AUER,Josef - archivář, magistrátní úředník, vlastivědný pracovník
* 23.05.1888 - Přímětice
+ 02.08.1961 - Znojmo
Životopis:
Absolvent německého c.k. gymnázia ve Znojmě (1900-1908). Po vykonání první kancelářské zkoušky nastoupil jako pomocná kancelářská síla k c.k. Krajskému a okresnímu soudu ve Znojmě (1909). V říjnu roku 1912 dobrovolně práci u soudu ukončil. Dne 3.6.1914 byl přijat na c.k. univerzitu ve Vídni. Studia mu však přerušily události 1. světové války. Počátkem května 1915 nastoupil válečnou službu, kterou vykonával až do ledna 1919, kdy byl vládním komisařem vyreklamován do služeb města Znojma (dle svědectví JUDr. V. Veleby, zástupce vládního komisaře města, byl J. Auer vůbec prvním českým úředníkem, který byl do služeb města povolán). V letech 1962-1939 pracoval jako městský archivář. Poté byl přeložen do Brna a nakonec do Prahy, kde pracoval na úseku určování domovského práva a od září r. 1940 v překladatelském oddělení. Od roku 1943-1945 byl administrativním ředitelem popisního referátu v Praze. V roce 1945 se vrátil do Znojma a byl jmenován ředitelem městského archivu (1945-1952). Z pověření Okresního národního výboru ve Znojmě vykonával služby a úkony archivářské ve všech obcích znojemského okresu. Zejména zachraňoval staré písemnosti v Jevišovicích, v Šatově a Moravském Krumlově. Znojemský archiv se stal pod jeho vedením vlastně okresním archivem v pravém slova smyslu, čímž předběhl dobu, neboť okresní archivy se objevily na scéně archivnictví až o mnoho let později. Absolvent německého c. k. gymnázia ve Znojmě (1900-1908). Po vykonání první kancelářské zkoušky, nastoupil jako pomocná kancelářská síla k c. k. Krajskému a okresnímu soudu ve Znojmě (1909). V říjnu r. 1912 dobrovolně práci u soudu ukončil. Dne 3.6.1914 byl přijat na c. k. univerzitu ve Vídni. Studia mu však přerušily události 1. světové války. Počátkem května 1915 nastupuje válečnou službu a koná ji až do ledna r. 1919, kdy byl vládním komisařem vyreklamován do služeb města Znojma.(dle svědectví JUDr. V. Veleby, zástupce vládního komisaře města, byl J. Auer vůbec prvním českým úředníkem, který byl do služeb města Znojma povolán). V letech 1926-1939 městský archivář ve Znojmě. Poté byl přeložen do Brna a nakonec do Prahy, kde pracoval na úseku určování domovského práva a od září r. 1940 v překladatelském oddělení. Administrativní ředitel popisního referátu v Praze (1943-1945). V r. 1945 se vrátil do Znojma a byl jmenován ředitelem městského archivu (1945-1952). Z pověření Okresního národního výboru ve Znojmě vykonával služby a úkony archivářské ve všech obcích znojemského okresu. Zejména zachraňoval staré písemnosti v Jevišovicích, v Šatově aj. Znojemský archiv se tak pod jeho vedením stal vlastně okresním archivem v pravém slova smyslu, čímž předběhl dobu, neboť okresní archivy se objevily na scéně archivnictví až o mnoho let později.
Dílo:
Knihy archivu města Znojma až do roku 1850 (1930, první publikace Městského archivu ve Znojmě a jedna z prvních publikací tohoto typu u nás).Rukopisy: Znojemské vinice a víno od pradávna až do roku 1850, Hospodářské poměry na Horním a Dolním statku města Znojma od třicetileté války až do roku 1848. Tyto práce dokončil v r. 1947.Publikoval v časopisech, novinách a ve sbornících: Od Horácka k Podyjí, Dělnické listy, Moravský jih, Znaimer Wochenblatt, Proč a proto, Znojemský venkov, Stráž na Dyji aj.
