Bacher,Karl -
doktor filozofie
* 10.02.1884 - Valtrovice
+ 08.07.1954 - Steyr
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Narodil se v rodině drobného
rolníka. Na základní školu chodil přímo ve Valtrovicích, kde se vyučovalo v
němčině. Od roku 1897 navštěvoval znojemské gymnázium, v té době mu umírá otec,
ale studia zdárně ukončuje maturitou (1905). Poté odchází na vídeňskou
univerzitu, kde studuje germanistiku. V roce 1911 získává titul doktora
filozofie. Dále působí jako středoškolský profesor ve Vídni, často se však
vrací do rodné vsi za matkou. V letech
1938-1945 působí ve Znojmě jako ředitel gymnázia. 9. února 1944 mu byl
slavnostně udělen titul čestného občana města Znojma.
Dílo:
Svá díla psal částečně v nářečí,
částečně ve spisovné němčině. V roce
1922 se ve Vídni objevuje jeho lyrická prvotina v jihomoravském dialektu
Südmährische Gedichte (Nové jihomoravské básně). V Mikulově je roku 1925 vydána
sbírka Zeitige Aeha, ve Vídni 1937 Lesáweinbeer, v roce 1951 Bochník domácího
chleba, 1952 Vybraná jablka, r. 1953 Teplo rodinného krbu. Kromě poezie, teoretických národopisných
prací i povídek byl také autorem celé řady divadelních her inspirovaných
selským prostředím rodného kraje. Již v roce 1918 se ve Vídni objevila
Bacherova veselohra Die Sache last sich einrenken (Věc se dá napravit),
následují tragédie Obecní kovář, 1924, Bauer und Knecht (Sedlák a čeledín,
1932), historické selské drama Der Landrichter von Urbau (Vrbovecký soudce,
1934), z veseloher např. Drei in der Zwickmühle (Tři v bryndě, 1931). Premiéra
hry Meier Helmbrecht (Šafář Helmbrecht) byla realizována na žádost autora jako
odpolední školní představení ve znojemském Městském divadle. V roce 1974, po
spisovatelově smrti, vychází ve Stuttgartu nedokončený odkaz v jihomoravském
nářečí Das Lied von der Thaya (Dyjská píseň).
Literatura:
- TOMAN, Jan. Valtrovické košíčky jablek - Dr. Karl
Bacher. Znojemský týden. 9.2.2004,
s.4, 7.
Bauer,František
- hudební skladatel
* 21.01.1870 - Martinkov (okr.
Třebíč)
+ 16.02.1954 - Hluboké Mašůvky
Místa působení: Hluboké
Mašůvky, Boskovštejn, Telč, Brno, Domamil, Moravské Budějovice
Životopis:
Byl synem písmáka a sítaře Karla
Bauera (bratranec spisovatele Václava Kosmáka), po jehož smrti byl vychováván u
svého dědy Františka Řeřuchy, tamního nadučitele. V deseti letech odešel na
reálku do Telče, kde bydlel čtyři roky s Václavem Jebavým, později známým
básníkem Otokarem Březinou. Jejich přátelství setrvalo i po skončení studií.
Řada dopisů, které mu básník psal v letech 1887-1901 byla vydána Akademií věd a
umění v Praze (1929). Po vystudování učitelského ústavu v Brně začal učit v
Domamili, v Boskovštejně a v Moravských Budějovicích. V Moravských Budějovicích
byl sbormistrem ženského pěveckého a vzdělávacího spolku "Eliška
Krásnohorská", violistou ve Špatinkově smyčcovém kvartetu, které
koncertovalo i v Jihlavě a ve Znojmě při jubileích tamních Besed. Odtud v roce
1895 odešel do Hlubokých Mašůvek, kde se trvale usadil. Byl ředitelem zdejší
školy v letech 1895 - 1925. Při odchodu na odpočinek 16. 10. 1927 byl jmenován
za svědomitou práci ve zdejší obci čestným občanem Hlubokých Mašůvek. Na budově
bývalé školy mu byla 29. 3. 1970 odhalena pamětní deska.
Dílo:
Z děl Bedřicha Smetany sestavil
pro tři ženské hlasy "Vínek ze Smetanových oper", který byl také
vydán tiskem. Ve znojemské Besedě doprovázel na klavír vynikající sólisty,
např. v r. 1896 profesora vídeňské konzervatoře Františka Simandla. K oslavám
100. výročí narození Bedřicha Smetany upravil pro salónní orchestr tři směsi z
oper Prodaná nevěsta, Dalibor a Hubička, které byly hrány v několika sousedních
obcích.
Literatura:
- Československý
hudební slovník osob a institucí. 1.sv., A-L. 1. vyd. Praha : Stát. hudeb.
vydav., 1963. 853 s.
- Hluboké Mašůvky
1220-1970 : Historický nástin od pravěku po dnešek. Hluboké Mašůvky :
Osvětová beseda, 1970. 45 s.
Bobek,František
- spisovatel
* 26.03.1882 - Římov-Vísky
+ 10.02.1959 - Lechovice
Místa působení: Lechovice,
Rudlice, Šanov
Životopis:
Absolvent třebíčského gymnázia a
učitelského ústavu v Poličce. Pro své vlastenecké smýšlení musel často střídat
svá působiště. Byl pedagogem v Zubří, Rokytnici, Vsetíně, Velké Bystřici, ve
Vnorovách, Břeclavě a v Nenkovicích, tam získal konečně definitivu. Procestoval
všechny tehdejší země Rakouska-Uherska. Účastník l. světové války. V roce 1914
narukoval do rakouské armády. O rok později přešel s plukem do ruského zajetí,
kde strávil přes tři roky. Jako učitel a legionář se dobrovolně přihlásil k
zakládání českých škol mezi krajany. Založil českou školu v krajanské vesnici
Dembrovka mezi Rovnem a Dubnem u Lvova. Když se 12. prosince 1918 dozvěděl o
vzniku Československa, vrátil se s několika kolegy zpět do vlasti. Usadil se na
Znojemsku. V roce 1921 založil menšinovou školu v Šanově, poté byl správcem
školy v Rudlicích a v Horním Újezdě u Moravských Budějovic. V roce 1930 odešel
do důchodu. V roce 1951 se usadil v Lechovicích, kde působil jako knihovník.
Spolupracoval s Čs. rozhlasem a se znojemským muzeem, kde často provázel
návštěvníky, pomáhal zakládat herbář květeny Znojemska. Byl aktivní i
společensky. Mezi jeho přátele patřili P. Bezruč, R. Havelka, J. Domínek, J.
Úprka, A. Budík.
Dílo:
Napsal a publikoval stovky
povídek, humoresek a fejetonů. Je autorem šesti pohádkových knížek, tří
povídkových knih a dvou divadelních her. Sbíral lidové písně a pověsti. V roce
1954 z finančních důvodů prodal své sbírky zvyků, nářečí, písní a rukopisů
Etnografickému muzeu v Brně.
Literatura:
- HLADÍK, Jaroslav. Učitel František Bobek, zapomenutý
vlastenec. Znojemsko. 26. 3. 1996, s.
5.
- Kalendárium
osobností Moravy pro období 1996-2000. 1. vyd. Brno : Moravská zemská
knihovna, 1995. 363 s
- Regionální
osobnosti : Výběr. 1. vyd. Třebíč : Okresní knihovna, 1995. 68 s.
Goldschmidt,Nikolaus
- hudební skladatel
* 06.12.1908 - Tavíkovice
+ 08.02.2004 - Toronto
Místa působení:
Františkovy Lázně, Most, Opava, Teplice
Literatura:
- PERNICA, Bohuslav. Západní
Morava v hudbě : Kulturně-historický nástin. Velké Meziříčí : [s.n.], 1938.
50 s.
- VINICKÁ, Věroslava. Osobnosti
Znojemska : Hudebníci. 1. vyd. Znojmo : Okresní knihovna, 1989. Nestr.
Hübner,Antonín
- historik
* 29.05.1793 - Znojmo
+ 12.02.1869 - ?
Místa působení: Znojmo,
Jihlava
Životopis:
Pocházel z rodiny
starošaldorfského mlynáře V. Hübnera. Absolvent znojemského gymnázia. Úředník,
později guberniální sekretář Znojemského krajského úřadu a nakonec okresní
hejtman v Jihlavě. Pochován na hřbitově v Louce.
Dílo:
Z tiskem vydaných svazků
přisuzováno autorství u těchto děl: Gesichte der St. Wenzelskapelle auf der
Wiese unter Znaim (1840), Znaims gesichtliche Denkwürdigkeiten (1843-1854).
Rukopisný materiál z
pozůstalosti: Denkwürdigkeiten der Königl. Stad Znaim. (uspořádal V. Hübner
s M. Netoliczkou, dva svazky, 1869). Z jeho prací čerpal A. Vrbka, znojemský
historik.
Literatura:
- ŠTĚPNIČKOVÁ, Jitka. Zanikne jeho hrob?. Znojemsko. 15.8.1995, roč. 5, č. 33, s.
3.
Jech,František
- spisovatel
* 22.02.1884 - Doňov u Kardašovy
Řečice
+ 20.07.1960 - Moravské
Budějovice
Místa působení: Moravské
Budějovice
Životopis:
Od r. 1912 profesor dějepisu na
gymnáziu v Moravských Budějovicích. Dílo: Mimo řadu historických prací se
zabýval i soupisem osobností regionu, dílem J. F. Svobody a O. Březiny. Napsal
úvahy: Březina a Českomoravská vrchovina, Od Horácka k Podyjí, 1928; Místo
harmonie a smíření, Moravské Budějovice 1930; Hvězdné nebe Otokara Březiny,
Jaroměřice n. R. 1933; Otokar Březina, pěvec síly, víry a lásky, Moravské
Budějovice 1934; Smrt Otokara Březiny v lidové poesii, Archa 1939; V záři
Otokara Březiny, in Sborník západní Moravy, Třebíč 1940; Prostředí připravované
věky, in sborník Stavitel chrámu, Praha 1941.
Literatura:
- Moravskobudějovicko-Jemnicko.
Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s.
Krejčí,Jaroslav
- Ing.
* 13.03.1935 - Hluboké Mašůvky
+ 27.02.1999 - Rozkoš (Znojmo)
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Po základní škole se v padesátých
letech vyučil v lesnickém oboru. Následovala středoškolská studia na gymnáziu
ve Znojmě, krátká lesnická praxe a studia na lesnické fakultě VŠZ v Brně,
kterou absolvoval v roce 1964. Poznávání přírody, její dokumentace a praktická
ochrana, to byly patrně hlavní zájmy, které jej přivedly do přírodovědeckého
oddělení Jihomoravského muzea ve Znojmě, kde působil v letech 1964-1980 jako
odborný pracovník a poté jako vedoucí oddělení. V tomto období se též věnoval
praktické ochraně přírody. Pracoval jako okresní konzervátor státní ochrany
přírody a koordinoval činnost dobrovolných spolupracovníků v tomto oboru. Známá
byla jeho odborná a poradenská činnost v oboru mykologie, byl členem Čs.
Vědecké společnosti pro mykologii při ČSAV. Soustavné poznávání, inventarizace
a dokumentace přírodních hodnot okresu Znojmo nerozšiřovalo jen soubor
herbářových položek JMM, ale vyústilo i v řadu návrhů k zajištění územní
ochrany lokalit, z nichž většina byla či je realizována vyhlášením maloplošných
chráněných území. Během sedmdesátých let byl Krejčí jedním z hlavních
iniciátorů návrhu a pozdějšího vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Podyjí.
Správa tohoto území vznikla v r. 1980
a Krejčí se stal jejím vedoucím. Stál u zrodu klidových
oblastí Jevišovka a Rokytná. Výrazně se angažoval v tehdejším ČSOP. Příprava
Národního parku Podyjí v letech 1989-1991 byla i jeho dílem, stejně jako po
roce 1989 rozvíjející se spolupráce s rakouskými ochranářskými organizacemi.
Dílo:
V letech 1975-1980 zpracoval v
rámci resortního úkolu "Záchranný výzkum a dokumentace květeny a vegetace
vybraných území ČSR" rozsáhlejší materiál "Dokumentace lokalit chráněných
druhů rostlin na Znojemsku se zřetelem k jejich ohrožení rekultivací zemědělské
půdy". Tato práce není jen pouhým souborem dat o aktuálním výskytu
ohrožených druhů, ale především odborným podkladem pro zajištění jejich
ochrany. Neméně důležitý význam měla práce "Botanický průzkum a
dokumentace plánované přehrady u Výrovic".
Literatura:
- ROTHRÖCKL, Tomáš. Vzpomínky na ing. Jaroslava Krejčího.
Ochrana přírody. 2000, roč. 55, č. 2,
s. 60-61.
Kyněrová,Kristýna
- plavkyně
* 03.02.1979 - Znojmo
Literatura:
- ALUŠ. Kristýna Kyněrová mistryní Evropy. Znojemsko. 17.12.1996, roč. 6, č. 51, s.
16.
- Plavkyně Kyněrová tušila zlato při poslední obrátce v
bazénu. Mladá fronta dnes. 16.12.1996,
roč. 7, č. 294, s. 1-15, příl.
Míša,Oldřich -
akademický malíř
* 23.02.1924 - Znojmo
Životopis:
V letech 1935-1938 studoval na
reálném gymnáziu ve Znojmě. Po obsazení Sudet Němci se s rodiči přestěhoval do
Strážnice, kde studium zakončil maturitou. V roce 1944 ukončil studium na
Rolnicko-vinařské škole v Bzenci. Již v roce 1946 představil své práce ve
Znojmě. Po ukončení středoškolského studia odešel do Prahy na Akademii
výtvarného umění, kde po pěti letech úspěšně absolvoval u profesora Otakara
Nejedlého. V r. 1954 začal opět navštěvovat AVU, tentokrát se zaměřil na
restaurátorství, které absolvoval u prof. B. Slánského (1957). V letech
1957-1971 pracoval jako restaurátor pro přední české a moravské galerie. v roce
1960 přednášel malířské techniky a chemii barev na okresním výtvarném školení
ve Znojmě. V roce 1962 se na znojemském hradě uskutečnila samostatná výstava
olejů, akvarelů, rytého skla a restaurátorské fotodokumentace. V r. 1964
vystavuje na stejném místě své portrétní fotografie, stává se zakládajícím
členem restaurátorské skupiny R-64
a vyjíždí na studijní cestu do Rakouska. V r. 1965 se
stal členem mezinárodního restaurátorského institutu IIC v Londýně. V roce 1968
pak odjíždí z Československa do Anglie. V r. 1983 se stává členem Gildy rytců
skla v Londýně. Žije v Oxfordu v hrabství Suffolk. (Adresa: EASTER SUN, 29 QYAY
Street, Oxford, Woodbridge, Syffock IP 12 2N4)
Dílo:
V roce 1948 vyšla kniha Karla
Černého - Dříve než Franklin, kterou O. Míša ilustroval. V r. 1999 vyšel český
překlad knihy Oldřicha Míši - Ve znamení ryb-Dětství. V 50. a 60. letech 20. století
zrestauroval 25 fresek a přes 300 obrazů od Rubense, Van Dycka, Guida Renniho,
Johna Constabla a dalších, včetně dvaceti pláten Slovanské epopeje od Alfonse
Muchy. Na Znojemsku zrestauroval řadu významných artefaktů, např. křížovou
cestu od J. Winterhaldera ml. v chrámu sv. Mikuláše, Maulbertschovu fresku v
kupoli sv. Hypolita na Hradišti, oltářní obrazy v Dyjákovičkách, Hrádku atd.
Pro Jihomoravské muzeum zrestauroval kolekci středověkých i barokních plastik,
obrazů a část sbírky střeleckých terčů. Oldřich Míša postupně od roku 1997
věnoval Jihomoravskému muzeu alba kreseb, grafických listů, téměř 30 akvarelů a
několik olejů, ale především kolekci 50 kusů rytého skla, kterou nazval Z
radosti - pro radost.
Literatura:
- FILA, Karel. Znojemský rodák. Znojemské listy. 22.3.1997, roč. 6, č. 11, s. 3.
- MAIXNEROVÁ, Anna. Curriculum vitae v datech. Znojemské listy. 27.1.2000, roč. 9, č.
2, s. 6.
- NEVRKLOVÁ, Marie. Oldřich Míša osmdesátiletý. Znojemsko. 17.2.2004, roč. 14, č. 7, s.
5.
Pafka,Oskar -
malíř
* 07.12.1896 - Znojmo
+ 02.1949 - Voitsberg (Rakousko)
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Absolvent Odborné keramické školy
ve Znojmě (1912-1915) a Akademie výtvarných umění v Praze (1920-1925). Už v
době studií ve Znojmě uskutečnil první výstavu. Jednalo se o světla a dlaždice.
Své vzdělání si doplnil na akademiích ve Vídni, Berlíně a Praze. Člen Sdružení
výtvarných umělců jihozápadní Moravy.
Dílo:
Zabýval se malbou kombinované
techniky s typickým ornamentem. V Jihomoravském muzeu ve Znojmě uloženy grafiky
a malby. Jeho významným dílem jsou sgrafita na dnešním Horním náměstí či na
Kovářské ulici. Jeho alegorické scény a sgrafita "Oplakávání" zdobí
např. i Arcibiskupský palác v Praze a "Poslední soud" pak Biskupský
palác v Brně. Dělal též návrhy na barevné vitráže v kostele sv. Prokopa v
Únanově.
Literatura:
- MACOUN, Eman. O krasavici, která by mohla rodit slony,
aneb Jak Oskar Pafka sgrafito maloval. Znojemsko.
3.12.1996, č. 6, s. 1, 5.
- Dílo malíře Oskara Pafky je lidem dennodenně na očích. Znojemský týden. 1.12.2003, s. 5.
Příbramský,František
- voják
* 09.02.1914 - Čechohrad
+
1994 - Znojmo
Místa působení: Hodonice,
Tasovice
Životopis:
Po základní škole začal studovat
stavitelskou školu, kterou ukončil r. 1933. Poté se ještě vyučil zootechnikem.
K základní vojenské službě byl povolán v roce 1937. Za války se přihlásil k československé
jednotce v Sovětském svazu. V dubnu 1944 byl velením 1. československého
armádního sboru odeslán do důstojnického kursu v Razani. V září téhož roku se
stal velitelem minometné čety. Zúčastnil se i bojů na Dukle. Na konci války měl
hodnost nadporučíka. Příslušníkem 1. sboru zůstal do června 1945, poté se
usadil na Znojemsku. Bydlel v Tasovicích, zaměstnán byl v hodonické mlékárně.
Později pracoval ve znojemském ČSAD. V roce 1955 byl povýšen na kapitána, byl
také povolán na důstojnickou školu do Bruntálu. Za své činy byl dekorován Čs.
válečným křížem (1939), Čs. medailí za zásluhy I. stupně, čs. zahraniční
medailí, Dukelskou pamětní medailí a dalšími.
Pochován je na znojemském hřbitově.
Literatura:
- ALEXA, Václav. Zpět se Svobodovou armádou. Znojemské noviny. 30.4.2004, s. 6.
Rejšek,Radomil
- PhDr.
* 16.02.1929 - Dyje
Místa působení: Znojmo,
Praha
Životopis:
Po maturitě na reálném gymnáziu
ve Znojmě (1948) vystudoval v letech (1948-1952) Pedagogickou a Přírodovědeckou
fakultu UK v Praze, obory tělesná výchova a geografie. Od roku 1952 vyučoval na
Katedře tělesné výchovy Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze. V letech
1975-1992 byl jejím vedoucím. V roce 1968 získal titul PhDr., CSc. - 1976, doc.
- 1979.
Dílo:
Publikoval v oblasti pedagogiky
lidových tanců a souborového hnutí, např. Základní názvosloví tělesných cvičení
pro taneční soubory (1972), Úvod do studia lidového tance (1987), Lidové tance
českého Horácka (1993), Náš tatíček ševcuje - Řemeslo v českých lidových
tancích (1993) aj.. Pedagogicky a metodicky spolupracoval s řadou souborů v
Čechách např. Žerotín, Tanečnice). Jako zpěvák natočil v Čs. rozhlase řadu
českých lidových písní.
Literatura:
- Od folkloru k
folklorismu : slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku. [1. vyd.].
Strážnice : Ústav lidové kultury, 1997. 238 s. ISBN 80-86156-06-0.
Řezníček,Zdeněk
- básník
* 16.02.1904 - Třebíč
+ 17.04.1975 - Praha
Místa působení: Znojmo,
Třebíč, Kroměříž, Praha
Životopis:
Otec byl poštovním asistentem. Ze
státního gymnázia v Třebíči, které navštěvoval v letech 1915-1918 přešel na
tamní městskou obchodní školu, kterou ukončil v r. 1920. Absolvent Obchodní
akademii A. Bráfa v Třebíči (1926-1929). Po maturitě pracoval jako úředník v
městské nemocnici ve Znojmě. V r. 1938 odešel na tři měsíce do Třebíče a poté
do Kroměříže, kde byl správcem nemocnice. V r. 1964 odešel do důchodu a o deset
let později se přestěhoval do Prahy.
Dílo:
Samoty (1938), Vysočina (1939),
Žernovy zítřků (1940), Spočinutí (1941), Sněhy (1941), Soumraky prozářené
(1945), Glosy z lahve 1941-1943 (1945), Ztlumený hlas (1948), Meditace v pološeru
a Modrý sešit (rukopis). Během svého pobytu ve Znojmě spolupracoval s
literárním kritikem a překladatelem Bedřichem Václavkem v brněnském Indexu pod
pseudonymem Sid (devět ročníků 1929 - 1937).
Publikoval v novinách a
časopisech: Pásmo (1924-1926), Dělnické listy. Ve Znojmě redigoval: Bič,
Proč a proto. Začal psát i poezii. Překládal z němčiny a ruštiny (V. V.
Rozanov, A. Stifter, M. Picard, Q. Gezelle aj. ). V letech 1939 - 1946 vydával
básnickou bibliofilsky upravenou edici Magnificat. Publikoval v časopisech
Jiskra, Pásmo, Index, Blok, Rovnost, Jitro, Úsvit, Řád, Poezie, Akord,
Vyšehrad, Archa aj. . Spolupracoval s Josefem Florianem, B. Reynkem, J. Čepem.
Literatura:
- KUNC, Jaroslav. Slovník
soudobých českých spisovatelů : Krásné písemnictví v letech 1918-45 ; 2.
díl, N-Ž. 1. vyd. Praha : Orbis, 1946. 562-1016 s.
- Slovník
zakázaných autorů. 1948-1980. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakl.,
1991. 541 s. ISBN 80-04-25417-9.
Tondl,Ladislav
- vysokoškolský profesor
* 28.02.1924 - Znojmo
Místa působení: Praha
Životopis:
Absolvent Filozofické fakulty
Karlovy univerzity Praha (1950). V letech 1950-1953 přednášel logiku na vysoké
škole politických a hospodářských věd v Praze, kde se v roce 1952 habilitoval.
Od roku 1953-1958 pracoval jako docent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v
Praze. Od roku 1959 - 1968 pracoval v
Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV. V roce 1968 byl jmenován řádným profesorem
Karlovy univerzity a současně založil a v letech 1968-1970 řídil Ústav teorie a
metodologie vědy ČSAV. V letech 1970-1989 byl pracovníkem Projektového ústavu
dopravních a inženýrských staveb Praha (oblast automatizace a projektování a
informatiky). Od roku 1990-93 ředitel Ústavu teorie a historie vědy ČSAV. Od
roku 1993 je vedoucím kabinetu pro teorii a historii vědy.
Dílo:
Zabýval se především filozofií a
metodologií vědy a techniky, logickou tématikou a teorií informace. Větší část
svého díla publikoval v zahraničí.
Hlavní spisy: Problémy sémantiky
(1966), Člověk a věda (1969), Scientific Procedures (1974), Problems of
Semantics (1981), Sociální hodnocení techniky (1992), Věda, technika a
společnost (1994), Mezi epistemologií a sémiotikou (1996).
Literatura:
- Kdo je kdo v
České republice 94/95. Praha : Modrý jezdec, 1994. 720 s. ISBN
80-901631-2-2.
- TOMEŠ, Josef. Český
biografický slovník XX. století. 3. díl, Q-Ž. Praha : Paseka ;
spoluvydavatel Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3.
Vocelka,František
- hudební skladatel
* 17.08.1819 - Rouchovany
+ 13.02.1869 - Hostim
Místa působení: Hostim,
Moravský Krumlov, Jaroměřice nad Rokytnou
Životopis:
V letech 1838-1839 byl učitelským
pomocníkem na jaroměřické farní škole, později učil v Moravském Krumlově. Byl
také domácím učitelem ve šlechtické rodině v Polsku. Zde se naučil dobře polštinu a seznámil se s
literaturou. Od roku 1848-1869 vyučoval v hostimské škole.
Dílo:
Skládal chrámové písně,
ofertoria, graduály, kusy taneční - zvláště polky (Cis a trans). Přispíval do
časopisu Květy, překládal z polštiny a psal příležitostné verše.
Literatura:
- Československý
hudební slovník osob a institucí. 2.sv., M-Ž. 1. vyd. Praha : Stát. hudeb.
vydav., 1965. 1080 s.
- PERNICA, Bohuslav. Písemnictví
na západní Moravě : Kulturně-historický nástin. Přerov : Strojil, J. 103 s.
- PERNICA, Bohuslav. Západní
Morava v hudbě : Kulturně-historický nástin. Velké Meziříčí : [s.n.], 1938.
50 s.
Winder,Ludwig - spisovatel
* 07.02.1889 - Šafov
+ 16.06.1946 - Baldock (Velká
Británie)
Místa působení: Plzeň,
Teplice, Olomouc, Praha
Životopis:
Od roku 1895 žil v Holešově, kde
byl jeho otec ředitelem trojtřídní židovské školy. Vystudoval obchodní
akademii, kterou ukončil maturitou v roce 1907. Odchází do Vídně a pracuje jako
novinář v deníku Die Zeit. O rok později už působí ve Slezsku, potom v
Teplicích, Plzni a opět ve Vídni. V letech 1915-1938 pracoval v Praze v redakci
nejstarších německých novin Bohemia. Stává se brzy známým fejetonistou a
divadelním kritikem i oblíbeným kolegou a přítelem, zejména reportéra E. E.
Kische. V deníku Bohemia publikoval více než 3000 prací. V roce 1934 dostal
československou státní cenu za literaturu v kategorii pro spisovatele německého
jazyka, kteří žili a tvořili u nás. V červnu 1939 odjíždí s manželkou a s
mladší dcerou do Polska a odtud do Anglie, kde roku 1946 umírá. Je pohřben v
Londýně.
Dílo:
V raných dílech se zaměřoval
zejména na židovskou problematiku, později psal sociálně kritické romány.
Poezie: Básně (1906),
Údolí tanců (1910).
Próza: Zuřivá rotačka
(1917), Kasai (1920), Židovské varhany (1922), Hugo. Tragédie chlapce (1924,
autobiografické prvky), Dodatečné radosti (1927), Následník trůnu (1938) a
jiné.
V exilu napsal tři romány:
Povinnost (1944), Komorník (1945) a Příběh mého otce (nedokončeno). Díla vyšla
pod pseudonymem G. A. List, aby neohrozil život své nejstarší vězněné dcery v
Polsku.
Literatura:
- Slovník
spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Praha : Odeon,
1987. 844 s.
- TOMEŠ, Josef. Český biografický slovník XX. století. 3. díl. Praha : Paseka,
1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3.
- ZAHRADNÍČEK, Jiří: K 100. výročí narození novináře a spisovatele Ludwiga Windera v
Šafově. Ročenka okresního archivu.
Znojmo 1989. 144 s.
Župa,Bořivoj -
Ing.
* 01.02.1944 - Polička
Místa působení: Moravský
Krumlov, Bystřice nad Pernštejnem, Brno, Dukovany
Životopis:
Po absolvování gymnázia v
Bystřici nad Pernštejnem (1961) začal studovat na VUT Brno - fakulta Elektro
(1961-1966). V letech 1967-1979 pracoval jako výzkumný pracovník v Brně a od
roku 1980-1991 jako vedoucí oddělení JE Dukovany. V roce 1991 vstoupil do
veřejného života a až do roku 1994 byl zástupcem starosty v Moravském Krumlově.
V roce 1994 vstoupil do podnikatelské sféry, založil firmu Ateliér Radost.
Dílo:
Po průpravě v dřevořezbě,
potřebné pro výrobu kopií a replik dílů lidového nábytku a prvků lidové
architektury zaměřil svůj zájem na návrhy a výrobu hraček a to především
soustružením. Později začal navrhovat a vyrábět herní objekty pro dětská
hřiště. První výtvarné aktivity spadají do počátku šedesátých let. Od roku 1990
se této činnosti věnuje profesionálně. V rámci své firmy Atelier Radost.
Realizace: zahrada MŠ v Dolních Dubňanech (1987), interiér společenského
zařízení v Březinách u Poličky (1988), Zahrada MŠ v Lubné (1990), zahrada MŠ
Kociánka v Brně (1993), zahrada sociál. ústavu Březec (1994), zahrada MŠ Hradec
Králové (1994), zahrada ústavu sociál. péče Křižanov (1995), zahrada družiny ZŠ
v Poličce (1995), zahrada MŠ Vyškov (1995), zahrada MŠ Černý Most Praha (1995),
zahrada speciální MŠ Blansko (1996), zahrada MŠ Křižanov (1996), veřejná hřiště
Moravský Krumlov (1997 aj. .
Zastoupení ve sbírkách:
Muzeum a galerie v Poličce Samostatné výstavy: Březiny u Poličky (1984, 1987),
OKS Břeclav (1986), MěK Moravský Krumlov (1986, 1996), Starý zámek Jevišovice
(1988), Trnávka (1988), Mikulov (1988, 1992), Morašice (1989), Svojanov - starý
hrad (1989), Polička - muzeum (1989, 1995), Znojmo (1990), Mikulov (1992). . .
Literatura:
- Nepublikované materiály.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová
Kalendárium
- Zobrazení: 3424