Kalendárium

Adámek,Zdeněk - pedagog

* 01.11.1934 - Hluboké Mašůvky

Místa působení: Znojmo, Petřvald, Vítonice, Hluboké Mašůvky, Stoškovice na Louce

Životopis:
V letech 1964-1995 byl ředitelem základní školy v Hlubokých Mašůvkách. Řadu let vede obecní kroniku.

Dílo:
Autor a spoluautor řady publikací např. 250 let školy v Hlubokých Mašůvkách (1991), Z dějin domů v Hlubokých Mašůvkách (1991).

Literatura:
- zb. Zdeněk Adámek tvoří kroniku díky počítači. Znojemský týden. 25.10.2004, s. 4.


Brosch,Anton - lesmistr

* 19.11.1819 - Roudnice nad Labem
+ 26.07.1902 - Znojmo

Místa působení: Znojmo

Životopis:
Od roku 1899 čestný člen Zalesňovacího a okrašlovacího spolku. Je po něm pojmenovaná cesta v Gránicích (Brosch-Weg 1880). Bydlel na Buchbergerstrasse (dnešní Čermákova ulice) č. 3.

Literatura:
- Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2007.


Brunner,Armin - spisovatel

* 01.08.1864 - Miroslav
+ 08.11.1929 - Vídeň

Životopis:
Syn spisovatele a pedagoga Philippa Brunnera. Studoval ve Vídni. V roce 1887 nastoupil do Zpravodajské kanceláře ve Vídni. Byl redaktorem Neues Wiener Journal, od r. 1893 šéfredaktorem Neue freie Presse, psal i knihy pro mládež a texty k operetám, patřil k svobodným zednářům. V roce 1915 se stal redaktorem Concordia-Kalender, kromě toho přispívá svými fejetony do mnoha jiných deníků a literárních a humoristických časopisů.

Dílo:
Ich sterbe freiwillig. . . ! (1899); Willi Meinrad (1899); Frühlingfest (1906); Der letzte Mann (1907); Goldblondinen (1908); Die Liebesbrücke (1908); Teilung der Erde (1912); Ewig Dein (1912); přednášky Reisen zum Licht (1931). . .

Literatura:
- Slovník spisovatelů německého jazyka. Praha : Odeon, 1987.


Čekanová,Inka - herečka

* 27.11.1939 - Grešlové Mýto

Místa působení: Jihlava

Životopis:
Počátkem 80. let odešla do Německa.

Literatura:

- Fikejz, M. Český film. Herci a herečky. 1. A-K. Praha, 2006.


Daněk,Jan - vlastivědný pracovník

* 12.05.1904 - Poštorná
+ 04.11.1984 - Znojmo

Místa působení: Znojmo

Životopis:
Absolvent Menšinové školy J. A. Komenského v Poštorné, Veřejné obchodní školy v Uherském Hradišti a Břeclavi, Střední ekonomické školy ve Znojmě (1956-1958, studium při zaměstnání). Od r. 1926 úředník nemocenské pojišťovny v Hodoníně, Žamberku, Mikulově a od 1. dubna 1948 ve Znojmě. Po zrušení nemocenských pojišťoven pracoval na Okresním národním výboře ve Znojmě. Byl veřejně činný, zastával různé funkce (odbory, Národní fronta, Československý Červený kříž, aj.). V letech 1953-1966 správce a později ekonomický náměstek Okresního ústavu národního zdraví ve Znojmě. Člen Městského národního výboru ve Znojmě (1954-1957). V r. 1966 odešel do důchodu a stal se kronikářem města Znojma.

Dílo:
V letech 1966-1972 napsal sedm svazků městské kroniky.

Publikoval v novinách a časopisech: Práce, Rovnost, Znojemsko. Sborník Jižní Morava - Vzpomínky na českou školu v Poštorné (1978), Mimořádný lidový soud ve Znojmě (1981) aj.. Spolupracoval s Čs. rozhlasem Brno, podílel se na přípravě odborných relací o nemocenském a sociálním pojištění.

Literatura:
- Jižní Morava, Brno 1984.


König,Raphael - zámečnický mistr

* 1808 - Znojmo
+ 24.11.1894 - Miroslav

Místa působení: Miroslav, Vídeň

Životopis:
V letech 1812-1817 navštěvoval židovskou triviální školu v Miroslavi, kromě toho měl i svého soukromého učitele. Poté se ve Znojmě vyučil řemeslu a stal se zámečnickým tovaryšem. Po vyučení se König vydal do Vídně, aby poznal svět a aby získal praxi ve svém oboru. Ve Vídni pak složil mistrovské zkoušky (4.9.1831). Tato okolnost je velmi významná, protože titulu Mistr zámečnický se Königovi dostalo jako vůbec prvnímu Židu na Moravě a v celé rakouské říši. V r. 1830 se vrátil do Miroslavi, kde mu rodiče zajistili bydlení a malou dílnu, aby se mohl osamostatnit. Po náročných a zdlouhavých vyjednáváních mu bylo císařem Ferdinandem jako prvnímu Židu povoleno bydlet mimo ghetto a vykonávat zde svoji živnost. Zabýval se zámečnickou výrobou a také si otevřel železářský obchod. Svých diplomatických schopností využil při vyjednávání s císařskými úředníky ve prospěch Židovské obce. Po dlouhých průtazích si miroslavští Židé vybojovali povolení k vystavění vlastního chrámu - templu. Synagoga byla slavnostně otevřena a pod vedením Königa 5.7.1845 za přítomnosti světské vrchnosti i křesťanských duchovních vysvěcena. Poté se pan König rozhodl postavit vlastní dům a to mimo ghetto. Stavba domu byla ukončena roku 1850. V období kolem roku 1851 se velmi zasloužil o zkvalitnění výuky dětí v židovské škole obsazením školy dobrým učitelem a zlepšením celkového vybavení školy. Do roku 1867 tvořila Židovská ulice jen náboženskou obec, od tohoto roku se stala i samostatnou politickou obcí s vlastním starostou. V r. 1870 se König stal starostou této židovské obce a ve svém úřadě si opět počínal velmi dobře a obratně. Památkou na jeho celoživotní dílo je kulturní dům, který byl v roce 1957 vybudován přestavbou zchátralé a válkou zničené synagogy, dům na ulici Radniční č.2 a reliéf, který nechal původně zhotovit na tento dům. Dnes je umístěn na nádvoří miroslavského zámku.

Literatura:
- Nejvýznamnějšími rodáky jsou Pavel Krbálek a Raphael König. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. 27.9.2004, č. 39, s. 8.


Koval,Ivan - akordeonista

* 24.11.1949 - Kraslice

Místa působení: Znojmo, Brno, Praha

Životopis:
Absolvent LŠU ve Znojmě (uč. Zerzánek) a Konzervatoře v Brně (prof. L. Koryčan, akordeon). Na základě mezinárodních úspěchů byl vyslán Ministerstvem školství na Vysokou školu F. Liszta do Výmaru, kde pokračoval ve studiu hry na akordeon ve třídě I. Kriegové (1971). Stipendionista Hudebního studia v Praze (1978-1979). Účastník akordeonových soutěží, kde dosáhl vynikajících úspěchů: první cena v soutěži CEA Grenoble (1967), první cena v soutěži CEA Rimini (1968), třetí cena v soutěži CIA Salzburk (1970), druhá cena CMA San Sebestian (1972), první cena v soutěži Klingenthal (1973), první cena v soutěži CMA Malaga (1979) aj.. Koncertuje doma i v zahraničí (Maďarsko, Polsko, Itálie, Francie, NSR, Dánsko, Rakousko). Gramofonové desky natočil pro Supraphon a Panton. V současné době působí jako pedagog na Konzervatoři ve Výmaru.


Literatura:
- Osobnosti Znojemska. Hudebníci. Znojmo 1989.


Kramert,Klemens - Mons.

* 07.11.1909 - Miroslav
+ 03.07.1979 - Klosterneuburg (Rakousko)

Místa působení: Znojmo, Vídeň, Klosterneuburg

Životopis:
Děkan Klemens Kramert vystudoval gymnázium v Mikulově a poté studoval v Brně, kde byl roku 1936 vysvěcen na katolického faráře. Jako kaplan odešel sloužit k sv. Mikuláši do Znojma. Od doby studia na gymnáziu až po rok 1938 byl aktivním členem studentské katolické organizace. Jako poslední německý duchovní ve Znojmě prožil těžké časy. Duchovně podporoval zejména studenty a vojáky. Po donucení k odchodu začal působit u Sv. Michaela ve vídeňské části Heiligenstadt. V debatním kroužku shromáždil znojemské studenty, které potkal stejný osud. Zasloužil se o zahájení archeologického průzkumu pod románským kostelem sv. Jakuba, kde byly nalezeny ostatky, s velkou pravděpodobností sv. Severina. Kramert založil v roce 1954 Vídeňskou beethovenovskou společnost a na náměstí pořádal koncerty s volným vstupem. Od roku 1961 se ve Vídni koná jednou za čtyři roky Mezinárodní beethovenovská klavírní soutěž. Mezi oceněnými na této soutěži bychom za tu dobu našli klavíristy z Evropy, Ameriky i Asie. Vídeňská beethovenovská společnost uděluje nejlepšímu rakouskému soutěžícímu cenu nesoucí jméno Klemense Kramerta. Kramert později působil jako mluvčí sudetoněmeckých kněží v Rakousku. Podzim života prožil v církevním penzionu v Klosterneuburgu.

Dílo:
Tiskem vyšly dvě jeho práce. V roce 1954 publikoval Ausgrabungen unter der St. Jakobskirche dokumentieren 1500 Jahre Heiligenstadt a o čtyři roky později St. Severin, der Heilige zwischen Ost und West. Obě knihy bychom nalezli ve významných světových knihovnách včetně knihovny Kongresu Spojených států amerických. Kramert přispěl i do práce mapující historii Vídeňské beethovenovské společnosti (25 Jahre Wiener Beethoven-Gesellschft in Wien-Heiligenstadt, 1979).

Literatura:
- BEDNAŘÍK, Aleš. Klemens Kramert (1909-1979). Miroslavský zpravodaj. Roč. 46, č. 2 (2003), s. 37.


Machain,Emil - pedagog

* 24.01.1919 - Znojmo
+ 03.11.1984 - Znojmo

Místa působení: Znojmo

Životopis:
Absolvent znojemského gymnázia (1938). Student Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Po uzavření vysokých škol se vrátil do Znojma. V prosinci r. 1941 složil státní zkoušku z hudby. Vyučoval hře na housle. Člen profesionálního Symfonického a divadelního orchestru v Jihlavě (1942-1944). Totálně nasazen u firmy Ditmar-Urbach ve Znojmě (září 1944). Úředník ve spořitelně (1945-1952), pedagog (1952-1959) a ředitel (1959-1980) na Hudební škole ve Znojmě. Za jeho působení vyvíjela škola bohatou veřejnou činnost. Pracovaly zde dva harmonikové soubory Jarmilka (uč. K. Zerzánek) a Anička (uč. R. Apltauer), smyčcový soubor Muzica antiqua (řed. E. Machain), dětský pěvecký sbor (uč. Z. Nekvasilová a J. Nechvátal), žákovský dechový soubor (uč. J. Valík). Člen Jihomoravského kvarteta (1945-1955), smyčcového a klavírního tria (L. Hlaváček, J. Horák), dirigent Symfonického orchestru ve Znojmě. Pedagog na Střední pedagogické škole, kde vyučoval hru na housle a komorní hru (1980-1983).