Literatura:
- Ročenka Okresního archivu ve Znojmě. Znojmo 1991.
- Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha, Libri 2000.
AUTRATA,František Václav - literární historik, překladatel, pedagog, filolog
* 10.08.1872 - Křižanov
+ 28.08.1966 - Brno
Místo působení: Plaveč
Literatura:
- Kalendárium osobností Moravy pro období 1996 - 2000. Brno 1995.
BEDŘICH,Lubomír - sportovec
* 13.08.1941 -
Místo působení: Znojmo
Pozn.: V letech 1970,1971 a 1973 se stal mistrem republiky v motokárách. V letech 1970-1974 byl státním reprezentantem, kde dvakrát skončil v jednotlivcích v Poháru zemí soc. států jako první.
Literatura:
- Znojemsko, roč.11, 14.8.2001.
FUČÍK,Bohumil - archivář, vlastivědný pracovník, vedoucí Okresního archivu Znojmo
* 29.06.1920 - Znojmo
+ 28.08.1981 - Znojmo
Životopis:
Vyučil se prodavačem knih a po vyučení pracoval v tomto oboru na Slovensku. Za okupace byl totálně nasazen. V roce 1945 se vrátil zpátky do Znojma a začal pracovat na matričním oddělení Městského národního výboru ve Znojmě. Téhož roku byl, ale přeřazen do znojemského archivu a stal se spolupracovníkem prvního archiváře ve Znojmě J. Auera. V roce 1948 se stal vedoucím archivu. Spolu s J. Auerem zachránil vedle patrimoniálních archivů též řadu obecních archiválií ze Znojemska. Po roce 1954, kdy došlo k organizovanému budování okresních archivu, soustředil archiválie všech obcí okresu a archiválie škol, znojemského okresního úřadu a dalších okresních institucí. V letech 1964-1966 absolvoval archivní kurz, který pořádala Filozofická fakulta Karlovy Univerzity Praze.
Dílo:
Byl dopisovatelem Brněnského archivního věstníku a Znojemska. V roce 1968 začal spolupracovat s redakcí vlastivědného sborníku Jižní Morava. Spoluautorsky se podílel na několika publikacích např. Okres Znojmo 1948-1978 (1978), Znaky a pečetě jihomoravských měst a městeček (1979).
Literatura:
- Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1996. Znojmo 1997.
- Jižní Morava. Vlastivědný sborník. Roč.18. Brno, TPSMH 1982.
FUTERA,Josef - sportovní funkcionář
* 22.04.1885 - Ostrov nad Sázavou
+ 25.08.1946 - Hrušovany n/Jevišovkou
Životopis:
Před druhou světovou válkou se přistěhoval se svými rodiči ze Žďáru nad Sázavou do Hrušovan nad Jevišovkou. Jeho rodiče vlastnili obchod. Josef Futera pracoval jako telegrafista na dráze. Byl vždy aktivním sportovcem a členem Jednoty. Stál u založení Jednoty sokolské a Sportovního klubu kopané v Hrušovanech nad Jevišovkou. Po roce 1938, kdy byla rodina odsunuta z pohraničí, se vrátila zpět do Žďáru nad Sázavou, kde přečkala celou druhou světovou válku. V roce 1945 se Futera vrátil zpět do Hrušovan, kde se aktivně podílel na obnovení sportu ve městě. Zemřel v roce 1946 na zápal plic.
Literatura:
- Z fotbalové kroniky. Radniční listy, 3/2001, s.6.
JAHN,Jan - pedagog, spisovatel, teolog, gramatik, filolog - orientalista
Jinak: Jahn,Johann; Jahn,P.Jahn Mart.; Jahn,Johann Baptist
* 18.06.1750 - Tasovice
+ 16.08.1816 - Vídeň
Životopis:
V letech 1789-1806 byl profesorem na vídeňské univerzitě, poté kanovníkem ve Vídni.Pro svoje názory na texty Starého zákona byl církví pronásledován a jeho knihy bylo zakázáno vydávat.
Dílo:
Einleitung in die göttl. Bücher ddes AltenBundes (1793-1802), Biblische Archäologie (1797-1805). Dále napsal slovníky hebrejštiny, armejštiny a arabštiny.
Literatura:
- Ottův slovník naučný. Praha 1897.
- Osobnosti Znojemska. Spisovatelé. Znojmo 1992.
- Pipek,B.: Znojemsko. Znojmo 1925.
KOPEČEK,František - pedagog, spisovatel, kulturní pracovník
Pseudonym: Kopeček,Fráňa
* 14.10.1871 - Předmostí u Přerova
+ 23.08.1946 - Ostrava
Životopis:
Absolvent gymnázia v Přerově (maturita 1891). V Olomouci vystudoval tři semestry bohosloví, odtud přešel na učitelský ústav do Příbora. Po jednoroční vojenské službě ve Vídni byl pedagogem v Křenovicích u Kojetína, Tvořihrázi, Horních Dunajovicích, Mikulovicích a Kuchařovicích. Od r. 1918 působil ve Znojmě, v letech 1926-1927 v Bučovicích a opět ve Znojmě na dívčí měšťanské škole Vlasta, kde vyučoval občanskou nauku a živnostenské počty. Po záboru pohraničí (1938) se odstěhoval do Veverské Bítýšky u Brna. Po osvobození, už těžce nemocen, se přestěhoval k dceři do Ostravy. Pohřben na hřbitově ve Veverské Bítýšce. Jedna ze znojemských ulic nese jeho jméno.
Dílo:
Světla utonulá (1918), Soňuška čarodějka (1919), Ránem (1920), Meta (1924), Mých sto děvčat (1926), Studna (1926), Noc ve dne (1928), Dar pěti vteřin (1931), Opilá zátiší (1932), Stisk ruky (1932), Není mužů (1934), Pavel čarodějem (1943) aj.. Autor pohádek, fejetonů a drobnějších próz bez složitých zápletek. Nejlepší jsou jeho prózy z učitelského života, prodchnuté přesvědčením o vysokém poslání učitele a důvěrou v mládež. Některé jeho knížky ilustrovali výtvarní umělci např. F. Bílek, E. Milén, K. Müller a R. Adámek.
Literatura:
- Lexikon české literatury. Praha 1993.
MAŠKA,Jaroslav Karel - archeolog, pedagog
Jinak: Maška,Karel
* 28.08.1851 - Blansko
+ 06.02.1916 - Brno
Životopis:
Absolvent reálky a techniky v Brně a Univerzity ve Vídni. Od roku 1879-1892 profesor matematiky na německé reálce v Novém Jičíně a od r. 1892 ředitel české reálky v Telči. Dopisující člen České akademie věd a umění a Královské společnosti nauk. Spolupracoval s Františkem Vildomcem. Zabýval se diluviálními nálezy. Účastník antropologického kongresu v Salzburgu (1881) a sjezdu antropologů ve Vídni (1889). V r. 1895 se účastnil národopisné výstavy v Praze, výběrem nálezů diluviálních. Konzervátor c. k. ústřední komise v Praze (1894).
Archeologické výzkumy:
Jeskyně Šipka a Černá díra (1878-1887), Předmostí, tábořiště lovců mamutů (1882-1894), hradiska u Jevišovic, na Mírovci u Grešlova Mýta, Mackovice, Medlice, Němčičky, Rudlice, Tvořihráz aj.
Odborné archeologické články:
Časopis muzejního spolku olomouckého - Pravěké nálezy ve Štramberku, část I. Jeskyně Šipka (1884), část II. Jeskyně Čertova díra (1886), Žlutnice brněnská a učiněné v ní nálezy diluviálních zvířat a lidí (1888), Nové výzkumy v Předmostí (1894) aj. Mittheil. der anthropologischen Gesellschaft in Wien - Über den diluvialen Menschen in Stramberg (1882), Ein viertes Jadeitbeil in Mähren (1889) aj. Publikoval v novinách a časopisech: Correspondenzblatt der deutschen anthropologischen Gesellschaft, Česká akademie, Český lid aj.
Samostatně vydané spisy:
Der diluviale Mensch in Mähren (1886), Moravské Kravařsko (1898), Pravěk Moravy.
Literatura:
- Ottův slovník naučný. Praha 1900.
- Tomeš,J.: Český biografický slovník XX. století. 2. díl. Praha, Paseka 1999.
- Moravské noviny Rovnost, 8.7.2000.
- Chmel,Z.: Galerie brněnských osobností. Brno, Ante 1999.
MAULBERTSCH,František Antonín - malíř, mědirytec
Jinak: Maulpertsch,Franz Anton; Maulbertsch,Franz Anton
* 07.06.1724 - Langenargen
+ 08.08.1796 - Vídeň
Životopis:
První vzdělání získal v dílně svého otce (1684-1748). Roku 1739 odešel do Vídně, kde souběžně studoval u malíře Pietera van Roye a od r. 1741 na tamní malířské akademii. Členem Akademie ve Vídni se stal r. 1759, profesorem pak roku 1770. Stal se i členem Akademie v Berlíně (1788).
Dílo:
Výzdoba letního refektáře (klášter v Louce, 1765), freska (kostel sv. Hyppolita, 1766), freska (knihovna v klášteře Louka, 1778), freska (kostel v Dyji, 1776-1977), freska s námětem Působení Boží moudrosti v dějinách lidstva, jejíž program a částečně i kompoziční uspořádání přehodnocuje nástropní malbu knihovního sálu v klášteře v Louce (klášter premonstrátů v Praze na Strahově, Filozofický sál, 1794) aj.
Literatura:
- TOMAN,P. Nový slovník československých výtvarných umělců. V Praze : Rudolf Ryšavý, 1936. 792 s.
- Dějiny českého výtvarného umění. II/2. Praha : Academia, 1996. 739 s.
- SLAVÍČEK,Lubomír. F.A. Maulbertsch a malířská výzdoba letního refektáře v Louce. In: Premonstrátský klášter v Louce. Znojmo : Okresní úřad Znojmo, Jihomoravské muzeum, 1997. 121 s.
NEUMANN,Isidor - lékař
* 02.03.1832 - Miroslav
+ 31.08.1906 - Vöslau
Životopis:
Lékařské vzdělání získal ve Vídni. Doktorát mu byl udělen v roce 1858. Usadil se ve Vídni. Nejprve tam působil jako docent a později jako profesor v oboru kožních chorob. Byl též ředitelem Vídeňské kliniky pro dermatologii a syfilis. Během svého života publikoval několik odborných statí. Jedno z kožních onemocnění je po něm pojmenováno, tzv. Neumannova choroba.
Literatura:
- Významní rodáci: Isidor Neumann. Miroslavský zpravodaj. Roč.47, 2004, s.2, s.41.
PRIBYTKOV,Leonid - pěvec, operní a koncertní basista
* 01.04.1895 - Charkov
+ 20.08.1971 - Podhradí n/Dyjí
Životopis:
Studoval zvěrolékařství a lékařství. Zároveň sólový zpěv na charkovské konzervatoři. Po první světové válce, po dlouhých cestách po světě, přišel do ČR, kde uspořádal řadu koncertních vystoupení. Básník Petr Bezruč si ho oblíbil a doporučil do divadla v Ostravě. Od roku 1923 byl sólistou ND v Brně. Začal studovat zpěv na brněnské konzervatoři (abs.1927). V brněnském divadle byl do roku 1952. Vytvořil na brněnské scéně na 90 úloh českého a světového repertoáru. Nejúspěšněji představoval vážné, klidné a majestátné typy (Vodník v Rusalce, Beneš v Daliboru, Kecal z Prodané nevěsty, hrabě Vilém z Jakobína aj.). Mimo divadlo zpíval na stovkách koncertů nejen v naší republice, ale v celé Evropě. Podzim života strávil v Podhradí nad Dyjí.
Literatura:
- Československý hudební slovník osob a institucí. Praha 1965.
Kalendárium pro Vás sestavila Šrámková