Kalendárium

Dubravius,Jan - biskup

* 1486 - Plzeň
+ 09.09.1553 - Kroměříž

Místa působení: Olbramkostel, Plzeň, Olomouc, Kroměříž, Brno

Životopis:
Pocházel ze zámožné katolické rodiny. Jeho otec se jmenoval Skála. Absolvoval plzeňskou partikulární školu vyššího typu a po univerzitních studiích v Itálii dosáhl doktorátu církevního a světského práva. Kolem roku 1509 se vrátil do vlasti. Působil v okruhu humanistů kolem olomouckého biskupa S. Thurza, vedl jeho kancelář, později byl jeho sekretářem. Mezi 1510-1512 byl zvolen kanovníkem olomoucké kapituly, 1513 jejím arcijáhnem. Stal se proboštem kroměřížským a olbramkosteleckým, později kanovníkem brněnským (do roku 1541) a snad i olomouckým děkanem. Po Thurzově smrti byl 1541 zvolen olomouckým biskupem a přesídlil na kroměřížský zámek. Církevní povinnosti za něho vykonávali jeho zástupci, sám se věnoval víc diplomacii a literatuře, po 1547 také hospodářským záležitostem svých statků. Zemřel náhle raněn mrtvicí na zámku v Kroměříži.

Dílo:
Byl pokračovatelem humanistických snah Thurzových a stal se významným představitelem latinského humanismu v našich zemích. Uplatnil se hlavně v básnictví a v historiografii. Latinsky volně přebásnil Novou radu Smila Flašky v díle THERIOBULIA (1520). Theriobulia staví na obdiv autorovu učenost, obsahuje množství mytologických reminiscensí, obrazů z řecké a z římské historie i příklady ze soudobého života. Nejznámějším, několikrát reedikovaným dílem se staly jeho latinsky psané DĚJINY KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO (1552). Ve 33 oddílech podávají obšírný výklad o české historii od nejstarších dob po autorovu současnost. Uplatnil se také jako editor. Vydal s obsáhlými komentáři encyklopedické dílo klasického autora Martiana Capelly De nuptiis Mercurii et Philologiae . . . (1516). V předmluvě a dedikaci díla formuluje své pojetí literatury, zejména alegorie. Hospodářské znalosti prokazuje jeho latinské pojednání o rybnících DE PISCINIS (1547), později znovu vydané a přeložené do několika jazyků. Své díla psal a vydával pod pseudonymy - J. Skála z Doubravky, Doubrava, Dubravius, Skála, Jan Doubravský ze Skály, Doubravky a z Hradiště.

Literatura:
- HLOBIL, I.. Humanismus a raná renesance na Moravě. Praha 1992.
- Jan Dubravius. Neevidované materiály. Č. 18.
- Lexikon české literatury. Praha 1985.
- Ottův slovník naučný. Praha 1906.
- SKUTIL, Jan. Jan Dubravius : biskup, státník, ekonom a literát. Kroměříž : Muzeum Kroměřížska, 1992. 64 s.


Franz,Karel - lékař

* 24.09.1828 - Pavlice
+ 10.11.1906 - Rosice u Brna

Literatura:
- Znojemský kalendář 93. Znojmo, 1992.


Charlemont,Theodor - sochař

* 01.01.1859 - Znojmo
+ 13.09.1938 - Vídeň

Životopis:
Absolvent vídeňské Akademie (prof. K. Zumbusch a E. Hellmer). Pracoval ve Vídni na sochách a památnících pro Rakousko-Uhersko.  

Dílo:
Výstavy:
První výstava Sdružení výtvarných umělců moravských (Hodonín).

Literatura:
- Rodina Charlemontů. Neevidované materiály. Č. 566.
- TOMAN, P.. Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha 1936.

  
Chlup,Otmar - voják

* 17.09.1910 - Brno
+ 22.09.1938 - Hnanice

Místa působení: Znojmo, Jihlava

Životopis:
Absolvent obchodní akademie v Brně a Vojenské školy v Hranicích. V r. 1935 byl jako poručík přidělen k 24. pěšímu pluku ve Znojmě. O rok později vstoupil do Sokola Znojmo. Stal se oblíbeným cvičitelem dorostenců a svoji činnost ve znojemském Sokole naplňoval i svými vynikajícími výkony v mistrovském mužstvu české házené Sokola Znojmo. Na jeho počest se konají turnaje házené Memoriál Otmara Chlupa. V časných ranních hodinách dne 22. září 1938 přepadla četa ordnerů celnici v Hnanicích. Bylo to ještě v době před mobilizací a podobné objekty nebyly chráněny vojskem. Obranu celnice zajišťovali pouze příslušníci finanční stráže a Stráže obrany státu (SOS). Na pomoc jim přišlo družstvo vojáků 24. pěšího pluku ze Znojma. Velel jim poručík O. Chlup. Při protiútoku, kterým měli být ordneři vytlačeni zpět za hranice, byl kolem páté hodiny ranní smrtelně zasažen střelou do hlavy. V r. 1945 povýšen na kapitána in memoriam. Od r. 1990 nese náměstí u evangelického kostela název náměstí kpt. Otmara Chlupa.

Literatura:
- CÍLEK, Roman. Vítězové bez vavřínů. 1. vyd. Praha : Olympia, 1975. 158 s.
- EIS. Otmar Chlup. Znojemsko. Roč. 8, č. 40 (06.10.1998), s. 3.
- INDRA, Jan. Otmar Chlup : kapitán in memoriam. Nacistická okupace Znojemska : k událostem v letech 1938-1939. S. 7-9.
- Lidová demokracie, 1993, č.224.


Kodlová-Sašinová,Blažena - spisovatelka

* 08.11.1890 - Želetice
+ 21.09.1953 - Mladá Boleslav

Místa působení: Praha, Mladá Boleslav

Životopis:
Blažena Kodlová, rozená Sašinová, se narodila v Želeticích u Znojma v domě č. 4. V knize narození obce Želetice je zapsána jako Beatrix Blažena Aňa Bedřiška Sašinová. Otcem byl oficiál Antonín Sašin, c. k. kontrolor daně cukerní v Želeticích a matkou Barbora Prokešová, dcera měšťana a mistra hodinářského. Dětství prožívala v Želeticích, kde byl její otec zaměstnán v cukrovaru. Blažena Sašinová vystudovala Obchodní akademii v Praze, 29. září 1916 se provdala za lesmistra Milana Kodla a s ním postupně pobývala v hájovnách ve Střelči, Kopidlně na Jičínsku, v Českém ráji. Za druhé světové války bydlela ve Starých Hradech u Libáně na Jičínsku, odkud se přestěhovala do Mladé Boleslavi, kde umírá.

Literatura:
- PAVLÍK, Josef. Zapomínaná spisovatelka Blažena Kodlová-Sašinová (1890-1953).
- PAVLÍK, Josef.  Blažena Kodlová : 1890-1953. Bystřice nad Pernštejnemn : Josef Pavlík, 2003. 32 s.
- Vlastivědný věstník moravský. Č. 4 (2005), s. 413.


Kosmák,Václav - teolog

* 05.09.1843 - Martínkov
+ 15.03.1898 - Prosiměřice

Místa působení: Hostim, Biskupice, Řeznovice, Moutnice, Tvarožná, Prosiměřice

Životopis:
Vystudoval německé gymnáziu v Jihlavě a bohosloví v Brně. Po vysvěcení v roce 1866 působil v řadě jihomoravských obcí (Moravské Budějovice, Hostim, Biskupice, Tvarožná, Prosiměřice). V roce 1894 byl jmenován znojemským děkanem. Působil jako kněz.

Dílo:
Několik obrázků z Kukátka (1883), Eugenie (1885), O pouti (1887), Ztracená (1891), Lidský zvěřinec (1892), Otrávená růže (1897). Přispíval do časopisů Obzor, Moravská orlice, Beseda, Náš domov, Opavský týdeník, Neuer freier Wau-Wau, Brünner Beobachter. V roce 1871 začal psát své povídky a črty z venkovského života do brněnského časopisu Hlas do rubriky Kukátko.

Literatura:
- 700 let Tvarožné u Brna. Tvarožná 1988.
- HLADÍK, Jaroslav. Páter Václav Kosmák. Znojemské listy. Roč. 6, č. 10 (15.03.1997), s. 4.
- CHMEL, Z.. Galerie brněnských osobností 2. Brno, Ante 1999.
- KALANDROVÁ, Jitka. Homér moravského lidu Václav Kosmák. Znojemsko. Roč. 8, č. 11 (17.03.1998), s. 4.
- Lidová čítanka moravská. Praha 1901.
- Od Horácka k Podyjí. 2001, č.1.
- Od Horácka k Podyjí. Vlastivědný sborník západní Moravy. Znojmo 1926.
- ODRAZIL, Pavel. Písmák a vypravěč Václav Kosmák. Moravské noviny Rovnost. Roč. 6, č. 75 (28.03.1996), s. 7.
- POLÁKOVÁ, Květoslava, POLÁK, Jaromír. Páter Václav Kosmák. 780 let Prosiměřic. Břeclav : Petr Brázda, 2006. S. 127-128.
- Slovník českých spisovatelů. Praha 1964.
- Václav Kosmák. Neevidované materiály. Č. 443.
- Vlastivědný věstník moravský, roč. 23, sešit 3. Brno, Musejní spolek 1971.


Koukal,František - scénárista

* 28.09.1913 - Vídeň
+ 05.03.1988 - Znojmo

Životopis:
Absolvent Obchodní akademie v Třebíči. S několika profesory této školy procestoval část Afriky. V r. 1938 se podílel na výstavbě opevnění podél řeky Dyje. Po Mnichovu odešel do Prahy. Účastník Pražského povstání v r. 1945. Do Znojma se vrátil v r. 196O a stal se ředitelem Sklářských strojíren v Příměticích. Později pracoval jako referent pro obalovou techniku v Keramických závodech ve Znojmě. Zde založil lidově umělecký soubor Znojemčan. S tímto souborem se zúčastnil několikrát nahrávek v Čs. rozhlase. Od r. 1967 byl ředitelem podniku Znojemské historické vinobraní (ZHV). V r. 1973 podnik zaniká a s ním i velkolepé kulturně-historické slavnosti ZHV. V roce 1973 odešel do důchodu, ale do r. 1976, kdy probíhaly na znojemském hradě Hodokvasy, byl jejich hlavní organizátorem. V březnu r. 1997 byl jmenován čestným občanem města Znojma in memoriam.

Dílo:
Odborná literatura:
Tavený čedič a jeho praktické využití.
Scénáře:
Znojemské historické vinobraní (1966-1973), Královské hodokvasy s českým králem Přemyslem Otakarem II. s rytířskou obsluhou na koních, Znojemské hodokvasy s Hynkem Suchým Čertem aj..
Hudebně satirická pásma:
Dobře je mi na Znojemi (umělecký soubor Znojemčan, premiéra 1964) a Pod znojemským sluncem.

Literatura:
- František Koukal. Neevidované materiály. Č. 449.
- MEM. Koukal čestným občanem. Znojemsko. Roč. 7, č. 14 (08.04.1997), s. 1.
- MOŠTĚK, Martin. Koukal: Chci připomenout kořeny a historii vinobraní. Rovnost-Znojemský deník. Roč. 18, č. 213 (12.09.2007), s. 3. ISSN 1802-0933.
- STŘECHA, František. Ferry Koukal a znojemské vinobraní I.. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 40 (06.10.2003), s. 5.
- ŠEK. Vzpomínka na F. Koukala. Znojemská Rovnost. Roč. 4, č. 165 (10.09.1994), s. 1.


Kudláček,Jan - akademický malíř

* 03.09.1928 - Dolní Dubňany

Místa působení: Praha
 
Životopis:
Ve dvanácti letech se s rodiči odstěhoval do Prahy, kde navštěvoval v letech 1944-1945 soukromou školu Emanuela Frinty a v 1945-1949 Státní grafickou školu. Po ročním studiu dějin umění a estetiky na ÚK v Praze se stal žákem Akademie výtvarných umění v Praze, kterou opouští po absolutoriu. Je členem Unie výtvarných umělců. Zájmy: hudba, poezie, knihy, lidové umění, jihočeská lidová architektura a sběr lidových pověstí o vodnících.

Dílo:
Zúčastnil se desítek kolektivních výstav doma i v zahraničí např. Praha, Plzeň, Brno, Paříž, Tokio, Boloňa, Vídeň, Milán. Obdržel řadu cen za svá ilustrační díla. Za ilustrace ke knize Dešťová víla (T. Storm) získal cenu Premio grafico Fiera di Bologna r. 1972, cenu Grand Prix des treize kniha Holčička a déšť (M. Lukešová) v Paříži v roce 1976, v témže roce za stejnou knihu cena Premio europea Padov a ještě Stříbrný orel za nejkrásnější knihu roku 1979 v Nice, v roce 1984 získal cenu NG Praha za výtvarné návrhy k animovanému filmu. Za svou ilustrační tvorbu byl zapsán na čestnou listinu Ceny H. CH. Andersena roku 1978.

Výběr z ilustračního díla:
Josef V. Sládek - Planá růže vonný květ (1975), Václav Čtvrtek - Nezbedné pověsti (1977), Milena Lukešová-Jan Kudláček - Bílá zima (1977), Bohumil Říha - Svatba v rybníce (1980), Jana Štroblová - Tajemství polí (1980), Bohumil Říha-Milena Lukešová - Velká obrázková knížka o zvířatech (1981), František Nechvátal - Na vrcholu vln (1985).

Literatura:
- HOLEŠOVSKÝ, F.. Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež. Praha 1989.
- Jan Kudláček - ilustrace. Moravský Krumlov : Městské kulturní středisko, 1985. [8] s.
- Jan Kudláček. Neevidované materiály. Č. 97.
- Kdo je kdo v České republice 94/95. Praha 1994.


Nekvasilová,Zdena - pedagog

* 18.09.1923 - Zálesná Zhoř

Místa působení: Znojmo

Životopis:
Absolventka varhanního oddělení Státní konzervatoře v Brně, kde studovala varhany u prof. J. Černovského, kompozici u V. Kaprála, dirigování u B. Lišky, sborový zpěv u prof. K. Hradila. V r. 1948 nastoupila v Městské hudební škole ve Znojmě jako učitelka hry na varhany a vedoucí kurzů pro kapelníky. Po zrušení varhanního oddělení (1953) přechází na oddělení klavírní a hudební nauky. Sbormistr Dětského pěveckého sboru LŠU ve Znojmě (1963-1973). Dětský pěvecký sbor měl sedmdesát členů a jeho činnost byla velmi rozsáhlá. Uváděla koncerty Jihomoravského kvarteta a všechny koncerty, které pořádala LŠU (1970-1986).

Literatura:
- Osobnosti Znojemska. Hudebníci. Znojmo 1989.
- Varhany se vrátily do chrámů až po listopadu. Znojemsko. Roč. 4, č. 17 (27.04.1994), s. 1, 5.


Pavlíček,Rudolf - pedagog

* 15.09.1873 - Hořice
+ ?

Místa působení: Znojmo

Literatura:
- Od Horácka k Podyjí. Znojmo 1938.
- PERNICA, B.. Písemnictví na západní Moravě. Přerov b.r..


Weigert,Leo - sochař

* 20.09.1913 - Znojmo

Životopis:
Znojemský rodák, absolvent pražské AVU u profesora Španiela. 

Dílo:
Ve sbírce Jihomoravského muzea je dochována busta Antona Vrbky.

Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 2001-2005. Brno, Moravská zemská knihovna 2001.


Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová