 10. 1904 - První vítězství brněnského běžce v maratonu.

Literatura:
- Vladimír Valenta [online]. [cit. 2009-05-28]. Dostupné na: <www.encyklopedie.brna.cz>.


Veleba,Vilém - JUDr. (140. výročí narození)
* 08.06.1870 - Pánov u Velké Bíteše
+ 23.02.1956 - Znojmo

Životopis:
Po příchodu do Znojma dne 1. května 1897 se zapojil do řad bojovníků za záchranu české menšiny. Po šestileté praxi advokátního koncipienta se stal samostatným advokátem a otevřel si českou advokátní kancelář ve Znojmě (1903).

Veřejná činnost: Zvolen v doplňovacích volbách do V. kurie říšské rady ve Vídni (1905). V listopadu téhož roku se stal poslancem. Zakladatel Znojemské matice (1906), vydavatel českého časopisu Moravský jih (týdeník, 1907). V r. 1906 zakoupil dům ve Hvězdově ulici pro potřeby českého školství. V zadní části domu se nacházela česká mateřská školka a v přední části hospodářská škola (1909). Finančně se podílel na stavbě Dělnického domu na Havlíčkově ulici (1911). V době 1. světové války se snažil zachránit české školství ve Znojmě. Založil dívčí školu Vlasta (1917) a koupil dům na dnešním náměstí Komenského pro obchodní školu. Předseda národního výboru a vládní komisař města (1918). Pro místní stranické hádky odešel z veřejného života. Během 2. světové války byl dvakrát vězněn ve Znojmě jako rukojmí. Ještě jednou se objevil na politické scéně jako člen prvního revolučního Národního výboru ve Znojmě (květen 1945), ale brzy musel ustoupit novým proudům politického života.

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 9, č. 9 (23.02.2009), s. 11.  
- KEREMIDSKÝ, Marian. Politický profil JUDr. Viléma Veleby. Znojemské listy. Roč. 4, č. 6 (14.02.1995), s. 6.


Zemina,Otakar - malíř (20. výročí úmrtí)
* 18.12.1899 - Nová Paka
+ 04.06.1990 - Mlázovice

Životopis:
Otakar Zemina se narodil v rodině hrnčíře v Nové Pace. Po skončení základní školní docházky zde absolvoval v letech 1910 až 1918 státní reálku. Poslední dva roky 1. světové války prožil v činné vojenské službě u pěšího pluku v Jičíně, Kadani, ruském Polsku, volyňském Vladimíru, ruské Ravě, Planině, Tridentu a na dalších místech fronty. Od 1. srpna 1918 byl v legiích v severní Itálii. Po návratu do Československa sloužil v Českých Budějovicích, Veselí nad Moravou, Komárně, Nových Zámkách a Levicích. Dne 9. srpna 1919 byl demobilizován jako příslušník 39. výzvědného pluku útočné čety. V letech 1919 až 1920 prošel kurzem při učitelském ústavě v Praze, a do roku 1921 byl zástupcem učitele v Lázních Bělohradě. V roce 1921 vstoupil do 2. ročníku Akademie výtvarných umění, kde studoval u prof. Jakuba Obrovského a později u Vojtěcha Hynaise. Mezi roky 1923 až 1924 získal první cenu za klauzurní práce a stipendium školy na cestu do Itálie (2000 lir). Ocenění za svou tvorbu získal ještě několikrát. V roce 1926 podnikl studijní cestu do Itálie, o tři roky později do Francie a Belgie. Od roku 1928 působil jako středoškolský profesor v Moravských Budějovicích, Kyjově, Znojmě a Brně. Otakar Zemina učil do roku 1962, naposledy na Škole uměleckých řemesel jako vedoucí oddělení malby. Od roku 1976 žil v Dolní Kalné a Nové Pace, kde byl jmenován čestným občanem. Zemřel 4. června 1990 v Mlázovicích.

Dílo:
Po celý život maloval, kreslil, ilustroval časopisy, knihy pro mládež a odborné publikace, vyřezával loutky. Od roku 1932 byl členem Sdružení výtvarných umělců jihozápadní Moravy ve Znojmě, sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně, Klubu výtvarných umělců v Brně a Svazu českých výtvarných umělců. Zúčastňoval se společných výstav těchto institucí. Několikrát samostatně vystavoval v Brně (1970,1972 a 1976 - Dům umění), Nové Pace (1977, 1980, 1989 a 1999 - Suchardův dům) a Hořicích (1980 - Galerie plastik). Jeho práce jsou zastoupeny ve sbírkách Moravské galerie v Brně, Muzea města Brna, Městského muzea v Nové Pace, Památníku K. V. Raise v Lázních Bělohradě a v soukromých sbírkách. V kresbách a žánrových obrazech 20. let až 50. let se Zemina často vrací do vzpomínek na dětství a mládí v Nové Pace, ale i k zážitkům z války a po roce 1945 k událostem 2. světové války a osvobození. Žánrové olejomalby uchovávají podobu tváří i prostředí, jsou střídmě barevné, založené na pevné kresbě a modelaci tvaru. Přes patrný vliv akademického školení nejsou neosobně chladné a mívají půvab popisného vypravěčství. Souběžně se Zemina věnuje kresbě, jež je jeho vášní a v níž vyniká. Kresebné jsou i jeho ilustrace. V 60. letech 20. století se Zeminův projev mění, opouští přesný popis, zachází volněji s kresbou a malbou. Postupně se uvolňuje i jeho představivost; barevná skvrna, otisk přírodního detailu, listu apod. vytváří složité obrazové mozaiky. Bohatství fantaskních forem a struktur je spojeno s kreslířskou precizností i ovládáním různých technik a materiálů. Z ilustrační tvorby jsou známé především jeho knihy Pověsti, pohádky a lidový humor na Novopacku (F. Číp), Na koho to slovo padne (E. lank), U nás doma (V. Svobodová), Talisman (W. Scott), Králův lučištník (Q. Durward) a Tvrdohlavá Marie (A. Zhoř).


Literatura:
- Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 6, č. 48 (11.12.1997), s. I.


Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová