BARNÍK, Jano, – kaplan
*19. 9. 1965
Životopis:
V letech 2011-2018 působil jako kaplan v loucké farnosti.
Zdroj:
Výročí. Život farností Znojma. Č. 3 (2020), s. 10.
BORNEMANN, Karl – generálporučík
*15. 9. 1885 – Znojmo
+20. 2. 1979 – Vídeň
Životopis:
1912-1914 Válečná škola ve Vídni.
Vyznamenání: Německý kříž ve zlatě; Železný kříž 1939 I. třídy; Železný kříž 1939 II. třídy; Čestný kříž světové války 1914-1918 pro bojovníky; Vojenská záslužná medaile bronzová; Vojenská záslužná medaile stříbrná; Jubilejní kříž 1908.
Zdroj:
Bornemann, Karl [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné na:
http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/141596/start/-1
BRANDL, Peter Johann – malíř
*24. 10. 1668 – Praha
+24. 9. 1735 – Kutná Hora
Životopis:
Byl synem rodičů původem ze selského prostředí. Vzdělání získal na jezuitském gymnáziu u sv. Mikuláše na Malé Straně. Posléze se u Kristiána Schrödera vyučil malířem. V roce 1693 se oženil s Františkou Helenou Klossovou, se kterou postupně zplodil tři děti. Rok nato vstupuje do staroměstského malířského cechu. Usedlé rodinné prostředí zřejmě bohémskému a pracovně vytíženému malíři příliš nevyhovovalo, a tak se brzy po sňatku začínají množit stížnosti manželky, že s ní nesdílí vydělané peníze. Podobné problémy měl i s cechem, kterému byl povinen odvádět poplatky. Za svá díla byl sice poměrně dobře placen, ale peníze většinou prohýřil a byl tak často zadlužen. Ocitl se dokonce několikrát ve vězení. Bezúspěšně doufal v konsolidaci finančních poměrů koupí podílu zlatého dolu v Jílovém a později taky v Kutné Hoře. Zemřel v chudobě, v Kutné Hoře, kde je pohřben v kostele P. Marie.
Zdroj:
ECKL, Petr. Odhad obrazů nalezených v nedávno zrušeném klášteru Louka z nařízení ctihodného c. k. vrchního ředitelství kamerálních statků provedený níže jmenovaným uvedeného data. Bonum opus: premonstráti v Louce (1190-1784) = Bonum opus: Die Prämonstratenser in Klosterbruck (1190-1784). Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2020. S. 218-225. ISBN 978-80-86974-32-3.
BUCHBERGER, Ferdinand – starosta
*3. 9. 1855 – Znojmo
+7. 3. 1944 – Vídeň
Životopis:
Syn bývalého starosty Antona Buchbergera. Po zanechání studií vstoupil do firmy svého otce a po vyučení v kožedělném řemesle cestoval na zkušenou po Německu, Švýcarsku a Francii. Čile se po řadu let účastnil spolkového života ve Znojmě i jako funkcionář řady spolků. Od roku 1864 byl členem městského zastupitelstva ve Znojmě, kde vykonal mnoho pro dobro města. Účastnil se také práce v okresní školní radě. Jeho zásluhou byla zřízena ve Znojmě vedle vyššího gymnázia ještě zemská vyšší reálka. Řadu let působil jako ředitel městské spořitelny. S poslancem Říšské rady a zemského sněmu Johannem Haasem se podílel na zřízení německého měšťanského spolkového domu ve Znojmě.
Zdroj:
KOC, Karel. Válečné škody způsobené leteckými nálety na město Znojmo a jeho poválečná obnova (1. část). Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2018: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2019. S. 7-65.
BÜTTERLINOVÁ, Marie – vnučka majitelky panství
*24. 9. 1915 – Brno
+?
Životopis:
Vnučka majitelky panství v Miroslavských Knínicích.
Zdroj:
HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. Vyd. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012. 306 s. ISBN 978-80-7275-093-1.
FISCHER, Otto – syn podnikatele
*8. 9. 1895 – Znojmo
+31. 8. 1942 – Osvětim (Polsko)
Životopis:
Syn majitele konzervárny Friedmana Fischera.
Zdroj:
BOUDA, Otto. Osudy znojemských židovských konzervářů po roce 1938. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2023: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv ve Znojmě, 2024. S. 90-101.
GRASEL, Thomas – zloděj, lupič
*1763 – Obergrünbach (Rakousko)
+17. 9. 1835 – Brno
Životopis:
Narodil se roku 1763 v Obergrünbachu na moravsko-rakouském pomezí jako syn někdejšího soudního sluhy Vavřince Grázla, který byl sám několikrát trestán pro krádeže. Pohodný, ras a zároveň lupič a zloděj (jižní Morava až Dolní Rakousy),byl dopaden a uvězněn na 10 let do žaláře v pevnosti Špilberk (od 1792), uprchl při kopání kanálů ve Vídni (1799) – vystupoval jako podomní obchodník s obrázky,nová lupičská banda (okolí lesů dolnorakouského Waldviertlu a moravského Podyjí) – dopaden 1806 – znovu převezen do vězení na Špilberku (do 1809), pak se spojil se svým synem Johannem Georgem Graselem,poslední loupež (1813) – náhodně dopaden u Oberrhollabrunnu (Rakousko) – převezen do Vídně a na Špilberk.
Zdroj:
UHLÍŘ, Dušan. Moravský pitaval. Velké Bílovice: Temi CZ, 2011, 310 s.
KOHOUTEK, Václav – voják
*20. 9. 1893 – Lesonice
+5. 9. 1915 – Rusko
Životopis:
Narodil se 20. září 1893. Svou brannou povinnost absolvoval na ruském bojišti jako vojín 99. pěsího pluku. Byl svobodný. Zemřel na ruském bojišti 5. září 1915 u Klimeczówky ve věku 22 let. Byl pohřben přímo na bojišti.
Zdroj:
Lesoničtí padlí ve Velké válce 1914-1918. Lesoňák. Č. 1 (2018), Roč. 8, s. 40-51.
KRAMEROVÁ, Eugenie – oběť nacismu
*2. 9. 1875 – Miroslav (Znojmo, Česko)
+23. 5. 1943 – Terezín (Litoměřice, Česko)
Životopis:
V říjnu 1942 byla deportována do Terezína, kde o sedm měsíců později v 67 letech zemřela.
Zdroj:
Bednařík, Aleš. Miroslavské oběti šoa: Vyhnanci do Vídně. Miroslavský zpravodaj. Roč. 68, č. 2 (2025), s. 22.
KÜBECK, Karel Bedřich – prezident říšské rady
*25. 10. 1780 – Jihlava
+11. 9. 1855 – Hadersdorf (Rakousko)
Životopis:
Svá studia započal v roce 1795 na znojemském gymnáziu. Pokračoval ve Vídni a v Praze, nejprve se věnoval medicíně, posléze přešel na práva. Ve Vídni si přivydělával výukou hry na klavír, při tom se seznámil s Ludwigem van Beethovenem. V roce 1797 jako student vstoupil do armády, chtěl být důstojníkem, ale nakonec studia dokončil a stal se úředníkem u olomouckého krajského úřadu (1800). O pět let později už pracoval jako koncipista v hodnosti Kanzleisekretär dvorního komisaře Rudolfa Vrbny (1805). V roce 1808 se oženil s Fanny Bagerovou. Postoupil na dvorního sekretáře a pracoval pod armádním ministrem Karlem Zichem jako armádní komisař (1809). Povýšen do rytířského stavu (1816), nositel Kříže štěpánského řádu (1825). V roce 1827 se podruhé oženil s dcerou Josefa Langa (majitele panství Lechovice a majetku premonstrátského kláštera v Louce) Julií. Tajný rada (1836), prezident generálního účetního (1839), prezident dvorní komory (1840), prezident mincovnictví a hornictví (1841). Uspořádal první rakouskou průmyslovou výstavu ve Vídni (1845). Byl také poslancem na historickém sněmu v Kroměříži (1848) a koncem roku 1849 byl delegátem rakouské vlády na sněmu ve Frankfurtu. Na podzim roku 1850 byl jmenován císařem prezidentem nově zřízené říšské rady.
Zdroj:
POLÁKOVÁ, Květoslava; POLÁK, Jaromír. Karl Friedrich Kübeck. Lechovice: 1287-2007. [S. l.]: Mondo, 2007, s. 66.
LIEBSCHER, Adolf – architekt
*3. 5. 1887 – Praha
+27. 9. 1965
Životopis:
Profesor České vysoké školy technické v Brně, kde přednášel dějiny architektury, nauku o komposici a o výstavbě měst. Architekturu vystudoval na pražské technice. Po první světové válce se zaměřil na urbanistické studie měst a zpracoval regulační plán města Mělník. Od roku 1921 doktor technických věd Českého vysokého učení technického v Praze. V roce 1922 jmenován řádným profesorem ČSVT v Brně. Pracoval na regulačním plánu Znojma od roku 1946 do roku 1948.
Zdroj:
KOC, Karel. Válečné škody způsobené leteckými nálety na město Znojmo a jeho poválečná obnova (1. část). Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2018: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2019. S. 7-65. R-3629.
NEVRKLA, Jan – protifašistický bojovník
*20. 12. 1904 – Prokopov
+14. 9. 1945 – Prokopov
Životopis:
Jan Nevrkla se vyučil zedníkem a v rodné obci Prokopov působil jako velitel a starosta hasičského sboru, člen obecního zastupitelstva a funkcionář Národní jednoty. V červnu 1939 byl získán pro činnost v odbojové organizaci Obrana národa, kde se podílel například na zamazávání německých nápisů na orientačních tabulích. Dne 3. března 1941 byl zatčen gestapem a odvezen do Kaunicových kolejí v Brně. Po výsleších byl odeslán do káznice v Breslau (dnešní Vratislav), kde byl 2. října 1942 odsouzen německým soudem (Volksgericht) ke čtyřem a půl roku vězení. Následně byl převezen do káznice ve Wohlau. Těžká fyzická práce a nedostatek stravy ho značně vyčerpaly. Po osvobození se vrátil domů 15. května 1945. Snažil se zapojit do práce, ale po zlomenině nohy a v důsledku vyčerpání z předchozích útrap zemřel ve znojemské nemocnici 14. září 1945. V roce 1946 byla na jeho rodném domě v Prokopově odhalena pamětní deska. V roce 1947 mu byl udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam.
Zdroj:
Období válek – odbojová činnost. Prokopov: 200 let obce. 1789-1989. Prokopov: Osvětová beseda, 1989, s. 35.
OLŠANSKÝ, Jan – učitel
*23. 9. 1855 – Kyselovice
+?
Životopis:
Věnoval se učitelské dráze poté, co opustil studia práv na univerzitě ve Vídni. V Knínicích působil od 1. listopadu 1881.
Zdroj:
HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. Vyd. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012. 306 s. ISBN 978-80-7275-093-1.
RAAB, Ignác – malíř
*5. 9. 1715 – Nechanice (Hradec Králové)
+21. 1. 1887 – Velehrad
Životopis:
Působil zejména v Brně a zde také vstoupil roku 1744 do jezuitského řádu. Pro Brno samotné však Raab mnoho nevytvořil. V 70. letech (1772-1773) působil v Opavě a zde vytvořil množství obrazů, z nichž si zaslouží pozornost soubor obrazů v kněžišti kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na Znojemsku jsou jeho obrazy v kostele sv. Hypolita na Hradišti. Dva jsou v presbytáři a série jeho čtyř obrazů visí po stranách kostela.
Zdroj:
NIKOLA, Emil. Představitelé barokního umění na Znojemsku. Barokní památky Znojemska: (diplomová práce). Brno: Emil Nikola, 2003, s. 23-30.
ROZMARIN, Vilém – protifašistický bojovník, partyzán
*7. 9. 1915 – Dolní Dubňany
+26. 3. 1971 – Šumperk
Životopis:
Vyučil se zámečníkem. V době hospodářské krize pracoval i jako zemědělský dělník. V roce 1935 vstoupil do KSČ v Moravském Krumlově. Vojenský výcvik absolvoval u kulometné roty v Bratislavě. Roku 1939 byl demobilizován. V roce 1939-1940 pracoval v Hamburku a Brandenburku jako strojní zámečník. Odtud odešel k firmě Friedmann do Brna. V prosinci 1943 byl zatčen pro podezření ze sabotáže a eskortován do kárného tábora v Plané nad Lužnicí. Po třech měsících byl pro nemoc propuštěn. Po celou dobu okupace spolupracoval s Antonínem Řepkou a dalšími ilegálními pracovníky. Roku 1944 odešel spolu s Jindřichem Knotkem do trvalé ilegality. Hrozilo jim zatčení. Patřil k zakládajícím členům Partyzánské družiny a zúčastnil se všech rozhodujících akcí zásobovacích a bojových.
Zdroj:
LYSÁK, Jiří. Životopisy. Z dějin Partyzánské družiny Josefa Hybeše. Třebíč: J. Lysák ve spolupráci s vydavatelstvím Akcent, 2011, s. 205-218.
SCHOLZ, Rudolf – farář
*9. 4. 1830 – Vyškov
+15. 9. 1885 – Miroslav
Životopis:
Farář v Miroslavi.
Zdroj:
MUZEJNÍ A VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST. Miroslav: město odhalených tajemství. Vydání první. Miroslav: město Miroslav, [2022] ©2022. 482 stran. ISBN 978-80-11-01154-3.
STEHLÍK, Antonín – houslista, pedagog
*10. 9. 1945 – Znojmo
+10. 9. 1996 – Znojmo
Životopis:
Společně se sourozenci Evou a Rostislavem prožíval nádherné dětství v umělecké rodině, kde se stal svědkem významných setkání s nejrozmanitějšími umělci, malíři, spisovateli i hudebníky, kteří navštěvovali jejich domov. Po otci, akademickém malíři Antonínu Františku Stehlíkovi, výtvarné sklony nezdědil. Osudovou nitkou života se mu stala láska k hudbě a radost rozdávat houslemi. Již v dětství přivoněl ke kouzlu lidové písně v cimbálové muzice, vedené učitelem Milanem Černým. Během studií na konzervatoři se stal primášem cimbálové muziky Znojemčan, jejíž historie je těsně spjata s bohatou činností Františka Koukala. V letech 1968 až 1971 hrával s kamarády k tanci v Corsu, odkud přešel do dechové kapely Znojemská desítka. Zde poznal svoji manželku Martu, se kterou později zpíval a hrál v cimbálové muzice Polajka. Od roku 1965 až do roku 1992 vyučoval Stehlík v Základní umělecké škole ve Znojmě hru na housle. V té době se mu v hlavě zrodil nápad založit cimbálovou muziku Polaječka. Dnes tato muzika nese jméno svého zakladatele. Zájem Stehlíka se nesoustředil výhradně na hudbu, ale také na chovatelství, kde byl znám velkými úspěchy v chovu králíků. Stal se členem Ústředního výboru Českého svazu chovatelů, předsedou odborné komise chovu králíků a posuzovatelem v celém tehdejším Československu. Stehlík rovněž snil o chovu koní. Tento sen se mu splnil v době, kdy odešel ze školství a stal se soukromým zemědělcem v Novém Šaldorfu.
Zdroj:
EIS. Vzpomínka na Antonína Stehlíka. Znojemsko. 2011, roč. 21, č. 47, s. 4.
TANDLER, Gisela – oběť holocaustu
*1. 9. 1885
+1944 – Osvětim (Polsko)
Životopis:
Před deportací bydlela ve Znojmě na Haberlegasse 10 (Havlíčkova 961/10).
Zdroj:
Gisela Tandler [online]. In: holocaust.cz [cit. 2025-06-05]. Dostupné na:
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/59573-gisela-tandler/
TOMANDL, Antonín – učitel
*1827 – Olbramkostel
+6. 9. 1905 – Znojmo
Životopis:
Rodák z Olbramkostela, syn tamního hrnčířského mistra. Učitel v plenkovické škole. Po čtyřiceti letech služby odešel na penzi.
Zdroj:
ŠIMEČEK, Pavel. Z dějin plenkovické školy. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2001. Znojmo: Státní okresní archiv, 2002, s. 34-45.
TYRYCHTER, Alois – voják
*30. 9. 1915 – Chemnitz (Německo)
+24. 2. 1945 – Liptovský Hrádok (Slovensko)
Životopis:
Absolvoval reálné gymnázium ve Znojmě roku 1935, mluvil anglicky, francouzsky, německy. Hranice překročil roku 1937. Vstoupil do cizinecké legie, kde sloužil do roku 1943, kdy odjel do Alžíru. 1944 odjel do Liverpoolu, kde byl odveden do čs. jednotky v hodnosti podporučíka. 7. 3. 1944 byl povýšen na poručíka. Padl v boji u Liptovského Hrádku.
Zdroj:
Z dějin školy: údaje k některým osobnostem, jejichž jména jsou uvedena na pamětní desce u vchodu do školní budovy. Výroční zpráva Gymnázia Dr. Karla Polesného ve Znojmě za školní rok 1994/1995: I. (XXI. ). Znojmo: Gymnázium Dr.K.Polesného, 1995. S. 57-60.
UGARTE, Klement – důstojník, hrabě
*27. 9. 1795
+1. 12. 1842 – Vídeň
Životopis:
Nejmladší z Ugartů. Po absolvování Tereziánské vojenské akademie (1804-16) vstoupil do armády; nadporučík u husarského pluku č. 8. 1835 major, 1840 podplukovník.
Zdroj:
TRMAČ, Miloslav. Nový pramen k pobytu Napoleona ve Znojmě. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1988. S. 68-72.
VANĚK, František – pedagog, správce statku
*14. 9. 1825 – Žernovník
+25. 9. 1910 – Vranov nad Dyjí
Životopis:
Po absolvování přípravného kurzu pro učitele (1842) nastoupil (1843) jako učitelský pomocník do Jaroměřic u Jevíčka. Od roku 1846 se stal učitelským pomocníkem v Jevíčku. Jako národní gardista spolu se svým přítelem Václavem Kadlecem se nadšeně zúčastňoval politického hnutí. V roce 1850 opustil školní službu a přijal zaměstnání na velkostatku hraběte Stadnického ve Vranově nad Dyjí, kde sloužil 46 let, do odchodu na odpočinek.
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 38, s. 11.
VETEŠNÍK, Václav – malíř
*20. 9. 1885 – Vémyslice
+1949
Životopis:
Věnoval se především malbě akvarelu, žil v Pardubicích.
Zdroj:
TOMAN, Prokop Hugo. Vetešník, Václav. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 2. Praha: Ivo Železný, 2000. S. 649.
VIPLÁKOVÁ, Irena – řádová sestra
*8. 7. 1923 – Kolárovo (Slovensko)
+14. 9. 2015 – Znojmo
Životopis:
Ve třinácti letech pocítila povolání k řeholnímu životu a jako šestnáctiletá vstoupila do kláštera na náměstí sv. Jakuba v Bratislavě. Po řeholní profesi byla poslána do Budapešti, kde po skončení Ošetřovatelské školy pracovala v nemocnici. V roce 1945 byla z Budapešti poslaná do Znojma, kde pracovala v nemocnici na interním oddělení. V roce 1959 byly sestry vyvezené ze Znojma do Letovic, kde se starala čtyři roky o pacienty na oddělení pro dlouhodobě nemocné. Následně musela se sestrami odejít do Ústavu sociální péče v Borotíně, kde pečovala o mentálně postižené chlapce. V Borotíně pracovala až do důchodu. V roce 1988 se vrátila do domu sester ve Znojmě na ulici Palackého. Pomáhala na faře u sv. Kříže a později se starala o nemocné a staré sestry v komunitě.
Zdroj:
Nekrolog. Život farností Znojma. 2015, č. 8, s. 10-11.
WIDMANN, Vincenc Josef – majitel panství, úředník
*3. 9. 1775 – Brno
+15. 12. 1806
Životopis:
Roku 1791 po smrti svého otce zdědil Plaveč jako ještě neplnoletý. V době jeho neplnoletosti, vládla Plavči jeho matka – vdova, rozená Clamm.
Zdroj:
POLÁKOVÁ, Milada a Jaromír VYSTRČIL. Plaveč očima kronikářů. Znojmo: Z. Bína, 1998. 123 s.
ZACH, Adrian Lambert – kněz
*14. 9. 1845 – Stálky
+4. 4. 1916 – Geras (Rakousko)
Životopis:
Po základní škole ve svém rodišti odešel na gymnázium do Znojma. V roce 1866 se dobrovolně přihlásil k armádě. Poté co sloužil u pěšího pluku č. 71 a v Itálii, začal v roce 1867 navštěvovat vysokou školu. Poté v Brně studoval teologii. V roce 1873 byl vysvěcen na kněze. Roku 1907 se stal zástupcem říšské rady.
Zdroj:
Adrian Lambert Zach [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné na:
http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Adrian_Lambert_Zach
ŽENATÝ, Emil – farář
*18. 9. 1915 – Světlá (Blansko)
+14. 2. 1994 – Brno
Životopis:
Těžké období poválečné a celkově chmurná 50. léta prožíval se sborem farář Emil Ženatý, narozený 18. září 1915 ve Světlé u Boskovic. Situace nebyla celkové příznivě evangelíkům nakloněna a sbor se postupně ocitnul i v izolaci politické. Přesto farář Ženatý získal úctu i mezi miroslavskou veřejností. Mnoho energie musel vynaložit na práci v roztříštěné diaspoře, která měla zcela jiný charakter než starousedlický sbor v Miroslavi. Na tomto poli využíval bohaté zkušenosti z pastorační práce na Slovácku, kde jako vikář v Uherském Hradišti začínal a poté samostatně působil v Kyjově. Za faráře Ženatého se začala slibně rozvíjet práce v Troskotovicích, kam se po válce přestěhovali evangelíci z pozděchovského sboru na Valašsku. Svou lásku ke knihám – Ženatý byl veliký znalec především ruské klasiky – dokázal dobře využít při práci v Kruhu i při vyučování náboženství, které se stalo pro vnímavé děti příležitostí k citlivému objevování složitého myšlenkového světa dospělých. Z Miroslavi byl Ženatý povolán na Vsetín, kde se stal později i seniorem. Zemřel na odpočinku v Brně 14. února 1994.
Zdroj:
Emil Ženatý [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné na: http://fscce.oryon.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=15
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.