Althann,Michal Josef - hrabě (245. výročí narození, 210. výročí úmrtí)
* 10.01.1765 - ?
+ 08.02.1800 - Vranov n/Dyjí
Životopis:
Svobodný pan z Goldburgu a Murstettenu, dědičný číšník Svaté Říše římské národa německého, španělský grand první třídy, c. k. skutečný komoří, se narodil jako nejstarší syn Michala Jana IV. a Josefy Marie Fernemont. Jaroslavické a vranovské panství, které získal jako dědictví po Michalu Antonínovi v roce 1774, bylo již v té době neúnosně zadlužené. O dva roky později se oženil s Marií Filipou Nimptschovou. Po smrti svého otce roku 1778 získal i dominia Svojšice a Čakovec. Tím se vylepšila jeho finanční situace. Michal Josef však nevyužil žádné výhody, která plynula z úzkého vztahu althannského rodu s císařským dvorem. Nevěnoval se vojenství a úřednictví, ale nastoupil dráhu šlechtického velkostatkáře. Jeho zájmem bylo budování nových statků a rezidencí. To ovšem opět zhoršilo jeho finanční situaci a Michal Josef se zadlužil. Snažil se o zavádění nových podniků a půjčoval si peníze. Nic z toho nepomohlo. Navíc si liboval v hazardních hrách a neustále žil v přepychu. Nakonec byl nucen začít rozprodávat rodinný majetek. Posledním pokusem o záchranu se stal pronájem jeho panských sídel. Vranov a Jaroslavice se tak dostali na dvanáct let do rukou Karla Wetzlara z Plantensteina. Roku 1788 prodal Jaroslavice definitivně svému tchánovi hraběti Janu Jindřichovi Nimptschovi. V neutěšené siruaci se musel roku 1793 vzdát i Vranova. Novým majitelem se stal advokát Josef Hilgartner z Lilienbornu. Michal Josef je pochován v rodinné hrobce na zámku ve Vranově nad Dyjí.
Literatura:
- BRYCHTOVÁ, Květa. Erby rodu Althannů na architektonických, sochařských a vybraných movitých památkách na Znojemsku : bakalářská práce. Znojmo, 2008. 38 s. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc.
- Vranovský zpravodaj. Č. 1 (2007), s. 16-17.
Čermák,Ctibor - protifašistický bojovník (65. výročí úmrtí)
* 06.05.1926 - Znojmo
+ 21.02.1945 - Zbrankův kopec u Ratiboře
Životopis:
Absolvent měšťanské školy v Hlubokých Mašůvkách a učiliště Baťových závodů v Gottwaldově. Účastník Slovenského národního povstání: zde se seznámil s kapitánem I. Štěpanovem, letcem, který se svým oddílem 30 mužů vstoupil do rodící se 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky. S nimi se dostal zpět na Moravu. Působištěm oddílu byla obec Hošťálková u Jablůnky na okrese Vsetín. Při akci poblíž obce Ratiboř, kdy se pokusil získat ztracenou vysílačku, padl do léčky a byl Němci obklíčen. Když mu hrozilo zatčení volil raději smrt. Jedna ze znojemských ulic nese jeho jméno. V jeho rodné obci na budově místní školy, mu byla v roce 1959 odhalena pamětní deska.
Literatura:
- ADÁMEK, Zdeněk. Nikdy nezapomeneme. Znojemsko. 1985, (20.3.1985), s. 3.
- JANDA, František. Partyzán Boris. Znojemsko. 1965, (26.5.1965), s.4.
Dobřanský,Kryštof - rektor (365. výročí narození, 305. výročí úmrtí)
* 1645 - ?
+ 14.02.1705 - Miroslav
Životopis:
První známý rektor v Miroslavi.
Literatura:
- Kryštof Dobřanský [online]. [cit. 2009-04-24]. Dostupné na: <http://cantores.wz.cz/jmen/d/dobransky_kr.html>.
Hlaváček,Libor - houslista (20. výročí úmrtí)
* 09.01.1926 - Znojmo
+ 27.02.1990 - Praha
Životopis:
Absolvent znojemské hudební školy (prof. Kratochvíl, housle) a Konzervatoře v Brně (1952, prof. F. Kudláček, housle, prof. O. Arnoldi a B. Liška, orchestrální hra a základy dirigování). Koncertní mistr Janáčkovy opery v Brně. Vedl Hlaváčkovo kvarteto a komorní sdružení Janáčkovy akademie muzických umění. V Praze byl prvním primáriem Novákova kvarteta, založeného v r. 1955. Už v 11 letech vystupoval v Městském divadle ve Znojmě a jako třináctiletý účinkoval poprvé v rozhlase, kde obvykle hrával virtuózní skladby (Paganiniho, Dvořáka a Čajkovského). Pedagog hry na housle, komorní hry a dirigování na Konzervatoři v Praze (1966-1975). Působil v řadě komorních ansáblů (Hlaváčkovo kvarteto, Novákovo kvarteto). V letech 1964-1966 byl primátorem Českého noneta. Koncertní mistr opery Státního divadla v Brně (1945-1952), opery Národního divadla (1952-1959), Symfonického orchestru Čs. rozhlasu v Praze (1959-1964). Vedl Komorní orchestr, později Symfonický orchestr konzervatoře v Praze a byl šéfdirigentem Středočeského státního komorního orchestru Poděbrady (1975-1987), šéfdirigent Východočeského státního komorního orchestru Pardubice(1977-1987). Člen hudebního tělesa Virtuosi Pragenses, které slavilo mnohé úspěchy nejen u nás, ale i v zahraničí. Zúčastňoval se hudebních festivalů (Paříž - Grand prix du Disque, Dubrovník, Vídeňský festival, Pražské jaro aj.). Spolupracoval se slavným Herbertem von Karajanem. S orchestrem Pražské konzervatoře získal v roce 1972 zlatou medaili na Karajanově mezinárodní soutěži komorních orchestrů v Západním Berlíně. V roce 1973 nastudoval a provedl v rámci Pražského jara v Tylově divadle 1. verzi Smetanovy Prodané nevěsty (s prózou). Realizoval četné gramofonové nahrávky - za komplet Mozartových houslových koncertů s J. Sukem obdržel Grand Prix du Disque Akademie Ch. Crose v Paříži a cenu Wiener Flötenuhr ve Vídni.
Dílo:
Napsal drobné houslové skladby a koncert E.
Literatura:
- Československý hudební slovník osob a institucí. Praha 1963.,
- Tomeš, J. Český biografický slovník XX. století. l. díl. Praha, Paseka 1999.
Machain,Jan - kamnář (105. výročí úmrtí)
* 21.06.1837
+ 22.02.1905 - Pavlice
Životopis:
Syn toufara Karla Václava Machaina z Vyškova. Byl tovaryšem u svého příbuzného, znojemského toufarského mistra Jana Slováka. Do Pavlic přišel z Welsu (Rakousko). V Pavlicích převzal po smrti zdejšího toufarského mistra Františka Šindeláře dílnu s oběma domy č. 30 a č. 51. V domě č. 30, který přestavěl a rozšířil, vybudoval keramickou pec. Začal se specializovat na výrobu kamnářských kachlů.
Literatura:
- Jan Machain [online]. [cit. 2009-04-24]. Dostupné na: <http://pavlice-historie.wz.cz/toufari_pavlice.html>.
Mikšíček,Matěj - spisovatel (195. výročí narození)
* 03.02.1815 - Toužín
+ 12.03.1892 - Brno
Životopis:
Studia absolvoval ve Znojmě, Hradci Králové a Litomyšli, ve Vídni studoval chirurgii, v Pešti a Brně filozofii. Z Pešti přinesl na Moravu píseň "Hej Slované". Pod vlivem přítele F. M. Klácela vstoupil do semináře bohosloví, který však brzy opustil. Aktivní účastník událostí roku 1848 a Slovanského sjezdu. Pracoval jako knihkupec a později úředník severní dráhy. Působil v různých městech, nakonec přeložen do Brna. Jeho žena Veronika Vrbíková byla přítelkyní Boženy Němcové. Dům, ve kterém bydlel v Dačicích u svého strýce, je označen pamětní deskou. Na dačickém hřbitově je uložena zemina a pomník z jeho zrušeného hrobu z Ústředního hřbitova v Brně.
Dílo:
Sbírka pověstí moravských a slezských (I. -III. díl, 1843-1844, Brno a IV. díl 1845, Olomouc), Národní báchorky (2. svazky, 1845), Pohádky a pověsti lidu moravského (1847, Brno), Národní pohádky a pověsti moravské a slezské (2. vydání) a samostatně pod titulem Sebrané spisy (1888-1889). Autor několika povídek satiricko-politického obsahu (Co a jak (1848).
Publikoval v časopisech a novinách: Moravská orlice, Našince, Moravské noviny, Koledy, Květy aj. , redigoval Časopis pro lid (1843), několik let pořádal kalendář Domácí přítel.
Literatura:
- Hýsek, M. Literární Morava v letech 1849-1885. Praha 1911.
- Chmel, F. Galerie brněnských osobností. Brno, Ante 1999.
- Ottův slovník naučný. Praha 1901.
- Pernica, B. Písemnictví na západní Moravě. Přerov b.r.
