Kalendárium

Běhan,František - protifašistický bojovník (65. výročí úmrtí)
* 10.09.1911 - Slavonice
+ 05.05.1945 - Praha

Životopis:
Pracoval ve znojemské elektrárně a od roku 1939 byl zaměstnán v telefonní ústředně v Praze. Účastník Pražského povstání. Padl v Chotkových sadech. Pohřben je na Malvazinkách v Košířích.  

Literatura:
- František Běhan. Znojemské listy. Roč. 4, č. 16 (29.04.1995), s. 5.
- Šabacký, J. Nezapomeneme...Znojmo 1947.


Čáp,Jan - hudební skladatel (90. výročí narození)
* 01.05.1920 - Jezeřany
+ 21.12.1979 - Zbýšov

Životopis:
Již v dětství se u něho projevovalo hudební nadání. Jako chlapec se učil hrát na housle u pana Roberta Tručky staršího. Přáním maminky bylo, aby se stal jednou varhaníkem a hrál v místním kostele. Dne 1. září 1942 nastoupil na konzervatoř v Brně, 28. června 1947 dokončil zde studia s prospěchem výborným (nejprve dvouletý varhanický kurz a potom varhanické oddělení). Poté navštěvoval JAMU, kde studoval sborové disciplíny u prof. J. Šoupala a V. Steimana. Závěrečnou zkoušku vykonal 27. 6. 1953. Další praxi získal spoluprací s dirigenty jihomoravské oblasti a v kurzech vedených Zbyňkem Mrkosem. Ještě při studiu pracoval tři roky jako profesor hudby v Brně - Židenicích a rovněž jako ředitel kůru při farním úřadě v Brně na Křenové. Řídil různé studentské sbory. V roce 1945 založil sbor v Jeřezanech. V Brně vedl nejprve dětský chrámový sbor, pak smíšený chrámový sbor. Pro své náboženské přesvědčení byl nucen z Brna odejít. Od září 1959 nastoupil na místo ředitele hudební školy v Zastávce u Brna s pobočkou ve Zbýšově. Od 1. 9. 1969 se stal ředitelem LŠU v Rosicích. Roku 1962 založil a po dobu 17 let řídil smíšený pěvecký sbor Hornická píseň ve Zbýšově u Brna. Sbor vystupoval při různých oslavách a na hudebních slavnostech v celé vlasti i v zahraničí.  

Dílo:
Byl činný jako hudební skladatel a upravovatel lidových písní. Komponoval různé hudební skladby např. - Kovářská polka, valčík Pozdrav Jezeřanům a jiné. Známy jsou jeho náboženské kantáty a rovněž skladba Zrcadlo odvanutých snů pro klavír.

Literatura:
- Osobnosti Znojemska. Hudebníci. Znojmo 1989.


Dadák,Jaromír - hudební skladatel (80. výročí narození)
* 30.05.1930 - Znojmo

Životopis:
Po maturitě na gymnáziu ve Vsetíně (1949) studoval v Brně hudební výchovu a češtinu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity (1949-1950). Poté absolvoval JAMU v Brně (1950-1956, dirigování, F. Stupka). Dirigent Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (1956-63). Od roku 1960 zastával místo uměleckého vedoucího a dirigenta Ostravského rozhlasového orchestru, poté se čtyři roky věnoval pouze komponování. V roce 1967 se stal tajemníkem ostravské pobočky Svazu čs. skladatelů a v r. 1969 uměleckým ředitelem Moravské Filharmonie v Olomouci. Od roku 1971 ( s výjimkou 1974-79, kdy pracoval jako úpravář vody a strojník v ostravské vodárně) je samostatným tvůrčím pracovníkem. V 70. letech rozšířil své odborné vzdělání studiem u M. Ištvana. Od roku 1995 je předsedou Společnosti skladatelů v Praze.  

Dílo:

Komorní skladby: Partita pro housle, klarinet a klavír, Tři studie pro klavír na čtyři ruce a bicí nástroje, Sonáta pro cimbál, Koncertní skladba pro varhany aj..

Orchestrální skladby: Koncert pro klavír na čtyři ruce a velký orchestr, Koncert pro violu a malý orchestr, Koncert pro tubu a komorní orchestr.

