Kalendárium

AMBROZEK,Jiří - keramik

* 24.01.1947 - Čermákovice

Životopis:
Absolvent Střední průmyslové školy keramické v Bechyni (prof. B. Dobiáš ml.). Do roku 1984 pracoval jako hrnčíř a návrhář v keramické dílně Východočeských cihelen v Hořicích v Podkrkonoší. Od roku 1985 se věnuje výhradně monumentální keramice. Zabýval se také návrhy váz pro jednu květinu. Externě vyučoval na SPŠ keramické v Hořicích.

Dílo:
Samostatné výstavy: 1976- Hořice v Podkrkonoší, Galerie K, Hradec Králové, Dílo, 1977- Hradec Králové, Rosa Club, Hrochův Týnec, 1981- Staré hrady, 1986- Hradec Králové,Dílo, 1987- Liberec,Dílo, Hradec Králové, Dílo. Kolektivní výstavy: 1979- Česká Třebová, Keramika 79, 1986- Vídeň, galerie na Mahler-Strasse, 1987- Mnichov, mezinárodní veletrh užitého umění.

Literatura:
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1997. A-Č., Ostrava, Výtvarné centrum Chagall 1998.

BLUMAJER,Přemysl - malíř, keramik, sochař

* 08.05.1928 - Křenovice
+ 08.01.1992 - Znojmo

Životopis:
Absolvent Vysoké školy umělecko průmyslové v Praze. Výtvarník Keramických závodů Znojmo.

Dílo:
Ocenění: 1. cena za keramiku - Flora Olomouc, Cena novinářů na výstavě v Jablonci nad Nisou. Reliéfy: generál Kutuzov ve Slavkově, Fakultní nemocnice Brno, keramické kašny velvyslanectví ČSSR Moskva (1955), keramická mozaika ZŠ Znojmo (1964), pitná kašna Karlova Studánka (1968). Kolektivní výstavy: Jablonec nad Nisou, keramika, porcelán z návrhů pro Keramické závody Znojmo (1961), Praha, Bruselský pavilón, návrhy pro Keramické závody Znojmo (1963). V Jihomoravském muzeu ve Znojmě se nachází návrhy, dvě busty.

Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 1996-2000. Brno 1995.
- Výtvarní umělci Jihomoravského kraje. Brno 1985.
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1997. A-Č., Ostrava, Výtvarné centrum Chagall 1998.

BOČEK,Antonín - archivář, historik, pedagog

* 20.05.1802 - Bystřice nad Pernštejnem
+ 11.01.1847 – Brno

Životopis:
Navštěvoval gymnázium v Těšíně, Znojmě a v Brně. Po absolvování studii filozofie v Brně a v Litomyšli se věnoval pedagogické činnosti. V letech 1824-1826 působil na brněnském gymnáziu. Poté se stal vychovatelem hrabat Mitrovských. V roce 1828 nastoupil do Moravskoslezské guberniální registratury, kde musel uspořádat archivní materiály z 59 zrušených klášterů. Od roku 1831 působil na Stavovské akademii v Olomouci jako první učitel českého jazyka a literatury. V roce 1837 mu byl udělen titul moravského stavovského historiografa a v roce 1839 byl jmenován stavovským archivářem.

Dílo:
Mähren unter König Rudolf I., O vítězi nad Mongoly (1841), Vpád Mongolů do Moravy, Přehled knížat a markrabat a jiných vyšších důstojníků zemských v markrabí Moravském (1850) - dosti neúplné. Podnikal cesty po rakouských a moravských archivech. Materiál z
těchto cest je uložen v Moravském zemském archivu. Obsahuje 12.308 čísel listin, 769 českých inkunábulí a knih, 162 latinských a německých inkunábulí a 175 rukopisných kodexů. Některé věci z jeho sbírky jsou uznány za nepravé, jiné jsou podezřelé.

Literatura:
- Ottův slovník naučný. Praha 1891.
- Pernica,B.: Písemnictví na západní Moravě. Přerov b.r.
- Hýsek,M.: Literární Morava v letech 1849-1885. Praha 1911.

