BĚHAN,František - protifašistický bojovník
* 10.09.1911 - Slavonice
+ 05.05.1945 - Praha
Životopis:
Pracoval ve znojemské elektrárně a od roku 1939 byl zaměstnán v telefonní ústředně v Praze. Účastník Pražského povstání. Padl v Chotkových sadech. Pohřben je na Malvazinkách v Košířích.
Literatura:
- Znojemské listy, 29.4.1995.
- Šabacký,J.: Nezapomeneme...Znojmo 1947.
ČERMÁK,Bohumír - architekt, uměleckoprůmyslový návrhář
* 08.11.1882 - Moravský Krumlov
+ 23.09.1961 - Bílovice
Životopis:
Absolvent Akademie výtvarného umění ve Vídni. Poté se usadil v Brně, kde založil (1908) Uměleckořemeslné dílny.
Dílo:
Na základě vítězného soutěžního návrhu realizoval např. čtyřpatrovou budovu Úrazové dělnické pojišťovny (1910) nebo pro Zbrojovku budovu ředitelství na Lazaretní ulici. Koncem 20. let byl ovlivněn konstruktivismem a začal kombinovat klasické materiály s kovem a sklem - Výstaviště - skleněná vyhlídková věž (1928). Ve 30. letech se specializoval na obchodní domy, jejichž řešení studoval v USA. Navrhl jim na tři desítky - V Praze, Ostravě, Olomouci aj.
Literatura:
- Chmel,Z.: Galerie brněnských osobností. 1.část. Brno, ANTE 1998.
- Nová encyklopedie českého a výtvarného umění l.díl. Praha, Academie 1995.
DRLÍK,Vratislav - botanik, geolog, pedagog
* 17.09.1886 - Hrabová
+ 01.03.1955 - Znojmo
Životopis:
Absolvent gymnázia v Zábřehu. Účastník l. světové války, legionář. Pedagog ve Vikýřovicích (od r.1920) a v Šumperku. Ředitel školy v Louce (1933-1938). Na podzim r. 1938 odešel s rodinou do Vrahovic u Prostějova. Od prosince působil jako ředitel školy v Brně. Dne l. dubna 1941 byl předčasně penzionován a pracovně přidělen do závodu Svět v Brně-Židenicích. V době 2. světové války za ilegální činnost vězněn. Do Znojma se vrátil dne 15. května 1945. Pracoval jako vedoucí zemědělského referátu Městského výboru ve Znojmě. Po odchodu do důchodu v r. 1946 byl jmenován ředitelem městského muzea ve Znojmě, kde založil vlastivědné oddělení (1946-1951).
Dílo:
Květena Znojemska (rukopis). Uspořádal přes 1500 herbářů, které jsou majetkem oddělení botaniky Jihomoravského muzea Znojmo. Pořádal přednášky a výstavy. Odborně pracoval v oboru geologie a botaniky.
Literatura:
- Muzejní listy, 1990, č.1.
- Kronika města Znojma 1938- 1945.
- Kronika města Znojma 1946.
FOETTERLE,Franz - geolog
* 02.02.1823 - Mramotice
+ 05.09.1876 - Vídeň
Životopis:
Vystudoval hornictví na štiavnické akademii. Po jejím absolvování nastoupil jako báňský praktikant v Gmundenu a po založení c. k. říšského geologického ústavu ve Vídni byl povolán do jeho služeb, jako jeden z prvních geologů. V roce 1856 byl jmenován báňským radou a o jedenáct let později šéfgeologem. V roce 1873 se stal náměstkem ředitele geologického ústavu.