Vokální skladby: Kole majky táncujce. Cyklus písní ze severovýchodní Moravy a další skladby. Za elektroakustické zpracování písně Na horách, na dolách získal v r. 1981 l. cenu Prix de musique folklorique de Radio Bratislava. Zpracoval úpravy a stylizace několika set valašských, lašských slezských a slovenských lidových písní a tanců.

Literatura:
- Čeští skladatelé současnosti. Praha 1985.,
- Od folkloru k folklorismu. Strážnice, 1997.


Dlapka,Amand - kazatel (55. výročí úmrtí)
* 23.06.1892 - Znojmo
+ 25.05.1955 - Retz

Životopis:
Sliby složil 11. září 1912 v Olomouci, ordinován byl 5. července 1915 v Olomouci. Působil jako submagistr noviců, kazatel v Olomouci a Litoměřicích. Byl převorem v Ústí nad Labem a Chebu. Po skončení 2. světové války byl jako občan německé národnosti odsunut do Rakouska. Pohřben je v Retzu.

Literatura:
- Amand Dlapka [online]. [cit. 2009-08-18]. Dostupné na: <opusculum.op.cz/2005/05/opus05.pdf>.


Freytag z Čepirohu,Šebestian - opat (425. výročí úmrtí)
*          1533 - Čepiroh
+ 02.05.1585 - ?

Životopis:
Pocházel ze šlechtické rodiny. Studoval v Praze a Itálii. Pro svoje vzdělání a rozhled se stal vychovatelem Rudolfa II. Vstoupil do řádu maltézských rytířů a bojoval s Turky. Zvláště se vyznamenal v bitvě u Lepanta v Korintském zálivu. V r. 1572 se vzdal vojenské služby a vstoupil do premonstrátského kláštera v Louce. Dne 11. 10. 1573 ho císař Maxmilián jmenoval opatem a na kněze byl vysvěcen v roce 1574. Byla to volba, která louckému klášteru neobyčejně prospěla. Přispěl k zásadnímu pozvednutí morálky a celkové úrovně opatství a už v 16. století vynikal jako horlivý rekatolizátor Znojemska. Roku 1575 založil v Louce chlapeckou školu, kde vyučovali jezuité a hudební seminář, kde vyučovala řada významných vídeňských a italských mistrů. Zasadil se o práva kláštera, dal sepsat seznam poddaných a jejich povinností, založil matriku. V roce 1578 dal postavit novou klášterní knihovnu. V roce 1574 byly poprvé v klášterní zahradě vypěstovány okurky. Po zrušení kláštera r. 1784 se pěstování okurek rozšířilo do okolí. Zemřel v Louce r. 1585. Pohřben byl v kapitulní síni. Roku 1802 byly jeho ostatky nalezeny, cínová rakev i s náhrobkem prodány podomnímu obchodníkovi a ostatky pohřbeny na místním hřbitově.  

Literatura:
- MITREGOVÁ, Miluše. Osobnosti spjaté s Tasovicemi. Historie obce Tasovice. S. 95-100.

- OKÁČ, Karel. Šebestián Freytag z Čepiroch. Od Horácka k Podyjí. Roč. 10 (1933), s. 32-34, 63-67, 106-114, 137-138.  


Frk,Jaroslav - kněz (25. výročí úmrtí)
* 19.01.1912 - Třebešice u Vlašimi
+ 18.05.1985 - Znojmo

Životopis:
Sliby složil 28. září 1932 v Olomouci, na kněze byl vysvěcen 4. července 1937 v Olomouci. Působil jako kaplan v Plzni, později jako farář a podpřevor ve Znojmě. V roce 1950 byl internován v Želivě, po propuštění pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1966 se směl vrátit do duchovní správy a byl umístěn jako kaplan v Jemnici. Od roku 1968 působil jako farář při řádovém kostele sv. Kříže ve Znojmě. S velkou nadějí spolupracoval při obnovování řeholní komunity ve Znojmě. V roce 1980 těžce onemocněl a musel být převezen do Charitního domova na Moravci. Pohřben je v řádovém hrobě ve Znojmě.

