Kalendárium

Althann,Michal Josef - hrabě (245. výročí narození, 210. výročí úmrtí)
* 10.01.1765 -            ?
+ 08.02.1800 - Vranov n/Dyjí

Životopis:
Svobodný pan z Goldburgu a Murstettenu, dědičný číšník Svaté Říše římské národa německého, španělský grand první třídy, c. k. skutečný komoří, se narodil jako nejstarší syn Michala Jana IV. a Josefy Marie Fernemont.  Jaroslavické a vranovské panství, které získal jako dědictví po Michalu Antonínovi v roce 1774, bylo již v té době neúnosně zadlužené. O dva roky později se oženil s Marií Filipou Nimptschovou. Po smrti svého otce roku 1778 získal i dominia Svojšice a Čakovec. Tím se vylepšila jeho finanční situace. Michal Josef však nevyužil žádné výhody, která plynula z úzkého vztahu althannského rodu s císařským dvorem. Nevěnoval se vojenství a úřednictví, ale nastoupil dráhu šlechtického velkostatkáře. Jeho zájmem bylo budování nových statků a rezidencí. To ovšem opět zhoršilo jeho finanční situaci a Michal Josef se zadlužil. Snažil se o zavádění nových podniků a půjčoval si peníze. Nic z toho nepomohlo. Navíc si liboval v hazardních hrách a neustále žil v přepychu. Nakonec byl nucen začít rozprodávat rodinný majetek. Posledním pokusem o záchranu se stal pronájem jeho panských sídel. Vranov a Jaroslavice se tak dostali na dvanáct let do rukou Karla Wetzlara z Plantensteina. Roku 1788 prodal Jaroslavice definitivně svému tchánovi hraběti Janu Jindřichovi Nimptschovi.  V neutěšené siruaci se musel  roku 1793 vzdát i Vranova. Novým majitelem se stal advokát Josef Hilgartner z Lilienbornu. Michal Josef je pochován v rodinné hrobce na zámku ve Vranově nad Dyjí.  

Literatura:
- BRYCHTOVÁ, Květa. Erby rodu Althannů na architektonických, sochařských a vybraných movitých památkách na Znojemsku : bakalářská práce. Znojmo, 2008. 38 s. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc.
- Vranovský zpravodaj. Č. 1 (2007), s. 16-17.


Bauer,František - hudební skladatel (140. výročí narození)
* 21.01.1870 - Martinkov
+ 16.02.1954 - Hluboké Mašůvky

Životopis:
Byl synem písmáka a sítaře Karla Bauera (bratranec spisovatele Václava Kosmáka), po jehož smrti byl vychováván u svého dědy Františka Řeřuchy, tamního nadučitele. V deseti letech odešel na reálku do Telče, kde bydlel čtyři roky s Václavem Jebavým, později známým básníkem Otokarem Březinou. Jejich přátelství setrvalo i po skončení studií. Řada dopisů, které mu básník psal v letech 1887-1901 byla vydána Akademií věd a umění v Praze (1929). Po vystudování učitelského ústavu v Brně začal učit v Domamili, v Boskovštejně a v Moravských Budějovicích. V Moravských Budějovicích byl sbormistrem ženského pěveckého a vzdělávacího spolku "Eliška Krásnohorská", violistou ve Špatinkově smyčcovém kvartetu, které koncertovalo i v Jihlavě a ve Znojmě při jubileích tamních Besed. Odtud v roce 1895 odešel do Hlubokých Mašůvek, kde se trvale usadil. Byl ředitelem zdejší školy v letech 1895 - 1925. Při odchodu na odpočinek 16. 10. 1927 byl jmenován za svědomitou práci ve zdejší obci čestným občanem Hlubokých Mašůvek. Na budově bývalé školy mu byla 29. 3. 1970 odhalena pamětní deska.

Dílo:
Z děl Bedřicha Smetany sestavil pro tři ženské hlasy "Vínek ze Smetanových oper", který byl také vydán tiskem. Ve znojemské Besedě doprovázel na klavír vynikající sólisty, např. v r. 1896 profesora vídeňské konzervatoře Františka Simandla. K oslavám 100. výročí narození Bedřicha Smetany upravil pro salónní orchestr tři směsi z oper Prodaná nevěsta, Dalibor a Hubička, které byly hrány v několika sousedních obcích.  

Literatura:
- Československý hudební slovník osob a institucí. Praha : Státní hudební nakladatelství, 1963, 853 s.
- Hluboké Mašůvky 1220-1970. Hluboké Mašůvky : Osvětová beseda, 1970, 45 s.


Bělohlávek,Václav - básník (140. výročí narození)
* 09.01.1870 - Úhrov
+ 01.05.1967 - Senohraby

Životopis:
Katolický básník, dramatik a prozaik. Řádový knihovník křižovníků s červenou hvězdou, píšící pod pseudonymy Božetěch a Václav Svatohor.Redigoval řádový časopis Od Karlova mostu.

Literatura:
- Biografický slovník českých zemí. [3.] Bas-Bend. Praha, 2005.
- Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha, 1985.


Burda,Josef - divadelní herec (90. výročí narození)
* 10.01.1920 - Horní Kounice

Životopis:
Byl ředitelem pražského divadla S. K. Neumanna; hrál epizodní role v několika filmech. 

Dílo:

Seriál: F. L. Věk (1971)

Filmy: Neděle ve všední den (1962), Třicet jedna ve stínu (1965), Alibi na vodě (1965), Poslední růže od Casanovy (1966), Lidé z maringotek (1966), Objížďka (1968), Tvář pod maskou (1970), Svatá hříšnice (1970), ?Pane, vy jste vdova!" (1970), ?Čtyři vraždy stačí, drahoušku" (1970), Ženy v ofsajdu (1971), Tajemství velikého vypravěče (1971), Svatba bez prstýnku (1971), Petrolejové lampy (1971), Klíč (1971), Ukradená bitva (1972), Cesty mužů (1972), Jakou barvu má láska (1973).

Literatura:
- Fikejz, M. Český film. Herci a herečky. 1. A-K. Praha, 2006.


Červenka,Karel - malíř (95. výročí narození)
* 01.01.1915 - Lhota
+          1998 -    ?

Životopis:
Narodil se v obci Lhota poblíž Kladna. Mladá léta prožil v Berouně a Jindřichově Hradci. Do Znojma přišel krátce po válce. Pracoval jako úředník, potom na finančním odboru ONV a nakonec v Okresním bytovém výstavbovém družstvu. Maloval od mládí, ale své zálibě se mohl plně věnovat teprve, když odešel do důchodu. Byl především krajinářem.

Dílo:
Mohli jsme se s ním setkat v tvořihrázských lesích, u Louckého kláštera. Řada jeho obrazů vznikla v okolí Vranovské přehrady, v Podhradí, na Cornštejně i na Bítově. Znojmo maloval snad ze všech stran, Křížovou cestu na Hradiště zachytil v sérii kolorovaných kreseb dvanácti zastavení. Jeho posledním a nedokončeným obrazem je pohled na skály u Sealsfieldova kamene.  

Literatura:
- JČ. Červenka: malíř Znojma a Znojemska. Rovnost-Znojemský deník. 21.1.2008.


Diwisch,Vincenc - puškař (225. výročí narození)
* 21.01.1785 - Moravský Krumlov
+ 26.04.1844 - Brno

Životopis:
Přední brněnský puškař a cechmistr 1. poloviny 19. století (činný 1808-1844). Dílnu a přístup k mistrovství získal sňatkem s vdovou po puškaři Josefu Schnepfovi Annou 29.2.1808. Pokračovatel rodinné tradice Schnepfů.

Literatura:
- Vincenc Diwisch [online]. [cit. 2009-04-24]. Dostupné na: <http://www.brna.cz>.


Fila,Karel - lékař (90. výročí narození)
* 20.01.1920 - Velké Meziříčí
+ 01.04.2007 - Znojmo

Životopis:
Karel Fila, rodák z Velkého Meziříčí, lékař, filatelista a historik se narodil 20. ledna 1920. Do Znojma přišel po 2. světové válce, kde poté pracoval jako oční lékař. Věnoval se i dalším zálibám, a to historii, filatelii, výtvarnému umění a jeho vášní bylo historické bádání. Zabýval se originálním výzkumem i překlady. Uměl výborně německy a četl i švabach. Přeložil řadu kronik a dalších pramenů. Řadu textů publikoval ve zpravodaji znojemských farností. Fila se věnoval znojemským nápisům na znojemských kostelech, měšťanských domech a dalších památkách a to jak zaniklým tak i dochovaným. Zemřel 1. dubna 2007 ve Znojmě.  

Literatura:
- MOŠTĚK, Martin. Lékař a historik Fila dopsal. Rovnost. 6.4.2007.


Freising,Hans - archeolog (105. výročí narození)
* 08.01.1905 - Gmunden
+ 08.12.1977 - Stuttgart

Životopis:
Vyrostl v Brně, kde studoval na německé Vysoké škole technické elektrotechniku. Studia ukončil v roce 1932 jako diplomovaný inženýr. Od roku 1938 byl zaměstnán jako vedoucí pravěkého oddělení Slezského muzea v Opavě. V letech 1939-1940 prováděl rozsáhlé archeologické průzkumy na stavbě severního úseku Německé průchozí dálnice. Tyto průzkumy velice pečlivě dokumentoval a pořizoval i fotografickou dokumentaci. Po válce se usadil ve Stuttgartu, kde působil od roku 1950 jako vrchní zemský geolog na Geologickém zemském úřadu ve Stuttgartu.

Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 1996 - 2000. Brno 1995. 


Grmela,Tomáš - pedagog (80. výročí úmrtí)
* 22.12.1864 - Drahany
+ 28.01.1930 - Znojmo

Životopis:
Absolvent Učitelského ústavu v Brně, kde se setkal s Leošem Janáčkem. Pro něj sbíral písně z Molenburka u Sloupa. Pedagog v Budkovicích u Moravského Krumlova, Vémyslicích, Střebenicích u Hrotovic a nakonec v Horních Dubňanech, kde byl správcem jednotřídky. Podzim života strávil v Bohuticích u Moravského Krumlova.  

Dílo:

Sbírka písní národních (v pozůstalosti u dcery Ludmily Dostálové v Brně, kolem 100 písní z Drahan, Otinovsi, Budkovic a Řeznovic. Přispěl 23 písněmi do Bartošovy - Janáčkovy sbírky Národní písně moravské nově nasbírané.

Literatura:
- Československý hudební slovník osob a institucí. Praha 1963.,
- Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2000. Znojmo 2001.


Hanák,Jan - historik umění (110. výročí narození)
* 24.01.1900 - Brno
+ 22.12.1958 - Znojmo

Životopis:
Úředník Univerzitní knihovny v Brně.

Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 1996 - 2000. Brno, 1995.  


Hansal,Martin Ludvík - cestovatel (125. výročí úmrtí)
* 17.10.1823 - Dyjákovice
+ 26.01.1885 - Chartúm

Životopis:
Po absolvování škol působil jako učitelský pomocník na různých vyšších školách na Znojemsku a v Dolním Rakousku. Asi v roce 1853 bylo Hansalovi nabídnuto místo učitele v katolické misii v Chartúmu. Nejenže místo přijal, ale hned se začal věnovat studiu italštiny a arabštiny a zároveň se učil tiskařskému řemeslu, aby mohl v Africe tisknout vlastní učebnice. Na konci roku 1853 je již v Chartúmu a stává se sekretářem provikáře Ignáze Knoblechera a učitelem na tamní misijní škole. Dva roky po svém příchodu do Afriky podniká první větší cestu do oblasti kolem Modrého Nilu. A rok poté se vydává jako průvodce provikáře Knoblechera po Bílém Nilu. Roku 1857 si Hansal těžce poranil ruku a musel se vrátit do Vídně, aby se tam podrobil operaci. V roce 1861 se s expedicí Eduarda Vogela vydává opět do Súdánu a stává se osobním sekretářem a tlumočníkem vedoucího expedice Theodora Heulinga. Po ukončení celého podniku se Hansal usazuje v Chartúmu jako obchodník a za krátký čas je pověřen provizorním vedením tamního rakouského konzulátu. Tehdy se rozhodl, že v Súdánu zůstane na trvalo. Žení se s domorodou dívkou, svou bývalou žákyní. A když v roce 1871 mu tento úřad je nabídnut jako definitivní, požaduje, aby byl jmenován honorárním konzulem. Brzy se stává známý a jeho konzulární služby využívá také Německo, Francie, Itálie a jiné země. Hansal umírá tragicky za povstání mahdistů v roce 1885.

Dílo:
Hansalova činnost byla mnohostranná. Vedle vlastního obchodu, konzulárních povinností, výzkumných výprav a práce pedagogické, slouží jeho dopisy a deníkové poznámky ke studiu dějin Súdánu 19. století. K základním pracím, jež Hansal napsal patří: Briefe aus Chartum in Zentralafrika (1856) a články o mahdistickém hnutí v "Österreichisches Monatschrift für den Orient".  

Literatura:
- IROVSKÝ, Bohuslav. Dyjákovice - historie lidského osudu. Znojemský zpravodaj. Č. 5 (1984), s. 8-10.
- Kdo to byl Martin Ludwik Hansal. Znojemské listy. 26.7.1994, roč. 3, č. 28, s. 6.


Charvát,František - školní inspektor (160. výročí narození)
* 26.01.1850 - Bukovinka u Křtin
+ 01.04.1918 - Husovice

Životopis:
Dlouholetý školní inspektor českých škol. Iniciátor a prvotní hybatel snah o české měšťanské školy. Po studiích si roku 1869 prohloubil učitelskou způsobilost pro obecné školy, 1877 pro měšťanské školy. Ve školství působil od roku 1869. Roku 1871 získal definitivní místo. V letech 1883-1898 ředitelem měšťanské školy v Ivančicích, 1898-1915 v Husovicích. Současně byl okresním školním inspektorem. Byl dlouhá léta činný jako zkoušející při brněnském učitelském ústavu. Zasloužil se o přeměnu ivančické školy na českou a o povznesení její úrovně. Byl také sbormistrem pěveckého spolku Ivan. Přispíval do odborného tisku, vedl školní hlídku Moravské orlice. Byl předsedou okresního učitelského spolku Komenský. Jeho syn Josef Charvát byl dirigentem opery Národního divadla v Praze.

Literatura:
- Ke stému jubileu české měšťanky v Moravském Krumlově. Moravský Krumlov : Základní škola, 2009. S. 87-93.


Kalus,Vladimír - farář (80. výročí narození)
* 15.01.1930 - Praha
+ 06.11.1986 - Brno

Životopis:
Farář Vladimír Kalus, narozený 15. ledna 1930 v Praze, prožil svá učednická farářská léta v Chrástu u Plzně, v situaci zcela odlišné od jihomoravského venkova. Důrazy jeho praktické teologie se při zběžném pohledu v mnohém lišily od předchůdců na miroslavské kazatelně. Mnohdy trpká cesta vzájemného až bolestného hledání pastýře a sboru přinesla ovoce v pevném semknutí kolem Slova Božího v nelehkých 70, letech, která následovala po období určitého uvolnění (V roce 1967 byly např. postaveny modlitebny v Moravském Krumlově a v Litobratřicích.) V úsporné, často až syrově civilní teologii Vladimíra Kaluse rozpoznával sbor učení vštěpované Pokorou a Hájkem - věcnost, tvrdou ukázněnost, přísnost především na sebe, stírání rozdílu mezi zvěstí Slovem a vlastním životem. Ačkoliv společenská situace nebyla věřícím příznivě nakloněna, dařilo se občas prolomit hráz sboru a města jistě i pro poctivost, s níž farář Kalus, po odebrání státního souhlasu v letech 1972-1985, vykonával své povolání řidiče. K duchovenské službě se mohl vrátit 1.1.1986 ve sboru v Brně-Židenicích. Zemřel 6. listopadu.

Literatura:
- Vladimír Kalus [online]. [cit. 2009-08-14]. Dostupné na: <http://fscce.oryon.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=15>.


Kniebandl,Jan Jakub - stavitel (340. výročí narození, 280. výročí úmrtí)
*          1670 - Znojmo
+ 05.01.1730 - Olomouc

Životopis:
Od r. 1694 olomoucký měšťan a mistr. Zednický mistr a stavitel v Olomouci. Otec M. Kniebandla. V roce 1718 navrhl radniční kapli, 1721 - 24 stavitel kaple Božího Těla a Nového konviktu podle vlastních plánů. V jeho dílech se objevuje výrazný příklon k římskému baroku.

Dílo:

Stavby: kašna sv. Jupitera v Olomouci (1707), kaple Boží tělo (1921-1924), Merkurova kašna v Olomouci (1727) aj..

Literatura:
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1995.


Kratochvil,Jiří - spisovatel (70. výročí narození)
* 04.01.1940 - Brno

Životopis:
Český romanopisec, dramatik a novinář. Po maturitě (1958) vystudoval filosofickou fakultu UK, kterou absolvoval v roce 1963. Poté působil jako učitel a archivář. 
Po roce 1970 se stal ineditním spisovatelem, pracoval v manuálních profesích. Od roku 1989 je profesionálním spisovatelem. Po roce 1989 obdržel za svou literární činnost řadu cen např. Cenu Toma Stopparda (1991), Cenu Českých knihkupců (1993), Cenu Egona Hostovského (1996), cena Karla Čapka (1998) a Cenu Jaroslava Seiferta (1999). 

Dílo:
Případ s Chantoniem, tato kniha měla být roku 1970 vydána, ale jelikož autor byl zakázán, vyšla po úpravách samizdatem (1978) pod názvem Případ nevhodně umístěné šance.

Romány: Medvědí román (samizdat 1987, 1990), Uprostřed nocí zpěv (1992), Avion (1995), Siamský příběh (1996), Nesmrtelný příběh (1997), Noční tango (1999), Urmedvěd (1999), Truchlivý Bůh (2000), Lady Carneval (2004), Herec (2006), Slib (2009).

Povídky: Orfeus z Kénigu (1994), Má lásko, postmoderno (1994), Brněnské povídky (2007).

Eseje: Příběhy příběhů (1996), Vyznání příběhovosti (2001).

Sbírka divadelních a rozhlasových her: Slepecká cvičení (1997).

Drama: A babička slaví devětadevadesáté narozeniny (1999).

Fejetony: Brno nostalgické i ironické (2001).

Novela: Lehni, bestie (2002).

Literatura:
- Černá, J. Slovníček současných brněnských autorů. Brno 1994.
- Slovník českého románu 1945-1991. Ostrava 1992.
- Slovník zakázaných autorů. Praha 1991.


Muck,Johann - rentiér (165. výročí narození, 75. výročí úmrtí)
* 04.12.1845 - Slup
+ 12.01.1935 - Znojmo

Životopis:
V obecním zastupitelstvu pracoval v letech 1882-1924, působil zde i jako městský rada a v dalších orgánech města. Ve volbách roku 1920 zvolen jako zástupce města ve výboru německého zemědělského spolku. Od roku 1921 (dále v letech 1922-?) poslední německý předseda Zalesňovacího a okrašlovacího spolku. Byla po něm pojmenovaná cesta spojující Gránice a Karolininy sady pod Znojmem (Muck-Weg 1923).  

Literatura:
- Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2007.


Opálka,Adolf - protifašistický bojovník (95. výročí narození)
* 04.01.1915 - Rešice
+ 18.06.1942 - Praha

Životopis:
Absolvent obchodní akademie. Dne 23. června 1936 se dobrovolně přihlásil k vojenské službě v čs. armádě. Dosáhl hodnosti četaře aspiranta. Dne 30. září započal studium na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě (hodnost poručík pěchoty). Dne 26. června 1939 odešel do Polska a později do Francie. Když hitlerovci napadli Francii, stal se velitelem čety 2. pěšího pluku 1. čs. pěší divize a s ní ustupuje po porážce Francie v r. 1940 do Velké Británie. Absolvent kursu útočného boje a vzdušného výcviku (1941). Velitel sabotážní skupiny OUT DISTANCE (1942, tříčlenná skupina parašutistů čs. zahraniční armády-Karel Čurda, Ivan Kolařík). Cílem skupiny bylo ohromit a narušit provoz plynárny v Praze - Michli. Letoun v noci z 27. na 28. března vysadil skupinu se značnou navigační chybou - dopadla u Ořechova u Telče. Opálka rozhodl, aby se parašutisté rozešli ke svým známým, s tím, že je svolá smluveným inzerátem v novinách, až se mu podaří navázat spojení s odbojem. Sám odešel do Rešic, kde se ukrýval u své tety. Po navázání spojení odešel do Prahy, kde se setkal s parašutisty, kteří měli za úkol provést atentát na Heydricha. Útoku se osobně nezúčastnil, ale sdílel s nimi osud až do 18. června 1942. Gestapo úkryt parašutistů v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze vypátralo, obklíčilo. Po několika hodinovém nerovném boji nakonec ukončili vyčerpaní parašutisté svůj život vlastní rukou. Posmrtně byl povýšen do hodnosti štábního kapitána, oceněn Řádem Bílého lva II. stupně a Řádem Milana Rastislava Štefánika.  

Literatura:
- GRASSGRUBER, Pavel. Rešičtí vzpomenou slavné rodáky. Znojemsko. 22.5.2007, roč. 17, č 21, s. 12.
- Tomeš, J. Český biografický slovník XX. století. 2. díl., Praha : Paseka, 1999.


Rozmahel,Eduard - kulturně-osvětový pracovník (55. výročí úmrtí)
* 01.10.1883 - Vedrovice
+ 31.01.1955 - Dačice

Životopis:
Přišel do Dačic jako kaplan v roce 1906. Na podzim 1918, při vzniku samostatné Československé republiky, byl jednou z hlavních osobností dačického Národního výboru. P. Rozmahel stál nejen u založení katolické tělovýchovné jednoty Orel (zal. 1921), ale byl rovněž aktivní při založení dačické organizace lidové strany (zal. 1919). Jeho politické aktivity byly poměrně bohaté - po obecních volbách v letech 1919 a 1931 se stal náměstkem starosty města Dačic a pravidelně působil jako člen městského zastupitelstva. Farářem dačickým se stal až v roce 1933. Byly to právě jeho významné kontakty v oblasti katolické politiky (např. na poslanecký klub ČSL), kterým město vděčilo za to, že si mohlo zachovat status okresního města a že došlo k otevření nové budovy Okresního úřadu v Dačicích. Podílel se také na činnosti spojené se stavbou dačické okresní nemocnice. Za své zásluhy byl 5. října 1943 E. Rozmahel jmenován čestným občanem města. Jako mnoho církevních hodnostářů, byl i on v padesátých letech stíhán za své protikomunistické postoje a stal se terčem silného útlaku. Jedním z projevů tohoto útlaku byla skutečnost, že měl E. Rozmahel vysídlit z Dačic. On však tomuto protivenství odolal a zůstal ve městě až do své smrti.  Literatura:

- Kdo byl kdo na jihozápadní Moravě. Dačicko, Jemnicko, Slavonicko, Telčsko. Dačice 2000.  


Smrček,Vladimír - učitel (90. výročí narození)
* 10.01.1920 - Vedrovice

Životopis:
Byl nejstarší ze 3 sourozenců. Tatínek byl rolník. Po absolvování tehdy obecné školy jej rodiče dali zapsat na klasické gymnázium (učily se tam klasické jazyky latina, řečtina) v Brně. Po osmi letech maturoval v roce 1939 s úmyslem, že se dá zapsat na zemědělskou fakultu VŠ zemědělské a po jejím absolvování se stane učitelem na některé zemědělské škole. Bohužel zůstalo jen u přání, jelikož 17. listopadu 1939 byly všechny vysoké školy uzavřeny okupanty. Po celou dobu okupace pracoval u tatínka při zemědělství. Po osvobození se již na VŠ nevrátil a podal si žádost o učitelské místo. Byl přijat a nastoupil jako výpomocný učitel na měšťanské škole v Olbramovicích. Po dvou letech byl ustanoven učitelem na národní škole. Zde působil až do roku 1953, kdy byl přeložen na okres Velká Bíteš do obce Hluboké. V roce 1977 školu zavřeli jako jiné jednotřídky, kterých bylo v okolí několik. Poslední 3 léta dosluhoval na trojtřídní škole v Rapoticích. Poté dělal 12 let vrátného na Geografickém ústavu AV. V roce 1992 byl ústav zrušen.

Literatura:
- SMRČEK, Vladimír. Vedrovický rodák aneb: Je to má rodná obec. Vedrovický zpravodaj. Č. 3 (1998), s. 11.
- Životopis Vladimíra Smrčka. Vedrovický zpravodaj. Č. 8 (2001), s. 9.


