Auer,Josef - archivář
* 23.05.1888 -
Přímětice
+ 02.08.1961 - Znojmo
Místa působení: Znojmo, Brno, Praha
Životopis:
Absolvent německého c. k. gymnázia ve Znojmě (1900-1908). Po
vykonání první kancelářské zkoušky nastoupil jako pomocná kancelářská síla k c.
k. Krajskému a okresnímu soudu ve Znojmě (1909). V říjnu roku 1912 dobrovolně
práci u soudu ukončil. Dne 3. 6. 1914 byl přijat na c. k. univerzitu ve Vídni.
Studia mu však přerušily události 1. světové války. Počátkem května 1915
nastoupil válečnou službu, kterou vykonával až do ledna 1919, kdy byl vládním
komisařem vyreklamován do služeb města Znojma (dle svědectví JUDr. V. Veleby,
zástupce vládního komisaře města, byl J. Auer vůbec prvním českým úředníkem,
který byl do služeb města povolán). V letech 1962-1939 pracoval jako městský
archivář. Poté byl přeložen do Brna a nakonec do Prahy, kde pracoval na úseku
určování domovského práva a od září r. 1940 v překladatelském oddělení. Od roku
1943-1945 byl administrativním ředitelem popisního referátu v Praze. V roce
1945 se vrátil do Znojma a byl jmenován ředitelem městského archivu
(1945-1952). Z pověření Okresního národního výboru ve Znojmě vykonával služby a
úkony archivářské ve všech obcích znojemského okresu. Zejména zachraňoval staré
písemnosti v Jevišovicích, v Šatově a Moravském Krumlově. Znojemský archiv se
stal pod jeho vedením vlastně okresním archivem v pravém slova smyslu, čímž
předběhl dobu, neboť okresní archivy se objevily na scéně archivnictví až o
mnoho let později. Absolvent německého c. k. gymnázia ve Znojmě (1900-1908). Po
vykonání první kancelářské zkoušky, nastoupil jako pomocná
kancelářská síla k c. k. Krajskému a okresnímu soudu ve Znojmě (1909). V říjnu
r. 1912 dobrovolně práci u soudu ukončil. Dne 3. 6. 1914 byl přijat na c. k.
univerzitu ve Vídni. Studia mu však přerušily události 1. světové války.
Počátkem května 1915 nastupuje válečnou službu a koná ji až do ledna r. 1919,
kdy byl vládním komisařem vyreklamován do služeb města Znojma. (dle svědectví
JUDr. V. Veleby, zástupce vládního komisaře města, byl J. Auer vůbec prvním
českým úředníkem, který byl do služeb města Znojma povolán). V letech 1926-1939
městský archivář ve Znojmě. Poté byl přeložen do Brna a nakonec do Prahy, kde
pracoval na úseku určování domovského práva a od září r. 1940 v překladatelském
oddělení. Administrativní ředitel popisního referátu v Praze (1943-1945). V r.
1945 se vrátil do Znojma a byl jmenován ředitelem městského archivu
(1945-1952). Z pověření Okresního národního výboru ve Znojmě vykonával služby a
úkony archivářské ve všech obcích znojemského okresu. Zejména zachraňoval staré
písemnosti v Jevišovicích, v Šatově aj. . Znojemský archiv se tak pod jeho
vedením stal vlastně okresním archivem v pravém slova smyslu, čímž předběhl
dobu, neboť okresní archivy se objevily na scéně archivnictví až o mnoho let
později.
Dílo:
Knihy archivu města Znojma až do roku 1850 (1930, první
publikace Městského archivu ve Znojmě a jedna z prvních publikací tohoto typu u
nás).
Rukopisy:
Znojemské vinice a víno od pradávna až do
roku 1850, Hospodářské poměry na Horním a Dolním statku města Znojma od
třicetileté války až do roku 1848. Tyto práce dokončil v r. 1947.
Publikoval v časopisech, novinách a ve sbornících: Od
Horácka k Podyjí, Dělnické listy, Moravský jih, Znaimer Wochenblatt, Proč a
proto, Znojemský venkov, Stráž na Dyji aj.
Literatura:
- Biografický
slovník archivářů českých zemí. Praha, Libri 2000.
- FIL. První český úředník ve službách města. Znojemský týden : Noviny pro znojemský
region. Roč. 5, č. 21 (23.05.2005), s. 4.
- Ročenka Okresního
archivu ve Znojmě. Znojmo 1991.
Ditmar,Rudolf - Dr.
* 03.05.1818 -
Prenzlau bei Stettin (Polsko)
+ 22.03.1895 - Vídeň
Místa působení: Znojmo
Životopis:
V roce 1878 Dr. Rudolf Ditmar založil Keramickou továrnu R.
Ditmara. O dva roky později zahájil (1880) podnik provoz. Laciné strojní výrobě
nestačila konkurovat většina keramických živností ve Znojmě a okolí a proto
postupně některé zanikly nebo se sloučily s novou továrnou, např. firma Franz
Keller, Franz Steidel, která od roku 1852 produkovala užitkovou keramiku v
dílně ve Znojmě-Leskách. V počátcích výroby byla produkce zaměřena na výrobu
nádobí a selskou majoliku, po roce 1884 na keramiku užitkovou a zdravotní. Po
smrti zakladatele Dr. R. Ditmara v roce 1895 se majiteli továrny stali bratři
Richard a Oskar Lichtensternovi. Název firmy s důvodů obchodních byl zachován.
Nový výrobní program nalezl odbytiště v celé Evropě. Byl zaměřen zejména na
užitkovou a zdravotní keramiku. V té době měla firma přes 600 spolupracovníků.
Svoje pobočky měla v Bombaji, Hamburku, Miláně, Curychu, ve Vídni i v Praze. Po
roce 1920 se firma sloučila se společností "Bratři Urbachové" z
Teplic a v roce 1924 byla vytvořena společnost Ditmar-Urbach. Po období okupace
nesl závod název "Ostmark-Keramik A. G. ". V roce 1945 byla továrna
znárodněna a stala se jedním z nejmodernějších podniků na okrese Znojmo. V
současné době nese název Keramické závody a. s. Znojmo.
Literatura:
- PÁTÝ, P.. Keramické
řemeslo na Znojemsku. Znojmo : Jihomoravské muzeum, 1983.
- ROUPEC, Jiří. Ditmar chválený i odmítaný. Znojemsko. Roč. 15, č. 41 (11.10.2005),
s. 9.
- Rudolf Ditmar. Neevidované
materiály. Č. 510.
Gutwein,Jan Jiří - malíř
* ?
+ 29.05.1718 - Brno
Místa působení: Moravský Krumlov
Literatura:
- Osobnosti Znojemska.
Malíři. Znojmo 1991.
- Moravskokrumlovské noviny, č. 4/1998.
Kalousek,František - PhDr
* 20.12.1901 -
Bučovice
+ 05.05.1988 - Brno
Místa působení: Znojmo, Těšetice, Slavkov
Životopis:
Působil jako pedagog na Bučovicku. V roce 1937 absolvoval
PedF MU Brno, od roku 1945 docent. Od roku 1948 působil jako profesor PedF MU Brno
a od roku 1954 byl profesorem a v letech 1958-1970 vedoucím katedry prehistorie
na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V počátcích své
archeologické práce se zaměřil na tématiku eneolitu, vypracoval třídění šňůrové
keramiky na Moravě. Později se soustředil na problematiku slovanskou, zejména
velkomoravskou. Vedl řadu systematických výzkumů (Marefy, Šardičky, Vícemilice,
Těšetice-Vinohrady, Znojmo-Hradiště, Pohansko u Břeclavi).
Dílo:
Publikoval v Časopise Moravského muzea a Věda a život.
Napsal Pověsti, paměti a příhody z Bučovska, Slavkovska a Vyškovska.
Odborné práce:
K otázce původu kultury se šňůrovou
keramikou (1947), Velkomoravské hradiště ve Znojmě-Hradišti (1955),
Břeclav-Pohansko I, velkomoravské pohřebiště u kostela (1971).
Literatura:
- Archeologické rozhledy, roč. 41, č.3, 1989.
- TOMEŠ, J. Velký
biografický slovník XX. století. 2. díl. Praha, Paseka 1999.
Kranz,Josef - architekt
* 28.02.1901 - Brno
+ 30.05.1968 - Znojmo
Místa působení: Znojmo, Brno
Životopis:
Absolvent české vysoké školy technické v Brně (1919-1926),
stavební inženýrství, architektura a pozemní stavebnictví). Praktikant u J.
Krohy (1926) a u B. Fuchse (1928-1929). Zaměstnanec Ředitelství pošt a
telegrafů v Brně, brněnského Stavoprojektu a Spojprojektu (do 1968). Člen Skupiny
výtvarných umělců v Brně.
Dílo:
Kino Avia (dnes Slovan) Brno, poštovní úřad Rájec nad
Svitavou, blok telekomunikačních budov, Purkyňova ulice, Brno aj.. Samostatné
výstavy: Brno (1966, 1976), Olomouc, Praha (1979). Tvorba zaměřena na
problematiku účelného půdorysového rozvrhu poštovních úřadů a telekomunikačních
zařízení z hlediska jejich provozu. Věnoval se také kresbě a akvarelu,
zachycoval postřehy z cest, architektonické motivy, lesní zákoutí i
nefigurativní kompozice.
Literatura:
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1995.
Peřinka,Jaroslav - Mgr.
* 21.05.1948 - Znojmo
Místa působení: Božice
Životopis:
Absolvent Střední všeobecné vzdělávací školy ve Znojmě
(1963-1966) a Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně
(1966-1971). Od roku 1972 pedagog na Základní škole v Božicích (tělocvik,
zeměpis). Sportovní činnost: mistr ČR v triatlonu, kategorie Masters (1993),
účastník mistrovství Evropy 1993 - 27. místo. Člen výkonného výboru OV ČSTV
Znojmo (od 1992) a předseda TJ Sokol Božice (od 1987). Rozhodčí ledního hokeje,
volejbalu a atletiky.
Literatura:
- STLBA. Bratři Jiří a Jaroslav Peřinkovi mají společnou
lásku ke sportu. Znojemsko. Roč. 8,
č. 23 (09.06.1998), s. 11.
Sattler,Filip - sochař
* 1695 - Wenns
+ 25.05.1738 -
Olomouc
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Syn sochaře K. Sattlera. V r. 1721 odešel ze Znojma do
Olomouce. Byl přijat do olomouckého sochařského cechu jako mistr a od r. 1723
se stal tamním měšťanem.
Dílo:
Štukové plastiky:
kaple Božího těla u olomouckých
jezuitů 1728).
Kamenné skulptury:
kašny v Olomouci - Merkur (1727) a
Jupiter (1725).
Světské figury:
farní kostel v Uherském Brodě, kostel
sv. Martina v Modřicích.
Oltářní výzdoba:
oltář sv. Pavlíny v kostele sv.
Mořice v Olomouci.
Literatura:
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1995.
Spilka,Antonín - MUDr.
* 16.01.1876 - Lukov
+ 24.05.1948 - Znojmo
Místa působení: Praha
Životopis:
V letech 1907-1919 byl asistentem Patologickoanatomického
ústavu české univerzity v Praze, kde se habilitoval. Od roku 1919 působil jako
řádný profesor na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Je
považován za zakladatele patologické anatomie na Slovensku. V letech 1919-1927
byl prvním přednostou Patologickoanatomického ústavu Lékařské fakulty
Univerzity Komenského. Od roku 1927 - 1938 přednosta Ústavu pro lékařskou
filozofii, historii a hodegetiku LF Univerzity Komenského v Bratislavě.
Dílo:
Několika kapitolami přispěl do Hlavovy Pathologické anatomie
(1922, 1923).
Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 1996 - 2000.
Brno 1995.
- Katalog. Znojmo, s.n. 1927.
- TOMEŠ, J.. Český biografický slovník XX. století. 3.
díl. Praha, Paseka 1999.
Stránecká,Františka -
spisovatelka
* 09.03.1839 - Velké
Meziříčí
+ 28.05.1888 - Brno
Místa působení: Brno
Životopis:
Narodila se ve Velkém Meziříčí, kde její otec byl purkrabím.
Františka se učila českému, německému a latinskému jazyku a soukromě
vystudovala nižší třídy německého jihlavského gymnázia. V šestnácti letech se
provdala za soudního adjunkta Ignáta Kerschnera. Pět let žili v Beregházu v
Uhrách a od r. 1860 v Uherském Hradišti. Od r. 1874 působil její manžel jako
soudní rada v Brně, kam se s rodinou přestěhovala. V roce 1885 založila
národopisný odbor Vesny, se kterým spolupracoval i Leoš Janáček. Byla nazývána
moravskou Boženou Němcovou nebo moravským Turgeněvem. Její literární tvorba
trvala jen dvacet let, předčasně zemřela ve věku 49 let na tyfus.
Dílo:
"Pohádky z Moravy" z roku 1868; po přestěhování do
Brna posílala první příspěvky do
Koledy, a to cestopisné črty z Uher, pohádky i povídky. Spolupracovala s
časopisy Květy, Obzor, Orel. Kromě pohádek napsala Stránecká 82 povídek, mnoho
z nich bylo přeloženo do francouzštiny. Také překládala a psala recenze.
Literatura:
- Františka Stránecká. Neevidované materiály. Č. 163.
Sušil,František - sběratel
lidových písní
* 14.06.1804 - Nový
Rousínov
+ 31.05.1868 -
Bystřice pod Hostýnem
Místa působení: Olbramovice, Kroměříž, Brno
Životopis:
Po ukončení gymnaziálních studií v Kroměříži pokračoval v
dalším vzdělání na bohosloveckém ústavu v Brně, kde byl v roce 1827 vysvěcen na
kněze. V letech 1827-1836 působil jako duchovní v Olbramovicích u Moravského
Krumlova, pak krátce v Komárově u Brna, aby roku 1837 natrvalo zakotvil jako
profesor bohoslovenského ústavu v Brně. Po celý svůj život patřil k horlivým
organizátorům katolického hnutí na Moravě, které díky němu získalo také vlastní
spolek, vydavatelství knih a časopis. Dokázal si nalézt i řadu spolupracovníků,
které nadchl pro krásu lidové písně. Díky němu se o ni začal zajímat hudební
skladatel Pavel Křížkovský, kterého ze Sušilovy sběratelské činnosti zaujaly
zejména krásné lidové balady. Příkladem je jeho nejslavnější sbor Utonulá. Pro
sběr a vydávání moravských lidových pohádek a pověstí získal Beneše Metoda
Kuldu a brněnského knihkupce Matěje Mikšíčka. Jeho plodný život zakončila
zákeřná plicní choroba. Na rousínském náměstí před lidovou školou umění stojí
jeho bronzový pomník.
Dílo:
Básně a literární teorie:
Básně (1847), Krátká
prozodie česká (1855), Nové básně (1870), Růže a trní (1851), Sebrané básně
(1862), Smíšené básně (1870), Zpěvy a hněvy (1869).
Překlady:
Antologie z Ovidia, Katulla, Propertia a
Musaea (1861), Evangelium sv. Matouše (1864), Hymny církevní (1852).
Sběratelská činnost:
Začal shromažďovat a
zaznamenávat písně nejdříve z okolí svého rodiště, později z různých koutů
Moravy, Slezka, západního Slovenka i severního Rakouska. Sebraný materiál
uspořádal do několika souborů. V roce 1835 to byly písničky a popěvky z okolí
Rousínova, pod názvem MORAVSKÉ NÁRODNÍ PÍSNĚ. Po jejich úspěchu vydal v roce
1840 druhý svazek - MORAVSKÉ NÁRODNÍ PÍSNĚ, SBÍRKA NOVÁ. Během následujících
let materiálu neustále přibývalo, až v posledním vydání z let 1853-1860 dosáhl
jeho soubor počtu 2 361 písní světského i náboženského charakteru, které roztřídil
podle námětů a žánrů na legendy, písně historické, žertovné, milostné,
svatební, rodinné, vojenské a hospodské. Všechny zaznamenal v nářečí toho
kterého kraje a doplnil je i vlastními zápisy nápěvů. U některých zaznamenával
i jejich varianty a pokoušel se sestavit znění,
které pokládal za původní.
Literatura:
- FIL. Kdo byl František Sušil. Znojemské noviny. Roč. 4, č. 24 (17.06.2005), s. 6.
- Františka Stránecká. Neevidované materiály. Č. 163.
- HÝSEK, M. Literární
Morava v letech 1849-1885. Praha 1911.
- ODRAZIL, Pavel. Vzpomínky na moravského buditele : před
sto sedmdesáti lety přišel František Sušil do Olbramovic. Moravské noviny Rovnost. Roč. 7, č. 17 (21.01.1997), s. 7.
- Ottův slovník naučný. Praha 1905.
- VYCHODIL, Pavel. František Sušil. Lidová čítanka Moravská. (1901), s. 204-211.
Šmídek,Karel - kněz
* 17.05.1818 -
Bystřice nad Pernštejnem
+ 02.10.1878 - Brno
Místa působení: Znojmo, Jihlava, Brno
Životopis:
Absolvent gymnázia a semináře v Brně. V r. 1844 vysvěcen na
kněze. Pedagog na gymnáziu v Jihlavě, ve Znojmě a v Brně. Na brněnském gymnáziu
patřil vedle Matěje Procházky k těm profesorům, kteří nejvíce ovlivnili
studenta T. G. Masaryka. Do literatury vstoupil v roce 1839.
Dílo:
Věda, národnost, církev (1847). Publikoval v časopisech a
novinách: Čas, Osvěta, Beseda, Květy. Publikované práce: Literární ruch na
Moravě v nejnovější době (1870), Jan Erazim Vocel co básník (1875), Nynější
stav jednoty bratrské (1873), Eliška Přemyslovna (1878), O purpuru v očích
(1878) a jiné. Za pobytu ve Znojmě napsal německé pojednání o řecké filozofii v
programu gymnázia znojemského. Ve svých pracích se mimo jiné věnuje biografiím
a literárně kritickému ocenění významných moravských autorů první poloviny 19.
století. Získal cenný materiál k životům předních kulturních českých
představitelů, s nimiž se se všemi znal nebo měl dobré informace z literárního
brněnského prostředí.
Literatura:
- HÝSEK, M.. Literární
Morava v letech 1849-1885. Praha 1911.
- Kalendárium osobností Moravy pro období 2001-2005.
Brno, Moravská zemská knihovna 2001.
- Karel Šmídek. Neevidované
materiály. Č. 330.
- Ottův slovník naučný. Praha 1905.
- SKUTIL, Jan. Karel Šmídek a počátky české literární
historie na Moravě. Jižní Morava. Č.
2 (1974), s. 134-143.
- Vlastivědný sborník. Brno 1974.
Zouharová,Věra - Mgr.
* 08.05.1928 -
Ostrava
Místa působení: Znojmo, Prostějov, Bučovice, Brno
Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 1996 - 2000.
Brno 1995.
Kalendárium pro Vás sestavila
Michaela Vrábelová
Kalendárium
- Zobrazení: 2195