AXMANN,Josef - sochař
* 03.03.1891 - Trstěnice
+ 1947 - ?
Životopis:
Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze ( u Myslbeka). Od roku 1919 vystavoval na členských výstavách K.V.U.Aleš.
Dílo:
Památník obětí 1. světové války, sousoší Piety (1941, Bohdalice), náhrobky -reliéfní portrét ženy (1931, Brno-Ústřední hřbitov), mramorový reliéf Žena pod křížem (1939, Brno-Ústřední hřbitov), bronzová plastika Krista na kříži (Brno-kostel sv. Augustina, hlavní oltář), mramorová skulptura ženy (po r. 1942, Brno-Židenice, hřbitov) aj.
Literatura:
- Osobnosti Znojemska. Malíři. Znojmo 1991.
- Toman,P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha, R.Ryšavý 1936.
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1997. 1.díl., Ostrava, Výtvarné centrum Chagall 1998.
DUBRAVIUS,Antonín Ferdinand - spisovatel, libretista, farář
* - Příbor
+ 15.03.1756 - Podivín
Pozn.:
Ve Znojmě v roce 1730 tiskem vydal slavností kázání "Echo festivae canonizationis loanneae Zarae in Monte virioti exspirans".
Literatura:
- Osobnosti Znojemska. Hudebníci. Znojmo 1989.
- Pernica, B.: Západní Morava v hudbě. Velké Meziříčí 1938.
- Regionální osobnosti. Třebíč 1995.
EBNER-ESCHENBACH,Marie von ( roz. Dubská,Marie ) - spisovatelka, prozaička, dramatička
Jinak: Ebner-Eschenbachová,Marie
* 13.09.1830 - Zdislavice
+ 12.03.1916 - Vídeň
Životopis:
Pocházela ze starého českého šlechtického rodu Dubských. Její matka při porodu zemřela. Vychovávaly jí české chůvy a francouzské guvernantky. Mluvila dříve česky a francouzsky než německy. Teprve nevlastní matka Xaverine von Kolowrat zavedla výchovu výhradně německou. V r. 1848 se provdala za bratrance Morize von Eschenbach, hejtmana a pozdějšího polního maršálka. V letech 1851-1856 (uváděno i 1863) pobývala s manželem v Louce u Znojma, který zde byl profesorem na Ženijní akademii. Od r. 1863 žila většinou ve Vídni, kde se stýkala s předními rakouskými literáty. Jako první žena byla jmenována čestnou doktorkou filozofie na vídeňské univerzitě. Umírá ve Vídni, pohřbena v rodinné hrobce v Zdislavicích.
Dílo:
Prvotina: Z Františkových Lázní (1858, anonymně) Dramata: Marie Stuartovna ve Skotsku (1860), Herečka (1861), Doznání (1861), Fialky (1861), Marie Roland (1867), Mužská věrnost (1874) aj.
Próza: Povídky (1875), Božena (1876), Svobodní pánové (1881), Hodinářka Lotti (1881), Povídky ze vsi a ze zámku (1883), Nové povídky ze vsi a ze zámku (1886), Obecní dítě (1887), Z dětství (1906) aj.
Literatura:
- Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Vyd.1., Praha: Odeon, 1987. 844 s.
- KUBÍČEK,Jaromír. Marie von Ebner-Eschenbach v české literatuře. Brno : Univerzitní knihovna, 1976.
ERDÖS,Stefan - keramik, výtvarník
* 13.02.1906 - Znojmo
+ 22.03.1956 – Stuttgart
Životopis:
Absolvent Státní odborné keramické školy ve Znojmě a Karlových Varech (1921-1924, v r. 1922 byla Státní odborná keramická škola přemístěna do Karlových Varů). Absolvent vídeňské Umělecko- průmyslové školy (prof. M. Powolný, 1925-1929). Pracoval jako asistent Michaela Powolného (1934). Zde se seznámil se svoji budoucí ženou Idou Meisingerovou, absolventkou tamní Vysoké školy umělecko-průmyslové. Zabývala se také keramickou tvorbou a koncem dvacátých let působila jako návrhářka v jedné z vídeňských fajánsových dílen. V roce 1934 přišli do Znojma a společně zde na ulici Dolní České vybudovali vlastní keramickou dílnu. Byl profesorem výtvarné výchovy na znojemském německém gymnáziu. Po skončení 2.světové války byli odsunuti do Německa – Tittmoning Horní Bavorsko, kde si vybudovali nový keramický ateliér. Ředitel Státní odborné školy pro sklářský průmysl v Zwieselu (od r. 1953) a profesor na Akademii výtvarných umění ve Stuttgartu (od r. 1956). Nositel řady ocenění například - Cena J. Leischinga (1942), Hessenské státní ceny (1952), Zlaté medaile v italské Faenze (1955).
Dílo:
Od roku 1934 se spolu se svou manželkou účastnil řady českých a světových soutěží a výstav. Ve Znojmě se dochovalo torzo předválečné keramické tvorby obou manželů, díky rodině Fischerových. Základní orientace jejich výtvarného žánru byla především figurální keramika. Jednoduché a částečně stylizované tvary zvířat a lidských postav zvýrazňuje úprava povrchu s odvážnou barevnou kombinací glazur nebo syrovost neglazované modelérské hlíny. Zachovaly se vázy a mísy zpracované technologií tradiční japonské keramiky "raku".
Literatura:
- Znojemské listy, 15.3.1997
HAMPAPA,Felix - pedagog, sportovec
* 22.01.1911 - Černín
+ 04.03.1971 - Znojmo
Životopis:
Učil v Jaroměřicích nad Rokytnou (1931) a na různých školách na Valašsku (1932-1945). Oblastní inspektor tělesné výchovy ve Znojmě (1945-1950) a v letech 1950-1953 inspektor tělesné výchovy. Pedagog na řadě znojemských škol a ředitel Základní školy na Václavském náměstí.
Sportovní úspěchy: 1928 - 2. místo ve vrhu koulí na celostátních středoškolských hrách. 1930 - reprezentant znojemského Státního učitelského ústavu na celostátních středoškolských hrách. Získal dvě medaile (koule, disk). Předních umístění dosáhl v řadě mezinárodních utkáních proti Rakousku, Jugoslávii. Byl členem Moravské Slávie Brno. V r. 1931 dosáhl výkonu 14,54 m (koule) a ve vrhu koulí obouruč 27,86 m. Dal podnět ke vzniku Velké ceny Znojma ve vrhu koulí. Měl značný podíl na stavbě atletického stadionu ve Znojmě.
Literatura:
- Kronika města Znojma 1971.
HANÁK,Vladimír - biolog, zoolog, vysokoškolský profesor, docent, teriolog
* 31.03.1931 - Znojmo
Životopis:
Absolvent Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1954). Pracoval na katedře jako asistent, později vědecký pracovník. V r.1990 se habilitoval. Přednášel téměř ve všech evropských zemích. Vědecká činnost orientována na výzkum savců se specializací na výzkum netopýrů. Nyní vysokoškolský pedagog na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. Žije v Praze.
Dílo:
Autor nebo spoluautor 90 vědeckých prací a 5 knižních publikací (1999): Cicavce Slovenska IV. (1965), Welt der Säugetiere in Farbe (1976- 1990, v řadě jazykových mutací a několika nákladech), Tiere im Wald und Flur (německy a anglicky, několik vydání v letech 1976-1990), Obratlovci Velké Prahy (1983), Zoologie strunatců (1994, spoluautor).
Překlady: Velký atlas živočichů světa (1993), Ptáci celého světa (1994). Podílel se na seriálech v Čs. rozhlase (Meteor) a Čs. televizi. Zpracoval výsledky sčítání netopýrů. Uveřejnil populačně dynamické studie fauny savců jednotlivých oblastí ČSFR, Balkánu, Střední Asie a Libye.
Literatura:
- Kdo je kdo v České republice 94/95. Praha : Modrý jezdec, 1994, s.155
- Tomeš,J.: Český biografický slovník XX. století. l. díl. Praha : Paseka, 1999, s.411.
- tor. Rozhovor s jubilantem.In: Podyjské listí, 2001, č.1; č.2, s.1-2; 8-9.
HORÁK,Josef - klarinetista
* 24.03.1931 - Znojmo
Životopis:
Absolvent Státní hudební a dramatické konzervatoře v Brně (prof. F. Horák, klarinet, 1945-1952). Člen Symfonického orchestru Čs. rozhlasu v Brně (1951-1956), Státní filharmonie Brno (1956-1963), člen orchestru Divadla Na Vinohradech Praha (1963-1968), pedagog na Státní konzervatoři v Praze (1974-1979), komorní sólista České filharmonie (1979-1991). Od r. 1969 dosud docent klarinetové a komorní hry Kulturamt Biberach ve Spolkové republice Německo. V r. 1955 uspořádal první celovečerní koncert na basový klarinet na světě a prvenství zopakoval na americkém kontinentě v Denveru na Světovém kongresu klarinetistů (1972). Jako první na světě objevil sólové koncertní možnosti basového klarinetu, který byl do té doby používán jako nástroj orchestrální. Spoluzakladatel souboru Musica Nova (1959). Po odchodu z Brna do Prahy (1963) založil spolu s pianistkou Emmou Kovárnovou komorní soubor Due Boemi di Praga, který je aktivní dodnes. Tvůrce české basklarinetové školy, která se rozšířila po celém světě. Vychoval několik významných basklarinetových sólistů (R. Parisi, M. Kumura aj.). Snímky nahrál ve 45 rozhlasových stanicích světa a ca 100 titulů na gramodesky. Do r. 1996 mu vyšlo 11 CD, z toho 5 profilových. Skladatelé ze 24 zemí autorizovali a věnovali mu 527 skladeb (A. Hába, K. Husa, B. Martinů, K. Fukuschima aj.). Obdržel řadu našich a zahraničních ocenění - Zlatý štít Pantonu, Clarinet Super Record Tokio, Pick of the Year (deska roku) aj.. V r. 1994 obdržel od Výboru ředitelů American Biographical Institute titul Osobnost roku a stal se v USA součástí dokumentace Pět set osobností vlivu, která je určena pro životopisná doporučení a inspiraci pro občany 20. století.
Literatura:
- Osobnosti Znojemska. Hudebníci. Znojmo 1989.,
- Nepublikované materiály.
- Tomeš,J.: Český biografický slovník XX. století. l. díl. Praha, Paseka 1999.
JAŠA,Václav - spisovatel, pedagog, vlastivědný pracovník, legionář
* 1887 - Horní Vilímovice
+ 27.03.1976 - Plaveč
Životopis:
Absolvent třebíčského gymnázia Učitelského ústavu v Brně. Pedagog v Biskupicích (od 1907), Uherskohradišťsku a na Znojemsku. Účastník 1. světové války, legionář. Poslanec Národního shromáždění za sociálně demokratickou stranu (17 let). V době 2. světové války za odbojovou činnost vězněn v Kaunicových kolejích a v koncentračním táboře Terezín. Po válce pracoval na Okresním národním výboru ve Znojmě jako osídlovací referent, referent pro otázky kulturní a sociální a posléze církevní.
Dílo:
Z dějin podyjských hradů (1949), Bazilika, Veselý frejíř a bakalář, Ke kořenům, Z Kaunických kolejí na Malou pevnost v Terezíně, Osvobození jižní Moravy Rudou armádou (1969), Suchý čert (1970, historický román) aj. Publikoval v novinách a časopisech: Znojemsko, Jevišovické noviny.
Literatura:
- Znojemsko, 7.4.1976.
- Jevišovické noviny, 1976, č.3/4.
- Stráž na Dyji, 29.9.1946
KALÍK,Josef - MUDr., výtvarník
* 17.03.1916 - Znojmo?
Životopis:
Absolvent Realného gymnázia Znojmo (1935) a Lékařské fakulty Karlovy univerzity Praha (1935-1938, 1945-1946). V letech 1946-1950 pracoval jako sekundární lékař ve znojemské nemocnici. Poté 4 roky byl praktickým lékařem v Dolních Dunajovicích a Mikulově. Od roku 1954-1994 pracoval jako obvodní lékař ve Znojmě.
Dílo:
Člen výtvarné skupiny lékařů. S touto skupinou vystavoval v řadě měst - Brno, Košice aj.. Zúčastňoval se výstav lidových výtvarníků - Ctidružice, Šumná, Znojmo atd.
Literatura:
- Nepublikované materiály.
KOPEČEK,Jan - malíř, pedagog
* 14.12.1906 - Budeč
+ 29.03.1986 - Znojmo
Životopis:
V mládí pobýval v Paříži. Před r. 1939 působil na několika místech jako učitel. V době 2. světové války člen odbojové skupiny Obrana národa. Byl zatčen a až do konce války vězněn ve Vratislavi. Pedagog výtvarné výchovy na škole v Louce, gymnáziu, SPgŠ a LŠU.
Dílo:
Znám svými akvarely Znojma a okolí, Prosiměřic, Kyjovic, Těšetic a Práčí. Některé jeho práce jsou umístěny ve škole v Prosiměřicích. Výtvarné techniky: kresby, linoryty, oleje.
Literatura:
- Znojemské listy, 9.3.1996.
KRECHLER,Eduard - sběratel pověstí, spisovatel, pedagog, vlastivědný pracovník
* 23.11.1891 - Jevišovice
+ 14.03.1976 - Znojmo
Životopis:
Absolvent jevišovické měšťanky, brněnské reálky (maturita 1911) a učitelského ústavu. Základní vojenskou prezenční službu absolvoval v letech 1913-1920. Účastník první světové války, legionář. Působil jako pedagog na měšťanské škole v Jevišovicích (1921-1928) a ve Znojmě na Václavském náměstí (1928-1934). Ředitel dívčí školy Vlasta (1934-1938). V r. 1938 přešel spolu se školou do Moravských Budějovic, kde nadále zastával místo ředitele až do r. 1943, kdy byla škola Vlasta zrušena. Byl členem předsednictva Okresního osvětového sboru pro Znojmo-venkov, okresním knihovníkem a okrskovým knihovním dozorem. Po válce se vrátil do Znojma a účastnil se obnovy znojemských škol. V r. 1949 odešel do invalidního důchodu a potom do penze. Plně se začal věnoval historii a etnografii. Kronikář města Znojma (1918- 23, 1924-27 spolu s F. Jandou, 1938-46, 1947 spolu s B. Malým ). Vedl kurzy německého jazyka a staral se o venkovské knihovny. Člen Klubu českých turistů, tlumočník, průvodce, župní vzdělatel v Sokole, znalec místopisu Znojemska, sběratel pověstí a místních zvyků.
Dílo:
Venkovské knihovny a čítárny (1927). Dyje vypráví. Sběratel pověstí a místních zvyků. Vytvořil bohaté sbírky - Květiny v pověstech, Ptáci v pověstech, Zvířata v pověstech, Podyjské pověsti, Zvyky a obyčeje na Znojemsku, Pověsti o vzniku městských znaků a rodových erbů, Historické obrázky z Podyjí, Čtení o starém Znojmě. Předány Etnografickému a folkloristickému ústavu ČAV v Brně a v Praze. Publikoval v novinách a časopisech : Od Horácka k Podyjí, Znojemsko, Jevišovické noviny, Podyjí aj.
Literatura:
- Znojemsko, 30.11.1966.
- Jevišovické noviny, 1976, č. 3/4.
ROUPEC,Antonín - legionář, pedagog, protifašistický bojovník, kulturní pracovník
* 28.03.1888 - Ratibořice
+ 31.03.1946 - Moravské Budějovice
Životopis:
Dne 1. září 1921 byl ustanoven řídícím učitelem v Blížkovicích, kde působil 28 let. Byl francouzským legionářem, nadporučíkem v záloze a kulturním pracovníkem, starostou Ústředního spolku jednot učitelských v Brně a náměstek starosty Svazu čs. učitelstva v Praze. Za války byl zapojen do odboje Obrana národa. Zorganizoval ilegální odbojovou skupinu Obrany národa v okrese Moravské Budějovice, v Jemnici, Hrotovicích a v Moravském Krumlově. Za svou činnost byl zatčen a uvězněn. Po osvobození se vrátil do Moravských Budějovic. Čestný občan Blížkovic.
Literatura:
- Nepublikované materiály.
SEDLÁČKOVÁ,Eva - lékařka
* 20.06.1913 - Humenné
+ 21.03.1976 - Praha
Životopis:
Absolventka gymnázia ve Znojmě a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Věnovala se zprvu pediatrii, pak foniatrii, z níž se roku 1964 habilitovala. Přednostka foniatrické kliniky Fakulty všeobecného lékařství Karlovy univerzity (od 1970). Zapojila se do systému odborné přípravy logopedických asistentů pro preventivně léčebnou péči ve školách a podílela se na doškolování logopedů ve zdravotnictví. Členka České logopedické společnosti.
Dílo:
Autorka 81 publikací z oboru výzkumu fyziologie a patologie hlasu. Významná je její práce o vývoji akustické struktury hlasu od věku kojeneckého až do dospělosti, výklad zkrácení měkkého patra jako vývojové vady, který přešel do odborné literatury jako "syndrom Sedláčkové". Jednou ze základních prací upozornila na sluchové vady, doprovázející extrapyramidová onemocnění.
Literatura:
- K logopedické teorii a praxi. Praha 1977.
STAVĚL,Josef - psycholog
* 12.03.1901 - Znojmo
+ 17.03.1986 - Praha
Životopis:
Asistent Psychotechnického ústavu Masarykovy akademie práce (od 1927). V r. 1928 pověřen vybudováním a vedením obdobného ústavu v Bratislavě a vytvořením sítě poraden pro volbu povolání na Slovensku. Na Slovensku působil deset let a stal jedním z učitelů první generace slovenských psychologů. V letech 1938-1945 pracoval jako vědecký pracovník v Ústavu lidské práce v Praze. V roce 1937 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Od r. 1945 působil jako profesor psychologie na Karlově univerzitě v Praze.
Dílo:
Hlad (1937), Antická psychologie (1971). Systematicky se orientoval na problematiku psychologie ve starověku. V dalších pracích se zabýval zejména analýzou instinktivního chování, problematikou psychologie osobnosti a psychometrií.
Literatura:
- Příruční slovník naučný. Praha 1967.
- Československý bibliografický slovník. Praha 1992.
- Tomeš,J.: Český biografický slovník XX. století. 3. díl. Praha, Paseka 1999.
STEHLÍK,Antonín František - malíř, žurnalista
* 11.03.1921 - Hluboké Mašůvky
+ 28.08.1989 - Znojmo
Životopis:
Pocházel z redaktorské rodiny a proto začínal jako spolupracovník s novinami, nejen jako recenzent a pisatel různých článků a glos, ale současně jako ilustrátor vlastními kresbami. V letech 1952-1957 studoval u prof. O. Nejedlého v Praze. Je nositelem několika vyznamenání doma ( medaile O. Březiny, M. Švabinského) i v zahraničí. Čestný občan Hlubokých Mašůvek (1981).
Dílo:
Těžištěm jeho tvorby je krajinomalba.Vytvořil cykly kreseb: Bezručovy moravské výplazy, Krajem Vítězslava Nezvala, Krajem malého Bobše, Rodným krajem Otakara Březiny.
Ilustrace: Sojková,K.: Vesnická učitelka.Výstavy: První výstava v r. 1952 (Hluboké Mašůvky), 70 samostatných výstav a asi 100 kolektivních výstav. Svými pracemi je zastoupen v mnoha našich i zahraničních sbírkách.
Literatura:
- Toman,P.: Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců. Praha 1955.
- Malíř domova A. F. Stehlík. Brno 1981
TESAŘÍK,Josef - pedagog, hudební skladatel, rozhlasový režisér, dirigent
* 10.03.1906 - Unhošť
Životopis:
Absolvent varhanního oddělení pražské a brněnské konzervatoře (státní zkoušky ze sborového zpěvu a dirigování). Ředitel kůru v Heřmanově Městci, ve Skutči a v letech 1931-1945 v Poličce, kde založil a řídil orchestrální sdružení. Zvukový režisér v Čs. rozhlase Brno (1945-1952). Ředitel (1952) a pedagog na hudební škole ve Znojmě (1960-1973, vyučoval klavír a akordeon). Dirigent symfonického orchestru ve Znojmě.
Dílo:
Skladby instruktivní pro housle a klavír, sbory světské i chrámové (Česká mše za mír). Jeho práce zůstaly v rukopisech.
Literatura:
- Československý hudební slovník osob a institucí. Praha 1965.
VEJMĚLKA,František - protifašistický bojovník
* 28.03.1911 - Znojmo
+ 18.09.1946 - Saigon (Indočína)
Literatura:
- Šabacký,J.: Nezapomeneme... Znojmo, 1947.
VÍTEK,Miroslav - sportovec, pedagog
* 30.03.1909 - Ivančice
+ 30.03.1976 - Znojmo
Životopis:
Absolvent měšťanské školy v Ivančicích. V r. 1927 se rodina přestěhovala do Znojma. Ve 30. letech studoval při zaměstnání reálné gymnázium v Jevíčku. Absolvent Přírodovědné fakulty Masarykovy univerzity (1937-1945, tělesná výchova, chemie). Pedagog na obecné a měšťanské škole v Brně, Dolních Kounicích a Ivančicích (1940-1945). Středoškolský profesor na Státním koedukačním ústavu (1945-1948), na gymnázium (1948-1950), na pedagogickém gymnáziu (1950-1953), Pedagogické škole (1953-1959) ve Znojmě. Zástupce ředitele na Střední zdravotnické škole ve Znojmě (1959-1963). Vedoucí kabinetu TV v Krajském pedagogickém ústavu v Brně (1964-1971). V r. 1969 obhájil titul doktor filozofie. Sportovec: S lehkou atletikou začal v r. 1923 (vrh koulí, hod diskem).
Výkony: Disk 2 kg - 28,75 m (1924), 32 m (1925), 34,30 (1926), 38, 75 m (1927), přes 40 m (1928), 45,32 m (1936-1936). Koule 5 kg - 7,43m (1923), 9,50 m (1924), 11,47 m (1925), 16 m (1926). Koule 7,25 kg - 8,75 m (1924), 9,50 m (1925), 11,49 m (1926), 12,12 m (1927), přes 13 m (1928), 15,01 m (1931). V r. 1936 reprezentant Československa na OH v Berlíně. Ve vrhu koulí obsadil 15. místo výkonem 14,49 m. Trenér, rozhodčí a organizátor sportovních akcí např. Sportovní škola dorostu, Pohár Čs. rozhlasu, Jihomoravský pohár, spartakiády aj..
Dílo:
Metodika pro učitele tělesné výchovy 1. stupně (1965), Metodika pro učitele tělesné výchovy 2. stupně (1965). Skripta: Tělesná výchova na obecné škole (1947), Tělesná výchova na pedagogických školách (1950), Základní gymnastika (1949, pro posluchače Pedagogické fakulty v Brně), Metodika tělesné výchovy (1950), Metodika chemie (1951).
Literatura:
- Znojemsko, 27.3.1974, č.13.
ZÁSTĚRA,Jaroslav - PhDr., historik, badatel, novinář, spisovatel
* 21.03.1921 - Crikvenica (Chorvatsko)
+ 29.11.2001 - Brno
Životopis:
Narodil se v Chorvatsku moravským rodičům. Maminka pocházela ze Ždánic, tatínek z Kralic nad Oslavou. Od svých pěti let již žil na Moravě. Základní školu navštěvoval v Židlochovicích a v Pohořelicích, gymnázium absolvoval v Hustopečích. Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně dokončil až po II. světové válce. V r. 1941 se svými spolužáky založil "Hnutí slovanské domoviny". V r. 1943 následovalo zatčení gestapem, věznění v Kounicových kolejích, ve Vratislavi a pobyt v dalších věznicích až do konce války. V r. 1946 se oženil s Věrou Kratochvílovou. Zástěra prošel řadu zaměstnání. Byl účetním, vychovatelem i novinářem. V r. 1952 byl zatčen StB a osmnáct měsíců strávil v samovazbě. Propuštěn byl až roku 1955. Jeho jediným proviněním byla skutečnost, že se svým rodičům narodil v tehdejší Jugoslávii. Po létech byl rehabilitován. V letech 1960-1965 dálkově absolvoval pětileté studium Filosofické fakulty tehdejší UJEP v Brně, obor dějiny pedagogiky. Teprve po odchodu do důchodu (1976) se mohl plně věnovat své zálibě, historii Moravy. Byl jedním ze zakládajících členů Klubu přátel znojemské rotundy, stál rovněž u zrodu Moravského národního kongresu, kde v počátcích zastával funkci místopředsedy. Za svou propagandistickou činnost v oblasti obhajoby nových pohledů na moravskou historii mu bylo uděleno čestné členství v Moravském národním kongresu a také ve Společnosti Moravských rytířů sv. Rostislava.
Dílo:
Ve svém článku "Co ukrývá znojemská rotunda" (Zápisník, 1983) uveřejnil svou hypotézu o velkomoravském původu znojemské rotundy sv. Kateřiny a římském původu bývalé ortogonální hlásky Znojemského hradu. Své názory Zástěra následně publikoval v r. 1986, kdy pod hlavičkou Jihomoravského muzea ve Znojmě vydal svou práci pod názvem "Původ péřové koruny - Postavy panovníků na českých a moravských denárech". Publikace tehdy směla vyjít pouze v nákladu 150 kusů. V r. 1990 vyšla jeho kniha "Znojemská rotunda a Velká Morava", kterou vydal vlastním nákladem a v níž shrnul své dosavadní výzkumy, názory a hypotézy. Přispíval také do Moravského historického sborníku.
Literatura:
- Znojemsko, 27.11.2001, s.4, "Zemřel Jaroslav Zástěra"
- Znojemské listy, 20.12.2001, s.5, "Zemřel Jaroslav Zástěra"
- http://www.czechia.com/rotunda/zastera.htm [cit. 3.9.2003].
- DRÁPELA,Jiří. Životní jubileum PhDr. Jaroslava Zástěry, Eq.M. In Ročenka Moravského národního kongresu. Brno : Moravský národní kongres, 2001, s.697-720.
Kalendárium pro Vás sestavila Šrámková