Kalendárium

Bartoš,Antonín - keramik

* 27.10.1933 - Hostětín

Místa působení: Znojmo

Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 2001-2005. Brno, Moravská zemská knihovna 2001.


Bělík,Vratislav - národopisný pracovník

* 20.07.1900 - Rouchovany
+ 17.10.1988 - Mikulov

Místa působení: Znojmo, Brno, Moravský Krumlov, Mohelno, Vladislav, Mikulov, Břeclav

Životopis:
Absolvent brněnské reálky (1918) a učitelského ústavu v Brně (1919). Pedagog v Moravském Krumlově (1919-22), ve Znojmě (1922-38), Mohelně (1938-45) a Vladislavi (1945-60). Zajímal se o národopis Horácka (pověsti, písně, malovaný nábytek, lidová keramika, lidové stavby, výšivky, kroje, kraslice). Spolupracoval s národopisným souborem Vysočan z Jihlavy. Působil také jako pořadatel obyčejových slavností (hody, dožínky), byl odborným poradcem souborů Vysočan a Třebíčan. Podzim života strávil v Mikulově a Vladislavi.

Dílo:
Horácký zpěvník (1954), Horácký lidový vzor, Povídání z Horácka, Horácká chasa, Vzory horáckých výšivek pro nové použití (1979), Vzory na horáckých kraslicích (1981), O lidovém stavitelství na Vysočině (1983), Horácký kroj (1984, připravoval dvacet let). Publikoval v novinách, časopisech a sbornících: Znojemský kalendář, Od Horácka k Podyjí, Národopisné aktuality, Mikulovský zpravodaj, Malovaný kraj, Jiskra aj.

Literatura:
- DV. Venkovského učitele proslavily i kraslice. Moravské noviny Rovnost. Roč. 8, č. 250 (24.10.1998), s. 2, příl.
- CHALUPSKÁ, Marie. Štafeta generací : Vratislav Bělík. Od Horácka k Podyjí. Č. 2 (2001), s. 1, 2.
- Kdy zemřeli...?. Praha 1994.
- Od folkloru k folklorismu. Strážnice, Ústav lidové kultury 1997.
- Vratislav Bělík. Neevidované materiály. Č. 158.
- Znojemsko, 8.8.1990.


Gödel,Karel - malíř

* 06.09.1870 - Brno
+ 20.10.1948 - Vídeň

Místa působení: Podhradí n/Dyjí

Literatura:
- Muzejní listy, 1990, č.l.
- PERNICA, B.. Výtvarné umění západomoravské. Jihlava 1939.


Hájek,Mojmír - sociolog

* 27.10.1913 - Miroslav
+ 26.03.1993 - Brno

Místa působení: Brno

Životopis:
Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (I. A. Bláha).V letech 1937- 1944 středoškolský profesor na gymnáziích v Ivančicích, Hlučíně a v Brně-Husovicích. Po válce krátce působil jako asistent profesora Arnošta Bláhy. Účastnil se výzkumů moravské vesnice, postavení a životního způsobu horníků. Po administrativním zákazu sociologie v roce 1948 působil jako učitel na středních a učňovských školách. V 60. letech se habilitoval ze sociologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1969 - 1978 docent Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Patřil k čelním představitelům naší průmyslové sociologie.

Dílo:
Sociologie horníka (1949), Podíl Brněnské sociologické školy na rozvoji terénního výzkumu u nás (1968) aj..

Literatura:
- TOMEŠ, J.. Český bibliografický slovník XX. století. l.díl. Praha, Paseka 1999.
- Universitas, 1993, č.3.


Hansal,Martin Ludvík - cestovatel

* 17.10.1823 - Dyjákovice
+ 26.01.1885 - Chartúm

Životopis:
Po absolvování škol působil jako učitelský pomocník na různých vyšších školách na Znojemsku a v Dolním Rakousku. Asi v roce 1853 bylo Hansalovi nabídnuto místo učitele v katolické misii v Chartúmu. Nejenže místo přijal, ale hned se začal věnovat studiu italštiny a arabštiny a zároveň se učil tiskařskému řemeslu, aby mohl v Africe tisknout vlastní učebnice. Na konci roku 1853 je již v Chartúmu a stává se sekretářem provikáře Ignáze Knoblechera a učitelem na tamní misijní škole. Dva roky po svém příchodu do Afriky podniká první větší cestu do oblasti kolem Modrého Nilu. A rok poté se vydává jako průvodce provikáře Knoblechera po Bílém Nilu. Roku 1857 si Hansal těžce poranil ruku a musel se vrátit do Vídně, aby se tam podrobil operaci. V roce 1861 se s expedicí Eduarda Vogela vydává opět do Súdánu a stává se osobním sekretářem a tlumočníkem vedoucího expedice Theodora Heulinga. Po ukončení celého podniku se Hansal usazuje v Chartúmu jako obchodník a za krátký čas je pověřen provizorním vedením tamního rakouského konzulátu. Tehdy se rozhodl, že v Súdánu zůstane na trvalo. Žení se s domorodou dívkou, svou bývalou žákyní. A když v roce 1871 mu tento úřad je nabídnut jako definitivní, požaduje, aby byl jmenován honorárním konzulem. Brzy se stává známý a jeho konzulární služby využívá také Německo, Francie, Itálie a jiné země. Hansal umírá tragicky za povstání mahdistů v roce 1885.

Dílo:
Hansalova činnost byla mnohostranná. Vedle vlastního obchodu, konzulárních povinností, výzkumných výprav a práce pedagogické, slouží jeho dopisy a deníkové poznámky ke studiu dějin Súdánu 19. století. K základním pracím, jež Hansal napsal patří: Briefe aus Chartum in Zentralafrika (1856) a články o mahdistickém hnutí v "Österreichisches Monatschrift für den Orient".

Literatura:
- Kdo to byl Martin Ludwik Hansal. Znojemské listy. Roč. 3, č. 28 (26.07.1994), s. 6.
- Martin Ludvík Hansal. Neevidované materiály. Č. 71.
- MČ. Znaimer Persönlichkeit : Martin Ludwig Hansal. Willkommen in Znaim und Umgebung. Roč. 4, č. 1 (1997), s. 10.
- Znojemský zpravodaj, 1984, č.5.


Lněnička,Bohumil - voják

* 07.10.1913 - Jevišovice
+ 1974 - ?

Místa působení: Hluboké Mašůvky, Jevišovice, Hrotovice, Znojmo

Životopis:

Narodil se v rodině pekaře. V Jevišovicích vychodil měšťanskou školu a poté nastoupil do učení ve znojemské potravinářské firmě Neuser. Po vyučení nastoupil vojenskou službu u jezdectva v Olomouci. Po dokončení základní služby zůstal u kavalerie jako četař. Po okupaci roku 1939 byl jeho útvar rozpuštěn, Lněnička se usadil v Hlubokých Mašůvkách. Zde navázal spojení s partyzánskou skupinou Horácko. 14. 9. 1944 byl zatčen, gestapem byl obviněn z distribuce protistátních letáků, poslechu zahraničního rozhlasu a přechovávání nepřátel říše. Uvězněn byl v Brně a poté převezen do koncentračního tábora ve Flossenbürgu. Soud se měl konat v Norimberku, ale díky blížícímu se konci války se proces nekonal. Po válce se vrátil do Znojma, kde koupil pekařský obchod. Postupně prošel řadou obchodů a nakonec se stal vedoucím prodejny Pramen na dnešním Horním náměstí. Zúčastnil se ustavujícího zasedání znojemského Sdružení politických vězňů 10. 3. 1946. Za svou činnost v odboji byl několikrát vyznamenán.

Literatura:
- ALEXA, Václav. Četná vězení partyzánskou spojku Lněničku nezlomila. In: Znojemské noviny. Roč.2, 2003, (25.4.2003), s.6.
- Bohumil Lněnička. Neevidované materiály. Č. 555.
- Partyzán Bohumil Lněnička. Znojemské listy. Roč. 11, č. 10 (23.05.2002), s. 4.


Nevoral,Petr - archivář

* 19.10.1883 - Blížkovice
+ ?

Životopis:
Po studiu na reálném gymnáziu v Moravských Budějovicích, kde se soukromně učil hudbě (housle a trombón), sloužil u vojenské hudby ve Vídni. Byl vojenským účetním, archivářem dvorské knihovny a archivu ministerstva války ve Vídni. Poté byl přeložen do Brna na zemské vojenské velitelství. V letech 1928-1948 pracoval v archivu Čes. rozhlasu v Brně. Zasloužil se o vybudování a udržování hudebního a gramofonového archivu. V rozhlase založil v roce 1930 dechovou lidovou hudbu, kterou řídil až do roku 1950. Od roku 1951 pracoval jako archivář v SOKB.  

Dílo:
Napsal a v rozhlase provedl Svatbu na Moravskobudějovicku se starými zvyky, lidovými říkankami a zpěvy.

Literatura:
- Československý hudební slovník osob a institucí. Praha 1965.


Pečírka,Josef - vydavatel

* 11.10.1818 - Jindice
+ 27.07.1870 - Praha

Místa působení: Znojmo

Životopis:
Absolvent gymnázia a lékařské fakulty v Praze (1848). Pedagog přírodopisu na staroměstském gymnáziu v Praze (1849-1853) a na gymnáziu v Jindřichově Hradci (1853-1856). Od r. 1856 žil v Praze a věnoval se literární činnosti. V r. 1850 zvolen za mimořádného člena Královské české společnosti nauk. Vykonal cestu do Švédska, kde zkoumal české rukopisy. Objevil legendu o sv. Kateřině, kterou svým nákladem vydal.

Dílo:
Vypsání živočichův pro školy (1850 a 1862), Nerostopis pro školy, Grundlinien der reinen Krystallographie, Krystallographische Tafeln, Václav Novák, aneb sedlák jak by měl býti.
Překladatel: Spisy Krištofa Šmída.
Upravovatel a vydavatel:
V letech 1844-1847 vydal u Fourniera ve Znojmě Bibliotéku poučných a zábavných spisů pro mládež i dospělý věk (12 svazků) a hospodářskou knihu Václav Novák, aneb sedlák jak by měl býti.

Literatura:
- KOVAŘÍK, V.. Literární toulky Moravou. Praha 1978.
- Ottův slovník naučný. Praha 1902.
- VOLF, Josef. České knihy z nakladatelství Fournierova ve Znojmě v letech 1844/52. Od Horácka k Podyjí. Roč. 10 (1933), s. 17-19, 53-55.


Růžička,Jan - malíř

* 21.10.1923 - ?
+ ?

Místa působení: Znojmo

Životopis:
V roce 1938 se začal učit pekařem, poté odjel za strýcem na Slovensko, kde se učil řezníkem. V roce 1941 byl totálně nasazen na nucené práce do Německa. Pracoval v Norimberku a později v Horním Slezsku. Při navážení písku na železniční násep mu uklouzla noha, padl na záda mezi koleje a  poranil si páteř. Nemohl vstát a utéci před sedmi vagóny, které se na něho rozjely. Jeden z nich mu přejel obě ruce. Bylo mu devatenáct let. Velké úsilí, pevná vůle, odříkání a někdy i slzy ho nejen postavily na nohy a naučily znovu chodit, ale přivedly ho i k tomu, že se nakonec naučil zvládat bez cizí pomoci téměř všechno. Člen Celosvětového svazu výtvarných umělců, invalidů malujících ústy nebo nohama, který sídlí v Lichtenštejnsku, přestože jako jediný z nich neměl žádné výtvarné školy. Člen Klubu přátel znojemské rotundy. Pracoval na Okresním kulturním středisku. Dělal nejen průvodce, ale zúčastnil se i průzkumových prací ve znojemském podzemí. Pomáhal založit rozhlasové studio a studio amatérského filmu. Podílel se na vysílání okresního rozhlasu po drátě.

Dílo:
Od roku 1972 se začal věnovat malování (maloval ústy). Nejprve obyčejnou tužkou, později akvarelem a temperou, nakonec přešel na olej. Oblíbené náměty - Znojemsko a Vysočina. Byl naprostý samouk.

Literatura:
- FIL. Jan Růžička - muž, který maloval ústy. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 42 (18.10.2004), s. 5.
- Jan Růžička. Neevidované materiály. Č. 144.
- Znojemské listy, 16.10.1997.
 

Šípek,Zdeněk - PhDr., CSc.

* 25.10.1928 - Spišská Nová Ves

Místa působení: Skalice, Praha
 
Životopis:
Vyučil se truhlářem. Absolvent gymnázia ve Znojmě (1945-1949). Zde na něj měl vliv profesor Jakub Trnka, který jej získal pro studium historie. Absolvent Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor učitelství se specializací dějepis, zeměpis a občanská nauka. V r. 1963 získal hodnost kandidáta historických věd a v r. 1965 titul doktora filozofie. Profesor na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1952). V r. 1975 byl propuštěn pro rozšiřování dopisu V. Havla, zaslaného G. Husákovi, tehdejšímu prezidentovi. V letech 1975-1978 pracoval jako figurant, účetní, závozník a od r. 1989 jako vychovatel v nápravném ústavu. V současné době docent českých dějin na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Člen rady Pedagogického muzea J. A. Komenského.

Dílo:
Spory ČSR s Rakouskem o vedení státních hranic (1968); Ke vzniku ČSR (1969); Čeští učitelé dějepisu národních škol (1974) aj.
Regionální publikace:
Morošice (1983); Višňové (1985); Dějiny Skalice u Znojma (1990); Dějiny Horních Dunajovic (1994). Publikoval přes sto článků ve sbornících, časopisech a denním tisku. Některé články uveřejněné ve vlastivědném sborníku Jižní Morava - Perleťářství ve Skalici (1969), Pomístní jména ve Skalici (1983). V letech 1978-1981 publikoval v regionálních listech Znojemsko řadu historických článků o Znojemsku.

Literatura:
- Kdo je kdo v České republice 94/95. Praha 1994.
- MÁLA, Lubomír. Životní jubileum regionálního historika. Znojemsko. Roč. 13, č. 42 (21.10.2003), s. 2.
- MOUČKOVÁ, Miroslava. Zdeněk Šípek - kronikář obcí Hostěradice a Skalice v okrese Znojmo. Jižní Morava. Roč. 34, č. 37 (1998), s. 322-323.
- Ročenka Okresního archivu. Znojmo 1988.
- ŠÍPEK, Zdeněk. Pohledy do nových dějin Skalice : úryvky ze Vzpomínek a pamětí dr. Zdeňka Šípka z let 1938-1945. Sborník Státního okresního archivu. (2005), s. 115-123. ISBN 80-86931-06-4.


Šmídek,Karel - kněz

* 17.05.1818 - Bystřice nad Pernštejnem
+ 02.10.1878 - Brno

Místa působení: Znojmo, Jihlava, Brno

Životopis:
Absolvent gymnázia a semináře v Brně. V r. 1844 vysvěcen na kněze. Pedagog na gymnáziu v Jihlavě, ve Znojmě a v Brně. Na brněnském gymnáziu patřil vedle Matěje Procházky k těm profesorům, kteří nejvíce ovlivnili studenta T. G. Masaryka. Do literatury vstoupil v roce 1839.

Dílo:
Věda, národnost, církev (1847).
Publikoval v časopisech a novinách: Čas, Osvěta, Beseda, Květy.
Publikované práce:
Literární ruch na Moravě v nejnovější době (1870), Jan Erazim Vocel co básník (1875), Nynější stav jednoty bratrské (1873), Eliška Přemyslovna (1878), O purpuru v očích (1878) a jiné. Za pobytu ve Znojmě napsal německé pojednání o řecké filozofii v programu gymnázia znojemského. Ve svých pracích se mimo jiné věnuje biografiím a literárně kritickému ocenění významných moravských autorů první poloviny 19. století. Získal cenný materiál k životům předních kulturních českých představitelů, s nimiž se se všemi znal nebo měl dobré informace z literárního brněnského prostředí.

Literatura:
- HÝSEK, M.. Literární Morava v letech 1849-1885. Praha 1911.
- Jižní Morava 1974 II. Vlastivědný sborník. Brno 1974.
- Kalendárium osobností Moravy pro období 2001-2005. Brno, Moravská zemská knihovna 2001.
- Karel Šmídek. Neevidované materiály. Č. 330.
- Ottův slovník naučný. Praha 1905.
- SKUTIL, Jan. Karel Šmídek a počátky české literární historie na Moravě. Jižní Morava. Č. 2 (1974), s. 134-143.


Willenberger,Jan - tiskař

* 23.06.1571 - Třebenice (Slezsko)
+ 28.10.1613 - Praha

Místa působení: Znojmo, Přerov, Praha

Životopis:
Dětství prožil v Přerově. Tiskařskému řemeslu se vyučil v olomoucké tiskárně Bedřicha Milichthalera. V letech 1595-1599 pracoval v klášterní knihtiskárně v Louce u Znojma. Odtud odešel do Prahy, kde žil a pracoval několik let. V souvislosti se svoji prací, obzvláště v letech 1610-1612 hodně cestoval nejspíš proto, aby na zakázku vytvořil veduty dalších měst. Zemřel ve 42 letech údajně vlivem neuspořádaného života a nadměrného pití. Jiné prameny uvádí, že zemřel v Praze při morové epidemii.

Dílo:
Zdatný kreslíř a rytec. Autor veduty královského města Znojma, na které zachytil z pohledu od řeky Dyje nejen město Znojmo, ale i Loucký klášter a Hradiště sv. Hypolita. Vyzdobil knihu Bartoloměje Paprockého z Hlahol a Dobré vůle Zrcadlo slavného Markrabství Moravského. Tisky z tiskárny v Louce se nacházejí ve sbírce Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Literatura:
- ČERNÁ, Anna. O jednom nejstarším obraze královského města Znojma. Znojemské noviny. -- Roč. 2, č. 5 (31.01.2003), s. 6.
- Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1993. Znojmo, 1995.


Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová