ADAMCOVÁ,Jiřina - akademická malířka, ilustrátorka, výtvarnice,grafička
* 06.06.1927 - Rudlice
Životopis:
Absolventka Akademie výtvarných umění Praha (grafická škola prof. V. Pukla, 1950). Členka Svazu čs. výtvarných umělců (od r.1952),Unie výtvarných umělců a Asociace volné grafiky.V letech 1950-52 výtvarná redaktorka časopisu Květy. Pracuje v oboru grafiky a ilustrace. Věnuje se zejména technice volně řezaného plošného linorytu. Jako evangelička usiluje o duchovní a mravní hodnoty.
Dílo:
Realizace: kamenná mozaika Jan Želivský a jeho doba - stanice metra Želivského 1980), (obřadní síň Praha-Dejvice, Poštovní přepravní budova Praha, Dům odborů Svitavy - vestibul, skleněná mozaika v nemocnici Na Homolce v Praze, skleněná mozaika - sanatorium Na Homolce Samostatné výstavy: přes dvacet výstav, první výstava v roce 1961,Středočeská galerie (1977), Čs. spisovatel (1984), Jihomoravské muzeum-Přemyslovský hrad Znojmo (1986), Galerie Václava Špály (1988), Galerie Platýz (1990) aj. Společné výstavy: Mezinárodní bienále dřevorytu a dřevořezu Bánská Bystrica (1976, 1984, 1986, 1988, 1990), Inter-Contact-Graphic Praha (1993) zahraničí-Intergraphic Berlin (1976), Bienále grafiky v Lublani (1985, 1988, 1993), trienále Winterthur (Švýcarsko 1991), Villa Croce Janov (1992), La Louviére (Belgie 1992), Montreal (1993). Zastoupena ve sbírkách Národní galerie, Galerie města Prahy a krajských galerií.
Ilustrace: R. Moric - Našiel som vám kamarátov (1960), učebnice pro základní školy aj.
Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 1996 - 2000.Brno 1995.
- Kdo je kdo v České republice. Praha 1994.
- Znojemsko,7.3.1984, s.4., Svobodné slovo, 31.3.1977.
- Tomeš,J.:Český biografický slovník XX. století. l.díl. Praha, Paseka 1999.
ČERNOCH,Otakar - spisovatel, dramatik, redaktor, prozaik
* 23.10.1907 - Znojmo
+ 09.06.1967 - Praha
Životopis:
V letech 1914-1921 žil v Rusku. Absolvent Obchodní akademie v Praze. Účastník španělské občanské války (1937-1938) - tyto životní zkušenosti se odrážejí v jeho díle. V letech 1938-1944 byl komerčním úředníkem. Od r. 1944 vězněn v koncentračním táboře blízko Toruně. V lednu 1945 se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti. Po válce pracoval jako vedoucí pobočky národního podniku Gloria a tvůrčí pracovník Čs. státní filmu (1949-1951).
Dílo:
Dramata: Případ Othello (1945), Veliká zkouška (1946), Gigant(1950) aj.
Próza: Mladá srdce (1957), Španělská aréna (1956), Alibi (1960).Pro Čs. televizi přepracoval s V. Breberovou román Alibi na televizní hru Vrah byl odsouzen po právu (1962, režisér A.Moskalyk).
Literatura:
- Slovník českých spisovatelů. Praha 1964.
- Slovník českých spisovatelů od roku 1945. Praha 1995.
FEIFALIK,Julius - literární historik, sběratel
Jinak: Fejfalik,Julius
* 15.02.1833 - Znojmo
+ 30.06.1862 - Vídeň
Životopis:
Pocházel z moravské německé rodiny ve Znojmě. Po maturitě na gymnáziu v Brně (1850), odešel do Vídně na práva, ale brzy se orientoval na německou a slovanskou filologii a literaturu. Stipendista rakouského Ministerstva vyučování v Německu (Berlín,1855-1857), kde se věnoval studiu německé literární medievalistiky za vedení bratří Grimmů. Zaměstnán krátce jako nejnižší úředník Univerzitní knihovny ve Vídni a od září r. 1861 - už těžce nemocen tuberkulózou - jako pomocný pracovník Dvorní knihovny v Vídni.
Dílo:
Historik české středověké literatury a průkopník jejího srovnávacího studia. Vydal sedm částí cyklu Studie ke staročeské literatuře a další studie (Zlomky českých legend, Legenda o královně Elišce, Staročeské písně a průpovědy). Svými znalostmi přispěl jako první k odhalení padělku Milostné písně krále Václava. Nejvážněji a nejrozhodněji však vystoupil v r. 1860 proti pravosti Královédvorského a Zelenohorského rukopisu.Sběratelská činnost: Moravské národní hry dramatické (1864).Posmrtně nedokončena zůstala edice Volksschauspiele aus Mähren vydaná pod názvem Lidové hry z Moravy (první vydání v češtině r. 1986). Jako sběratel se neomezoval na pouhý záznam textů, ale snažil se uvádět i podrobnosti her, které se týkaly provozování,jako kostýmy, maskování, pohybové sestavy, způsob přednesu dialogů i veršů a melodie zpívaných částí, takže dnes podávají jeho záznamy cenné svědectví o lidovém divadelnictví.Publikoval v novinách a časopisech: Kritische Blätter für literatur und Kunst (1858), Lumír (1858), Wiener Zeitung (1861), Zeitschrift für die österreichischen Gymnasien (1858-1859) aj. Šifra: JFk.
Literatura:
- Ottův slovník naučný. Praha 1895.
- Lexikon české literatury. Praha 1985.
- Feifalik,J.: Lidové hry z Moravy. Praha 1986.
- Hýsek,M.: Literární Morava v letech 1849-1885. Moravská Ostrava 1911.
MALÍK,Zdeněk - architekt
* 14.06.1922 - Znojmo
Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 2001-2005.,Brno, Moravská zemská knihovna 2001.
MATĚJŮ,Adolf - legionář
* 31.01.1893 - Ubušín
+ 21.06.1942 - Brno
Životopis:
Maturoval v roce 1912. V roce 1914 byl odveden do Bystřice pod Perštýnem. Po absolvování poddůstojnické školy nastoupil na ruské bojiště, kde byl dne 10. května 1915 zajat. O rok později 16.listopadu 1916 se přihlásil do Československé legie (velitel čety v hodnosti poddůstojníka). Po návratu do vlasti působil v Praze,Piešťanech, Zvolenu a Mukačevu. V roce 1932 převelen ke 24. pěšímu pluku ve Znojmě jako zástupce velitele praporu "Stráže obrany státu" a současně působil jako vojensko-technický referent Okresního úřadu ve Znojmě až do 31. července 1939. V civilním zaměstnání působil jako pedagog v Ostravě, Bohdalově a Jimramově.Za 2. světové války se zúčastnil protifašistického odboje a v době stanného práva 21. června 1942 byl v Brně popraven.
Literatura:
- PLÍŠEK,Libor. Legionář Adolf Matějů.
- Znojemsko,25.3.1997, s.1,5.
NOVÁK,Jan - legionář, protifašistický bojovník, podplukovník
* 29.06.1892 - Horní Dubňany
+ - ?
Životopis:
Absolvoval dva semestry strojního inženýrství na brněnské české technice. Poté ho povolali a jako jednoroční dobrovolník sloužil ve Znojmě, Uničově a v Olomouci. V roce 1915 byl odvelen v hodnosti rotmistra na ruskou frontu. V červenci 1916 se dostal do zajetí. Do legií se přihlásil v roce 1917, prošel borispolským táborem, kde se stal důstojníkem v záloze. V listopadu 1919 dorazil se svoji jednotkou do Vladivostoku, kde absolvoval námořnický kurz. Byl povýšen na kapitána pěchoty a obdržel Čs. válečný kříž. Do vlasti se vrátil 12.7.1920. V srpnu 1920 nastoupil řádnou vojenskou službu u pěšího pluku č.48 v Čopu. V nedlouhých intervalech prošel jako důstojník pěších jednotek téměř celé území Československa. Po zániku naší státnosti musel opustit armádu. V červenci 1939 byl dán k dispozici Státnímu úřadu statistickému, kde působil na oddělení akciových společností a družstev. Od 1. dubna 1941 odešel na vlastní žádost do výslužby. V květnu 1945 se zúčastnil Pražského povstání. Podílel se na těžkých bojích, které byly vedeny v prostoru Smíchova. V dubnu 1947 byl převelen do služeb ministerstva národní obrany a stal se referentem, který měl za úkol udělovat osvědčení o činnosti v odboji. Po únoru 1948 byl dán do výslužby.
Literatura:
- Lidová demokracie, 9.9.1992.
OPÁLKA,Adolf - protifašistický bojovník
* 04.01.1915 - Rešice
+ 18.06.1942 - Praha
Životopis:
Absolvent obchodní akademie. Dne 23.června 1936 se dobrovolně přihlásil k vojenské službě v čs. armádě. Dosáhl hodnosti četaře aspiranta. Dne 30. září započal studium na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě (hodnost poručík pěchoty). Dne 26. června 1939 odešel do Polska a později do Francie. Když hitlerovci napadli Francii, stal se velitelem čety 2. pěšího pluku 1. čs. pěší divize a s ní ustupuje po porážce Francie v r. 1940 do Velké Británie. Absolvent kursu útočného boje a vzdušného výcviku (1941). Velitel sabotážní skupiny OUT DISTANCE (1942, tříčlenná skupina parašutistů čs. zahraniční armády-Karel Čurda,Ivan Kolařík). Cílem skupiny bylo ohromit a narušit provoz plynárny v Praze - Michli. Letoun v noci z 27. na 28. března vysadil skupinu se značnou navigační chybou - dopadla u Ořechova u Telče. Opálka rozhodl, aby se parašutisté rozešli ke svým známým, s tím, že je svolá smluveným inzerátem v novinách, až se mu podaří navázat spojení s odbojem. Sám odešel do Rešic, kde se ukrýval u své tety. Po navázání spojení odešel do Prahy,kde se setkal s parašutisty, kteří měli za úkol provést atentát na Heydricha. Útoku se osobně nezúčastnil, ale sdílel s nimi osud až do 18. června 1942. Gestapo úkryt parašutistů v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze vypátralo, obklíčilo. Po několika hodinovém nerovném boji nakonec ukončili vyčerpaní parašutisté svůj život vlastní rukou. Posmrtně byl povýšen do hodnosti štábního kapitána, oceněn Řádem Bílého lva II. stupně a Řádem Milana Rastislava Štefánika.
Literatura:
- Moravskokrumlovské noviny, 1997, č.5.
- Znojemsko,20.5.1997
- Tomeš,J.: Český biografický slovník XX. století. 2.díl., Praha, Paseka 1999.
POIMON,František - spisovatel, redaktor, kněz
Jinak: Pojmon,František; Poimon,František Petr
* 29.01.1817 - Polná
+ 01.06.1902 - Polná
Životopis:
Absolvent jihlavského gymnázia, filozofie a bohosloví v Brně. Po vysvěcení na kněze (1841) kaplanoval ve Žďáře a v Brně. V letech 1859 -1863 byl duchovním správcem v Hlubokých Mašůvkách.Dále působil jako ředitel a katecheta hlavní školy ve Slavkově,farář, později děkan a okresní školní dozorce v Želetavě, konsistorní rada brněnský, farář a čestný děkan v Dešné, kde pozbyl zraku a odešel do výslužby. Přestěhoval se do svého rodiště. V Polné vystavěl křížovou cestu na hoře Kalvárii.
Dílo:
Vydával četné spisy náboženské např. O životě, zázracích a ostatních sv. Liguriaše (1843), Přehled církevního dějepisu a rozdílu v náboženství nekatolickém a římskokatolickém (1857), Úplný koncionál katolický (1856), Kytka zábavného a poučného čtení(1861). Příležitostná kázání, modlitební knihy a poutnické písně,povídky, monografie města Polné a překládal náboženské spisy.
Literatura:
- Ottův slovník naučný. Praha 1903.
- Hýsek,M.: Literární Morava v letech 1849-1885. Praha 1911.
- Hluboké Mašůvky 1220-1970.Hluboké Mašůvky 1970.
SCHWARZOVÁ,Irena - malířka, básnířka
* 08.06.1932 - Žerotice
Životopis:
Od mládí projevovala sklony a inklinovala k výtvarné tvorbě a literatuře. nemá žádnou výtvarnou profesionální školu. Žije v Žeroticích.
Dílo:
Maluje realisticky. Její náměty jsou čerpány z bezprostředního okolí, z života vesnice v průběhu ročních období, vesnických zvyků a obyčejů,
Samostatnou výtvarnou oblastí jsou motivy církevní.Mnoho maleb a kreseb bylo vydáno na pohlednicích (např. Na půlnoční, Hrkači, Svatí tří králové, Stavění sněhuláka), které vydalo Kartuziánské vydavatelství v Brně.
Je také autorka celé řady příležitostných veršů katolického zaměření. Po roce 1989 vydala kapesní vydání Básničky do kapsy,které sama doprovodila kresbami.
Literatura:
- Moravské noviny Rovnost, 21.3.1996.
- Nepublikované materiály (1998).
STEHLÍK,Alois - pedagog
* 14.06.1877 - ?
+ 27.04.1945 - Brno
Životopis:
V roce 1909 přišel jako odborný učitel z Brna do Moravského Krumlova. I přes odpor německého zastupitelstva se mu podařilo otevřít českou soukromou měšťanskou školu. Zápis se konal 16.9.1909 v půjčených prostorách Občanské záložny a již v prvním roce bylo přihlášeno 166 žáků. Péči Matice moravsko-krumlovské a za součinnosti Ústřední matice školské v Praze, Občanské záložny ve Vémyslicích byla v roce 1911 postavena nákladem 120 tisíc korun na dnešním Klášterním náměstí dvoupatrová školní budova. Byl prvním ředitelem české měšťanské školy. Tragicky zahynul při osvobozovacích bojích o Brno, zabila jej střela granátu. Čestný občan Moravského Krumlova.
Literatura:
- Znojemsko, 5.7.1967.
STLOUKAL,Rudolf - knihovník
* 17.04.1888 - Boskovice
+ 08.06.1957 - Brno
Životopis:
Do Znojma přišel jako vyučený obchodní příručí v březnu roku 1907 a nastoupil k firmě Hašek. V roce 1911 si zařídil vlastní obchod v Kovářské ulici č.7. Oženil se a s manželkou Annou budovali svou živnost. Za 1. světové války musela být místnost české knihovny vyklizena, R. Stloukal převzal knihy do svého obchodu a stal se tak i knihovníkem. V roce 1925 koupil dva renesanční domy v Kovářské ulici č.12 a v Dolní České 2. Po stavebních úpravách byl v roce 1926 otevřen rozšířený obchod. Místo domu na České byl postaven nový moderní obchod.
Byl též aktivním členem zastupitelstva města Znojma, redaktorem Národních novin a aktivním členem a funkcionářem Sokola. Rovněž se angažoval v Klubu českých turistů a v Okrašlovacím spolku.
Literatura:
- ŠVANDOVÁ-STLOUKALOVÁ,Anna. Znojmáci známí i méně známí.
TRIML,František - legionář
* 21.06.1887 - Mramotice
+ 26.05.1946 -
Životopis:
Od mládí pomáhal rodičům v zemědělství. Po vypuknutí 1. světové války narukoval k 99. pěšímu pluku ve Znojmě. Po nasazení na frontu byl 30. října 1914 zajat u Sánu. Byl odvezen do zajateckého tábora v Tomsku na Sibiři. Do československých legií se přihlásil 22.června 1918. Přijat byl 15. října téhož roku v hodnosti střelce u 3. čs. pluku Jana Žižky z Trocnova, rota osmá. Zúčastnil se mnohých bojů v tehdejším Rusku. Po návratu z Ruska byl demobilizován. Byl nositelem několika vyznamenání.
Literatura:
- Znojemské listy, 16.9.1999.,
URBÁNKOVÁ,Marie ( roz. Schillerová,Marie ) - zpěvačka lidových písní,sběratelka
* 24.06.1887 - Plaveč
+ 26.01.1973 - Plaveč
Životopis:
Poměry, ze kterých pocházela byly nuzné. Její otec byl domkář a živil deset dětí. Proto musela odejít do služby do Vídně, což bylo tehdy běžné. Před první světovou válkou se vrátila zpět do Plavče,aby mohla pečovat o syna své sestry, která zemřela na tuberkulózu.Po válce se provdala za vdovce po své sestře a odstěhovala se do Znojma. Zde se setkala s. A. Pekem. Navštěvovala ho v hudební škole a předzpívávala mu písně, které znala. Po skončení 2. světové války se vrátila do Plavče, kde s krátkou přestávkou žila až do své smrti.Zmínku o ní najdeme v knize B. Pernici Říkadla, škádlivky, lidové hry a písně.
Dílo:
V Plavči jí navštěvovali sběratelé lidových písní - Adolf Cmíral,Zdenka Jelínková, Richard Kubeš. O její písně se také zajímali učitelé ze Znojemska. Byl to učitel Kaláb, řídící učitel Černovský,Vratislav Bělík, Josef Čtrveráček a Zbyněk Mrkos. Zápisy J.Čtveráčka získal pan učitel Rudolf Stanislav. Upravil je, uspořádal a vydal pod názvem Lidové písně. Albert Pek zaznamenal 252 písní, které najdeme v jeho sbírce.Lidové písně: Ach bože, rozbože, Ach má zlatá matičko, Hvězdičky,hvězdičky, Když jsem byla maličká, Ke Znojimu je cestička, Mám já zahrádečku aj. Mnohé písně pravděpodobně sama skládala.
Literatura:
- Korčáková,K.: Lidová píseň na Znojemsku a její využití v hudební výchově.Olomouc 1993.
Kalendárium pro Vás sestavila Šrámková