AUDY,Ladislav - vlastivědný pracovník, redaktor
* 12.12.1910 - Znojmo
+ 18.07.1978 - ?
Místa působení: Jevišovice, Znojmo
Pozn.: Autor historického pojednání o Jevišovicích. Od roku 1965 -1978 vydával Jevišovické noviny.
Životopis: Předseda Osvětové besedy Jevišovice, předseda ZJ Sokol Jevišovice.
Dílo: Jevišovice a okolí (1965) a Z historie Jevišovic I. díl (1974), Z historie Jevišovic II. díl (1976). Redaktor Jevišovických novin.
Literatura: Znojemsko, 16.12.1970.
CRHÁK,Ladislav - RNDr., CSc., astrolog, vědecký pracovník, vysokoškolský učitel, odborný publicista, soudní znalec
* 19.07.1923 - Znojmo
Místa působení: Brno, Olomouc
Životopis: V letech 1953-1958 působil jako pedagog na gymnáziu a od roku 1959- 1963 na Přírodopisné fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Zasloužil se o zřízení katedry zoologie a antropologie. Člen našich a mnoha zahraničních vědeckých společností např. ČSA, HV ČSSA Praha. Od roku 1983 je držitelem medaile dr. A. Hrdličky za vědeckou práci a popularizaci antropologie, stříbrné medaile Pro merito UP Olomouc (1983). V současné době pracuje jako samostatný vědecký pracovník. Působí jako soudní znalec pro humanitní genetické paternitní expertízy a školitel.
Dílo: Publikoval na 130 odborných a vědeckých prací, přednášel na řadě sjezdů a konferencí antropologů. Bohatá je jeho činnost přednášková činnost v rozhlase a televizi.Od roku 1959 je držitelem patentu antropometrický pigmentometr. Autor a spoluautor řady odborných (1956).
Literatura: Kdo je kdo v České republice 1994-1995. Praha 1994., Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.
DOSKOČIL,Karel - historik, archivář, básník, editor, překladatel
* 16.07.1908 - Olešnice
+ 04.02.1962 - Praha
Místa působení: Znojmo, Praha, Hlučín. - gymnázium-absolvent,1927
Šifry: Dč., K.D..
Životopis: Absolvent znojemského reálného gymnázia (1927), Filozofické fakulty Karlovy univerzity (1934), Státní archivní školy (1937). Pracovník Archivu země české. Za války totálně nasazen u firmy Prokop ve Vysočanech. V době Pražského povstání působil v bojové skupině S- III (Svornost). Po reorganizaci archivní sítě (1954), pracoval ve Státním ústředním archivu v Praze. Od r. 1959 skladník v továrně na barviva. Zemřel na rakovinu hrtanu. Pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.
Dílo: Beletrie a práce o literatuře: Větve stromů (1941), Původ Jaroslava Vrchlického (1944), Milosrdenství (1947), Mistr Dybin, rétor doby Karlovy (1948). Překlady: Šest kázání z Homiliáře opatovického (1939), Karel IV.: Korunovační řád českých králů (1941) aj. Uspořádal a vydal: Listy a listiny z dějin československých 869-1938 (1938, s překladem latinských a německých textů), Srdce Prahy v plamenech (1946, slovní doprovod k fotografiím O. Smoly z Květnového povstání). Přispíval do časopisů a novin: Akord, Kvart, Listy pro umění a kritiku, Rozhledy po literatuře a umění, Sborník archivních prací aj.
Literatura: Lexikon české literatury. Praha 1985.
FERENZ,Antonín - malíř, portrétista
Jinak: Ferenz,Anton; Ferencz,Antonín
* 03.06.1801 - Žďár nad Sázavou
+ 19.07.1888 - Brno
Doba působení: 1833-1846, místa : Znojmo, Brno
Životopis: Učil se v Brně v dílně Ferdinanda Lichta a ve Vídni po r. 1824 (patrně u Friedricha Amerlinga). Působil ve Znojmě (1833-1846) a poté v Brně (1846-1874).
Dílo: Portréty: Členové Ferenzovy rodiny (1848-1849), Vlastní podobizna (1862) - portréty uloženy v Moravské galerii, Josefina baronka Diller-Schaffgotschová (1843), brněnský biskup Ant. Arnošt hrabě Schaffgotsch (1844), Adolfina a Adéla Bauerovy (1855) aj. Některé jeho obrazy se nacházejí ve sbírkách Jihomoravského muzea ve Znojmě a v Muzeu Žďár nad Sázavou.
Literatura: Toman,P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha 1936., Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1995.
HRUBÝ,Karel Otto - fotograf, pedagog, kameraman, výtvarník
* 15.05.1916 - Vídeň
+ 19.07.1998 - Senotín
Místa působení: Znojmo, Brno, Praha, Senotín - gymnázium - absolvent 1935
Životopis: Dětství prožil v Podbrezové na Slovensku a ve Znojmě. Začal studovat práva, která neměl možnost dokončit - nacisté zavřeli vysoké školy. V roce 1943 byl totálně nasazen. Po válce se začal profesionálně věnovat fotografování. Od roku 1945 nastoupil jako fotoreportér do Rovnosti. V roce 1947 krátce pracoval jako kameraman dokumentárních a reklamních filmů u Čs. státního filmu. Byl zaměstnán také ve Státním divadle v Brně, v redakci časopisu Květy a opět se vrátil do Brna, kde působil jako pedagog fotograf. Od roku 1952 člen Svazu čs. výtvarných umělců. Patřil k spoluzakladatelům první stálé fotografické síně v Československu - Funkeho kabinetu při brněnském Domu umění (1959). O šest let později založil skupinu VOX a v roce 1969 je spoluzakladatelem Svazu českých fotografů, několik let vykonával funkci místopředsedy. Na sklonku života se přestěhoval do Senotína, kde se začal věnovat malířství.
Dílo: Účast na mezinárodních fotografických výstavách: Boston, Brusel, Nottingham, Stockholm, Vancouver, Rio de Janeiro, Antverpy, Oklahoma, Pasadena, Kodaň a další. Snad jen Afrika schází – jinak jeho fotografie poznali lidé všech světadílů. Jako všestranný fotograf usiloval o zachycení všech stránek života. Věnoval se také krajinářské fotografii a etnografii.
Literatura: Chmel,Z.: Galerie brněnských osobností. 1. část. Brno, ANTE 1998.
LUKEŠ,Josef - protifašistický bojovník
* 26.07.1913 - Vídeň
+ 05.05.1945 - Praha
Místo působení: Znojmo
Životopis: Po okupaci (1938) se odstěhoval se svými rodiči ze Znojma do Havlíčkova Brodu. Vojenskou základní službu absolvoval v Olomouci jako letecký mechanik. Závodit začal v roce 1934, první svůj závod jel ve Vítkovicích. Hned na prvním závodě s mezinárodní účastí na motocyklu Jawa skončil třetí. Stal se populárním účastníkem téměř všech významných závodů. Vždy patřil mezi první, často vítězil. Naposledy v Československu jel Zlatou přilbu v Pardubicích, kde vyhrál kategorii 350. V roce 1940 se rozešel s továrnou Jawa a začal závodit na svou pěst. Později vstoupil do služeb továrny Walter. Od roku 1941 žil v Praze. Účastník pražského povstání (1945). Za bojové zásluhy mu udělil prezident republiky dne 13.dubna 1946 Československý válečný kříž 1939 in memoriam.
Literatura: Kronika města Znojma 1938-1945., Šabacký,J.: Nezapomeneme...Znojmo, 1947.
MAYER,Max z Ahrdorffu a Wallersteinu - prelát, baron
* 03.12.1845 - Kroměříž
+ 07.07.1928 - Božice
Životopis: Absolvent kroměřížského gymnázia. V letech 1864-1867 studoval teologii na biskupském učilišti v Brně. Na kněze byl vysvěcen 6.6.1868. Šest let působil jako kaplan v Brně. V listopadu 1874 odjel do Říma, aby si rozšířil své vzdělání. Získal doktorát teologie. V roce 1880 se stal apoštolským protonářem. O rok později onemocněl a vrátil se zpět na Moravu. Tři roky působil v Černé Hoře a poté v Křídlovicích - Božicích na Znojemsku. V roce 1899 byl jmenován sídelním kanovníkem metropolitní kapituly v Olomouci. Dne 18.7.1901 mu bylo přiznáno používat predikátu rytíř z Ahrdorffu a Wallersteinu. O patnáct let později získal císařským diplomem ze dne 14.6.1916 titul barona. Ale do Božic se stále vracel, měl tu postavený domek. Při příležitosti oslav 60. výročí svého vysvěcení na kněze v Božicích zemřel. Měl velký podíl nejen organizační, ale i finanční na založení dívčího penzionátu Maria Hilfe (původně dětského útulku pro starce a děti). Základní kámen ústavu byl položen 12.10.1894. Původní stavba byla za necelý rok dokončena a 8.9.1895 posvěcena. Správu převzaly sestry sv. Karla Boromejského a kromě útulku zde zřídily i školu pro industriální učitelky. Penzion od svého vzniku prošel několika stavebními úpravami. Neúplný letopočet na štítu budovy svědčí o její konečné dostavbě roku 1906. Od roku 1950 v penzionu Maria Hilfe je domov důchodců. Byl velkým milovníkem umění. Muzejní sbírky znojemského muzea obohatil zejména darem mnoha církevních památek, nerostů, obrazů a starých tisků. V roce 1921 město Znojmo zakoupilo od něj soubor indických loveckých a bojových zbraní a kolekce japonských pušek, které si přivezl ze svých cest po Asii v letech 1900-1901. Tehdejší starosta města Znojma dr. Mareš mu v děkovném dopise přislíbil, že sbírka ponese jeho jméno. Stalo se tak při znovuotevření muzea v roce 1922.
Dílo: Die Papstwahl Inocenc XIII. (1874), Unverzichtbare Rechte (1904)- teologické práce, Aus Südmährens Deutsch und Latein (1921)-humorné povídky aj. Napsal jedenáct divadelních her, šest je uloženo v knihovně Jihomoravského muzea ve Znojmě. Náměty her čerpal z historie a pověstí Znojemska. Skládal básně, které ve dvacátých let vycházely v Znaimer Wochenblatt.
Literatura: Kulturní kalendář 93. Znojmo, l992.
MICHL,Josef - literární kritik, překladatel, profesor
* 01.07.1918 - Suchohrdly u Znojma
Místa působení: Znojmo, Praha, Brno. - gymnázium-absolvent,1937.
Životopis: Po maturitě na gymnáziu ve Znojmě (1937) vystudoval latinu a němčinu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze (1946). Zároveň navštěvoval kurzy švédštiny. Podařilo se mu získat studijní stipendium do Norska. Po návratu pracoval na katedře germanistiky a nordistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1969-1971 a 1986 vyučoval češtinu na univerzitách v Norsku a ve Švédsku. V roce 1993 jmenován univerzitním profesorem.
Dílo: Překládal z norštiny ( B. Björnsen, J. Bojer, F. Alnaes aj.), do norštiny přeložil poezii V. Holana, M. Holuba, J. Seiferta a J. Skácela. Napsal Björnson (1970), Björnson a Československo (1992).
Literatura: Černá,J.: Slovníček současných brněnských spisovatelů. Brno 1994.
OULEHLA,Otakar - básník
* 08.09.1962 - Znojmo
+ 05.07.1988 - Znojmo
Životopis: Po absolvování základní školy a gymnázia, začal studoval lékařskou fakultu v Hradci Králové. V té době se u něj objevily první příznaky krevní choroby, ale léčením byla nemoc potlačena. V r. 1988 onemocněl akutní bronchitidou. Aplikovaná léčba byla bez účinku, potlačovaná choroba znovu propukla. Zemřel ve věku 25 let. Pohřben v den promoce svých spolužáků.
Dílo: Korálky v dlani (36 básní, vlastní náklad).
Literatura: Znojemsko, 20.11.1991.
SVOBODOVÁ,Růžena ( roz. Čápová,Růžena ) - spisovatelka
* 10.07.1868 - Mikulovice
+ 01.01.1920 - Praha
Místa působení: Praha, Nové Dvory u Pacova
Životopis: V roce 1874 se s rodiči přestěhovala do Prahy. Jan Čáp, její otec byl jmenován centrálním ředitelem premonstrátských statků. V letech 1881-1883 absolvovala vyšší dívčí a v klášterním penzionátu se zdokonalila ve francouzštině a roku 1886 udělala zkoušku z francouzštiny a ucházela se o místo vychovatelky. Uplatnění našla v Nových Dvorech u Pacova v rodině vzdálených příbuzných. V roce 1889 se vrátila domů. A o rok později 6.9.1890 se provdala za F.X. Svobodu. Prostřednictvím svého muže se seznámila s řadou literátů a pod jejich vlivem začala sama tvořit. Podnikala krátké cesty do Itálie a Francie, často pobývala v Beskydách. Zemřela náhle po záchvatu srdeční mrtvice v noci na Nový rok 1920. Místem jejího posledního odpočinku se stal pražský Slavín.
Dílo: Byla přední představitelkou českého literárního impresionismu. Povídková a románová tvorba - Na písčité půdě (1895), Ztroskotáno (1896), Povídky (1896), Přetížený klas (1896), V odlehlé dědině (1898), Zamotaná vlákna (1899), Milenky (1902), Pěšinkami srdce(1902), V říši tulipánků (1903), Plameny a plaménky (1905), Marné lásky (1906), Černí myslivci (1908), Pokání Blaženčino (1908), Posvátné jaro (1912), Dětská srdce (1913), Po svatební hostině (1916), Jarní záhony (1916), Pokojný dům (1917). Po její smrti vyšlo - Ráj (nedokončeno 1920), Hrdinné a bezmocné dětství (1920), Zahrada irémská (nedokončeno 1921).
Literatura: Kunc,J.: Slovník soudobých českých spisovatelů. Praha 1946. Pernica,B.: Písemnictví na západní Moravě. Přerov b.r.. , Jižní Morava.Vlastivědný sborník. 1982, roč.18, sv.21. Brno, TPSMH 1982.
ŠINDELKA,Hubert - sbormistr, pedagog
* 21.07.1928 - Žďárná
Místo působení: Znojmo
Literatura: Kalendárium osobností Moravy pro období 1966 - 2000. Brno 1995.
TRNKA,Jakub - pedagog, historik, profesor, divadelní ochotník
* 18.07.1903 - Křenovice u Slavkova
+ 28.05.1965 - Znojmo
Doba působení: 1945?-1965, místo : Znojmo - reálné gymnázium
Životopis: Absolvent obecné školy v Křenovicích, měšťanské školy ve Slavkově (1914-1915), gymnázia v Praze (1915-1918) a ve Vyškově (1918-1923), Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde studoval dějepis, filozofii, zeměpis, latinu a řečtinu (1923-1928). Po dvouleté prezenční službě v Malackách, pro nedostatek učitelských míst v českých zemích zůstal na Slovensku. Byl pedagogem na školách v Lučenci, Bánské Šťavnici a ve Zvoleni (1930-1934), na gymnáziu ve Znojmě (1934-1935), na vojenském gymnáziu v Moravské Třebové (1935-1938), na vojenském gymnáziu v Hranicích (1938-1939), na gymnáziu v Holešově (1939-1945). Po válce se vrátil do Znojma na reálné gymnázium, kde učil až do roku 1965. Pedagog: Vlastní náplní jeho života bylo učitelské poslání. Jeho hodiny dějepisu nebyly jen přesným výkladem historických dějů. Nosil do hodin odbornou literaturu, reprodukce uměleckých děl, odkazoval na vhodnou četbu. Studenti, kteří měli v maturitní práci napsat, které osobnosti měly na ně největší vliv, zařadili mezi tyto osobnosti i profesora Trnku. Historik: O archeologii projevil zájem na vysoké škole. V době působení na Slovensku prováděl archeologické průzkumy římských hradišť. Později se začal zajímat o historické stavební slohy. Na znojemském gymnáziu založil historický kroužek (1947). Vypracoval metodiku vlastivědné práce, seznamování široké veřejnosti s památkami znojemské architektury, umění, dějinami města a hradu. Byl jedním z iniciátorů uznání Znojma za městskou památkovou rezervaci, konzervátorem pro znojemský okres (1945-1963) a předsedou muzejní rady. Průvodce: Pracoval nejen jako průvodce, ale prováděl i jejich školení. Napsal řadu přednášek. Divadelní ochotník: Účinkoval ve hrách - Ženská vojna, Potasch a Perlmutter, Podzimní manévry, Jan Vývara. Recitoval v loutkářském souboru závodního klubu Služeb města Znojma, kde jeho manželka (učitelka hudby) hrála na klavír. V r. 1958 na II. národní loutkářské soutěži v Opavě získal soubor druhé místo.
Dílo: Podyjí - Znojemsko (turistický průvodce, 1956), Podyjí a Pálavské vrchy (turistický průvodce, 1965). Publikoval v časopisech a ve sbornících: Znojemsko, Vlastivědný sborník Jižní Morava - články: Pozoruhodnosti Křenovic (1959), Naše cihelny (1964), Skalka (1965), Vojáci na ležení a Křenovice (1965), Křenovická škola do 90. let minulého století.
Literatura: Vlastivědný sborník Jižní Morava. Brno 1975., Vlastivědný sborník Křenovic u Slavkova. Brno 1966.
TUNKA,Václav - legionář
* 01.09.1874 - Únanov
+ 16.07.1918 - Spasskoje
Životopis: Ve Znojmě se vyučil malířem. Za 1. světové války v roce 1915 byl zajat na ruské frontě. Vstoupil (1917) do Čs. armády v Borispolu u Kyjova a následně se stal vojákem 5.pluku T. G. Masaryka, se kterým odjel v roce 1918 do Vladivostoku. Zúčastnil se bojů na březích Tichého oceánu proti bolševikům, kde u městečka Spasskoje padl. Pohřben ve společném hrobě u vesničky Jevgoněvka. V roce 1934 mu byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska.
Literatura: Keremidský,M.: Únanov 1227-1997. Znojmo 1997.
Kalendárium pro Vás sestavila Šrámková