Kalendárium

CIBULKOVÁ,Věra - keramička, textilní výtvarnice, grafička, kreslířka
* 17.12.1922 - Skalice nad Svitavou

Literatura:
Kalendárium osobností Moravy pro období 2001-2005. Brno, Moravská zemská knihovna 2001.


FREISING,Hans - archeolog, muzejní pracovník, pedagog
* 08.01.1905 - Gmunden
+ 08.12.1977 - Stuttgart

Pozn.:
Místa působení: Brno, Opava, Mikulovsko, Znojmo.

Literatura:
Kalendárium osobností Moravy pro období 1996 - 2000. Brno 1995.


HUMBERGER,Jaroslav - spisovatel, novinář, prozaik
Jinak: Humburger,Jaroslav

* 20.12.1902 - Nové Dvory u Kutné Hory
+ 1945 - asi koncentr. tábor Dachau

Pozn.:
Průkopník životopisného románu v české literatuře.

Literatura:
Lexikon české literatury. 2/I. H-J. 1.vyd. Praha : academia, 1993. 589 s.

Životopis:
Pocházel z rodiny obchodníka s koloniálním zbožím. Od r. 1909 navštěvoval obecnou školu v Nových Dvorech, v letech 1915-1918 měšťanskou školu v Kutné Hoře. Tam se také učil elektrotechnikem a přitom studoval na dvouleté živnostenské pokračovací škole v Nových Dvorech (1918-1920). Ve 20.-30. letech působil jako žurnalista, psal nejdříve lokálky, později i fejetony, soudničky, reportáže apod., a to hlavně do Lidových novin a Národního osvobození. Za 2. světové války byl pro svůj židovský původ perzekuován. 10.8.1942 byl z Prahy i s rodinou transportován do Terezína a odtud pak 1.10.1944 do Osvětimi (žena a dcera až 12.10.1944). Z Osvětimi byl převezen do Dachau (zaregistrován ke dni 26.1.1945), kde se stopy po něm ztrácejí.

Dílo:
Po satirických protináboženských Ateistových povídkách, v nichž se opíral o svou zkušenost novináře-soudničkáře, věnoval se v souladu s celoevropským trendem biografickému románu a stal se u nás jedním z jeho prvních pěstitelů. Jeho romány o robustních osobách bouřliváků a pijáků, Mikuláši Dačickém a Petru Brandlovi (Brandlově osobě věnoval Humberger i námět nerealizovaného filmu Krev a písek, 1939), prokazují autorův smysl pro dobový kolorit i pro zachycení vnějších životních okolností a událostí, ale nepronikají k niterným konfliktům protagonistů. Hlubší psychologický záběr charakterizuje biografií vynálezce bleskosvodu Prokopa Diviše.
Knižně vyšlo: Ateistovy povídky (1930), Mikuláš Dačický z Heslova (1934), Prokop Diviš (1937), Petr Brandl (1938)
Ostatní práce: Vyrvané blesky (studie z dějin techniky, 1935), v Jihomoravských sloupcích - vtipných fejetonech, vypráví zábavně např. o znojemských okurkách, vinobraní, Vranovu nad Dyjí, o znojemské převratu 1918.


IROVSKÝ,Bohumil - knihkupec
* 22.12.1907 - Třebíč
+ - ?

Pozn.:
Autor publikace Hrady a zámky na řece Dyji.

Literatura:
Nepublikované materiály.


KOTRLÁ,Iva ( roz. Brázdová,Iva ) - spisovatelka, prozaička, básnířka
Jinak: Kotrlá,Ivanka
Pseudonym : Klement

* 16.12.1947 - Tasovice

Pozn.:
Katolicky orientovaná spisovatelka.

Literatura :
Ludvík Aškenazy a ti druzí. Brno 1990., Slovník zakázaných autorů 1948-1980. Praha 1991., Černá,J.: Slovníček současných brněnských spisovatelů. Brno 1994.

Dílo:
Do literatury vstoupila v roce 1966, kdy získala cenu v literární soutěži Strážnice Marušky Kudeříkové. Její prózy začaly od roku 1967 vycházet v Hostu do domu a v ostravském literárním měsíčníku Červený květ pod pseudonymem Klement. Od roku 1978 její knihy vycházely v zahraničí, kde také publikovala časopisecky.
Bibliografie: Zde v pochybnosti (sbírka poezie 1978), Olium (sbírka poezie 1983), Února (sbírka poezie 1979), Návštěva v ETC (povídky 1982), Odchyt andělů (román 1983), Rudý Izák (divadelní hra 1985), Athény z hlíny (5 novel 1990), Nevítaný svědek (1990).
Účast na knižních sbornících: Verfemte Dichter (1983), Erasmus Prize 86 (1986), Doba páření (1986), Desperate Tajekkere (1988), Gedichtzyklus (1988), Na střepech volnosti (1989).
Časopisecké texty: Od roku 1965 (pod pseudonymem) až do roku 1970 povídky v Hostu do domu. V roce 1979 spoluautorka sborníku k 50. narozeninám Jana Trefulky, v r. 1980 redaktorka sborníku k 60. nar. Zdeňka Rotrekla, od r. 1981 redaktorka ročenky samizdatu Moravská čítanka. Od roku 1982 příspěvky každý měsíc do samizdatového časopisu Obsah. Dále do Střední Evropy, Komunikací, Vokna a Hosta.

Životopisy:
Dětství prožila v Bzenci, po maturitě na gymnáziu v Kyjově začala v roce 1966 studovat na brněnské univerzitě, odkud však byla v roce 1970 vyloučena. V následujících čtyřech letech pracovala jako uklízečka, poté byla v domácnosti, starala se o výchovu svých šesti dětí. Do roku 1989 byla pod policejním dohledem. Po sametové revoluci byla zaměstnána v kanceláři prezidenta republiky.


KOUDELKA,Alois - překladatel, kněz, redaktor, spisovatel
Pseudonym: O.S.Vetti

* 18.11.1861 - Kyjov
+ 09.12.1942 - Brno

Pozn.:
Překladatel z 27 světových jazyků a zakladatel překladatelské tradice z řad národních literatur. Autor glos a přehledů z oboru světového písemnictví.

Literatura: Lexikon české literatury. Praha 1993.

Dílo:
Vytvořil rozsáhlé překladatelské dílo, z něhož obrovská část zůstala roztroušena v mnoha desítkách časopisů, ve kterých nejčastěji pod rozmanitými pseudonymy publikoval. Po časopiseckém debutu, jímž byl překlad z italštiny (Květy 1881) se do dvou let objevily v tisku překlady z angličtiny, francouzštiny, španělštiny, do konce 80. let pak z portugalštiny, dánštiny, nizozemštiny, švédštiny, ruštiny. V 90. letech se rejstřík jeho překladů rozšířil o polštinu, charvátštinu, slovinštinu, finštinu, norštinu, maďarštinu, novořečtinu, islandštinu. V prvním desetiletí 20. století přibyly překlady z dalších jazyků bulharštiny, ukrajinštiny, arménštiny, lotyštiny, estonštiny, turečtiny, gruzínštiny, rumunštiny, katalánštiny a němčiny. Alois Koudelka překládal z 27 jazyků. Přispíval do různých časopisů např. Archa, Besedy lidu, Hlasy z Hané, Hlídka literární, Kurýr, Květy, Moravské noviny, Náš obzor, Našinec, Nový obzor aj. V letech 1887-1988 redigoval časopisy Hlas a Týdeník. Autor glos a přehledů z oboru světového písemnictví.

Životopis:
Narodil se v hornické rodině. Studoval na německém gymnáziu v Kyjově a v Brně. Po maturitě (1879) vstoupil do brněnského bohosloveckého semináře. Už tehdy začal studovat jazyky a tento zájem se stal východiskem jeho pozdější literární aktivity. Studium teologie dokončil 1883, byl vysvěcen na jáhna a během působení v Hrádku u Znojma po dosažení kanonického věku 1884 na kněze. Vystřídal řadu působišť, kaplanoval v Bučovicích a v Kobylí a po krátkém pobytu v Brně (1887-88), kdy byl výpomocným katechetou na české reálce a současně spoluredaktorem brněnského Hlasu, se stal arářem v Rovečíně (1888-91), pak v Nikolčicích (1891-1907) a konečně v Praci u Slavkova (1907-22). Jména míst, kde žil, podnítila vznik mnoha jeho pseudonymů nejznámější z nich je O. S. Vetti, byl utvořen podle názvu bučovického spolku Osvěta, na jehož činnosti se významně podílel. V roce 1922 odešel do výslužby. Stáří strávil jako poloslepý v brněnském útulku pro přestárlé kněze Augustinium. Pohřben byl na ústředním hřbitově v Brně.


MOŘIC,Adolf Karel - biskup, spisovatel
Jinak: Sachsen-Zeits,Mořic Adolf

* 01.12.1702 - ?
+ 20.06.1759 - Znojmo-Hradiště

Pozn.:
Asi od roku 1741, v době sedmileté války, pobýval až do své smrti na Hradišti u probošta Jana Jiřího Hauera. Za deset let napsal 16 svazků vlasteneckých povídek a románů z české historie.

Literatura:
Podyjí. Sborník pro muzejní a vlastivědnou práci. Znojmo 1958.

Dílo:
Za pouhých deset let dokázal duchovními povinnostmi plně vytížený katolický kněz vytvořit šestnáctisvazkové dílo vlasteneckých povídek a románů z české historie.

Životopis:
Ve čtrnácti letech přestoupil na katolickou víru. Získal kanonikát v Kolíně nad Rýnem, Lutychu, Osnabrücku a proboštství ve Starém Öttingenu. V roce 1730 vysvěcen na titulárního biskupa farsalského. Byl osmým královehradeckým biskupem (1731-1733) a pátým biskupem litoměřickým (1733-1759).


PEJSKAR,Josef - novinář, redaktor
Jinak: Pejskar,Jožka Pseudonym : Jožka Pero

* 07.12.1912 - Česká Skalice
+ 22.09.1999 - Fallbrook (USA)

Pozn.:
Spoluzakladatel rozhlas. stanice Svobodná Evropa. Jeho životním dílem je slovník českosl. exulantů Poslední pocta. V r.1993 mu byl udělen, doktorát Windsorfské univerzity.

Literatura:
Československý Sokol v zahraničí, 1988, č.2., Od boje proti komunistům ke kolaboraci. Praha 1993., Tomeš,J.: Český biografický slovník XX. století. 2. díl. Praha, Paseka 1999.

Dílo:
Poslední pocta (4.díly- poslední dva díly vydal vlastním nákladem)- věnovaná památce osobností čs. exilu 1948-1989, Pronásledovaní vlastenci, Útěky za železnou oponu, Pražský primátor. V exilu působil publicisticky, psal do amerických a kanadských krajánských časopisů - Newyorské listy, chicagský Hlasatel, České slovo (1948-1990).

Životopis:
Narodil se v Malé Skalici, dnes Česká Skalice. Mládežnický pracovník v sekretariátě Čs. strany národně socialistické v Boskovicích (1931-1934), oblastní tajemník Čs. strany národně socialistické v Hustopečích u Brna (1935), obvodní tajemník v Novém Městě na Moravě (1936-1938). Během světové války žil v Polné a Přibyslavi. Činný v protinacistickém odboji. Od r. 1945-1948 působil ve Znojmě jako redaktor Melantricha (Slovo národa) - z politických důvodů odvolán. Ustavil odbojovou skupinu Rozvodněná Dyje, která převáděla pronásledované přes hranice do Rakouska. Když hrozilo zatčení, podařilo se mu, za dramatických okolností, prchnout do Rakouska. Redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa v Mnichově, kde vysílal relace pod jménem Jožka Pero (1951-1979). Od r. 1979 žil v USA. V roce 1993 mu byl udělen doktorát Windsorské univerzity, v roce 1995 obdržel medaili Za zásluhy I. stupně.


PERNICA,Bohuslav - spisovatel, literární historik, prozaik, folklorista, pedagog
* 13.12.1907 - Brno
+ 03.11.1968 - Praha

Pozn.:
Našeho kraje se dotýkají romány např. Prokop Diviš (1936), Čaroděj (1947), Svatba na šibeničním vrchu (1949), Pod znojemskou věží (1955)

Literatura:
Kunc,J.: Slovník soudobých českých spisovatelů. Praha 1946., Podyjí. Znojmo 1958.

Dílo:
Jedenáct básní a próz (1930), Peklem k ráji (1930), V zášeří hor (1933), Kamenitá země (1935), Údery času (1935), Karel Němec (1935), Západní Morava v hudbě (1938), Na návštěvě u výtvarníka (1938), Písemnictví na západní Moravě (1938), Vlasta Pittnerová (1938), Rok na Moravském Horácku (1938), Výtvarné umění západomoravské (1939), Deník Jana Kypty (1940), Zlomená pěst (1940), Dvě ženy (1942), Dlouhá louka (1943), Kristina (1944), Říkadla, škádlivky, lidové hry a písně (1952), Lidový humor (1956), Podyjí a jihlavské vrhy - průvodce (1965) aj.. Rozhlasové hry (1935-1944): Horácký betlém, Jaro na horách, Prokop Diviš aj.. Publikoval v časopisech a novinách: Ruch, Nový lid, Moravská orlice, Znojemsko aj., redigoval časopis Západomoravská kulturní revue, Miroslavské noviny (první číslo vyšlo 1.1.1919). Z jeho literárního díla se našeho kraje nejvíce dotýkají romány: Prokop Diviš (1936), Život P. Prokopa Diviše (1941), Zrazený génius (1944), Čaroděj (1947), Pod znojemskou věží (1955) a Svatba na šibeničním vrchu (1949), Dlouhé louky (Grešlové Mýto).

Životopis:
V r. 1910 se s rodiči přistěhoval do Znojma. Absolvent znojemského gymnázia (1927) a učitelského ústavu. Působil jako pedagog na menšinové škole v Miroslavi (1928-1930), kde vydával Miroslavské noviny( vyšlo jen několik ročníků), dále v Ivančicích, Brně, Kroměříži a ve Znojmě. Poslední čtvrtstoletí svého života strávil v Praze na Spořilově.


POLÁČEK,František - sportovec, kanoista
* 01.12.1942 - Ctidružice

Pozn.:
Sedminásobný mistr ČSSR C 1 (canoie jednotlivců). Účastník Mistrovství Evropy (1965,1967,1969) a Mistrovství světa 1970 - umístění 6.místo, ME umístění vždy do 9 místa.

Literatura:
Nepublikované materiály.

Sportovní úspěchy:
1965 - mistrovství Evropy Bukurešť
1967 - mistrovství Evropy Duisburg - 7. místo na l0 km
1969 - mistrovství Evropy Moskva - 5. místo na l0 km, 9. místo 1 km
1970 - mistrovství světa Kodaň - 6. místo
V r. 1973 jmenován mistrem sportu za úspěšnou osmiletou reprezentaci.


POSPÍCHAL,Antonín - legionář
* 31.12.1887 - Třebětice
+ 1981 - Znojmo

Pozn.:
Za svou válečnou činnost byl poctěn následujícími vyznamenáními: Válečným křížem 1918, medailí Vítězství a revoluční medailí.

Literatura:
Znojemské listy, 18.6.1998.

Životopis:
Krátce po vypuknutí 1. světové války nastoupil jako záložník ke 14. zeměbraneckému pluku, který v té době odjížděl na rumunskou frontu. Krátce poté přeběhl k Rusům. Skončil v zajateckém táboře. Přihlásil se do českoslovenkých legií a l. prosince 1917 byl přijat k 1. pluku Jana Husa. Prodělal boje s 5. rotou l. pluku u Bachmače a na různých místech po celé sibiřské anabázi. Vrátil se v roce 1920 spolu s ostatními ruskými legionáři domů. Ve vlasti obdržel legionářský průkaz č. 22467. Za svou válečnou činnost byl poctěn následujícími vyznamenáními: Válečným křížem 1918, medailí Vítězství a revolučním křížem. Až do roku 1938 pracoval u znojemské a břeclavské vlakové pošty. V roce 1938 při ohrožení republiky byl jmenován velitelem pevnůstky v Trauznicích. Po celou 2. světovou válku byl gestapem pronásledován a také zatčen. Žil ve Znojmě - Melkusova ul. číslo 23.


RIVOLOVÁ,Marie - PaedDr, výtvarnice, grafička, keramička
* 10.12.1957 - Třebíč

Pozn.:
Její keramické výrobky si můžete zakoupit v prodejně - Keramika u rybníka - na návsi v Uherčicích.

Literatura:
Znojemsko, 7.4.1988.

Dílo:
Výstavy: Přehlídka grafiky a ex libris v Malborku, Minsku, Nancy, bienále amaterské kresby a grafiky v lounech (1974), Šumná, prostějov, brno, znojmo, Třebíč aj.. Nejdříve se zabývala grafikou, dnes se věnuje převážně keramice.

Životopis:
Dětství prožila v Blížkovicích a na Šumné. Absolventka znojemského gymnázia (1977) a Fakulty výtvarné výchovy Palackého univerzity v Olomouci. Navštěvovala LŠU (dnes ZUŠ), kde jejími pedagogy byly A. Nechvátalová, D. Sochorová a profesorka D. Kokrhelová. Krátce učila na Střední pedagogické škole ve Znojmě. Nyní žije, pracuje v Uherčicích. Zde se nachází prodejna- Keramika u rybníka, kde lze zakoupit její keramiku. Je členkou Sdružení keramiků Brno.


RŮŽIČKA,Josef - malíř, grafik
* 04.12.1912 - Znojmo
+ 19.01.1972 - Znojmo

Pozn.:
Většina jeho obrazů je věnována rod. kraji. Především to bylo město Znojmo, řeka Dyje, hrad Cornštejn, kde nalezl své umělecké těžiště.

Literatura :
Osobnosti Znojemska. Malíři. Znojmo 1991., Znojemské listy, 14.2.1995., Josef Růžička 1912-1972, katalog výstavy JMM. Znojmo 1987.

Dílo:
Většina jeho obrazů je věnována rodnému kraji. Především to bylo samotné město Znojmo, řeka Dyje, ale i hrad Cornštejn, kde nalezl své umělecké životní těžiště. Obrazy: Obnova radniční věže, Znojemské hradby, Polední slunce nad Znojmem, Dyje u Dobšic, Cornštejn od Chmelnice aj..

Životopis:
Pocházel z početné a majetně slabé rodiny, která mu nemohla umožnit studium na Akademii výtvarných umění. Po studiu však toužil, a tak začal současně sám kreslit a malovat. Když dosáhl plné dospělosti, opět padly možnosti studia Akademie, spolu s jinými školami, byla nacisty uzavřena. Totálně nasazen v německém zbrojním průmyslu, ale pro vážné onemocnění ledvin byl poslán domů. Setkává se s krajinářem akademickým malířem R. Havelkou a tak při společných malířských cestách v Podyjí v prvé polovině 40. let poznával zásady profesionální malby. Po osvobození a znovuotevření Akademie se již nemohl ucházet o řádné studium - tentokrát pro osobní závazky. Sledoval tedy alespoň uměleckou výuku se svými šťastnějšími přáteli, dojížděl do Prahy a externě pracoval s žáky figurální školy V. Nechleby. Své práce předkládal ke konzultacím prof. J. Obrovskému. Časem získal přehled o vývoji evropského výtvarného umění, zvláště realistické holandské školy a francouzského impresionismu 19. století. Současně kreslil a prakticky si ověřoval všechny techniky malby a grafiky, z nichž se mu stala nejbližší olejomalba a litografie.



Kalendárium pro Vás sestavila Šrámková