Literatura:
- Osobnosti Znojemska. Hudebníci. Znojmo 1989.


Mittner,Emanuel Just - spisovatel

* 10.12.1815 - Moravské Budějovice
+ 13.11.1894 - Znojmo

Místa působení: Znojmo

Životopis:
Studoval ve Znojmě a v Brně. V r. 1839 vysvěcen na kněze. Kaplanoval v Letovicích (1843), Sulíkově (1844), v Budči a v Horní Slatině (1851) a Šaraticích (1852). Byl farářem v Litohoři a v Budči (1855). V r. 1891 odešel do Znojma na odpočinek. Zabýval se historií, botanikou a studoval staroslovanské jazyky. V r. 1899 jmenován radou brněnské konsistoře.

Dílo:
O správném užívání přestupníků v české řeči (1873), Přehled nejhlavnějších znaků a rozdílů všech slovanských nářečí, Stav církve svaté na Moravě a Pannonii za dob slovanských apoštolů (připravil k tisku) aj..

Publikoval v časopisech a novinách: Morava, Obzor, Hlas, Pastýř duchovní.

Literatura:
- HÝSEK, M. Literární Morava v letech 1849-1885. Praha 1911.
- Moravskobudějovicko-Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s.
- PERNICA, B. Písemnictví na západní Moravě. Přerov b.r..


Mráček,Zdeněk - Ing.

* 04.11.1919

Životopis:
Za svou prací se již vydal např. do Amazonie nebo do afrického státu Malawi, kde se jeho sbírka brouků rozrostla o několik kusů. V roce 1993 krátce působil v Jihomoravském muzeu v oddělení Přírodních věd.

Dílo:
Vydal řadu článků týkajících se oblasti lesnictví, případně entomologie.

Literatura:
- EISEBRUCK, Jiří. Entomolog Zdeněk Mráček. Znojemsko. 10.3.1998, roč. 8, s. 5.


Obrdlík,Rostislav - Ing.

* 01.08.1959 - Jihlava
+ 13.11.1999 - Znojmo

Místa působení: Znojmo, Hodonice

Životopis:
Narodil se v Jihlavě, ale většinu svého života prožil ve Znojmě, kde absolvoval základní školu i gymnázium. Šachovou hru se naučil od otce a posléze začal hrát v kroužku na ZŠ Václavské náměstí ve Znojmě. v r. 1972 se zúčastnil náborových žákovských akcí pořádaných oddílem TJ Znojmo, jehož členem byl od r. 1973 do r. 1998, s výjimkou vysokoškolských studií a vojenské prezenční služby. Během studia na Gymnáziu v letech 1974-1978 získal 1. VT, zúčastnil se mnoha šachových turnajů a hrál soutěže družstev. Poté studoval v letech 1978-1983 na Vysoké škole dopravní v Žilině. V této době hrál za klub Slavie Žilina a věnoval se korespondenčnímu šachu. Po návratu ze základní vojenské služby v Hradci Králové v roce 1984 se ihned zapojil do organizace činnosti mateřského oddílu a stal se předsedou ŠO TJ Znojmo od r. 1984-1992 a od 1996-1998. Krátce pracoval ve státním podniku Silnice Znojmo, pro těžké zdravotní problémy však musel po dvou letech zaměstnání opustit a později se věnoval šachu. Stal se spoluzakladatelem a později hlavním pořadatelem tradičního ženského turnaje Znojemská královna i kandidátského turnaje Znojemská rotunda. Na počátku roku 1999 přestoupil do šachového oddílu ŠK Sladovny Hodonice. Stresové situace v rodinném životě vedly k vážnému oslabení jeho imunitního systému a po statečném boji a několika operacích podlehl zhoubnému nádoru na mozku.

Dílo:
Pravidelně publikoval zpravodaje z lokálních soutěží, zajímal se o stoletou historii znojemského šachu. Obdivoval se sestrám Polgárovým a zpracoval zajímavou monografii "Fenomén Polgár", dovedenou do r. 1990.

Literatura:
- 80 let královské hry ve Znojmě. Znojmo : Šachové sdružení Znojmo, 2001. 68 s.
- OBRDLÍK, Rostislav. Fenomén Polgár. Olomouc : Nakladatelství Moravský šach, 2000. 284 s.


Pospischil,Karl - malíř

* 04.11.1869 - Dolenice
+ 08.11.1933 - Emmerich

Místa působení: Hostěradice, Znojmo, Emmerich

Životopis:
Narodil se jako nejstarší z deseti dětí v rodině chudáka. Ze sociálních důvodů do školy moc nechodil, pomáhal rodičům v obživě, dělal pasáčka koz a husí. V malé venkovské škole učil ještě vojenský vysloužilec, který poznal Pospischilův talent a podle možností jej podporoval. Při pasení domácího zvířectva si malý Karl všímal tvarů a barevnosti okolní přírody. Jeho obrazotvornost podněcovaly a rozvíjely také lidové zvyky v Dolenicích a vyprávění jeho babičky a sousedů za dlouhých zimních večerů. Po základní školní docházce ho rodiče dali na řemeslo, naučil se vyrábět knoflíky z perleťových lastur v Hostěradicích (asi v r. 1884). Práce se mladému Pospischilovi nelíbila, proto utekl s komedianty do světa. Jeho putování skončilo r. 1888 ve Vídni. Tam si našel nejdříve práci v továrně na výrobu vějířů. Na vějíře a dekorace maloval figuríny a květiny. V r. 1892 se oženil s Marií Fröhlichovou z Vídně, se kterou měl dvě dcery. Až do roku 1898 si doplňoval mezery ve všeobecném vzdělávání. Po doplnění těchto vědomostí a po dobrém řemeslném zvládnutí práce v továrně na vějíře se odhodlal dosáhnout vyššího uměleckého vzdělání studiem na vyšším stupni uměleckoprůmyslové školy ve Vídni. Zdokonaloval se ve figurální malbě u profesora K. Mosera a studium úspěšně ukončil výstavou v roce 1902 v Domě umělců. Za pomoci stipendia získaného od mecenášů umění začal ve Vídni studovat Akademii výtvarných umění. Zde byl žákem profesora R. Rybarze, který mu dával podněty k zjemněné malbě krajiny a květin. Akademii ukončil r. 1904. Usadil se v samotářské krajině v Podyjí u Devíti mlýnů. Za první světové války byl jako důstojník na ruské frontě. V letech 1921-1924 učil na německých středních školách ve Znojmě kreslení. Jeho příjem však nepokryl výdaje jeho rodiny a tak začal portrétovat zámožné lidi ze Znojma, např. továrníka Aloise Buchbergra, knihkupce a vydavatele Felixe Bormanna, ředitele banky Michala Oplesche. V roce 1925 se přestěhoval do německého Emmerichu. Jeho posledním velkých obrazem v Emmerichu byl "Západ slunce", který vlastnila jeho dcera Ludvika. Za pobytu v Emmerichu (1925-1933) navštívil K. Pospischil i nizozemská městečka. Celkem měl v Německu a Nizozemí namalovat 900 obrazů, které zdokumentoval fotograf Massing.

Dílo:
Specializoval se na krajinářství v terénu. V Podyjí nejraději maloval vřesoviště a oblohu. Je autorem stovky skic a obrazů. Jde např. o obrazy "Dyjská krajina u Karlslustu", "Večerní klid", "Zlaté hrozny", "Hnánický domek na sněhu", "Zasněžená krajina u Devíti mlýnů" apod. Při pobytu v Hnánicích maloval Pospischil i portréty. Dodnes se v Šatově zachoval portrét preláta Josefa Knoppa z roku 1907. Maloval též portréty dalších zámožných lidí ze Šatova, např. majitele velkého statku a cihelny Otmara Grieblera a dceru nájemce parního mlýny J. Tima. V roce 1911 vystavoval své obrazy v Šatově a rok poté i ve Znojmě. Tato výstava se konala v pronajatém ateliéru fotografa u kavárny Corso. Ještě před první světovou válkou navštívil malíř svou rodnou ves. Pro dolenickou kapli namaloval Boží trůn s anděly stojícími kolem. Za tohoto pobytu pravděpodobně byla načrtnuta i skica "Pohled na Pavlovské vrchy z Dolenic". V r. 1912 obdržel pozvání od knížete Lichtenštejna na jeho sídlo v Lednici. Zde pro knížete namaloval na 50 obrazů lednické krajiny. V letech 1923 až 1925 vystavoval opět ve Znojmě, většinou s ostatními německými malíři Znojemska. V r. 1925 vystavoval i velkou olejomalbu "Celkový pohled na Znojmo a vřesoviště". V r. 1929 proběhla za jeho nepřítomnosti výstava k jeho šedesátinám, kdy bylo vystaveno na 100 obrazů.

Literatura:
- ŠÍPEK, Zdeněk. 130 let od narození Karl Pospischila. Jižní Morava. Roč. 35, č. 38 (1999), s. 233-238.
- ŠÍPEK, Zdeněk. Malíř a ilustrátor Karl Pospischil. Znojemsko. 8.9.1998, roč. 8, č. 36, s. 4.


Pospíšil,František - protifašistický bojovník

* 23.11.1919 - Rešice
+ 28.10.1944 - Terezín

Místa působení: Znojmo

Životopis:
Dětství prožil v Rešicích a v Miroslavi. Po ukončení 4. třídy měšťanské školy se vyučil u firmy Baťa ve Zlíně. V letech 1937-1939 prošel vojenskou prezenční službou u 24. pěchotního pluku ve Znojmě a dosáhl hodnosti desátníka. V r. 1939 s bratrancem Adolfem Opálkou a Rudolfem Kocandou odešel do zahraničí. Byl přidělen k československé jednotce v Agde a poté převelen do Anglie ke zvláštním jednotkám. Po absolvování speciálního výcviku se stal velitelem desantu Bivouc. Skupina byla vysazena u dvora Požáry na Křivoklátsku (duben 1942). Jejím posláním bylo zničení výhybkového systému v přerovském železničním uzlu, vyřazení teplárny v Brně na Špitálce. Došlo k vyzrazení skupiny a většina členů byla zatčena a převezena do koncentračních táborů.

Literatura:
- FIL. Položili své životy za svobodu. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. 25.10.2004, č. 43, s. 5.


Schütz,Otakar - hudební pedagog

* 24.03.1907 - Brno
+ 06.11.1969 - Brno

Místa působení: Znojmo

Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 1996 - 2000. Brno, 1995.


Schwarz,Jan - grafik

* 11.02.1880 - Míšovice
+ 20.11.1964 - Ivančice

Místa působení: Praha

Literatura:
- Toman, P. Nový slovník československých výtvarných umělců. Ostrava, 1993.


Stehlík,Jan Rostislav - malíř

* 15.06.1948 - Znojmo
+ 02.11.1999 - Izrael

Místa působení: Znojmo

Životopis:
Absolvent gymnázia ve Znojmě a Střední kamenosochařské školy v Hořicích (prof. R. Šraibr, 1966-1969). Od r. 1969 žil v Spišské Nové Vsi (Slovensko).

Literatura:
- DOČEKAL, Jan. Recenze, texty, rozhovory : 1995-2004 ; 2. část, Texty. Rozhovory. Vyd. 1. Třebíč : Amaprint Kerndl, 2005. 229-443 s.


Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová