Srpen

AUER,Pius - spisovatel, kněz
* 26.08.1727 - Znojmo
+ 07.11.1805 - ?

Životopis:
Prorektor a provinciál servitského řádu.

Dílo:
Napsal sedmisvazkovou latinsky psanou Theologii polemickou a několik polemických náboženských spisů, které byly vydány v Praze v letech 1759-1761. Sbíral paměti servitského kláštera v Konojedech v Čechách.

Literatura:
- Peřinka,F.V.: Vlastivěda moravská. Brno 1904.


AUTRATA,František Václav - literární historik, překladatel, pedagog, filolog
* 10.08.1872 - Křižanov
+ 28.08.1966 - Brno

Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 1996 - 2000. Brno 1995.


FOERSTER,Josef - hudební skladatel, pedagog
* 31.12.1804 - Mladé
+ 28.08.1892 - Moravské Budějovice

Pozn.:
Rukopisná pozůstalost je uložena v Národním muzeu v Praze.

Životopis:
Absolvent gymnázia v Mladé Boleslavi a Vzorné školy v Praze, kde r. 1826 složil učitelské zkoušky. Školní pomocník v Mladé Boleslavi a pedagog v Osenicích u Jičína (1827-1877). V r. 1877 se přestěhoval do Prahy za synem, vynikajícím kapelníkem v chrámu sv. Víta, profesorem na pražské konzervatoři a otcem hudebního skladatele J. B. Foerstra. V r. 1879 se přestěhoval do Znojma k druhému synovi a s ním pak v r. 1883 do Moravských Budějovic, kde ve věku 88. let zemřel.

Dílo:
Česká mše za zemřelé pro smíšený sbor a varhany. Skládal pohřební písně, requiemy (23), školní skladby aj. V r. 1881 ve Znojmě začal pracovat na veršované sbírce vzpomínek.

Literatura:
- Osobnosti Znojemska. Hudebníci. Znojmo 1989.
- Pernica,B.: Západní Morava v hudbě. Velké Meziříčí 1938.


HAVELKA,Jaroslav - doktor filozofie, doktor psychologie
* 1922 - Silůvky u Brna
+ 14.08.1997 - London (Kanada)

Životopis:
Gymnaziální studia absolvoval ve Znojmě, Brně a Tišnově. Za okupace studoval na brněnské konzervatoři. Poté byl totálně nasazen do válečného německého průmyslu ve Vídni a v Kuřimi. Po válce začal studovat na Masarykově univerzitě v Brně filozofii, psychologii, dějiny umění a fyziku. Během studií získal státní italské stipendium na milánské univerzitě, kde dokončil studia doktorátem z filozofie a psychologie. V roce 1952 emigroval do Kanady. Přednášel na francouzské montrealské univerzitě slavistiku, na univerzitě Western Ontario v Londýně psychologii. Dvakrát byl poctěn cenou Kanadské univerzitní společnosti za vynikající univerzitní odbornou a výchovnou činnost. V posledním desetiletí se soustředil na studium náboženského orientálního vědomí, hlavně buddhismu a hinduismu. V roce 1987 byl emeritován, dále přednášel, psal odborně i literárně a vášnivě maloval.

Dílo:
Pelyněk (1957), Brevíř podivování (1978), Tesknice a zvukomalby (1997).
Odborná literatura: The Nature of the Creative Process in Art (1968), Reflections and Preoccupations (1981), Variations (1988) aj.

Literatura:
- Slovník českých filozofů. Brno 1998.


HOFFMANN,Emil – kreslíř
* 17.08.1932 – Znojmo

Literatura:
- Znojemsko, 6.3.1963,s.3.,17.11.1965.
- Kalendárium osobností Moravy pro období 2001-2005. Brno, Moravská zemská knihovna 2001.


MEDUNA,Ludvík
- archeolog, vlastivědný pracovník, poštmistr
* 18.08.1902 - Rozkoš

Životopis:
Absolvent obchodní školy. Původním povolání byl poštovní úředník, později dosáhl hodnosti vrchního poštmistra. V 51 letech přijal místo odborného pracovníka v Krajském muzeu v Jihlavě pro odbor archeologie. Od mládí se zajímal o archeologii. Velký vliv na něj měly práce Palliardiho a Vildomce. Od r. 1950 vedoucí archeologického oddělení tehdejšího Krajského muzea Vysočiny v Jihlavě. Po odchodu do důchodu žil v Polici, kde vedl obecní kroniku. Později se přestěhoval do Nových Syrovic, ale oční choroba mu znemožnila další práci.

Dílo:
Z historie Police u Jemnice (Třebíč 1968). Svoje práce publikoval v odborných časopisech a sbornících: Naše vlast, Vlastivědný sborník Vysočiny, Učitelské noviny, Sborník II. ČSAV aj. Napsal Pravěk Jemnicka pro Vlastivědu Moravskou (?).

Literatura:
- Vlastivědný věstník moravský. Brno 1973.
- Regionální osobnosti. Třebíč 1995.


ŘÍMAŘ,Jakub Josef - cestovatel, kněz, misionář
* 30.08.1682 - Kroměříž
+ 05.03.1755 - Brno

Životopis:
Studoval v piaristickém gymnáziu v Kroměříži a bohosloví v Olomouci. Roku 1706 se stal knězem a jako představitel řádu františkánů přijal jméno Jakub. Krátce působil v dačickém a později v bechyňském klášteře. V prosinci 1710 mu bylo doručeno povolení k odchodu do misií. Cestou do Říma navštívil známé v Brně a ve Znojmě a 10.2.1711 odjel do Říma, v únoru 1712 byl vybrán do misie v Habeši. Po příjezdu do Alexandrie (30.6.1712) se vydal do Káhiry. Roku 1714 odplul na Kypr, poté do Saidy (Sidonu) a do Jeruzaléma. Z Jeruzaléma pak opět cestoval do Káhiry. Roku 1715 se vypravil ještě se dvěma františkány P.Apolinářem de Conjola z Tridentu a Theodorichem Wolfem do Habeše a na Sokotru. Roku 1713 dorazili misionáři do Jemenu, kde působili v Hodejdě a Mokce. Pak pokračovali v cestě na Sokotru, do sousedství Habeše a potom do Indie. Samotnou Habeš tehdy Římař nenavštívil. Cestoval po východní Africe, odkud se pak vydal přes východní Indii a přes Ameriku do Evropy, do Ostende a do Říma. Tyto jeho cesty trvaly od 7.9.1715 do 28.4.1721. Po návratu do Evropy byl pověřen na další tři roky misijní činností. Byl navržen pro své velké jazykové znalosti za biskupa smyrenského, ale k volbě nedošlo. Také se měl stát v Římě generálním lektorem arabského jazyka na misijním ústavu. Koncem roku 1722 odjel z Říma do Káhiry v hodnosti prefekta egyptských misií a apoštolského pronotáře. V roce 1723 se usadil v hornoegyptském Achmimu. V r. 1726 byl jmenován představeným hornoegyptské misie se sídlem v Girge. V roce 1729 se vrátil na Moravu, v letech 1732-1735 pobýval ve Znojmě , kde byl zpovědníkem řeholnic, v r. 1737 odcestoval znovu do Egypta. V hodnosti apoštolského vikáře tam zůstal až do roku 1752. Z Káhiry podnikal vizitační cesty do Horního Egypta. Po roce 1752 odmítl již třetí obnovení prefektury a vrátil se do Evropy. Zemřel ve františkánském klášteře v Brně.

Dílo:
Římař si psal latinský deník Itinerarium, který má 630 stran kvartového formátu. Líčí zde svoje cesty v letech 1711-1726. Na konci druhé části je cizí rukou připsána poznámka, která zaznamenává Římařův pobyt na Moravě v letech 1730-1736 a pobyt v Egyptě 1737-1752. Ve svých denících podal topografický popis míst ležících při Nilu z Alexandrie až do Garbe na hranicích Senáru na Modrém Nilu.

Literatura:
- Kdo byl kdo : Naši cestovatelé a geografové. Praha : Libri, 1998. 509 s.
- Kdo byl kdo : Čeští a slovenští orientalisté,afrikanisté a iberoamerikanisté. Praha : Libri, 1999. 620 s.


SOUCHES,Jean Louis Raduit de - polní maršál, vojevůdce
Jinak: Souches,Jan Ludvík Raduit de

* 16.08.1608 - La Rochelle
+ 12.08.1682 – Jevišovice

Životopis:
Jako dvacetiletý vstoupil do služby u švédského vojska a prošel s ním mnoha evropskými zeměmi. V roce 1639 byl povýšen do hodnosti plukovníka. Časté neshody s nadřízenými přivedly tohoto nadaného, ale povahou prudkého vojáka až před vyšetřující komisi. Proto opustil svůj dragounský pluk a roku 1642, po složitějších peripetiích, vstoupil do služeb císaře Ferdinanda III. V císařském vojsku se proslavil nevšedním hrdinstvím při obléhání Olomouce na přelomu let 1644 - 1645. Statečným vystoupením si získal nejen bezmeznou důvěru generála Ladislava Buriana z Valdštejna, ale především důvěru samotného císaře. Proto získal vojenské vedení nad městem Brnem a pevností Špilberk. Od 5.5.1645 až do 15.8.1645 čelilo necelých 1 500 obránců Brna pod jeho velením náporu téměř dvacetinásobné přesile Torstenssonova vojska, čítajícího bezmála 28 tisíc vojáků. Za úspěšné obhájení města byl Jean Louis Raduit de Souches v roce 1645 povýšen do hodnosti generála. Obdržel odměnu v podobě 30 tisíc zlatých a o rok později byl přijat do stavu svobodných pánů. Na konci války měl už hodnost polního maršála. V roce 1646 získal inkolát v českých zemích (právo obyvatelské - obdoba dnešního státního občanství). V roce 1663 byl povýšen do hraběcího stavu. O tři roky později (1649) zakoupil dům v Brně, dva domy ve Vídni, dům ve Znojmě a jevišovické panství, které postupně rozšiřoval o statek Plaveč (1650), Hostim (1665) a Boskovštejn (1679). V dalších letech měl za úkol sestavovat mužstva pro boj s Francií, zabýval se opevňováním Olomouce, Uničova, Brna a Uherského Hradiště. Až do roku 1674 velel císařským vojskům v Uhrách a v boji proti Turkům a na západě proti vojskům francouzského krále Ludvíka XIV. Neshody s nadřízenými začaly ohrožovat jeho kariéru, a proto odešel do ústraní na jeden ze svých statků - do Hlubokých Mašůvek. Po složitých jednáních se mu zde podařilo prosadit stavbu menší kaple a lázeňský hostinec s koupelemi u léčivého pramene. Velkou vděčností jsou maršálovi zavázány i Jevišovice, kde dal přestavět starý zámek, opravit kapli a postavit farní budovu. Klidného stáří si Raduit de Souches příliš neužil. Zemřel slepý na blíže neznámou nemoc.

Literatura:
- Trmač,M.: Maršál J. L. Raduit de Souches a Znojemsko. Znojmo 1992.


STERZ,Adolf - profesor, konzervátor
* 09.08.1842 - Vídeň
+ - ?

Literatura:
- Šturc,L.: Odborná keramická škola ve Znojmě 1872-1922. Znojmo 1997.


WÜRBS,Karel
- malíř, kreslíř, ilustrátor
* 11.08.1807 - Praha
+ 04.07.1876 - Praha

Životopis:
Od roku 1823 navštěvoval Akademii v Praze (prof. Bergler a Waldherr). Inspektor obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění. Pedagog rytectví v Technickém ústavu v Praze. V r. 1839 vycestoval do Holandska a o rok později krátce pobýval ve Znojmě.

Dílo:
Obrazy: Radnice ve Vratislavi, Pražská brána ve Slaném, Kostel v Nymburce, Klášter v lese, Blížící se bouře, Zpustlý park, Hřbitovní kostelík aj. Ve státní galerii v Praze jsou uloženy tyto obrazy – Staroměstká radnice v Praze, Vlastní podobizna.
Ilustrace: Ansichten deutscher Städte, Was ich erlebte - 23 kreseb na kameni.
Ve sbírce Jihomoravského muzea ve Znojmě uložen obraz Kostel sv. Mikuláše Znojmo.

Literatura:
- Toman,P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha 1936.



Kalendárium pro Vás sestavila Šrámková