Mrštík,Norbert - lékař (105. výročí úmrtí)
* 1867 - Jimramov
+ 18.02.1905 - Brno
Životopis:
Vystudoval lékařství. V letech, kdy působil ve Višňové, napsal otci a bratrům skoro 50 dopisů. Jsou uloženy v Literárním archivu PNP na Strahově. Ukazují nám nejen soukromý život lékaře, ale i každodenní praxi, kterou vykonával jako pánský a obvodní lékař. Na konci roku 1904 byl nucen odejít ze zdravotních důvodů do důchodu. Byl bratrem Aloise a Viléma Mrštíků.
Dílo:
Překladatel z polštiny a z ruštiny. Přeložil "Cizí hříchy " od Michajlova, povídky Samsonova a Čechova, román "Dziurdzové " od Orzeszkowé aj.
Literatura:
- Ottův slovník naučný. Praha 1901.
- PAVLÍK, Josef. Dva osudy : Jeden z bratří Mrštíků ve Višňové. Žije a tvoří na vysočině. Nové listy. 7.5.1998, roč. 2, č. 19, s. 4.
Riesenfeld,Felix - učitel (120. výročí narození)
* 02.02.1890 - Šafov
+ 17.06.1943 - Osvětim
Životopis:
Byl obětí okupace, umučen v koncentračním táboře. Učil na měšťanské škole chlapecké v Moravských Budějovicích.
Literatura:
- Felix Riesenfeld [online]. [cit. 2009-04-24]. Dostupné na: <http://www.brna.cz>.
Sedláček,Josef - učitel (65. výročí úmrtí)
* 06.03.1914 - Brno
+ 16.02.1945 - Mírov
Životopis:
Umučen v káznici, zemřel po více než třech letech věznění. Učitel - obecná škola ve Vémyslicích, okres Moravský Krumlov.
Literatura:
- Josef Sedláček [online]. [cit. 2009-04-24]. Dostupné na: <http://www.brna.cz>.
Schwarz,Jan - grafik (130. výročí narození)
* 11.02.1880 - Míšovice
+ 20.11.1964 - Ivančice
Životopis:
Studoval pražskou AVU u prof. M. Švabinského, od roku 1926 byl členem Moravského sdružení výtvarných umělců a od roku 1935 členem Výtvarných umělců Moravské Ostravy, s nimiž vystavoval. V části své krajinářské tvorby se věnoval Beskydám (Okolí Bečvy aj.).
Literatura:
- Toman, P. Nový slovník československých výtvarných umělců. Ostrava 1993.
Süsser,František Václav - malíř (120. výročí narození)
* 28.02.1890 - Vídeň
+ 26.10.1956 - Brno
Životopis:
Absolvent malířské speciálky Kunstgewerbeschule ve Vídni (1909-1913, prof. Löffer). V r. 1914 podnikl studijní cestu do Itálie. Pedagog na Vyšší průmyslové škole textilní v Brně (1918-1924), zároveň na Odborné keramické škole ve Znojmě (1917-1918) a na škole uměleckých řemesel v Brně (1924-1925).
Dílo:
Oltářní obrazy pro kostely ve Štěpánově a Bojanovicích, výzdoba audienční síně v sídle prezidenta E. Beneše v zámku v Náměšti nad Oslavou (1947). Vytvořil asi 300 kreseb pro Lidové noviny (1920-1922). Věnoval se plakátové tvorbě, navrhl plakát pro výstavu soudobé kultury v Brně (1928).
Společné výstavy: Rubešova galerie (Praha, 1918), Galerie Vaněk (Brno, 1932), Dům pánů z Kunštátu (Brno, 1961), Oblastní galerie (Jihlava, 1972) aj..
Literatura:
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1995.
Tyrychter,Alois - voják (95. výročí narození, 65. výročí úmrtí)
* 30.09.1915 - Harthan, okr. Saská Kamenice
+ 24.02.1945 - Liptovský Hrádek
Životopis:
Absolvoval reálné gymnázium ve Znojmě 6.6.1935, mluvil anglicky, francouzsky, německy. Hranice překročil 25.10.1937. Vstoupil do cizinecké legie, kde sloužil do 15.12.1943, kdy odjel do Alžíru. 30.1.1944 - odjel do Liverpoolu, kde přistál 7.2.1944. 22.2.1944 - byl odveden do čs. jednotky v hodnosti podporučíka. 7.3.1944 - povýšen na poručíka. 15.6.1944 - přidělen k MNO, 2. oddělení - Hlavní velitelství. 21.8.1944 - odjel do SSSR. 20.11.1944 - vtělen k 3. čs. samostatné brigádě v SSSR, 4. pěší prapor, velitel roty. 24. 2. 1945 - padl v boji u Liptovského Hrádku.
Literatura:
- Výroční zpráva Gymnázia Dr. Karla Polesného ve Znojmě za školní rok 1994/1995 : I. (XXI.). Znojmo : Gymnázium Dr.K.Polesného, 1995. 79 s.
Vondruška,P.Isidor - farář (145. výročí narození)
* 08.02.1865 - Radešínská Svratka
+ 09.06.1944 - Znojmo
Životopis:
Absolvent gymnázia ve Znojmě a brněnského alumnátu. Dne 28. července 1889 vysvěcen na kněze. Kaplan ve Slavonicích, katecheta ve Znojmě (1890). Předseda spolku katolických tovaryšů. Po osmiletém působení ve Znojmě odešel do Citonic, kde na faře působil skoro třicet let. Od r. 1926 farář u sv. Mikuláše ve Znojmě a později děkan znojemský.
Dílo:
Život a působení 6000 světců a světic (deset let sbíral materiál ke svému dílu).
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 7 (09.02.2009), s. 11.
Vybíral,František - legionář (10. výročí úmrtí)
* 11.01.1922 - ?
+ 28.02.2000 - ?
Životopis:
Studovat začal r. 1933 na znojemském gymnáziu, ale po zabrání Sudet přechází do Mor. Budějovic, kde maturuje v r. 1941. Záhy je totálně nasazen. Po osvobození začíná studium filozofické fakulty v Brně, ale z politických důvodů musí studium přerušit. Od r. 1950 působí na různých školách Znojemska a Blanenska, ale po pěti letech musí z náboženských důvodů odejít ze školství a tak pracuje jako dělník v cihelně, Frutě a různě až do r. 1970. V r. 1969 dokončuje vysokou školu složením státnice na universitě J. E. Purkyně v Brně - aprobace filosofie a čeština. Dostává se ke svému povolání na odborném učilišti v Mikulově, odkud odchází do důchodu v r. 1982.
Literatura:
- Život farností Znojma. 2000, č. 4, s. 12-13.
Vystrčil,Josef - řezbář (100. výročí narození)
* 10.02.1910 - Únanov
+ ?
Životopis:
První své loutky vyrobil pro Sokol v Příměticích v roce 1938.
Literatura:
- Keremidský, M. Únanov 1227-1997. Znojmo 1997.
Zvěřina,František Bohumír - malíř (175. výročí narození)
* 04.02.1835 - Hrotovice
+ 27.12.1908 - Vídeň
Životopis:
Pocházel z rodiny zámeckého duchovního. Absolvent znojemského gymnázia. V r. 1852 začal navštěvovat Akademii výtvarného umění v Praze (A. Lhota, krajinářská speciálka M. Haushofer). Na návrh Společnosti vlasteneckých přátel umění byl v r. 1859 ze školy vyloučen za slavjanofilství (příznivec slovenského národa). Pedagog kreslení na střední škole v Kutné Hoře (1859), Gorici (1865), Mariboru (1870), v Brně (1871-1876) a ve Vídni (1876-1890). Člen Umělecké besedy v Praze (od 1864), Kunstvereinu ve Vídni (od 1891), pražské Jednoty umělců výtvarných (od 1898). Jeden ze zakladatelů Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně (od 1907). Od r. 1893 žil se svým synem ve Zwettle (Dolní Rakousko).
Dílo:
Dlouhou dobu umělecky působil v cizině (50. - 60. léta Slovensko, 70. - 80. léta Bosna, Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, Černá hora, Albánie, Řecko, Rumunsko). Při návratech domů příležitostně zajížděl na Břeclavsko a Znojemsko, do malebného údolí řeky Dyje a Želetavky. Jako malíř Podyjí objevoval a vypodobnil tehdy ještě neznámou krásu podyjské přírody. V letech 1902-1908 akvareloval každé léto na Bítově, kde se spřátelil s R. Havelkou. Autor obrazů: Bítov-akvarel, Skály u soutoku Dyje se Želetavkou-akvarel (1904) aj. Vytvořil asi osm tisíc malířských studií, kreseb, obrazů a grafických prací.
Samostatné výstavy: Brno (1905), Praha (1936), Hrotovice (1955) aj.
Kolektivní výstavy: Jubilejní výstava Umělecké besedy (Praha 1913), Výstava kreseb a studií starších čes. mistrů (Praha 1923), Mistři české kresby (Praha 1951). Obrazy uloženy v Národní galerii Praha, Moravské galerii Brno, Galerii výtvarných umění Hodonín aj.
Literatura:
- Kusáková, H. František Bohumír Zvěřina. Havlíčkův Brod 1959.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová
Kalendárium
- Zobrazení: 2359