BĚLÍK,Vratislav - národopisný pracovník, mistr lidové výroby, pěvec, spisovatel, sběratel folklóru, pedagog
* 20.07.1900 - Rouchovany
+ 17.10.1988 - Mikulov
Doba působení: 1922-1938, místa : Znojmo, Brno, Moravský Krumlov, Mohelno, Vladislav, Mikulov, Břeclav. - základní školy
Pozn.: V roce 1937 nazpíval na gramofonové desky lidové písně z Moravského Krumlova a Znojemska.
Životopis: Absolvent brněnské reálky (1918) a učitelského ústavu v Brně (1919). Pedagog v Moravském Krumlově (1919-22), ve Znojmě (1922- 1938), Mohelně (1938-45) a Vladislavi (1945-60). Zajímal se o národopis Horácka (pověsti, písně, malovaný nábytek, lidová keramika, lidové stavby, výšivky, kroje, kraslice). Spolupracoval s národopisným souborem Vysočan z Jihlavy. Působil také jako pořadatel obyčejových slavností (hody, dožínky), byl odborným poradcem souborů Vysočan a Třebíčan. Podzim života strávil v Mikulově a Vladislavi.
Dílo: Horácký zpěvník (1954), Horácký lidový vzor, Povídání z Horácka, Horácká chasa, Vzory horáckých výšivek pro nové použití (1979), Vzory na horáckých kraslicích (1981), O lidovém stavitelství na Vysočině (1983), Horácký kroj (1984, připravoval dvacet let). Publikoval v novinách, časopisech a sbornících: Znojemský kalendář, Od Horácka k Podyjí, Národopisné aktuality, Mikulovský zpravodaj, Malovaný kraj, Jiskra aj.
Literatura: Znojemsko, 8.8.1990., Kdy zemřeli...?. Praha 1994., Od folkloru k folklorismu. Strážnice, Ústav lidové kultury 1997.
GÖDEL,Karel - malíř
* 06.09.1870 - Brno
+ 20.10.1948 - Vídeň
Místo působení: Podhradí n/Dyjí
Pozn.: Krajinář motivů s romantickými stafážemi.
Literatura: Muzejní listy, 1990, č.l., Pernica,B.: Výtvarné umění západomoravské. Jihlava 1939.
HÁJEK,Mojmír - sociolog, pedagog, PhDr, docent, CSc
* 27.10.1913 - Miroslav
+ 26.03.1993 - Brno
Místo působení: Brno
Životopis: Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (I. A. Bláha).V letech 1937- 1944 středoškolský profesor na gymnáziích v Ivančicích, Hlučíně a v Brně-Husovicích. Po válce krátce působil jako asistent profesora Arnošta Bláhy. Účastnil se výzkumů moravské vesnice, postavení a životního způsobu horníků. Po administrativním zákazu sociologie v roce 1948 působil jako učitel na středních a učňovských školách. V 60. letech se habilitoval ze sociologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1969 -1978 docent Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Patřil k čelním představitelům naší průmyslové sociologie.
Dílo: Sociologie horníka (1949), Podíl Brněnské sociologické školy na rozvoji terénního výzkumu u nás (1968) aj.
Literatura: Universitas, 1993, č.3., Tomeš,J.: Český bibliografický slovník XX. století. l.díl. Praha, Paseka 1999.
HANSAL,Martin Ludvík - cestovatel, pedagog, spisovatel, konzul
* 17.10.1823 - Dyjákovice
+ 26.01.1885 - Chartúm
Životopis: Po absolvování škol působil jako učitelský pomocník na různých vyšších školách na Znojemsku a v Dolním Rakousku. Asi v roce 1853 bylo Hansalovi nabídnuto místo učitele v katolické misii v Chartúmu. Nejenže místo přijal a hned se začal věnovat studiu italštiny a arabštiny a zároveň se učil tiskařskému řemeslu, aby mohl v Africe tisknout vlastní učebnice. Na konci roku 1853 je již v Chartúmu a stává se sekretářem provikáře Ignáze Knoblechera a učitelem na tamní misijní škole. Dva roky po svém příchodu do Afriky podniká první větší cestu do oblasti kolem Modrého Nilu. A rok poté se vydává jako průvodce provikáře Knoblechera po Bílém Nilu. Roku 1857 si Hansal těžce poranil ruku a musel se vrátit do Vídně, aby se tam podrobil operaci. V roce 1861 se s expedicí Eduarda Vogela vydává opět do Súdánu a stává se osobním sekretářem a tlumočníkem vedoucího expedice Theodora Heulinga. Po ukončení celého podniku se Hansal usazuje v Chartúmu jako obchodník a za krátký čas je pověřen provizorním vedením tamního rakouského konzulátu. Tehdy se rozhodl, že v Súdánu zůstane na trvalo. Žení se s domorodou dívkou, svou bývalou žákyní. A když mu je v roce 1871 tento úřad nabídnut jako definitivní, požaduje, aby byl jmenován honorárním konzulem. Brzy se stává známý a jeho konzulární služby využívá také Německo, Francie, Itálie a jiné země. Hansal umírá tragicky za povstání mahdistů v roce 1885.
Dílo: Hansalova činnost byla mnohostranná. Vedle vlastního obchodu, konzulárních povinností, výzkumných výprav a práce pedagogické, slouží jeho dopisy a deníkové poznámky ke studiu dějin Súdánu 19. století. K základním pracím, jež Hansal napsal patří: Briefe aus Chartum in Zentralafrika (1856) a články o mahdistickém hnutí v "Ősterreichisches Monatschrift für den Orient".
Literatura: Znojemský zpravodaj, 1984, č.5., Znojemské listy, 26.7.1994.
NEVORAL,Petr - archivář, dirigent, hudebník
* 19.10.1883 - Blížkovice
+ - ?
Životopis: Po studiu na reálném gymnáziu v Moravských Budějovicích, kde se soukromě učil hudbě (housle a trombón), sloužil u vojenské hudby ve Vídni. Byl vojenským účetním, archivářem dvorské knihovny a archivu ministerstva války ve Vídni. Poté byl přeložen do Brna na zemské vojenské velitelství. V letech 1928-1948 pracoval v archivu Čes.rozhlasu v Brně. Zasloužil se o vybudování a udržování hudebního a gramofonového archivu. V rozhlase založil v roce 1930 dechovou lidovou hudbu, kterou řídil až do roku 1950. Od roku 1951 pracoval jako archivář v SOKB.
Dílo: Napsal a v rozhlase provedl Svatbu na Moravskobudějovicku se starými zvyky,lidovými říkankami a zpěvy.
Literatura: Československý hudební slovník osob a institucí. Praha 1965.
PEČÍRKA,Josef - vydavatel, překladatel, pedagog
* 11.10.1818 - Jindice
+ 27.07.1870 - Praha
Doba působení: 1844-1847, místo : Znojmo - nakladatelství Fournier
Životopis: Absolvent gymnázia a lékařské fakulty v Praze (1848). Pedagog přírodopisu na staroměstském gymnáziu v Praze (1849-1853) a na gymnáziu v Jindřichově Hradci (1853-1856). Od r. 1856 žil v Praze a věnoval se literární činnosti. V r. 1850 zvolen za mimořádného člena Královské české společnosti NAUK. Vykonal cestu do Švédska, kde zkoumal české rukopisy. Objevil legendu o sv. Kateřině, kterou svým nákladem vydal.
Dílo: Vypsání živočichů pro školy (1850 a 1862), Nerostopis pro školy, Grundlinien der reinen Krystallographie, Krystallographische Tafeln, Václav Novák, aneb sedlák jak by měl býti. Překladatel: Spisy Krištofa Šmída. Upravovatel a vydavatel: V letech 1844-1847 vydal u Fourniera ve Znojmě Bibliotéku poučných a zábavných spisů pro mládež i dospělý věk (12 svazků) a hospodářskou knihu Václav Novák, aneb sedlák jak by měl býti.
Literatura: Ottův slovník naučný. Praha 1902., Kovařík,V.: Literární toulky Moravou. Praha 1978.
PEK,Albert - hudební skladatel, sbormistr, folklorista, pedagog, dirigent
* 21.10.1893 - Poděbrady
+ 20.03.1972 - Praha
Doba působení: 1920-1938, místa : Znojmo, Praha. - hudební škola, reálné gymnázium
Životopis: Absolvent Konzervatoře v Praze žák V. Nováka (varhany a klavír, 1908-1916). V r. 1920 se přestěhoval do Znojma. Ředitel městské hudební školy ve Znojmě a zároveň pedagog na českém reálném gymnáziu (výuka zpěvu, 1919-1920, 1926-1929, 1938-1939. Dirigent Znojemské filharmonie a sbormistr Pěveckého sdružení Vítězslav Novák, zakladatel Pekova dudáckého sdružení (1930). Po suspendování německými úřady odešel v r. 1940 do Prahy, kde v letech 1940-55 pracoval v národopisné redakci Čs. rozhlasu. Vyučoval také na pražské konzervatoři a AMU (1953-1958).
Dílo: Skladatelská činnost je rozsáhlá. Psal skladby klavírní, komorní, smyčcové kvartety, skladby orchestrální, melodramy, baletní pantomimy aj. Část jeho děl měla premiéru ve Znojmě. Například: opera Idylla (1920), zpěvohra Leknínová královna (1924), baletní pantomima Povídám pohádku (1935), klavírní skladba Český tanec - hrána na pořadu I. řádného koncertu Znojemské filharmonie. Ke Znojmu se vztahují jeho smíšené sbory Znojem a České Znojmo. Jako klavírista vystupoval s Českým kvartetem, s Emou Destinovou a houslistou J. Brůnou. Sbíral a upravoval lidové písně.
Literatura: Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1987. Znojmo 1988, Znojemské listy, 19.10.1993., Od folkloru k folkloristice. Strážnice, 1997.
RŮŽIČKA,Jan - malíř
* 21.10.1923 - ?
+ - ?
Místo působení: Znojmo
Životopis: V roce 1938 se začal učit pekařem, poté odjel za strýcem na Slovensko, kde se učil řezníkem. V roce 1941 byl totálně nasazen na nucené práce do Německa. Pracoval v Norimberku a později v Horním Slezsku. Při navážení písku na železniční násep mu uklouzla noha, padl na záda mezi koleje a poranil si páteř. Nemohl vstát a utéci před sedmi vagóny, které se na něho rozjely. Jeden z nich mu přejel obě ruce. Bylo mu devatenáct let. Velké úsilí, pevná vůle, odříkání a někdy i slzy ho nejen postavily na nohy a naučily znovu chodit, ale přivedly ho i k tomu, že se nakonec naučil zvládat bez cizí pomoci téměř všechno. Člen Celosvětového svazu výtvarných umělců, invalidů malujících ústy nebo nohama, který sídlí v Lichtenštejnsku, přestože jako jediný z nich neměl žádné výtvarné školy. Člen Klubu přátel znojemské rotundy. Pracoval na Okresním kulturním středisku. Dělal nejen průvodce, ale zúčastnil se i průzkumových prací ve znojemském podzemí. Pomáhal založit rozhlasové studio a studio amatérského filmu. Podílel se na vysílání okresního rozhlasu po drátě.
Dílo: Od roku 1972 se začal věnovat malování (maloval ústy). Nejprve obyčejnou tužkou, později akvarelem a temperou, nakonec přešel na olej. Oblíbené náměty - Znojemsko a Vysočina. Byl naprostý samouk.
Literatura: Znojemské listy, 16.10.1997.
ŠÍPEK,Zdeněk - PhDr.,CSc., kronikář, historik, profesor
* 25.10.1928 - Spišská Nová Ves
Místa působení: Skalice, Praha
Životopis: Vyučil se truhlářem. Absolvent gymnázia ve Znojmě (1945-1949). Zde na něj měl vliv profesor Jakub Trnka, který jej získal pro studium historie. Absolvent Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor učitelství se specializací dějepis, zeměpis a občanská nauka. V r. 1963 získal hodnost kandidáta historických věd a v r. 1965 titul doktora filozofie. Profesor na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1952). V r. 1975 byl propuštěn pro rozšiřování dopisu V. Havla, zaslaného G. Husákovi, tehdejšímu prezidentovi. V letech 1975-1978 pracoval jako figurant, účetní, závozník a od r. 1989 jako vychovatel v nápravném ústavu. V současné době docent českých dějin na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Člen rady Pedagogického muzea J. A. Komenského.
Dílo: Spory ČSR s Rakouskem o vedení státních hranic (1968); Ke vzniku ČSR (1969); Čeští učitelé dějepisu národních škol (1974) aj. Regionální publikace: Morošice (1983); Višňové (1985); Dějiny Skalice u Znojma (1990); Dějiny Horních Dunajovic (1994). Publikoval přes sto článků ve sbornících, časopisech a denním tisku. Některé články uveřejněné ve vlastivědném sborníku Jižní Morava - Perleťářství ve Skalici (1969), Pomístní jména ve Skalici (1983). V letech 1978-1981 publikoval v regionálních listech Znojemsko řadu historických článků o Znojemsku.
Literatura: Kdo je kdo v České republice 94/95. Praha 1994., Ročenka Okresního archivu. Znojmo 1988. Vydal řadu regionálních publikací např. Morošice (1983), Višňové (1985), Skalice u Znojma (1990), Dějiny Horních Dunajovic (1994).
ŠMÍDEK,Karel - kněz, pedagog, spisovatel, divadelní kritik
* 17.05.1818 - Bystřice nad Pernštejnem
+ 02.10.1878 - Brno
Doba působení: 1853-1857, místa : Znojmo, Jihlava, Brno. – gymnázium
Používaný jazyk: němčina
Životopis: Absolvent gymnázia a semináře v Brně. V r. 1844 vysvěcen na kněze. Pedagog na gymnáziu v Jihlavě, ve Znojmě a v Brně. Na brněnském gymnáziu patřil vedle Matěje Procházky k těm profesorům, kteří nejvíce ovlivnili studenta T. G. Masaryka. Do literatury vstoupil v roce 1839.
Dílo: Věda, národnost, církev (1847). Publikoval v časopisech a novinách: Čas, Osvěta, Beseda, Květy. Publikované práce: Literární ruch na Moravě v nejnovější době (1870), Jan Erazim Vocel co básník (1875), Nynější stav jednoty bratrské (1873), Eliška Přemyslovna (1878), O purpuru v očích (1878) a jiné. Za pobytu ve Znojmě napsal německé pojednání o řecké filozofii v programu gymnázia znojemského. Ve svých pracích se mimo jiné věnuje biografiím a literárně kritickému ocenění významných moravských autorů první poloviny 19. století. Získal cenný materiál k životům předních kulturních českých představitelů, s nimiž se se všemi znal nebo měl dobré informace z literárního brněnského prostředí.
Literatura: Ottův slovník naučný. Praha 1905., Jižní Morava 1974 II. Vlastivědný sborník. Brno 1974., Hýsek,M.: Literární Morava v letech 1849-1885. Praha 1911., Kalendárium osobností Moravy pro období 2001-2005. Brno, Moravská zemská knihovna 2001.
WILLENBERGER,Jan - tiskař, rytec, kreslíř
Jinak: Willenberg,Jan
* 23.06.1571 - Třebenice (Slezko)
+ 28.10.1613 - Praha
Doba působení: 1595-1599, místa : Znojmo, Přerov, Praha. – klášterní tiskárna v Louce
Pozn.: Své práce značil buď iniciálou J. W. nebo W pod polovinou moravské orlice. Autor veduty královského města Znojma, na které zachytil Znojmo z pohledu od řeky Dyje.
Životopis: Dětství prožil v Přerově. Tiskařskému řemeslu se vyučil v olomoucké tiskárně Bedřicha Milichthalera. V letech 1595-1599 pracoval v klášterní knihtiskárně v Louce u Znojma. Odtud odešel do Prahy, kde žil a pracoval několik let. V souvislosti se svoji prací, obzvláště v letech 1610-1612 hodně cestoval nejspíš proto, aby na zakázku vytvořil veduty dalších měst. Zemřel ve 42 letech údajně vlivem neuspořádaného života a nadměrného pití. Jiné prameny uvádí, že zemřel v Praze při morové epidemii.
Dílo: Zdatný kreslíř a rytec. Autor veduty královského města Znojma, na které zachytil z pohledu od řeky Dyje nejen město Znojmo, ale i Loucký klášter a Hradiště sv. Hypolita. Vyzdobil knihu Bartoloměje Paprockého z Hlahol a Dobré vůle Zrcadlo slavného Markrabství Moravského. Tisky z tiskárny v Louce se nacházejí ve sbírce Jihomoravského muzea ve Znojmě.
Literatura: Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1993. Znojmo, 1995.
Kalendárium pro Vás sestavila Šrámková