Svoboda,Antonín - sportovec (110. výročí narození, 45. výročí úmrtí)
* 12.01.1900 -      ?
+ 29.10.1965 - Znojmo

Životopis:
Přední čs. sprinter, běhal pod pseudonymem "Tarzan". Začal v klubu v roce 1919. Startoval na OH 1924 (100 m rozběh, pětiboj 15.) Držitel československých rekordů na 200 m 22, 8 (1923). Jako první český atlet zaběhl 100 m pod 11 s (10, 9 Prostějov, 8.10.1922). Mistr ČSR v běhu na 100 m (1924) a 200 m (1923). Slavný brněnský sprinter, který běžel v Brně-Pisárkách s americkým sprinterem Paddockem. Překonal rekord na 300 m, zvláště dobře běhal ve štafetě 4x100 m. V roce 1927 byl členem štafety Moravské Slavie, která překonala čs. rekord výkonem 44, 2 sec.

Literatura:
- Nepublikované materiály.


Svobodová,Růžena - spisovatelka (90. výročí úmrtí)
* 10.07.1868 - Mikulovice
+ 01.01.1920 - Praha

Životopis:
V roce 1874 se s rodiči přestěhovala do Prahy. Jan Čáp, její otec, byl jmenován centrálním ředitelem premonstrátských statků. V letech 1881-1883 absolvovala vyšší dívčí školu a v klášterním penzionátu se zdokonalila ve francouzštině. Roku 1886 složila zkoušku z francouzštiny a ucházela se o místo vychovatelky. Uplatnění našla v Nových Dvorech u Pacova v rodině vzdálených příbuzných. V roce 1889 se vrátila domů. O rok později, 6. 9. 1890, se provdala za F. X. Svobodu. Prostřednictvím svého muže se seznámila s řadou literátů a pod jejich vlivem začala sama tvořit. Podnikala krátké cesty do Itálie a Francie, často pobývala v Beskydách. Zemřela náhle po záchvatu srdeční mrtvice v noci na Nový rok 1920. Místem jejího posledního odpočinku se stal pražský Slavín.  

Dílo:
Byla přední představitelkou českého literárního impresionismu. Povídková a románová tvorba - Na písčité půdě (1895), Ztroskotáno (1896), Povídky (1896), Přetížený klas (1896), V odlehlé dědině (1898), Zamotaná vlákna (1899), Milenky (1902), Pěšinkami srdce (1902), V říši tulipánků (1903), Plameny a plaménky (1905), Marné lásky (1906), Černí myslivci (1908), Pokání Blaženčino (1908), Posvátné jaro (1912), Dětská srdce (1913), Po svatební hostině (1916), Jarní záhony (1916), Pokojný dům (1917). Po její smrti vyšlo - Ráj (nedokončeno 1920), Hrdinné a bezmocné dětství (1920), Zahrada irémská (nedokončeno 1921).

Literatura:
- Kunc, J. Slovník soudobých českých spisovatelů. Praha, 1946.
- Pernica, B. Písemnictví na západní Moravě. Přerov, b. r. , Jižní Morava.
- Vlastivědný sborník. 1982, roč. 18, sv. 21. Brno, TPSMH 1982.


Škarohlíd,Jaroslav - grafik (85. výročí narození)
* 24.01.1925 - Brno

Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 2001-2005. Brno, Moravská zemská knihovna 2001.  


Winschel,Josef - rektor (260. výročí úmrtí)     
*          1718 - Bludov
+ 07.01.1750 - Moravský Krumlov

Životopis:
Do Moravského Krumlova přišel před rokem 1739 a nastoupil do zajímavě kombinované služby: byl kostelním trubačem a zároveň adstantem neboli choralistou. 8.8.1741 se oženil s Františkou Josefou Ludmilou, dcerou městského varhaníka Matěje Tella. Po smrti rektora Kocha získal důvěru městské rady i krumlovského děkana a stal se městským rektorem, bohužel ani ne na 7 let.  

Literatura:
Josef Winschel [online]. [cit. 2009-04-24]. Dostupné na: <http://cantores.wz.cz/jmen/w/winschel_jos.html>.


Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová