Dvořák,Oskar -
malíř
* 08.05.1899 - Znojmo
+ 13.04.1969 - Znojmo
Životopis:
Své první umělecké školení získal
na Odborné keramické škole ve Znojmě, další vzdělání si doplňoval externě ve
Vídni. Je absolventem čtyřleté umělecké školy ve Vídni (prof. Antonio Jacomi,
1916-1920). Po návratu do Znojma se stal výtvarníkem keramické továrny
Ditmar-Urbach.
Dílo:
Maloval akvarely, figurální
kompozice, květinová a ovocná zátiší, olejomalby, kresby a grafiku. Náměty
čerpal se svého rodného města. V Národní galerii v Praze se nachází obraz
Kaplanka ve Znojmě, v Jihomoravském muzeu obraz Staré město. Některými pracemi
je také zastoupen v Rakousku.
Výstavy: Znojmo, Velké
Meziříčí aj.
Literatura:
- Chystá se retrospektiva Oskara Dvořáka. Znojemský týden. 24.11.2003, s.12.
- TOMAN, P. Nový
slovník československých výtvarných umělců. Svazek 2. 5.vyd. Praha : Ivo
Železný, 2000. S. 219-782; 13-224. ISBN 80-237-3633-7.
Fiala,František
- legionář
* 08.12.1894 - Biskupice
+ 16.04.1919 - Rybinskoje
Místa působení: Hluboké
Mašůvky
Literatura:
- Hluboké Mašůvky
1220-1970. Hluboké Mašůvky, 1970.
Foerster,Karel
- učitel
* 10.03.1896 - Moravské
Budějovice
+ 13.04.1949 - Třebíč
Místa působení: Budkov,
Moravské Budějovice
Životopis:
Po studiu na učitelském ústavu v
Soběslavi učiteloval v Budkově u Jemnice, od roku 1922 působil jako učitel,
odborný učitel a ředitel měšťanské školy v Moravských Budějovicích. Nedošel k
hudebnímu povolání, ač o něj projevoval zájem, pěstoval hru na klavír a hře na
tento nástroj též vyučoval.
Literatura:
- Moravskobudějovicko-Jemnicko.
Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s.
Fukal,Rudolf -
vlastivědný pracovník
* 02.04.1884 - Horní Dunajovice
+ 07.12.1964 - Brno
Místa působení: Znojmo,
Hrušovany n/Jevišovkou, Moravská Ostrava, Opava, Brno
Životopis:
Své mládí trávil v Dunajovicích a
v Hrušovanech nad Jevišovkou. Absolvent znojemského německého klasického
gymnázia (1895-1903) a Právnické fakulty Univerzity ve Vídni (1903-1908). Po
ukončení studií nastoupil službu u Policejního ředitelství ve Vídni. Přeložen
na Policejní ředitelství do Moravské Ostravy (1916) a v letech 1922-1938
působil v Opavě. Od r. 1938 pracoval na Policejním ředitelství v Brně, ale po
půl roce přešel k bývalému Zemskému úřadu. S titulem vrchního rady odešel do
výslužby. Jako penzista se organizačně věnoval Moravské vlastivědě,
Vlastivědnému věstníku moravskému. Byl jednatelem Muzejního spolku v Brně.
Dílo:
Sběratelská činnost: Vytvořil velkou,
ale velmi různorodou sbírku, kterou ještě za svého života věnoval v r. 1962
Státnímu archivu v Brně (výstřižky z novin, fotografie, malby). Založil
kartotéky muzeí a vlastivědných pracovníků se všemi údaji. Zajímal se o české a
zahraniční spisovatele a básníky, o dějiny umění a zvláštní pozornost věnoval
historikům umění a výtvarným umělcům. Zcela jiného druhu je další část sbírky -
krásný a bohatý soubor ex libris. Ve Státním archivu v Brně je uložen soupis
všech jeho publikovaných literárních prací a také strojem psané Paměti, které
zpracoval v několika exemplářích.
Publikoval v novinách a
časopisech: Vlastivědný věstník moravský - několik hodnotných a podnětných
článků např. o významném historikovi umění Maxu Dvořákovi.
Literatura:
- A.G. Za JUDr. Rudolfem Fukalem. Vlastivědný věstník moravský. Brno : Musejní spolek, 1967.
Haugk,Andreas
- radní
* ?
+ 02.04.1589 - Znojmo
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Poprvé se stal členem městské
rady roku 1561. V letech 1572-1573 byl starostou. Zastával různé funkce,
několikrát byl zvolen znojemským rychtářem. Zemřel bezdětný, velkou část svého
majetku věnoval na zřízení nadace na podporu zchudlých řemeslníků nebo vdov a
sirotků po nich. V roce 1852 byl Haugkovi zřízen v kostele sv. Mikuláše
památník. Haugkova nadace zanikla až po roce 1948.
Literatura:
- J.S. Čtyři sta let Haukovy nadace. Znojemsko. 22.12.1998, s.5.
- K.F. 400. výročí úmrtí Ondřeje Haugka. Život farností Znojma. 1998, s.7-8.
Charvát,Josef
- JUDr.
* 09.05.1924 - Znojmo
+ 17.04.1999 - Znojmo
Místa působení: Znojmo,
Praha
Životopis:
Absolvent právnické fakulty
(1950). Pro nedostatek právnických míst začal učit na základní škole. V té době
poprvé založil a řídil dětský sbor. Na školení u Armádního uměleckého souboru
V. Nejedlého v Praze se seznámil s sbormistrovskými disciplinami. V r. 1955
založil pěvecký soubor na Střední ekonomické škole ve Znojmě, kde učil právní
nauku a ekonomiku. S tímto sborem provedl i své první skladatelské pokusy.
Jinak se ve výběru repertoáru řídil již prověřenými hodnotami. Člen poradního
sboru pro pěvecké soubory při Okresním kulturním středisku ve Znojmě.
Literatura:
- Osobnosti Znojemska. Hudebníci. Znojmo 1989.
Koliáš,Josef -
JUDr.
* 13.08.1880 - Znojmo
+ 06.04.1929 - Znojmo
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Po absolvování studia práv,
nastoupil svoji advokátskou praxi u znojemského advokáta JUDr. Veleby. Oženil
se s dcerou místního obchodníka s textilem Vojtou Hetfleišovou. Po svatbě si
otevřel svoji advokátní kancelář. Od září roku 1907 do 29.10.1908 působil ve
znojemském divadle jako zapisovatel.Člen českého Národního výboru - vznikl
2.11.1918. Po prvních obecních volbách se stal prvním českým místostarostou
města Znojma. Ale i nadále působil u Okresního soudu jako obhájce a měl i svoji
vlastní advokátní kancelář. Byl členem Sokola, zde zastával funkci
místostarosty a aktivním členem Znojemské Besedy. V roce 1926 byl hlavním
organizátorem odhalení pamětní desky notáře Jana Vlka na budově Znojemské
Besedy. Svoji advokátní praxi i práci na znojemském Městském úřadě zastával až
do 6. února 1929, kdy umírá na zápal plic.
Literatura:
- Znojemské listy. 5.4.1997.
Liška,Emanuel Krescenc
- malíř
* 19.04.1859 - Mikulovice
+ 18.01.1903 - Praha
Životopis:
V letech 1869-1877 absolvoval
Akademii výtvarných umění v Praze a Akademie v Mnichově (1878-80). Od roku 1875
byl členem Umělecké besedy, České akademie výtvarných umělců (od r. 1892). V
roce 1898 patřil k zakládajícím členům Jednoty umělců výtvarných. Od roku 1888
působil jako profesor kreslení na UMPRUM v Praze. Jeho dílo najdeme v Národní
galerii v Praze. Do dějin českého malířství se zapsal díky účasti na výzdobě
Národního divadla. Cyklus Tři doby země české, který provedl spolu s J.
Schikanedrem, však byl odstraněn po požáru Národního divadla. Je autorem znaku
města Loděnice (okr. Znojmo).
Dílo:
Hagar a Ismael (1883), Kain
(1885), Kristus na hoře Olivetské (1886), Císaři Maximiánovi se zjevují jeho
oběti (1888), Michelangelův sen (1890-91), Mater Dolorosa (1891), Vdovec
(1895), cyklus Tři doby země české.
Samostatné výstavy: 7.
výstava JUV Praha (1903), Souborná výstava. Topičův salon, Praha (1922/23).
Literatura:
- FRIEDL, A. Královská
kaple sv. Kateřiny ve Znojmě. Praha, 1953.
- Nová encyklopedie
českého výtvarného umění. Praha, 1995.
- PERNICA, B. Výtvarné
umění západomoravské. Jihlava, 1939.
- PIPEK, B. Znojemsko.
Znojmo, 1925.
Moštková,Hana
- grafička
* 08.04.1974
Místa působení: Znojmo,
Jihlava
Literatura:
- Moravské noviny Rovnost, roč.11, 8.1.2001.
Oborny,Adolf -
botanik
* 17.06.1840 - Světlá
+ 27.04.1924 - Znojmo
Místa působení: Znojmo,
Brno, Lipník nad Bečvou
Životopis:
Středoškolské vzdělání dokončil v
r. 1861 a
pokračoval na německé technice v Brně. Suplent na brněnské státní reálce. V r.
1870 složil ve Vídni učitelskou zkoušku z přírodopisu a matematiky. Profesor
zemské reálky a později okresní školní inspektor ve Znojmě v letech 1870-1899.
V červnu r. 1899 odešel do Lipníku nad Bečvou, kde působil do r. 1907 jako
ředitel zemské německé reálky. V r. 1907 se vrátil do Znojma.
Dílo:
Die Flora des Znaimer Kreisess
(1879), Flora von Mähren und oesterr. Schlesien (dvousvazkové dílo) aj.. Ve
svých dílech využil nejen vlastní sběry ale i práce a herbáře svých německých
kolegů. Herbáře jsou uloženy v muzeu v Praze, Brně, Mikulově, z části na
katedře biologie rostlin Přírodovědné fakulty Masarykovy univerzity. V
Jihomoravském muzeu je uloženo celkem 1248 herbářových položek. Jsou zde
dokladovány i rostliny, které se už u nás nevyskytují. Botanické práci se
věnoval třicet let a uveřejnil přes 30 botanických prací.
Literatura:
- Jižní Morava 1994. Brno, 1994.
- Kronika města Znojma 1924.
- Muzejní listy, 1990, č.l.
Podhradský,Jan
- zootechnik
* 20.10.1897 - Rybníky
+ 17.04.1969 - Brno
Místa působení: Brno,
Jeseníky
Životopis:
Od roku 1946 působil jako pedagog
a od r. 1950 jako řádný profesor na Vysoké škole zemědělské v Brně. Už v roce
1936 byl hlavním iniciátorem zvelebovacího programu chovu drůbeže v
Československu. V roce 1948 stál u zrodu první odborné drůbežnické školy v
Jeseníku (později byla přemístěna do Přemyslovic) a byl jejím prvním ředitelem.
Zabýval se hlavně drůbežnictvím, fyziologií výživy hospodářských zvířat,
léčením a prevencí avitaminóz a endokrinologií.
Dílo:
Hlavní díla: Výživa a
krmenie hydiny (1974), Plemenitba drůběže (1960), Chov drůbeže (1961).
Literatura:
- TOMEŠ, J. Český
biografický slovník XX. století. 2. díl. Praha, Paseka 1999.
Procházka,Jiří
- lékař
* 10.04.1749 - Blížkovice
+ 17.07.1820 - Vídeň
Místa působení: Znojmo,
Praha, Vídeň, Olomouc
Životopis:
Základní školu začal navštěvovat
v Blížkovicích v roce 1754 nebo 1755. Zde se v českém jazyce naučil pouze
základy čtení a psaní. Na znojemském jezuitském gymnasiu, kde se učil v letech
1759-1765, se vyučovalo latinsky. V letech 1765-1767 absolvoval na Univerzitě v
Olomouci dva roky filosofických studií. Jako osmnáctiletý získal doktorát
filozofie. V letech 1769-1774 absolvoval Lékařskou fakultu univerzity ve Vídni.
V letech 1774-1776 pracoval jako asistent na klinice profesora Haena. Od roku
1776 se pod vedením prof. Bartha věnoval očnímu lékařství, v březnu 1778 získal
titul magistra očního lékařství. V roce 1778 působil jako profesor anatomie a
očního lékařství na Lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze. V této době
zavedl do anatomie injekční stříkačku umožňující některé cévní objevy. Dospěl k
poznatkům o chování cévní stěny v krevním oběhu a upozornil na funkci cév při
růstu kostí. Operací šedého zákalu zachránil zrak 3000 pacientům. Snad
největšího uznání získal svým výkladem fyziologie nervového systému. V rámci
této teorie vytvořil koncepci nervového reflexu. Poprvé také popsal
gynekologické nádory. Byl členem Královské české společnosti nauk (1785). V
roce 1791 pracoval jako vědec v anatomickém ústavu a byl též zakladatelem
anatomického muzea ve Vídni. Vedle výuky vyšší anatomie a fyziologie a
vědeckých výzkumů se věnoval odborné oční praxi. Byl členem řady zahraničních
vědeckých společností - Akademie v Paříži, v Petrohradě a lékařských
společností v Německu, Francii i Rusku. V roce 1799 se po krátké známosti
oženil s dcerou pražského měšťana a radního - Annou Štěpanovskou. Ve svých 70
letech již neměl dostatek sil k vykonávání svého povolání a požádal o
penzionování. Jeho žádosti vídeňská dvorská kancelář dekretem z 9. června 1819
vyhověla. Byl mu ponechán celý plat i s ubytovacím příspěvkem a za jeho vědecké
a pedagogické zásluhy mu byl udělen Leopoldův rytířský kříž.
Dílo:
Monografie o fyziologii krevního
oběhu (Praha, 1778), Monografie o skladbě svalu (1778), Monografie o skladbě
nervstva (1779), Studie o vzniku zrůd (1781), Studie o funkcích nervového
systému (1784). Další práci o jaterních cystách uveřejnil ve Vídni (1795). Dva
roky poté vydal svoji první učebnici Fyziologie (vyšla ještě ve dvou německých
vydáních 1802 a
1810, v latinském překladu 1805). V r. 1800 vydal dva svazky svých sebraných
starších prací. Monografie Porovnání o organizmu lidského těla,
Anatomicko-fyziologická zkoumání lidského těla, Pokus empirického znázornění
přírodních zákonů (1810-1815). Svou vědeckou literární činnost uzavřel
zevrubným přepracováním učebnice fyziologie, která se stala jeho nejznámějším
spisem. Byla používána k výuce na mnoha evropských univerzitách.
Literatura:
- Almanach českých lékařů. Praha 1913.
- KRUTA, V. Med.
Dr. Jiří Procháska 1749-1820. Praha 1956.
- Nejslavnější rodák. Znojemský týden, 2003, 10. 11.
2003, s. 8.
- Ottův slovník naučný. 20. díl. Praha 1903.
Šula,Jaroslav
- místopředseda plav. odd. TJ
* 18.04.1924
Místa působení: Znojmo
Životopis:
V roce 1966 stál u zrodu
střediska základního, zdokonalovacího a branného plavání (později střediska
plavecké výuky), které zajišťovalo výuku žáků mateřských a základních škol
okresu. Toto středisko bylo jedno z prvních v celé republice. V roce 1968 měl
velký podíl na vzniku jedné z nejvýznamnějších nemistrovských soutěží v
republice - Velké ceny města Znojma. Byl místopředsedou a hospodářem oddílu
plavání (1994). Byl dopisovatelem Znojemska a dalších periodik, v nichž pravidelně
informoval o znojemském plavání.
Literatura:
- DABERGER, B. Plavajzničení přineslo ovoce. Znojemsko,
13.4.1994, s.1.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová
Kalendárium
- Zobrazení: 2347