COUFAL,František - plukovník čs. armády, profesor

* 07.01.1892 - Radotice u Jemnice
+ 01.10.1941 - Praha-Ruzyně

Životopis:
Od roku 1912, kdy byl odveden, vykonával vojenskou prezenční službu. V průběhu první světové války se zúčastnil bojů jako voják rakousko-uherské armády na ruské a italské frontě. Po vzniku Československa byl od 29.10.1918 místním českým velitelem posádky ve Znojmě a v prosinci téhož roku se stal velitelem policejním. V roce 1919 byl přijat do čs. armády a v roce 1931 povýšen do hodnosti podplukovníka generálního štábu. Velel vojskům a přednášel
na Vysoké škole válečné. Po nacistické okupaci byl pověřen velením vojenské odbojové organizace Obrana národa funkcí organizačního důstojníka Dne 5.srpna 1941 byl ve svém bytě v Praze zatčen a vězněn v Pečkově paláci a na Pankráci. Na základě rozsudku stanného soudu byl popraven společně s dalšími vyššími důstojníky čs. Armády na dvoře kasáren v Praze-Ruzyni. Dne 1.května 1941 byl povýšen na plukovníka generálního štábu a byl mu udělen československý válečný kříž 1939 in memoriam. Jedna znojemských ulic nese jeho jméno. V roce 2004 mu bylo uděleno čestné občanství města Znojma.

Dílo:
Osvobození jižní Moravy (1937).

Literatura:
- Kronika města Znojma 1918-1923.

FISSÉ,Jan Michael - malíř

* 1686 - Znojmo
+ 09.01.1732 - Znojmo

Životopis:
Žák svého otce, znojemského malíře Mikuláše Fissého. Další malířské vzdělání získal v Itálii, kde asi studoval u Andrea Pozza.

Dílo:
Fresková výzdoba: freska v knihovním sále (klášterní kostel v Louce, kolem 1625), fresková výzdoba (poutní kostel v Lechovicích), fresková výzdoba Sálu předků a zámecké kaple (zámek Pánů z Deblína), fresky v křížové chodbě (dominikánský klášter Znojmo, kolem 1720), fresková výzdoba (kaple sv. Kříže Znojmo) aj. Oltářní obrazy: Narození Krista (klášter a kostel na Svatém Kopečku (1718-1728), oltářní obrazy klášterní kostel v Louce, kolem 1625, farní kostely Šatov, Havraníky, jezuitský kostel sv. Michala Znojmo, před 1730. Skice k oltářním obrazům Sv. Šebastian, Roch, Rosálie a David a Sv. Florián, Markéta, Agáta a Donát uloženy v Jihomoravském muzeu ve Znojmě.

Literatura:
- Osobnosti Znojemska. Malíři. Znojmo 1991.
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1995.

GALASEK,Ludwik - keramik, sochař
Jinak: Galášek,Ludwig

* 27.01.1897 - Hrušovany n/Jevišovkou
+ 18.11.1978 - Hillscheid

Pozn.:
Absolvent znojemské keramické školy. Pedagog na odborných školách v Karlových Varech a v Teplicích.

Literatura:
- Šturc,L.: Odborná keramická škola ve Znojmě. Znojmo 1997.

KALINA,Karel - taneční mistr

* 24.01.1897 - Jihlava
+ 06.12.1968 - Znojmo

Životopis:
Narodil se v Jihlavě, v rodině pekaře. Během 1. světové války složil státní zkoušku a stal se tanečním mistrem. Ve Znojmě založil Taneční školu. V té době byl nucen opustit místo soudního úředníka, neboť taneční aktivity se neslučovaly s profesí státního zaměstnance. V roce 1923 se oženil s Marií Novákovou, která se mu stala i taneční partnerkou. Z důvodu obsazení Znojma r. 1938 odešli do Brna, odtud se však po válce opět vrátili do Znojma.

Literatura:
- MITYSKOVÁ,Jitka. Tanec - můj osud, má láska. Znojemské listy, 9.5.2002, s.4.

KAMPF,Zdeněk - herec

* 20.09.1920 - Jaroměřice nad Rokytnou
+ 02.01.1987 – Brno

Životopis:
Po studiích na brněnské konzervatoři působil ve Státním divadle v Brně (1943-1985). Byl obsazován zejména do milovnických a komických rolí: Student (Ulička odvahy - 1946), Vodník Michal (Lucerna -1950), Opovědník (Komedie o mučení - 1965). Spolupracoval s filmem, vytvořil několik filmových rolí např. ve filmu Pan Habětín odchází (1949), Klíč (1971).

Literatura:
- Československý bibliografický slovník. Praha 1992.
- Tomeš,J.: Český biografický slovník XX. století. 2. díl. Praha, Paseka 1999.

KONVALINA,Blažej - protifašistický bojovník, pilot, rotný

* 03.01.1919 - Blížkovice
+ 22.01.1942 - Purfleet

Životopis:
Základní školu absolvoval v Blížkovicích, v Moravských Budějovicích se poté vyučil zámečníkem a poté se dobrovolně přihlásil na vojnu. Jako pilot sloužil v Prostějově. 1.8.1939 přešel hranice Polska, poté vedla jeho cesta přes Rusko, Turecko, Suez, Bombaj až do Kapského Města. Další válečný osud Konvaliny je spojen s plavbou lodí do Anglie. Stal se příslušníkem britského královského letectva (RAF). Byl zároveň vojákem čs. armády. Po absolvování základního leteckého výcviku u 1., 258., 54. a 65. britské peruti byl v roce 1942 přeložen na leteckou základnu Hornchurch v anglickém hrabství Essex. Stal se pilotem 313. československé stíhací perutě, která vznikla v září roku 1942. Dne 22. ledna 1942 vzlétl, aby se procvičoval se svými kolegy v technice vzdušného souboje. Krátce po poledni se jeho stroj zřítil u Purfleetu. Pohřben je v Hornchurchu, v Essexu. V roce 1947 byl ministrem národní obrany povýšen na štábního rotmistra in memoriam Ve stejném roce byly dovezeny urny s prstí z hrobů zahraničních letců RAF. Po r.1989 se jim postupně dostalo zadostiučinění a některé z nich se dočkaly důstojného uložení - včetně urny plukovníka in memoriam Blažeje Konvaliny. Urnu s prstí B. Konvaliny uložil starosta Blížkovic v jeho rodné obci.

Literatura:
- Znojemský regionální týdeník, 5.3.1997, s.2, "Jeden z tisíců statečných"
- Znojemské listy, 9.7.1998, s.3, "Bojovali za vlast : Blažej Konvalina-letec RAF"

KRŠKA,Pavel - básník, prozaik

* 11.01.1957 - Třebíč

Životopis:
V rodném městě vychodil základní školu a gymnázium (maturita 1976), poté vystudoval češtinu a angličtinu na filozofické fakultě brněnské univerzity (1976-1982). Dětství a mládí prožil střídavě na Třebíčsku a na Slovácku. Podle vlastních slov "je rozpažen přes celou Moravu: má v sobě členitost rodného kraje a zákoutí staré Třebíče i otevřenost vínu a nebeské klenbě nad Slováckem". Pracoval jako učitel, vychovatel a vedoucí domova mládeže střídavě na několika středních odborných učilištích (Moravské Budějovice, Brno, Rajhrad), později jako profesor na gymnáziích v Hustopečích a v Brně. Nyní už druhý rok působí v nakladatelstvích - byl redaktorem v olomouckém nakladatelství Votobia, v současnosti je ředitelem nakladatelství Vetus Via ve Vranově nad Dyjí.

Dílo:
Považuje se za prozaika, ačkoliv mu vycházejí verše, zveřejňované původně v samizdatu nebo v soukromých literárních časopisech Proglas a Box. Básnické sbírky: První ráno života (1974), Věnování (1986).

Literatura:
- Černá,J.: Slovníček současných brněnských spisovatelů. Brno 1994.

NAVRKAL,Josef - Mons., kněz, vikář, farář, osobní kaplan papeže

* 25.01.1912 - Vídeň
+ 15.03.2003 - Lechovice

Životopis:
S rodiči se po vzniku Československa odstěhoval z Vídně do Znojma, kde také vystudoval gymnázium. Poté studoval teologii v Brně, kde byl 5.7.1936 vysvěcen na kněze. Po vysvěcení působil jako vikář u sv. Václava v Mikulově na Moravě a v kostele Svatých Janů současně vedl duchovní správu. Po okupaci Mikulova byl v letech 1938-1939 ustanoven kaplanem v Modřicích u Brna, kde nastoupil základní vojenskou službu. Od dubna 1939 byl administrátorem na Moravci u Nového Města na Moravě. Později, po vážné operaci protrženého slepého střeva, byl ustanoven kooperátorem v Mutěnicích u Hodonína, kde působil až do roku 1942. Od srpna 1942 byl ustanoven 3. vikářem při biskupské katedrále v Brně a roku 1946 byl jmenován 1. vikářem a správcem dómu v Brně. Současně zastával funkci konsistorního účetního a expeditora. V letech 1949-1950 byl půl roku ve vyšetřovací vazbě a v květnu 1950 propuštěn bez soudu a bez amnestie. Úřad a funkce zastával až do roku 1954, kdy byl státními úřady ohodnocen jako nespolehlivý a ustanoven administrátorem fary v Hodonicích. Zde působil až do srpna 1957, kdy byl vzat státní bezpečností do vazby a v listopadu téhož roku odsouzen na tři a půl roku odnětí svobody a ke ztrátě občanských práv na 6 let pro podvracení republiky. Výkon trestu si odpykával v NPT na Bitízu u Příbrami v uranových dolech a od května 1958 ve Valdicích u Jíčína ve sklárnách. Dne 9.5.1960 mu byla udělena amnestie s připomínkou, že se nemůže vrátit ke svému původnímu povolání. Pracoval tedy 2 měsíce ve Znojemské keramice jako přípravář hmot, pak 5 měsíců jako vařič a po úrazu jako skladový dělník ve Frutě. Po sezóně byl propuštěn a po měsíci přijat jako skladník ČSAO, kde působil až do roku 1969. Po rozvázání pracovního poměru byl ustanoven administrátorem v Olbramkostele, když už předtím téměř tři roky vypomáhal v duchovní správě v Popicích, Konicích, Prosiměřicích a Únanově každou neděli bohoslužbami a kázáním. Od 1.1.1978 s ním okresní církevní tajemník ve Znojmě rozvázal pracovní poměr bez písemného oznámení a vysvětlení. Církevně byl vyvázán z duchovní správy v Olbramkostele a od 1.4.1978 mu byla, jako důchodci, za místo pobytu určena prázdná fara ve Starém Hobzí. 1.6.1978 mu byl udělen státní souhlas k výpomoci v duchovní správě ve Starém Hobzí, kterou vykonával až do roku 1993. V Hobzí navázal po roce 1989 kontakt i s rakouskými knězi, zejména s Floriánem Schweitzerem z farnosti Thaya, který se významnou měrou zasloužil o opravu božích muk v širokém okolí Starého Hobzí. Posledních 10 let sloužil Josef Navrkal jako farář a duchovní správce sester III. řádu sv. Františka v Lechovicích. 16.1.2000 byl jmenován kaplanem Jeho svátosti, s možností užívat titul Monsignor. Mons. Josef Navrkal zemřel 15.3.2003 ve věku 91 let a poslední rozloučení se uskutečnilo 22.3.2003 v chrámu Nalezení sv. Kříže ve Znojmě.

Literatura:
- Nepublikované materiály.
- Život farností Znojma, 4/2003, s.10-11, "Vzpomínka na Mons.Josefa Navrkala"
- Život farností Znojma, 6/1996, a.8-9, "O. Josef Navrkal"
- Znojemsko, 25.3.2003, s. Znojemsko, 5.2.2002, s.1,5, "Každé místo bylo pro mne první láskou"

OFFENHEIM,Vilém - majitel jevišovického panství

* 1860 - ?
+ 28.01.1932 - ?

Životopis:
V roce 1916 koupil Nový zámek a jevišovické panství. Provedl generální opravu interiérů i exteriérů. Na jevišovickém dvoře dal zbudovat garáže, a opravny hospodářských strojů, rozšířil panský vodovod, dal postavit nové vepříny v Němčičkém dvoře. Na svůj náklad dal vybudovat v Jevišovicích kulturní dům Komenium, zavedl v obci veřejné osvětlení z vlastní elektrárny, postavil školu v Černíně a Hlubokých Mašůvkách, kapli V Bojanovicích aj. Na jeho přání urna s popelem byla umístěna v lese v Zápovědi na tzv. Venclově kopci. Na tom místě je umístěn prostý balvan a jeho jméno s osobními daty (kopci se říká u Viléma).

Literatura:
- Jevišovice 1289-1989. Jevišovice 1989.

POIMON,František - spisovatel, redaktor, kněz
Jinak: Pojmon,František; Poimon,František Petr

* 29.01.1817 - Polná
+ 01.06.1902 - Polná

Životopis:
Absolvent jihlavského gymnázia, filozofie a bohosloví v Brně. Po vysvěcení na kněze (1841) kaplanoval ve Žďáře a v Brně. V letech 1859 -1863 byl duchovním správcem v Hlubokých Mašůvkách. Dále působil jako ředitel a katecheta hlavní školy ve Slavkově, farář, později děkan a okresní školní dozorce v Želetavě, konsistorní rada brněnský, farář a čestný děkan v Dešné, kde pozbyl zraku a odešel do výslužby. Přestěhoval se do svého rodiště. V Polné vystavěl křížovou cestu na hoře Kalvárii.

Literatura:
- Ottův slovník naučný. Praha 1903.
- Hýsek,M.: Literární Morava v letech 1849-1885. Praha 1911.
- Hluboké Mašůvky 1220-1970. Hluboké Mašůvky 1970.

RAKOVSKÝ,Ivo - PhDr., CSc., archeolog

* 12.09.1952 - Brno
+ 18.01.1992 - ?

Životopis:
Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1971- 1977). Ještě za dob studií byl zaměstnán v Jihomoravském muzeu ve Znojmě, kde prováděl záchranný výzkum sídliště lengyelské kultury v Jezeřanech-Maršovicích. Po skončení studia byl přijat do Archeologického ústavu Československé akademie věd. Ihned po nástupu byl pověřen vedením rozsáhlých záchranných archeologických výzkumů v oblasti výstavy vodního díla Nové mlýny na řece Dyji. V roce 1985 obhájil kandidátskou disertaci na téma Morava na prahu neolitu. Jako vedoucí výzkumu se podílel na 360 objektů z pravěku a přes 220 z neolitu např. Nová štěrkovna u Dolních Věstonic, Strachotín, Milovice, Mušov, Šakvice, Pavlov-Horní pole, Bedřichovice, Tvarožná, Holubice, Výrovice, Němčičky aj.

Literatura:
- Jižní Morava. Brno 1993.

RAUŠ,Jaroslav - pedagog, hasič, osvětový pracovník

* 31.01.1877 - Velká Bíteš
+ 18.01.1963 - ?

Životopis:
Po skončení základního vzdělání odešel do Kroměříže, kde studoval na učitelském ústavu. Působil jako pedagog v Hlubokých Mašůvkách, v Jevišovicích a později v Příměticích, kde se v roce 1915 stal řídícím učitelem. V Hlubokých Mašůvkách vstoupil do hasičského sboru v roce 1903 se stal jeho jednatelem. Založil osmnáct hasičských sborů. Postupně byl v Plavči zvolen župním dozorcem a v roce 1920 náčelníkem celé župy znojemské číslo 37. Pořádal přednášky, organizoval školy župní, krajské i zemské, stal se členem Zemského výboru hasičského a místopředsedou jeho vzdělávacího odboru. Později byl zvolen předsedou vzdělávací komise a zemským vzdělatelem Svazu Československého hasičství. V roce 1918
byl členem ONN Znojmo a jeho jednatelem pro venkov. Po 2.světové válce - v roce 1948 byl opět zvolen na valné hromadě hasičstva jednatelem spolku. Básně věnované k jeho životním jubileím: B. Čech: Bratru Raušovi k šedesátce a A.Fasurová: Nečítám léta.
Jako si po celé plodné žití
proti ohni důsledně bojoval,
tak si na konci pozemského bytí
znavené tělo ohni odevzdal.
Jaroslav Špalek - citace Jevišovické noviny,1963, č.4.

Dílo:
Podílel se na vydávání sborníku Od Horácka k Podyjí. Byl stálým dopisovatelem hasičského časopisu Ochrana hasičská.

Literatura:
- Znojemsko, 11.2.1997.
- Jevišovické noviny 1963, č.4, příloha.

RŮŽIČKA,Josef - malíř, grafik

* 04.12.1912 - Znojmo
+ 19.01.1972 - Znojmo

Životopis:
Pocházel z početné a majetně slabé rodiny, která mu nemohla umožnit studium na Akademii výtvarných umění. Po studiu však toužil, a tak začal současně sám kreslit a malovat. Když dosáhl plné dospělosti, opět padly možnosti studia Akademie, spolu s jinými školami, byla
nacisty uzavřena. Totálně nasazen v německém zbrojním průmyslu, ale pro vážné onemocnění ledvin byl poslán domů. Setkává se s krajinářem akademickým malířem R. Havelkou a tak při společných malířských cestách v Podyjí v prvé polovině 40. let poznával zásady profesionální malby. Po osvobození a znovuotevření Akademie se již nemohl ucházet o řádné studium - tentokrát pro osobní závazky. Sledoval tedy alespoň uměleckou výuku se svými šťastnějšími přáteli, dojížděl do Prahy a externě pracoval s žáky figurální školy V. Nechleby. Své práce předkládal ke konzultacím prof. J. Obrovskému. Časem získal přehled o vývoji evropského výtvarného umění, zvláště realistické holandské školy a francouzského impresionismu 19. století. Současně kreslil a prakticky si ověřoval všechny techniky malby a grafiky, z nichž se mu stala nejbližší olejomalba a litografie.

Dílo:
Většina jeho obrazů je věnována rodnému kraji. Především to bylo samotné město Znojmo, řeka Dyje, ale i hrad Cornštejn, kde nalezl své umělecké životní těžiště. Obrazy: Obnova radniční věže, Znojemské hradby, Polední slunce nad Znojmem, Dyje u Dobšic, Cornštejn od Chmelnice aj.

Literatura:
- Osobnosti Znojemska. Malíři. Znojmo 1991.
- Znojemské listy, 14.2.1995.
- Josef Růžička 1912-1972, katalog výstavy JMM. Znojmo 1987.

ŘEZÁČ,Vladimír - spisovatel, prozaik, dramatik, redaktor, scénárista
Pseudonym: Přibský,Vladimír

* 20.01.1932 - Přibyslav

Životopis:
Absolvent reálného gymnázia v Roudnici nad Labem (maturita 1950) a Fakulty historie na Karlově univerzitě v Praze (1953-1957). Po absolvování působil jako osvětový pracovník v Roudnici nad Labem a ve Znojmě. Do literatury vstoupil v r. 1953 povídkou, která byla
uveřejněna v časopise Dikobraz. Od počátku 60. let se věnuje pouze literatuře s občasným redaktorským nebo publicistickým působením (Mladý svět, Československý rozhlas, Československý film, nakladatelství Svoboda aj.). V letních měsících pobývá ve Znojmě.

Dílo:
Próza: Celý den do konce týdne (1960), Jiné léto (1963), Známost s Eliškou (1963), Čaj pro návštěvu (1966), Barvy našich nocí (1971), Zítra přijdu naposled (1978), Něžná probuzení (1980), Můj zcela nevhodný kamarád (1980), Jeho žena, je její muž (1982), Sedm bílých plášťů (1984), Američanka (1985), V pátek jí to řeknu (1985), Tip od Kvída (1986) aj.
Hry, rozhlasové a televizní scénáře: Nástup možný ihned, Cestující se připraví k odletu, Dívka pro mé babí léto.

Literatura:
- Čeští spisovatelé 20. století. Praha 1985.

ŘEZNÍČEK,Ladislav - knihovník, redaktor, kronikář

* 17.05.1896 - Třebíč
+ 18.01.1962 - Brno

Životopis:
Absolvent gymnázia v Třebíči (1915), Státního knihovnického kurzu v Bratislavě (1926) a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1939). Účastník 1. světové války, legionář. V roce 1923 přišel do Znojma a nastoupil jako knihovník do městské knihovny a čítárny. Česká knihovna měla v té době 7 000 svazků. V r. 1929 byl zvolen do Ústředního spolku československých knihovníků. Za jeho působení patřila znojemská knihovna v porovnání počtu obyvatel a počtu svazků knih a výpůjček na přední místo na celé jihozápadní Moravě. V letech 1929-1931 vedl kroniku města Znojma. V říjnu 1938 odešel do Brna a o rok později nastoupil na místo knihovníka města Brna, kde působil až do r. 1957.

Dílo:
Za svého působení v knihovnách v Brně a ve Znojmě byl literárně činný. Psal kritiky, fejetony a články do místních novin. Redaktor týdeníku Jižní Morava (od r. 1923). V r. 1926 vydal vlastním nákladem První katalog české městské knihovny a čítárny ve Znojmě.

Literatura:
- Znojemské listy, 1.4.1995.

SEDLÁKOVÁ,Hedvika - pedagog

* 13.09.1900 - Biskupice
+ 31.01.1972 - Brno

Pozn.:
Autorka a spoluautorka řady učebnic a čítanek pro školy.

Literatura:
- Nepublikované materiály.

SMRČKA,František – JUDr., advokát, herec

* 27.09.1863 - Humpolec
+ 27.01.1922 - Olomouc

Životopis:
Po ukončení právnických studií vykonával soudní praxi ve Znojmě (1886), advokátní praxi v Brně, Litovli a od 1. srpna 1999 v Olomouci u dr. Žáčka. Byl náčelníkem jednoty Sokol v Litovli a v Olomouci (1900-1909) a od roku 1909-1921 starostou. Byl činný ve všech spolcích národních a kulturních, starostou divadelní Jednoty, člen matice školské a České besedy, od roku 1919 člen městského zastupitelstva a městské rady.

Literatura:
- Fischer,R.: Olomoucký památník 1848-1918. Olomouc 1938.

WINTERHALDER,Jan Josef - malíř, freskař
Jinak: Winterhalter,Jan Josef; Winterhalder,Josef ml.

* 25.01.1743 - Vöhrenbach
+ 17.01.1807 - Znojmo

Životopis:
Syn sochaře J. Michala Winterhaldera. Od devíti let se učil u svého strýce sochaře Josefa Antonína Winterhaldera a v letech 1764-1768 u F. A. Maulbertscheho s kterým pracoval na řadě zakázek. Spolupracoval také na zakázkách s prof. vídeňské akademie V. Fischerem a J. Hauzingerem.

Dílo:
Fresky a obrazy: klášter v Louce (1765), kostel sv. Hippolyta (1766), farní kostel v Dyji (1766-1767), klášterní kostel v Rajhradě, refektář kláštera v Brno-Zábrdovice (1781), Tasovice (1789), Běhařovice (1792), zámek v Uherčicích, zámek v Dukovanech (1791) aj.

Literatura:
- Pernica,B.: Výtvarné umění západomoravské. Jihlava 1939.
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1995.

WINTERHALDER,Josef Antonín - sochař, řezbář
Jinak: Winterhalter,Josef Antonín

* 10.01.1702 - Vöhrenbach
+ 1769 - Vídeň

Životopis:
Pocházel ze sochařské rodiny usazené v badenském Schwarzwaldu. Absolvent Akademie ve Vídni (1726-1728). Pracoval v dílně olomouckého sochaře J. Sturmera. Spolupracoval se svým bratrem Antonínem, A. Jelínkem, D. Kirchnerem, D. Schwarzem aj.

Dílo:
Sousoší Jana Nepomuckého v klášteře Hradisko (1737), boční oltář v dominikánském kostele Uherský Brod, kašna na náměstí Uherský Brod, kazatelna v kostele sv. Michala Brno (1743), oltář v kostele sv. Martina Třebíč, světské postavy na mostě Náměšť nad Oslavou, hlavní oltář v Předklášteří u Tišnova, sousoší sv. Norberta na Svatém Kopečku Olomouc (1753), kazatelna v kostele sv. Mikuláše Znojmo (1760), kazatelna v kostele sv. Kříže Znojmo aj. Sochy světců se nacházejí ve sbírce Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Literatura:
- Toman,P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha 1936.
- Pernica,B.: Výtvarné umění západomoravské. Jihlava 1939.

Kalendárium pro Vás sestavila Šrámková