Dílo:
Jeho vědecké práce se týkaly Horního a Dolního Rakouska, západního Slovenska, v Čechách hlavně oblastí kamenouhelných a hnědouhelných pánví. V roce 1866 vyšla první geologická mapa Moravy a Slezska. Její sestavení bylo hlavním cílem brněnského Wernervereinu (spolku založeného u příležitosti 100. výročí narození mineraloga A. G. Wernera). Organizátorem byl v tomto sdružení geologů a laických nadšenců Franz Foetterle, který byl pověřen řízením terénních prací při mapování. Závěrem mu pak byla svěřena úloha konečného skreslení geologické mapy a sumarizace výsledků prací ve vysvětlivkách. Mapa vyšla u firmy Köcke ve Vídni. Na dvou barevně tištěných litografických listech (západní Morava, východní Morava a Slezsko) je rozlišeno 42 druhů hornin nebo jejich skupiny. Na mapě jsou vyznačena ložiska některých užitečných nerostů a hornin. Mapa nese název GEOLOGISCHE KARTE DER MARKGRAFSCHAFT MÄHREN UND DES HERZOGTHUMES SCHLESIEN.
Literatura:
- Naučný geologický slovník. Praha 1960.
JORDÁN,František - historik, muzejní pracovník, vlastivědný pracovník, pedagog, odborný spisovatel
* 22.09.1936 - Žerotice
Životopis:
Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Působil v Bučovicích - ředitel muzea a později byl ředitelem ve Vyškově Muzea Vyškovska. Šest let působil jako pedagog latiny na vyškovském gymnáziu.
Dílo:
Publikoval odborné články ve Vlastivědném věstníku moravském a ve Vyškovských novinách. Je autorem Bibliografie okresu Vyškov.
Literatura:
- Údaje od dr.Rašky z Knihovny K.Dvořáčka Vyškov 1995.
KAFKA,Bohumír - básník, výtvarný kritik
Jinak: Kafka,Bohuš
* 17.09.1901 - Náměšť nad Oslavou
+ 14.11.1978 - Brno
Místa působení : Moravský Krumlov, Brno
Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 1996 - 2000. Brno 1995.
KONRÁD III. OTA ZNOJEMSKÝ - dědičný moravský kníže, moravský markrabě,
český kníže
Jinak: Konrád II. Ota Znojemský
* - ?
+ 09.09.1191 - Itálie -nedaleko Neapole
Životopis:
Syn moravského knížete Konráda II. Znojemského a Marie, dcery župana srbského Uroše Bílého. Po svém otci zdědil Znojemské knížectví (1157). Za bojů mezi Přemyslovci získal skoro celou Moravu - Znojemsko, Brněnsko (1177) i Olomoucko (1179) a tak došlo k politickému a právnímu sjednocení celé Moravy pod vládou znojemského knížete. V roce 1182 byl zvolen proti knížeti českému Bedřichovi za vzdoroknížete. Po zakročení císaře Bedřicha I. hodnost a trůn vrátil zase knížeti Bedřichovi a byl jmenován za samostatného markraběte říše Římské. Morava byla vytržena tím úplně z moci knížete českého. Po roce 1182 se věnoval správě svého panství. Ale už v roce 1184 se zúčastnil nepokojů v Čechách. Válčil s Přemyslem Otakarem I. a utkal se s ním v bitvě u Loděnic 10.12.1185. V této krvavé bitvě svedli Čechové mezi sebou největší a nejkrutější bitvu. Na obou stranách padlo na 4 000 vojáků. Konrád III. byl poražen, Loděnice byly srovnány se zemí. Po smrti českého knížete Bedřicha byl zvolen opět českým knížetem (1189 - 1191). Čechy a Morava byly opět spojeny osobou jednoho panovníka. Za účasti předních knížecích družiníků svolal sněm v Sadské, kde vyhlásil soubor právnických norem Statuta vévody Oty – Statuta ducis Ottoni( Statuta Konrádova - Statuta Conradi). Šlo o zákoník, o němž se dovídáme více až z potvrzení krále Přemysla Otakara I. pro Znojemskou provincii r. 1222. Zákoník vznikl z iniciativy Konráda Oty markrabího Moravy, a odráží tak právní poměry na Moravě ve 2. polovině 12. století nejen ve Znojemském knížectví, ale i v Brněnském. Zásadní význam měla Statuta pro schválení dědičnosti druhé alodizace na Moravě, probíhající po přerozdělování vlastnictví po roce 1055. V roce 1191 provázel císaře Jindřicha VI. na cestě do Říma a asi jako první český panovník byl přítomen korunovaci. Zemřel v Itálii nedaleko Neapole na mor. Konrádovo tělo bylo uloženo původně v klášteře Monte Cassino v Latiu a později jeho ostatky byly převezeny do Prahy. Spolu s svou matkou založil premonstrátský klášter Nanebevzetí P. Marie a sv. Václava v Louce.
Literatura:
- Portréty osobností Moravy I. Brno 1996.
- Znojemské listy, 29.1.1998.
- Bílý,J.L.:Moravští panovníci v 6. až 13. století. Nitra 1997.
- Ottův slovník naučný. Praha, J. Otto 1899
MELKUS,Rudolf - geometr, protifašistický bojovník
* 04.03.1908 - Vídeň
+ 30.09.1941 - Brno
Životopis:
Narodil se v rodině vídeňských Čechů. Navštěvoval ve Vídni českou školu Komenského. Uprostřed l. světové války se Melkusovi přestěhovali do Znojma. Po absolvování znojemského gymnázia v roce 1929 pracoval jako úředník na měřičském úřadě města Znojma. V roce 1939 byl nacisty uvězněn a odvezen do Vídně, ale za půl roku byl propuštěn. Odstěhoval se s rodinou do Brna, kde pracoval na městském úřadě. Zapojil se do podzemního hnutí. Na základě udání v roce 1941 zatčen a uvězněn v Kounicových kolejích a v září téhož roku popraven. Dne 28. října 1946 byl vyznamenán nejvyšší skautskou poctou Junáckým křížem za vlast, zlatým stupněm. Na jeho počest byla ve Znojmě přejmenována bývalá ulice Vrbkova ve čtvrti Marešov na ulici Melkusova.
Dílo:
Zpracoval a nakreslil první český plán města Znojma v nástěnném formátu, který v šestibarevném provedení vydalo knihkupectví A. Kloudy ve Znojmě. Ve spolupráci s tehdejším předsedou Klubu turistů, ředitelem měšťanské školy K. Zobalem, zpracoval turistického průvodce Podyjím, nakreslil mapu středního a horního Podyjí se značenými turistickými stezkami.
Literatura:
- Znojemské listy, 24.6.1995.¨
- Šabacký,J.: Nezapomeneme...Znojmo, 1947.
NEŠETŘIL,Vlastimil - varhaník
* 08.09.1931 - Kutřín
Životopis:
Po ukončení školní docházky absolvoval dvouletou hospodářskou školu. V 18 letech odešel do Brna, kde v roce 1952 úspěšně dokončil vzdělání na tříleté varhanické škole. V roce 1954 přišel do Znojma, kde jako varhaník vypomáhal ve znojemských kostelech. V Šatově, Jevišovicích a Horních Dubňanech vyučoval hudbu na různé hudební nástroje. Dne 1.11.1954 se stal správcem kůru a varhaníkem kostela sv. Kříže ve Znojmě. V roce 1963 začal pracovat v Keramických závodech ve Znojmě a současně se věnoval funkci varhaníka a pravidelně nacvičuje chrámový sbor. V roce 1993 navázal chrámový sbor spolupráci s Pěveckým sdružením Vítězslav Novák, společně uskutečnily několik koncertů - Hnanice, Rakousko. Společně se také zúčastnily Moravskokrumlovského setkání pěveckých sborů. Za dobu svého působení uvedl s chrámovým sborem, který řídil 11 vánočních mší, 12 latinských a jednu českou mši a nespočetné množství církevních sborových a sólových zpěvů.
Literatura:
- Znojemské listy, 9.3.1996.
PARACELSUS - lékař, přírodovědec, spisovatel, alchymista, chemik, teolog
Jinak: Bombastus von Hohenheim,Theoprastus
Pseudonym: Paracelsus
* 10.11.1493 - Einsiedeln
+ 24.09.1541 - Salcburk
Životopis :
Bakalářské školení snad získal ve Vídni a doktorskou hodnost, jak sám později vždy tvrdil, ve Ferraře. Procestoval mnoho zemí. Byl v Itálii, asi ve Španělsku, Portugalsku, Anglii, Valašsku, Sedmihradsku, v Pobaltí, v Polsku a v Čechách. V letech 1527 a 1528 byl městským lékařem a profesorem medicíny v Basileji. Zde úspěšně léčil významného nakladatele Frobenia a Erasma Rotterdamského. Dostal se tu však záhy do konfliktu s ostatními lékaři, lékárníky i studenty, jimž přednášel své nauky o farmakologii, purgaci a pouštění žilou. Zavrhoval klasiky - Hippokrata, Galena a Avicennu, dostal se do sporu s představenstvem města a se soudem, takže musel narychlo, snad dokonce v noci Basilej opustit. Když v roce 1536 pobýval v Augsburgu, navštívil jej Václav ze Žerotína a požádal o vyšetření. Paracelsus se ujal léčení Žerotínovy dny, následků mrtvice a zánětu pohrudnice. Když následujícího roku onemocněl Jan z Lipé, pán na Moravském Krumlově, a jeho lékaři mu nemohli pomoci, poradil mu pán ze Žerotína Paracelsa. Vyslaný posel přivedl v dubnu 1537 Paracelsa na moravskokrumlovský zámek. Léčení pána z Lipé nebylo snadné, snad šlo dokonce o malárii se zvětšením sleziny a vodnatelností, žaludeční potíže a žlučníkovou koliku. Víme, že se stav po Paracelsově léčbě, o níž se zachovaly podrobné záznamy, zlepšil a pán z Lipé přežil i Paracelsa. Paracelsus v Moravském Krumlově sídlil zřejmě v přízemí velké věže, pracoval zde na některých svých spisech, snad i provozoval alchymii. Poměrně nenadálý odjezd Paracelsův z Moravského Krumlova po šesti měsících úspěšného léčení Jana z Lipé je vysvětlován určitou krizí, která hluboce zasáhla do poklidného pobytu Paracelsa v Moravském Krumlově. Počátkem září byl totiž pozván, aby léčil manželku Jana III. ze Žerotína na Strážnici, nejvyššího moravského komořího. Po použití jeho léku, Jana z Pernštejna zemřela. Po této nešťastné příhodě odejel 29. září 1537 z Moravského Krumlova do Bratislavy a do Vídně. V roce 1538 navštívil Villach a o dva roky později odjíždí do Salcburku na pozvání arcibiskupa Arnošta. Zde zcela opuštěn zemřel asi po těžké chorobě. Snad šlo o rakovinu jater nebo o chorobu ledvin, ale ozvala se i řada dohadů, že byl zabit. Byl pochován na hřbitově chudých u sv. Šebestiána, kde dnes jeho hrob připomíná pyramidový náhrobek.
Dílo:
Napsal více než 300 spisů teologických, filozofických a sociálně etických i alchimistických, ale dožil se vytištění jen části z nich. V Moravském Krumlově dokončil ASTRONOMIA MÁGNA ODER PHILOSOFIA SAGAX a zanechal spis KONSILIUM. Koncem července roku 1530 vyšel první a brzy na to druhý díl učebnice chirurgie DIE GROSSE WUNDARZNEI. Marně se pokoušel o vydání trojdílného spisu O FRANCOUZÍCH (syfilidě), v němž se zasazoval o léčbu rtutí. Teprve na sklonku 19. století vydal známý historik medicíny Karl Sudhoff po vyřazení sporných textů kompletní Paracelsovo dílo ve 14 svazcích. Některé jeho poznatky dodnes platí - popsané vlivy počasí na epileptické záchvaty, klimatické vlivy na epidemii, závislost jedovatosti léků na dávce, ukládání solí v tkáních atd. Převratnost názorů mu v jeho době vynesla označení Luther medicíny.
Literatura:
- Encyklopedie osobností Evropy od starověku do současnosti. Praha 1993.
- Zdraví, říjen, 1994.
- Staroštík,J.: Katalog stálé výstavy Muchovy Slovanské epopeje. Moravský Krumlov 1986.
- Encyklopedie osobností Evropy. Od starověku do současnosti.Praha 1993.
- Lesný,I.:Slavní lékaři. Praha 1994
RONOVSKÝ,František - páter, farář
* 17.11.1806 - Únanov
+ 21.09.1871 - Doubravník u Tišnova
Životopis:
Po absolvování znojemského gymnázia studoval v Brně filozofii a teologii. Na kněze byl vysvěcen v roce 1831. Po studiích působil na Českomoravské vysočině. V letech 1840-1863 ve Štěpánově nad Svratkou (farář, kaplan). Dne 8.2.1863 odešel na farnost kostela sv. Kříže v Doubravníku u Tišnova. Zajímal se o ovocnářství, zakládal ovocnářské školky (Doubravník).
Dílo:
Autor knihy Hospodářská kniha (1863), má 476 stran. Publikoval i časopisecky - kalendář Moravan, kde uveřejnil mnoho námětů, rad a zkušeností z pomologie.
Literatura:
- Osobnosti Znojemska. Znojmo 1992.
- Pipek,B.: Znojemsko. Znojmo 1925.
- Hýsek,M.: Literární Morava v letech 1849-1885. Praha 1911.
- Keremidský,M.: Únanov 1227-1997. Znojmo 1997
SEDLÁČKOVÁ,Klára - malířka, grafička, textilní výtvarnice
* 13.05.1909 - Crhov
+ 09.1986 - Brno
Místo působení: Znojmo
Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 1996 – 2000 Brno 1995.
STEHLÍK,Antonín - pedagog, houslista
* 10.09.1945 - Znojmo
+ 10.09.1996 - Znojmo
Pozn.: Zakladatel souboru Cimbálová muzika Antonína Stehlíka.
Literatura:
- Znojemské listy, 7.6.1994.
SUDÍK,Karel - štábní kapitán, legionář
* 16.09.1894 - Běleč, okres Beroun
+ 07.09.1936 - Znojmo-Starý Šaldorf
Životopis:
V letech 1905-1908 navštěvoval maďarskou školu v Berouně, poté soukromou obchodní školu v Praze (1912-1913) a v roce 1914 navigační školu ve švédském Stockholmu. Do armády byl odveden 8.9.1914 v Grandville ve Francii - službu konal od 21.11.1914. Až do listopadu 1918 sloužil u 1. pluku cizinecké legie, s nímž se zúčastnil bojů na francouzské frontě. V listopadu r. 1918 byl zařazen k pěšímu pluku č.24 československých legií ve Francii, se kterým se vrátil do Československa. Pluk byl po návratu dislokován ve Znojmě. V roce 1920 absolvoval jeden ročník Vojenské akademie v Hranicích. 1.dubna 1929 byl povýšen na štábního kapitána pěchoty a téhož roku obdržel francouzský řád Čestné legie - stupeň rytíř. Ve Znojmě sloužil u pěšího pluku č.24 do 1.května 1934 jako velitel čety, později roty. Poté byl převelen do Lučence. Na podzim 1935 byl ze zdravotních důvodů uznán neschopným vojenské služby a dne 1.12.1935 byl přeložen do výslužby. Nositel celé řady vyznamenání: Dva československé válečné kříže 1914-1918, Revoluční medaile, Medaile vítězství, Řád Čestné legie - stupeň rytíř, Francouzský válečný kříž.
Literatura:
- Znojemské listy, 23.4.1998, s.3, "Bojovali za vlast : Štábní kapitán Karel Sudík"
- Rovnost, 25.7.2003, s.6, "Rytíři čestné legie osud dopřál jen dvaačtyřicet let života"
TROJAN,Bohumil - spisovatel, prozaik
* 13.09.1946 - Čáslavice
Životopis:
Absolvent Zemědělské technické školy v Třebíči (1960-1965) a Fakulty provozně ekonomické UJEP v Brně (1965-1970). V r. 1972 přijal místo v JZD Stařeč (okres Třebíč). Vedoucí provozu ve výpočetním středisku Podniku racionalizace řízení a výpočetní techniky ve Znojmě (1979-1981). Předseda JZD v Čáslavicích (1982- 1985). Od r. 1986 vedoucí jihlavského střediska Dílo, podniku Čes. fondu výtvarného umění v Praze.
Dílo:
Proč ulovit ohřástala (1983). Publikuje v novinách a časopisech: Zemědělské noviny, kde mu vyšla povídka Jaro (1979), Tvorba, Rovnost, Mladý svět a Literární měsíčník.
Literatura:
- Slavíková,V.: Spisovatelé Jihomoravského kraje. Brno 1989.
VALA,Jaromír - malíř, propagační výtvarník
* 24.09.1941 - Rouchovany
+ - Znojmo
Životopis:
Absolvent školy uměleckých řemesel v Brně (obor malířská technika v architektuře, 1955). Pracoval jako propagační výtvarník na brněnském výstavišti a později ve Znojmě ve stejném oboru.
Dílo:
K umění jej patrně přivedl akademický malíř S. Bobeš, předseda prvorepublikového Svazu výtvarných umělců. Na jeho tvorbě byly patrné stopy Alfonse Muchy, který byl mimochodem spolužákem Valova dědečka uměleckého kováře Rudolfa Škody, jehož práci mohou v podobě brány obdivovat i návštěvníci v Schönbrunnu. V jeho díle najdeme od secesně laděných propagačních výtvorů, přes takřka boudovské postavičky, retrospektivní obrázky znojemských zákoutí, oleje krajin Podyjí a Rouchovanska.
Literatura:
- Nové listy, 21.11.1997.
VANĚČKOVÁ,Vojtěška - spisovatelka, překladatelka, učitelka
* 05.02.1876 - Lipnice
+ 15.09.1951 - Praha
Životopis:
Absolventka Učitelského ústavu v Olomouci. Působila jako pedagog v Olbramkostele a na Měšťanské škole v Moravských Budějovicích. V letech 1910-1928 byla ředitelkou dívčí měšťanské školy v Jemnici a později v Praze 7. V literárním kroužku R. Svobodové se seznámila s F. X. Šaldou a v roce 1900 doprovázela slavného kritika do Paříže jako vzorná pečovatelka. Po smrti R. Svobodové v roce 1920 trávil F.X. Šalda část své letní dovolené u ní v Jemnici, kde napsal dvě knihy věnované památce zesnulé spisovatelky.
Dílo:
Napsala cenné vzpomínky na F. X. Šaldu (adresoval jí na 90 dodnes zachovaných dopisů) a R. Svobodovou. Překlady: CH. I. Philippa, A. Suaréze, G. Flauberta, R. Bazina atd. Vyšla také řada jejích překladů z němčiny.
Literatura:
- Lidové noviny 6.2.1976.
- Pernica,B.: Písemnictví na západní Moravě. Přerov b.r.
VEJMĚLKA,František - protifašistický bojovník
* 28.03.1911 - Znojmo
+ 18.09.1946 - Saigon (Indočína)
Literatura:
- Šabacký,J.: Nezapomeneme... Znojmo, 1947.
VILDOMEC,Vědomil - PhDr., archeolog, muzeolog
* 27.09.1921 - Boskovštejn
+ 28.12.1998 - Znojmo
Životopis:
Absolvent znojemského reálného gymnázia. Působil jako pedagog na školách na Drahanské Vysočině a později na jižní Moravě. Současně studoval archeologii u profesora E. Šimka na brněnské univerzitě. Studium ukončil v roce 1950 doktorátem. Počátkem šedesátých let se stal odborným pracovníkem Jihomoravského muzea a v letech 1968-1983 byl jeho ředitelem. Dlouhou dobu pracoval jako okresní konzervátor a byl předsedou okresní komise památkové péče. Za významný přínos historické vědě obdržel stříbrnou medaili Filozofické fakulty brněnské univerzity.
Dílo:
Spoluautor publikace Pravěk Znojemska (1972). Spolupracoval s Prof. Dr. Vl. Podborským, DRSc. při systematickém archeologickém výzkumu sídlišť z mladší doby kamenné u Těšetic-Kyjovic. Významnou měrou se podílel na vybudování zdejší vědeckovýzkumné stanice. Byl tvůrcem nové archeologické a historické expozice a početných výstav Jihomoravského muzea.
Literatura:
- Znojemské listy, 7.1.1999.
Kalendárium pro Vás sestavila Šrámková