Únor

ČERMÁK,Ctibor - protifašistický bojovník, partyzán
Pseudonym: Boris

* 06.05.1926 - Znojmo
+ 21.02.1945 - Zbrankův kopec u Ratiboře

Životopis:
Absolvent měšťanské školy v Hlubokých Mašůvkách a učiliště Baťových závodů ve Zlíně. Účastník Slovenského národního povstání. Zde se seznámil s kapitánem I. Štěpanovem, letcem, který se svým oddílem 30 mužů vstoupil do rodící se 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky. S nimi se dostal zpět na Moravu. Působištěm oddílu byla obec Hošťálková u Jablůnky na okrese Vsetín.   Při jedné akci poblíž obce Ratiboř padl do léčky a byl Němci obklíčen. Když mu hrozilo zatčení volil raději smrt, nalehl na granát. Jedna ze znojemských ulic nese jeho jméno. V jeho rodné obci mu byla odhalena pamětní deska  na budově místní školy (1959).

Literatura: Znojemsko, 3.7.1991., Znojemsko, 21.2.1995., Jižní Morava. Vlastivědný sborník, roč.18. Brno, TPSMH 1982.


HLAVÁČEK,Libor - houslista, dirigent

* 09.01.1926 - Znojmo
+ 27.02.1990 - Praha

Životopis:
Absolvent znojemské hudební školy (prof. Kratochvíl, housle) a Konzervatoře v Brně (1952, prof. F. Kudláček, housle, prof. O. Arnoldi a B. Liška, orchestrální hra a základy dirigování). Koncertní mistr Janáčkovy opery v Brně. Vedl Hlaváčkovo kvarteto a komorní sdružení Janáčkovy akademie muzických umění. V Praze byl prvním primáriem Novákova kvarteta, založeného v r. 1955. Už v 11 letech vystupoval v Městském divadle ve Znojmě a jako 13-letý účinkoval poprvé v rozhlase, kde obvykle hrával virtuózní skladby (Paganiniho, Dvořáka a Čajkovského). Pedagog hry na housle, komorní hry a dirigování na Konzervatoři v Praze (1966-1975). Působil v řadě komorních ansáblů (Hlaváčkovo kvarteto, Novákovo kvarteto). V letech 1964-1966 byl primátorem Českého noneta. Koncertní mistr opery Státního divadla v Brně (1945-1952), opery Národního divadla (1952-1959), Symfonického orchestru Čs. rozhlasu v Praze (1959- 1964). Vedl Komorní orchestr, později Symfonický orchestr konzervatoře v Praze a byl šéfdirigentem Středočeského státního komorního orchestru Poděbrady (1975-1987), šéfdirigent Východočeského státního komorního orchestru Pardubice(1977-1987). Člen hudebního tělesa Virtuosi Pragenses, které slavilo mnohé úspěchy nejen u nás, ale i v zahraničí. Zúčastňoval se hudebních festivalů (Paříž - Grand prix du Disque, Dubrovník, Vídeňský festival, Pražské jaro aj.). Spolupracoval se slavným Herbertem von Karajanem. S orchestrem Pražské konzervatoře získal v roce 1972 zlatou medaili na Karajanově mezinárodní soutěži komorních orchestrů v Západním Berlíně. V roce 1973 nastudoval a provedl v rámci Pražského jara v Tylově divadle 1. verzi Smetanovy Prodané nevěsty (s prózou). Realizoval četné gramofonové nahrávky – za komplet Mozartových houslových koncertů s J. Sukem obdržel Grand Prix du Disque Akademie Ch. Crose v Paříži a cenu Wiener Flötenuhrve Vídni.

Dílo:
Napsal drobné houslové skladby a koncert E.

Literatura: Československý hudební slovník osob a institucí. Praha 1963., Tomeš,J.: Český biografický slovník XX. století. l. díl. Praha, Paseka 1999.


MIKŠÍČEK,Matěj - spisovatel, publicista, knihkupec

* 03.02.1815 - Toužín
+ 12.03.1892 - Brno

Životopis:
Studia absolvoval ve Znojmě, Hradci Králové a Litomyšli, ve Vídni studoval chirurgii, v Pešti a Brně filozofii. Z Pešti přinesl na Moravu píseň "Hej Slované". Pod vlivem přítele F. M. Klácela vstoupil do semináře bohosloví, který však brzy opustil. Aktivní účastník událostí roku 1848 a Slovanského sjezdu. Pracoval jako knihkupec a později úředník severní dráhy. Působil v různých městech, nakonec přeložen do Brna. Jeho žena Veronika Vrbíková byla přítelkyní Boženy Němcové. Dům, ve kterém bydlel v Dačicích u svého strýce, je označen pamětní deskou. Na dačickém hřbitově je uložena zemina a pomník z jeho zrušeného hrobu z Ústředního hřbitova v Brně.

Dílo:
Sbírka pověstí moravských a slezských (I.-III. díl, 1843-1844, Brno a IV. díl 1845, Olomouc), Národní báchorky (2. svazky, 1845), Pohádky a pověsti lidu moravského (1847, Brno), Národní pohádky a pověsti moravské a slezské (2. vydání) a samostatně pod titulem Sebrané spisy (1888-1889). Autor několika povídek satiricko-politického obsahu (Co a jak  (1848). Publikoval v časopisech a novinách: Moravská orlice, Našince, Moravské noviny, Koledy, Květy aj., redigoval Časopis pro lid (1843), několik let pořádal kalendář Domácí přítel.

Literatura: Ottův slovník naučný. Praha 1901., Pernica,B.: Písemnictví na západní Moravě. Přerov b.r., Hýsek,M.: Literární Morava v letech 1849-1885. Praha 1911., Chmel,F.: Galerie brněnských osobností. Brno, Ante 1999.


MRŠTÍK,Norbert - lékař, lékárník, překladatel

* 1867 - Jimramov
+ 18.02.1905 - Brno

Životopis:
Vystudoval lékařství. V letech, kdy působil ve Višňové, napsal otci a bratrům skoro 50 dopisů. Jsou uloženy v Literárním archivu PNP na Strahově. Ukazují nám nejen soukromý život lékaře, ale i každodenní praxi, kterou vykonával jako pánský a obvodní lékař. Na konci roku 1904 byl nucen odejít ze zdravotních důvodů do důchodu. Byl bratrem Aloise a Viléma Mrštíků.

Dílo:
Překladatel z polštiny a z ruštiny. Přeložil "Cizí hříchy " od Michajlova, povídky Samsonova a Čechova, román "Dziurdzové " od Orzeszkowé aj.

Literatura: Ottův slovník naučný. Praha 1901.,  Nové listy, 7.5.1998.


SÜSSER,František Václav - malíř, figuralista, kreslíř, grafik, pedagog

* 28.02.1890 - Vídeň
+ 26.10.1956 - Brno

Životopis:
Absolvent malířské speciálky Kunstgewerbeschule ve Vídni (1909- 1913, prof. Löffer). V r. 1914 podnikl studijní cestu do Itálie. Pedagog na Vyšší průmyslové škole textilní v Brně (1918-1924), zároveň na Odborné keramické škole ve Znojmě (1917-1918) a na škole uměleckých řemesel v Brně (1924-1925).

Dílo:
Oltářní obrazy pro kostely ve Štěpánově a Bojanovicích, výzdoba audienční síně v sídle prezidenta E. Beneše v zámku v Náměšti nad Oslavou (1947). Vytvořil asi 300 kreseb pro Lidové noviny (1920-1922). Věnoval se plakátové tvorbě, navrhl plakát pro výstavu soudobé kultury v Brně (1928).
Společné výstavy: Rubešova galerie (Praha, 1918), Galerie Vaněk (Brno, 1932), Dům pánů z Kunštátu (Brno, 1961), Oblastní galerie (Jihlava, 1972) aj..

Literatura: Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1995.


VONDRUŠKA,P.Isidor - farář

* 08.02.1865 - Radešínská Svratka
+ 09.06.1944 - Znojmo

Životopis:
Absolvent gymnázia ve Znojmě a brněnského alumnátu. Dne 28. července 1889 vysvěcen na kněze. Kaplan ve Slavonicích, katecheta ve Znojmě (1890). Předseda spolku katolických tovaryšů. Po osmiletém působení ve Znojmě odešel do Citonic, kde na faře působil skoro třicet let. Od r. 1926 farář u sv. Mikuláše ve Znojmě a později děkan znojemský.

Dílo:
Život a působení 6000 světců a světic (deset let sbíral materiál ke svému dílu).

Literatura: Ochrana, 1935, č.6;


ZVĚŘINA,František Bohumír - malíř, pedagog, kreslíř, ilustrátor

* 04.02.1835 - Hrotovice
+ 27.12.1908 - Vídeň

Životopis:
Pocházel z rodiny zámeckého duchovního. Absolvent znojemského gymnázia. V r. 1852 začal navštěvovat Akademii výtvarného umění v Praze (A. Lhota, krajinářská speciálka M. Haushofer). Na návrh Společnosti vlasteneckých přátel umění byl v r. 1859 ze školy vyloučen za slavjanofilství (příznivec slovenského národa). Pedagog kreslení na střední škole v Kutné Hoře (1859), Gorici (1865), Mariboru (1870), v Brně (1871-1876) a ve Vídni (1876-1890). Člen Umělecké besedy v Praze (od 1864), Kunstvereinu ve Vídni (od 1891), pražské Jednoty umělců výtvarných (od 1898). Jeden ze zakladatelů Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně (od 1907). Od r. 1893 žil se svým synem ve Zwettle (Dolní Rakousko).

Dílo:
Dlouhou dobu umělecky působil v cizině (50.- 60.léta Slovensko, 70.- 80.léta Bosna, Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, Černá hora, Albánie, Řecko, Rumunsko). Při návratech domů příležitostně zajížděl na Břeclavsko a Znojemsko, do malebného údolí řeky Dyje a Želetavky. Jako malíř Podyjí objevoval a vypodobnil tehdy ještě neznámou krásu podyjské přírody. V letech  1902-1908 akvareloval každé léto na Bítově, kde se spřátelil s R.Havelkou. Autor obrazů: Bítov-akvarel, Skály u soutoku Dyje se Želetavkou-akvarel (1904) aj. Vytvořil asi osm tisíc malířských studií, kreseb, obrazů a grafických prací.
Samostatné výstavy: Brno (1905), Praha (1936), Hrotovice (1955) aj.
Kolektivní výstavy: Jubilejní výstava Umělecké besedy (Praha 1913),
Výstava kreseb a studií starších čes. mistrů (Praha 1923), Mistři české kresby (Praha 1951). Obrazy uloženy v Národní galerii Praha, Moravské galerii Brno, Galerii výtvarných umění Hodonín aj.

Literatura: Kusáková,H.: František Bohumír Zvěřina. Havlíčkův Brod 1959., Znojemsko, 19.2.1975., Podyjí. Znojmo 1959.

 

Kalendárium pro Vás sestavila Šrámková