Literatura:
- Jaroslav Frk [online]. [cit. 2009-08-18]. Dostupné na: <opusculum.op.cz/2005/05/opus05.pdf>.


Fuka,Vladimír - hudební skladatel (90. výročí narození)
* 25.05.1920 - Dačice
+ 22.11.1996 - Dačice

Životopis:
Absolvent učitelského ústavu ve Znojmě (1935-1938) a Konzervatoře v Brně (1940-1942, skladbu a řízení). V r. 1942 pracovně nasazen v Německu. Po válce působil jako pedagog v Písečné, ve Slavonicích a na jedenáctiletce v Dačicích. Od svých 14 let hrál v tanečním orchestru. Houslista Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (1946-1947).  

Dílo:
Taneční skladby: waltz Šlejferna 1939).

Operety: Kolotoč lásky (1939), Na slunném Jadranu (1939), Zlatý strýček (1939), Florida (1940), Prospaná svatební noc (1940), Vysoké napětí (1941), Jízda o velkou cenu (1941), Na vinici (1945), Slečna aspirin (1955) aj.

Spolupracoval s textařem M. Cinkem z Moravských Budějovic a K. Kosinou z Brna. Sbíral a upravoval krajové písně.

Literatura:
- Československý hudební slovník osob a institucí. Praha 1963.
- Vladimír Fuka [online]. [cit. 2009-05-28]. Dostupné na: <http://www.dacice-mesto.cz/page.php?fp=radnice/zajimavosti/vyroci-narozeni-v--fuky&UserSess=4e>.


Haas,Jiří z Hasenfelsu - baron (65. výročí úmrtí)
*          1876
+ 11.05.1945 - Bítov

Životopis:
Nejmladší člen rodu, baron Jiří Haas z Hasenfelsu, milovník zvířat a zejména psů, žil na hradě Bítov až do roku 1945, kdy musel tento přesvědčený antifašista, avšak německého původu, hrad pod nátlakem partyzánů opustit. S nedobrovolným odchodem a opuštěním milovaných zvířat se však nevyrovnal a spáchal sebevraždu.

Literatura:
- BARTUŠEK, Stanislav. Posmrtný návrat barona Haase. Znojemsko. Roč. 7, č. 24 (17.06.1997), s. 5.

- JURÁK, Petr. Baron Haas dával svým lidem zajíce : jak se ještě v první polovině našeho století slavily Vánoce na bítovském hradě.... Moravské noviny Rovnost. Roč. 5, č. 300 (23.12.1995), s. 8.


Hájek,Josef Ladislav - farář (80. výročí úmrtí)
* 27.06.1861 - Nebužle u Mělníka
+ 10.05.1930 - Miroslav

Životopis:
Lidsky i teologicky vyzrálý Uč. theol. Josef Ladislav Hájek, narozený 27. června 1861 v Nebuželích u Mělníka, přišel do Miroslav! vybaven přísnou teologií Boehlovců i praktickými zkušenostmi ze sboru v Hustopečích u Brna a před tím z Koenigsberku v Haliči. Nevelké jádro sboru bylo poměrně pevné, a tak se mohla šířeji rozvíjet práce v diaspoře - v Rakšicích, v Moravském Krumlově, v Bohuticích a ve Znojmě. Farář Hájek byl činný i celocírkevně vydáváním časopisu Českomoravská (později Českobratrská) - jednota, který byl zaměřen na velmi široký okruh čtenářů. Hájkovo působení je v Miroslavi dosud živě připomínáno pamětníky. Náročnost na svěřené ovečky sice občas vzbudí u mladých údiv či úsměv, přesto lze stopy jeho práce rozpoznat i nyní. J. L. Hájek zemřel náhle 10. května 1930 v Miroslav!, kde je také pochován. V době uprázdnění vypomáhal ve sboru bohoslovec Adolf Pospíšil (1904-1967). 

Literatura:
- Josef Ladislav Hájek [online]. [cit. 2009-08-18]. Dostupné na: <http://fscce.oryon.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=15>.


Havliš,Jan - starosta (140. výročí narození, 80. výročí úmrtí)
* 14.10.1870 - Slatina
+ 02.05.1930 - Brno

Životopis:
Velkoobchodník, starosta Králova Pole, zástupce vládního komisaře Velkého Brna. Majitelem firmy "J. J. Havliš - obchod železným, plechovým a kuchyňským nádobím, porcelánem atd. v Králově Poli". 1909-1920 starosta Králova Pole, od r. 1919 zástupce vládního komisaře Velkého Brna, do r. 1925 členem výboru Městské spořitelny v Králově Poli a členem místního výboru. Odborné a zájmové organizace - jednatel Obchodního společenstva v Králově Poli, - pokladník Knihovního spolku pro Královo Pole a okolí, - předseda Sboru dobrovolných hasičů, - r. 1911 starosta Družstva ke zřízení a udržování Sokolovny, - člen výboru Spolku pro okrašlování a ochranu domoviny

Literatura:
- Jan Havliš [online]. [cit. 2009-08-18]. Dostupné na: <www.encyklopedie.brna.cz>.


Kaplan,Řehoř - kněz (65. výročí úmrtí)                                                    
* 04.10.1874 - Lysá nad Labem
+ 28.05.1945 - Tvořihráz

Životopis:
V roce 1892 vstoupil do kláštera a řeholní sliby složil v Olomouci dne 15.9. 1893. Na kněze byl vysvěcen 18.7.1897 ve Štýrském Hradci. Po krátkém pobytu v korutanském Frýsachu, prožil celý život ve Znojmě v klášteře sv. Kříže, kde byl postupně katechetou, kaplanem, farářem, podpřevorem i převorem a ředitelem Třetího řádu sv. Dominika. Pohřben je v řádové hrobce ve Znojmě na městském hřbitově.  

Dílo:
- Paměti dominikánského kláštera sv. Kříže ve Znojmě (1931).


Künzl,Johann - hudebník (185. výročí narození)
* 03.05.1825 - Schönbach
+ 15.11.1903 - Znojmo

Životopis:
Naučil se hrát na housle v rodném městě a po několika letech putování přišel do Znojma. Tam hrával spolu s Josephem Kratschmannem. Zůstal s ním až do roku 1852 a potom se dalších let učil na housle u proslulého houslového tvůrce Gabriela Lemböcka. V roce 1862 se vrací zpět do Znojma a otevírá zde obchod s houslemi. Künzl byl známý hrou na housle, violu, kytaru a nástroje si sám vyráběl ve své dílně.    

Literatura:
- Johann Künzl [online]. [cit. 2009-08-18]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Johann_Künzl>.


Lukeš,Josef - protifašistický bojovník (65. výročí úmrtí)
* 26.07.1913 - Vídeň
+ 05.05.1945 - Praha

Životopis:
Po okupaci (1938) se odstěhoval se svými rodiči ze Znojma do Havlíčkova Brodu. Vojenskou základní službu absolvoval v Olomouci jako letecký mechanik. Závodit začal v roce 1934, první svůj závod jel ve Vítkovicích. Hned na prvním závodě s mezinárodní účastí na motocyklu Jawa skončil třetí. Stal se populárním účastníkem téměř všech významných závodů. Vždy patřil mezi první, často vítězil. Naposledy v Československu jel Zlatou přilbu v Pardubicích, kde vyhrál kategorii 350. V roce 1940 se rozešel s továrnou Jawa a začal závodit na svou pěst. Později vstoupil do služeb továrny Walter. Od roku 1941 žil v Praze. Účastník pražského povstání (1945). Za bojové zásluhy mu udělil prezident republiky dne 13. dubna 1946 Československý válečný kříž 1939 in memoriam.    

Literatura:
- IROVSKÝ, B. Josef Lukeš, bojovník Pražského povstání. Znojemský zpravodaj. Č. 5 (1985), s. 22-23.

- LÁTOVÁ, Milada. Oldskauti a trempové Podyjí : Josef Lukeš. Znojemské listy. Roč. 4, č. 23 (17.06.1995), s. 5.


Macák,Václav - sbormistr (65. výročí narození)
* 18.05.1945 - Kamenice nad Lipou

Životopis:
Hudební vzdělání, sbormistrovská průprava: PI Jihlava, PedF MU Brno (obor Hv, řízení sboru u doc. J. Kostečky a doc. J. Mátla), 1971-86 sbormistrovské kurzy UČPS vedené dr. Z. Mrkosem.

Nejvýznamnější sbormistrovská praxe: 1970-77 sbm. Jevišovického DS, 1989-92 sbm. SPS třebíčských učitelů, 1991-dosud sbm. Dívčího PS při SPgŠ Znojmo (od r. 1991 pod názvem Znoimia).

Sbormistrovské úspěchy a ocenění: Cena Karla Hradila (za třicetiletou sbormistrovskou práci, 2003).

Se sborem Znoimia: Národní soutěž sborů SPgŠ 1999, 2002, 2003-vždy 2. místo

Literatura:
- Osobnosti Znojemska. Hudebníci. Znojmo 1989.  


Netopil,Miroslav - knihovník, kulturně-osvětový pracovník (60. výročí narození)
* 01.05.1950 - Znojmo

Literatura:
- LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 7, č. 17 (30.04.1998), s. 1.


Ondruš,Vladimír - archeolog (10. výročí úmrtí)
*          1933 - ?
+ 14.05.2000 - ?

Životopis:
Čestný občan Vedrovic (1996).  

Literatura:
- Čestné občanství - PhDr. Vladimír Ondruš. Vedrovický zpravodaj. Č. 12 (1996), s. 14.
- Odešel Dr. Ondruš. Vedrovický zpravodaj. Č. 8 (2000), s. 3.  


Perek,Václav - JUDr. (70. výročí úmrtí)
* 27.09.1859 - Kamenice nad Lipou
+ 19.05.1940 - ?

Životopis:
Absolvent vyššího gymnázia v Jindřichově Hradci (1878) a Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze. Advokátní praxi začal vykonávat v roce 1882 (Praha, Prachatice, Kyjov-1887). Od roku 1890 byl už samostatným advokátem v Moravském Krumlově a od roku 1900 působil v Prostějově. V Moravském Krumlově se věnoval Hospodářské organizaci českého lidu na Moravě. Za tímto účelem vstoupil r. 1890 do c. k. moravské hospodářské společnosti v Brně. Jeho přičiněním vznikla v roce 1897 zemědělská rada a také byla zbudována česká hospodářská společnost. Dále z jeho podnětu byly v Brně zřízeny Ústřední svaz českých hospodářských společenstev v markrabí Moravském, Český pomologický ústav, rostlinářská pokusná stanice, zemědělský statistický úřad a různá odborná sdružení ovocnářské, drůbežářské aj. . V roce 1896 byl zvolen poslancem Moravského sněmu za venkovský okres prostějovský a plumlovský.

Literatura:
- GRUNOVÁ, Eva. Osobnosti českého školství a vlastenecké spolky v Moravském Krumlově. Ke stému jubileu české měšťanky v Moravském Krumlově. Moravský Krumlov : Základní škola, 2009. S. 87-93.


Procházka,Konstanc - kněz (100. výročí úmrtí)
* 24.03.1832 - Vémyslice
+ 21.05.1910 - Znojmo

Životopis:
Sliby složil 25. března 1856 v Litoměřicích, kněžské svěcení přijal 25. července 1857 v Litoměřicích. Většinu svého řeholního života prožil ve Znojmě, kde působil jako katecheta, kaplan, farář a převor. Jen krátké období prožil v Retzu a Litoměřicích. Byl jmenován generálním kazatelem. Zemřel jako aktuální převor znojemský a je pohřben ve Znojmě.

Literatura:
- Konstanc Procházka [online]. [cit. 2009-08-18]. Dostupné na: <opusculum.op.cz/2005/05/opus05.pdf>.


Průcha,Otakar - malíř (45. výročí úmrtí)
* 13.11.1893 - Praha
+ 19.05.1965 - Znojmo

Životopis:
K vytvoření děl jej inspiroval hrad Bítov.  

Literatura:
- Toman, P. Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha 1936.
- Pernica, B. Výtvarné umění západomoravské. Jihlava 1939.


Stehlík,Miroslav - violista (55. výročí narození)
* 02.05.1955 - Znojmo

Životopis:
Absolvent brněnské konzervatoře (prof. A. Jíra, 1976). Člen violové skupiny Státní filharmonie Brno (1978). Na mezinárodní violové soutěži v Markneukirchenu získal 5. místo. Hraje na nástroj V. Pilaře.  

Literatura:
- Osobnosti Znojemska. Hudebníci. Znojmo 1989.



Štěpánek,Jaroslav - houslista (105. výročí narození, 40. výročí úmrtí)
* 16.05.1905 - Kročehlavy
+ 05.03.1970 - Znojmo

Životopis:
Ve čtyřech letech začal hrát na housle. Od devíti let se učil hrát na housle u profesora pražské univerzity J. Felda. V r. 1919 přešel z kladenské reálky na pražskou konzervatoř. Absolvoval ji v r. 1924 koncertem D-dur (Beethoven) za doprovodu orchestru řízeného V. Talichem. Spolupracoval s Českým kvartetem (K. Hoffman, O. Ševčík). Poté se věnoval dráze sólisty. Koncertoval v řadě měst naší republiky. Vystupoval v Bulharsku, Švýcarsku, Polsku, Belgii. Zúčastnil se evropského koncertu Československého rozhlasu (1936), který byl vysílán do dvaceti evropských států a Ameriky. Spolupracoval s Československým rozhlasem v Brně, Bratislavě, Košicích a Ostravě. Podzim života strávil ve Vranově nad Dyjí. Pořádal samostatné i výchovné koncerty pro školy. Pohřben je v na brněnském hřbitově, jeho hrob zdobí sochařský portrét realizovaný podle návrhu jeho manželky - výtvarnice Niny Štěpánkové-Sommerové.  

Literatura:
- Znojemsko. 28.7.1965.
- Znojemsko. 4.6.1975.


Trnka,Jakub - pedagog (45. výročí úmrtí)
* 18.07.1903 - Křenovice u Slavkova
+ 28.05.1965 - Znojmo

Životopis:
Absolvent obecné školy v Křenovicích, měšťanské školy ve Slavkově (1914-1915), gymnázia v Praze (1915-1918) a ve Vyškově (1918-1923), Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde studoval dějepis, filozofii, zeměpis, latinu a řečtinu (1923-1928). Po dvouleté prezenční službě v Malackách, pro nedostatek učitelských míst v českých zemích zůstal na Slovensku. Byl pedagogem na školách v Lučenci, Bánské Šťavnici a ve Zvolenu (1930-1934), na gymnáziu ve Znojmě (1934-1935), na vojenském gymnáziu v Moravské Třebové (1935-1938), na vojenském gymnáziu v Hranicích (1938-1939), na gymnáziu v Holešově (1939-1945). Po válce se vrátil do Znojma na reálné gymnázium, kde učil až do roku 1965. Pedagog: Vlastní náplní jeho života bylo učitelské poslání. Jeho hodiny dějepisu nebyly jen přesným výkladem historických dějů. Nosil do hodin odbornou literaturu, reprodukce uměleckých děl, odkazoval na vhodnou četbu. Studenti, kteří měli v maturitní práci napsat, které osobnosti měly na ně největší vliv, zařadili mezi tyto osobnosti i profesora Trnku.

Historik: O archeologii projevil zájem na vysoké škole. V době působení na Slovensku prováděl archeologické průzkumy římských hradišť. Později se začal zajímat o historické stavební slohy. Na znojemském gymnáziu založil historický kroužek (1947). Vypracoval metodiku vlastivědné práce, seznamování široké veřejnosti s památkami znojemské architektury, umění, dějinami města a hradu. Byl jedním z iniciátorů uznání Znojma za městskou památkovou rezervaci, konzervátorem pro znojemský okres (1945-1963) a předsedou muzejní rady.

Průvodce: Pracoval nejen jako průvodce, ale prováděl i jejich školení. Napsal řadu přednášek.

Divadelní ochotník: Účinkoval ve hrách - Ženská vojna, Potasch a Perlmutter, Podzimní manévry, Jan Vývara. Recitoval v loutkářském souboru závodního klubu Služeb města Znojma, kde jeho manželka (učitelka hudby) hrála na klavír. V r. 1958 na II. národní loutkářské soutěži v Opavě získal soubor druhé místo.  

Dílo:
Podyjí - Znojemsko (turistický průvodce, 1956), Podyjí a Pálavské vrchy (turistický průvodce, 1965). Publikoval v časopisech a ve sbornících: Znojemsko, Vlastivědný sborník Jižní Morava - články: Pozoruhodnosti Křenovic (1959), Naše cihelny (1964), Skalka (1965), Vojáci na ležení a Křenovice (1965), Křenovická škola do 90. let minulého století.

Literatura:
- FIL. Učitel tělem i duší Jakub Trnka. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 5, č. 21 (23.05.2005), s. 4.
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 9, č. 22 (25.05.2009), s. 11.


Vodička,Ferdinand - sbormistr (115. výročí narození)

* 27.05.1895 - Černovice
+ 18.05.1953 - Černovice

Životopis:
Absolvent gymnázia v Táboře a pražské konzervatoře. Navštěvoval mistrovskou školu, kde u V. Nováka studoval skladbu. Pedagog na hudební škole ve Znojmě (1922-1925). Dirigent Pěveckého sdružení Vítězslav Novák a Znojemské filharmonie (1922-1925). V r. 1925 odešel do Mostu. Ředitel hudební školy (1925-1938), sbormistr Pěveckého sdružení severočeských učitelů. Za 2. světové války působil v Berouně. Pedagog na hudební škole, sbormistr spolku Slavoš. Zakladatel hudební školy v Horním Litvínově (1948). V r. 1949 odchází do svého rodiště - Černovice.  

Dílo:

Komorní skladby: Klavírní kvintet e op. 3, Smyčcový kvartet op. 9, Trio pro housle op. ll.

Orchestrální skladby: Symfonická rapsodie op. 4, symfonie Život op. 15, Světla ve stínu op. 13, Uhelná pánev aj. . Napsal 20 číslovaných a četné nečíslované skladby.

Literatura:
- Československý hudební slovník osob a institucí. Praha 1965.
- Pěvecké sdružení Vítězslav Novák ve Znojmě 1920-1970. Znojmo 1970.


Vrbka,Antonín - pedagog (150. výročí narození)
* 17.05.1860 - Uherské Hradiště
+ 02.06.1939 - Znojmo

Životopis:
Absolvent gymnázia v Uherském Hradišti a učitelského ústavu v Olomouci. Pedagog na škole ve Slupu (1880-1884), v Derflicích (1884-1888). Od r. 1925 ředitel školy v Louce. Zakladatel prvního střediska školních pomůcek na školách a Sealsfieldovy vysoké školy. V r. 1921 pořádal ve škole v Louce přednáškové kurzy pro řečníky. Generální poručník pro znojemský okres. Kunstod a ředitel znojemského muzea. Za 1. republiky na nejvyšším vrcholu Kraví hory na jeho oblíbeném místě byla umístěna pamětní deska a místo bylo pojmenováno Vrbkova výšina (nedochovalo se).  

Dílo:
Klosterbruck und seine Schicksale im Laufe der Jahrhunderte (1898), Eine Gedenkschrift über den am 23. bis 24. Februar 1799 durch Hochwasser erfolgten Untergang von Altschallersdorf (1899), Chronik der Stadt Znaim (1902), Der Steinmetzmeister Niklas von Edelspitz und seine Bautätigkeit in Znaim und Umgebung von 1440 bis 1468 (1911), Erdställe in Südmähren (1912), Der Heimatschutz und seine Ziele (1913), Zach. Andreas Winzler und seine Thermolampe in Znaim (1919), 20 Bilder von Kuhbergheide bei Znaim (1928), Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926 (1927) aj..

Literatura:
- Antonín Vrbka. Od Horácka k Podyjí. Roč. 3, č. 8/9 (1926), s. 148-149.
- ŠÍPEK, Zdeněk. Anton Vrbka (1860-1939). Jižní Morava. Roč. 35, č. 38 (1999), s. 306-308.


Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová