Únor

BAROUŠ, František - učitel

*22.2.1845 - Zdislavice

+1899 - Hostim

Životopis:

V letech 1864-1879 člen Čtenářsko-pěveckého spolku Budivoj v Moravských Budějovicích, pak nadučitel v Hostimi. Roku 1892 sbormistr Farní cyrilské jednoty Hostim.

Zdroj:

HLAVÁČEK, Petr. Proměny jihomoravských kantorů v 2. polovině 19. století. Část II. osoby. Jižní Morava 2016. S. 259-289. V Brně: Moravský zemský archiv, 2016. R-3376.

BERNARDOVÁ, Denisa - pedagožka

*25.2.1995 - Brno

Životopis:

Denisa vystudovala Střední pedagogickou školu ve Znojmě (teď GPOA Znojmo), při které se angažovala ve věcech regionální politiky a pracovala jako učitelka dramatického kroužku. Protože se o stav českého vzdělávání začala zajímat intenzivně, rozhodla se, že načerpá zkušenosti a znalosti v zahraničí, a s tím odjela studovat do Británie. Tam v červenci 2017 promovala z BSc. Politics and International Relations. Ve svém zahraničním vzdělání pokračuje studiem Msc. Education (Leadership and Policy) na University of Bristol.

Zdroj:

Almanach: 40 let Střední pedagogické školy ve Znojmě. [Znojmo]: Gymnázium, Střední pedagogická škola, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Znojmo, [2016]. 96 stran.

BRUCKEL, Alfred – hejtman, právník

*4.2.1825 – Jemnice

Životopis:

Promoval 19. října 1847.

Zdroj:

HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart: biografisches Lexicon [online]. Brünn: Hermann Heller, 1890 [cit. 2019-09-19]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/12673981

DOBŘANSKÝ, Kryštof – rektor, učitel

*1645

+14.2.1705 - Miroslav

Životopis:

První známý rektor v Miroslavi.

Zdroj:

Kryštof Dobřanský [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: http://cantores.wz.cz/jmen/d/dobransky_kr.html

ČERMÁK, Ctibor – protifašistický bojovník

*6.5.1926 - Znojmo

+21.2.1945 - Zbrankův kopec u Ratiboře

Životopis:

Absolvent měšťanské školy v Hlubokých Mašůvkách a učiliště Baťových závodů v Gottwaldově. Účastník Slovenského národního povstání: zde se seznámil s kapitánem I. Štěpanovem, letcem, který se svým oddílem 30 mužů vstoupil do rodící se 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky. S nimi se dostal zpět na Moravu. Působištěm oddílu byla obec Hošťálková u Jablůnky na okrese Vsetín. Při akci poblíž obce Ratiboř, kdy se pokusil získat ztracenou vysílačku, padl do léčky a byl Němci obklíčen. Když mu hrozilo zatčení, volil raději smrt. Jedna ze znojemských ulic nese jeho jméno. V jeho rodné obci na budově místní školy, mu byla v roce 1959 odhalena pamětní deska.

Zdroj:

ZA. Partyzán Boris. Znojemsko. 1975, roč. 16, č. 7, s. 4.

FICHTEN, Anton - ředitel

*3.2.1835 - Podmolí

+5.7.1907 - Štýrský Hradec (Rakousko)

Životopis:

Narodil se jako syn vrchního hajného. Absolvoval gymnázium ve Znojmě a akademické gymnázium ve Vídni, maturitní zkoušku složil roku 1854 s vyznamenáním. Poté studoval klasickou filozofii na vídeňské univerzitě. Ředitel gymnázia a člen parlamentu v Leobenu ve Štýrsku.

Zdroj:

Anton Fichten [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed-url=http%3A%2 F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FAnton_Fichten&wikiembed-title=Fichten+Anton

FLEISCHER, Alexander Franz – voják, vlastivědný pracovník

*14.2.1925 - Štítary

+2001

Životopis:

Po základní škole ve Štítarech navštěvoval reálné gymnázium ve Znojmě. Za druhé světové války byl odveden a bojoval v Itálii, kde padl do amerického zajetí. Po válce byl stále v Itálii, kde byl zaměstnancem cestovní kanceláře. V roce 1952 se vrátil do Rakouska a navštěvoval hotelovou školu ve Vídni. Po školení se stal v roce 1961 vrátným hotelu Imperial.

Zdroj:

Alexander Franz Fleischer [online]. [cit. 2025-01-07]. Dostupné na: https://www.suedmaehren.at/persoenlichkeit/alexander-franz-fleischer/

HANDLINGER, Vinzenz – starosta, mlynář

+28.2.1895

Životopis:

V létě roku 1850 byl svobodně zvolen za prvního starostu Jaroslavic. V červenci 1850 složil slavnostní přísahu v kostele svatého Jiljí. 7. prosince 1852 abdikoval a stáhl se z veřejného života. Když zemřel, byly mu vypraveny 2 pohřby, jeden ve Vídni druhý v Jaroslavicích, kde byly a jsou dodnes Handlingerovy ostatky uloženy.

Zdroj:

MARKEL, Martin. Dějiny Jaroslavic. Vyd. 1. [S.l.]: M. Markel, 2006. 277 s. ISBN 80-239-7702-4.

HRUBÝ, Vlastimil - fotbalista

*21.2.1985 - Znojmo

Životopis:

S fotbalem začínal v FC Miroslav na Znojemsku, kde si ho vyhlédl klub FC Zbrojovka Brno. Do „A“ týmu Zbrojovky se nikdy trvale neprosadil, připsal si 18 druholigových startů za „B“ mužstvo. Hostoval v FC Tatran Brno-Kohoutovice, SC Xaverov Horní Počernice a FC Dosta Bystrc-Kníničky. Od podzimu 2007 hostoval ve Znojmě, na začátku roku 2008 tamtéž přestoupil. S klubem zažil v sezoně 2009/10 vítězství v MSFL a účast klubu v druhé lize po 16 letech. Na konci sezony 2012/13 s klubem zažil i historický postup do 1. české ligy. Po sezoně 2013/14 Znojmo spadlo zpět do druhé ligy, ale ta se už netýkala Vlastimila, který v létě 2014 přestoupil do prvoligového FK Baumit Jablonec, kde se dohodl na tříleté smlouvě.

Zdroj:

Vlastimil Hrubý [online]. edit. 17. 12. 2019 [cit. 2020-08-070]. Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlastimil_Hrub%C3%BD

JUDEX, Felix – učitel, vlastivědný pracovník

*14.2.1885 - Našiměřice

+16.11.1973 - Zeitlarn, Regensburg

Zdroj:

Felix Judex [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed-url=http%3A%2F% 2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FFelix_Judex&wikiembed-title=Felix_Judex

KAZDOVÁ, Marie - řeholnice

*30.3.1927 - Zbinohy

+28.2.2015 - Znojmo

Životopis:

Měla čtyři mladší sestry. Po skončení školy roku 1947 se rozhodla vstoupit do kláštera kongregace sester Nejsvětějšího Spasitele. Na Obětování Páně roku 1948 přijala řeholní roucho a jméno sestra Anežka. První sliby složila roku 1949 a věcné 1958. Chodila na zdravotní školu ve Znojmě. Pracovala ve Znojmě v nemocnici u rentgenu. Od roku 1959 pracovala v léčebně v Letovicích. Po čtyřech letech byla přeložena do Borotína, ústav sociální péče pro chlapce, kde pracovala do důchodu. V roce 1990 se sestry postupně stěhovaly do Znojma. V posledních letech trpěla Alzheimerovou chorobou.

Zdroj:

Sr. M. Anežka - Marie Kazdová - nekrolog. Život farností Znojma. 2015, č. 4, s. 10.

KINCL, Hynek - protifašistický bojovník

*22.1.1911 - Police u Jemnice

+28.2.1945

Životopis:

Pocházel z dělnické rodiny ze šesti dětí. Po splnění povinné školní docházky se vyučil krejčím. Do Blížkovic se přestěhoval po okupaci Sudet v roce 1938 a bydlel s manželkou Emilií a její sestrou Květou na "Budíně" v domě, kde míval kolář Bořecký dílnu. Zde si také zařídil krejčovskou dílnu. Zatčen byl v Blížkovicích 24. dubna 1941. Současně s ním byli zatčeni v okrese Moravské Budějovice komunisté Jar. Svoboda, Goldmann, Procházka a další. Byli vězněni v Kounicových kolejích v Brně, pak na Mírově a nakonec v dubnu 1942 souzeni vrchním zemským soudem ve Vratislavi (Breslau). Kincl byl odsouzen ke třem a půl roku káznice. Trest si odpykával ve vězení Brieg u Breslau. Vězněn za aktivní odbojovou činnost. Byl zapojen do komunistického odboje. Zemřel na "pochodu smrti". To byly transporty vězňů přemísťované německými fašisty na konci války.

Zdroj:

KOUKAL, Ladislav. Blížkovice: Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice: JZD Družba, 1982, 55 s.

KÜTTNER, Karl Gottlob – cestovatel, ekonom

*15. 2. 1755 - Neukyhna

+14. 2. 1805 - Lipsko

Životopis:

Na podzim roku 1798 navštívil Znojmo a udělal si několik poznámek o městě a okolí. Všímal si především kulturní krajiny, hlavní pozornost věnoval vinohradům.

Zdroj:

ČERNÝ, Josef. Příspěvek regionální literatury první třetiny 19. století k estetizaci Podyjí. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2017: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. S. 113-142. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2018. R-3446.

LATSCHER, Johann Adolf - generál

*26.6.1840 - Znojmo

+19.2.1935 - Vídeň

Životopis:

Odešel od armády a stal se generálem a později tajným radou.

Zdroj:

Johann Adolf Latscher [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed-url=http%3A%2F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FJohann_Adolf_Latscher&wikiembed-title=Latscher+Johann+Adolf

MACHAIN, Jan – kamnář, toufar

*21.6.1837

+22.2.1905 - Pavlice

Životopis:

Syn toufara Karla Václava Machaina z Vyškova. Byl tovaryšem u svého příbuzného, znojemského toufarského mistra Jana Slováka. Do Pavlic přišel z Welsu (Rakousko). V Pavlicích převzal po smrti zdejšího toufarského mistra Františka Šindeláře dílnu s oběma domy č. 30 a č. 51. V domě č. 30, který přestavěl a rozšířil, vybudoval keramickou pec. Začal se specializovat na výrobu kamnářských kachlí.

Zdroj:

Jan Machain [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: http://pavlice-historie.wz.cz/toufari_pavlice.html

MIKŠÍČEK, Matěj – spisovatel, publicista, knihkupec

*3.2.1815 - Toužín

+12.3.1892 - Brno

Životopis:

Studia absolvoval ve Znojmě, Hradci Králové a Litomyšli, ve Vídni studoval chirurgii, v Pešti a Brně filozofii. Z Pešti přinesl na Moravu píseň "Hej Slované". Pod vlivem přítele F. M. Klácela vstoupil do semináře bohosloví, který však brzy opustil. Aktivní účastník událostí roku 1848 a Slovanského sjezdu. Pracoval jako knihkupec a později úředník severní dráhy. Působil v různých městech, nakonec přeložen do Brna. Jeho žena Veronika Vrbíková byla přítelkyní Boženy Němcové. Dům, ve kterém bydlel v Dačicích u svého strýce, je označen pamětní deskou. Na dačickém hřbitově je uložena zemina a pomník z jeho zrušeného hrobu z Ústředního hřbitova v Brně.

Zdroj:

Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. svazek, Biografická část. Vyd. 1. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007, 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4.

MRŠTÍK, Norbert – lékař, překladatel, spisovatel

*3.6.1867 - Jimramov

+18.2.1905 - Brno

Životopis:

Překladatel z polštiny a z ruštiny. Vystudoval lékařství. V letech, kdy působil ve Višňové, napsal otci a bratrům skoro 50 dopisů. Jsou uloženy v Literárním archivu PNP na Strahově. Ukazují nám nejen soukromý život lékaře, ale i každodenní praxi, kterou vykonával jako pánský a obvodní lékař. Na konci roku 1904 byl nucen odejít ze zdravotních důvodů do důchodu. Byl bratrem Aloise a Viléma Mrštíků.

Zdroj:

ŠÍPEK, Zdeněk. MUDr. Norbert Mrštík a Znojemsko. Znojemsko. 1984, roč. 25, č. 41, s. 6.

OBERWIMMER, Eduard – hoteliér, politik

*12.2.1845 - Znojmo

+1923 - Znojmo

Životopis:

Ve Znojmě se etabloval, když si v roce 1871 pronajal nejprestižnější hostinec U tří korun na Horním náměstí, kde přespali mj. císaři Karel VI. a František Josef I.. Hostinec v roce 1877 koupil a přeměnil jej na hotel. V roce 1906 ho prodal, protože se jeho syn přestěhoval pryč z města. Vlastnil též vyhlášený vinný sklep. Politicky se angažoval u místních liberálů/pokrokářů, za které zasedl v letech 1897–1918 v obecním výboru. V roce 1912 byl náhradníkem do zemského vedení strany. Starosta Heinrich Homma jej do zemských voleb v roce 1906 navrhl místo sebe na místo poslance. Poprvé volby ve znojemském městském obvodu zcela neovládli liberálové a proti Oberwimmerovi se postavil ředitel měšťanky J. Huppert za německé radikály, ale Oberwimmer i tak zvítězil v poměru 792:280. Byl zastáncem moravského vyrovnání a kompromisů s Čechy, představu Předlitavska jako německého státu považoval za nereálnou. Ve sněmu prosazoval subvence do vinařství. Byl proti demokratizaci volebního práva do obcí a proti povinnosti volit. Podporoval vybudování vodní elektrárny na Dyje u Vranova. Před zemskými volbami 1913 kvůli rostoucí nacionalizaci ustoupil německému radikálovi Oskaru Teufelovi. Od roku 1885 byl členem Deutscher Bürgerverein (Německého měšťanského spolku) ve Znojmě.

Zdroj:

Eduard Oberwimmer [online]. edit. 21. 6. 2017 [cit. 2020-08-07]. Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Oberwimmer

OFFENHEIM, Arnošt – majitel sanatoria

*1874

+24.2.1935

Životopis:

Bratr Viléma Offenheima. Byl v Anglii majitelem známého sanatoria pro léčbu nervových chorob.

Zdroj:

KLEMPA, Aleš. Nový zámek v Jevišovicích: od Villy Ugarte k pozdně romantické rezidenci v arkádovém stylu podle znovuobjeveného vídeňského projektu. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2011: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. ISBN 978-80-86931-67-8. S. 50-87. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo, 2012. R-3115.

ROBAZT, August - sochař

*1757 - Český Krumlov

+4.2.1815 - Vídeň

Životopis:

Busta z kararského mramoru z roku 1812 byla darem panovníka Františka I. městu Znojmu za jeho věrnost a statečnost za francouzské okupace roku 1809. Až do roku 1919 zdobila zasedací sál znojemské radnice v 1. patře na Obrokové. Poté byla "uklizena" do depozitáře muzea a v antirakouské hysterii poškozena.

Zdroj:

KACETL, Jiří. Znaim - Znojmo 1809. Vydání první. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, příspěvková organizace, 2019. 32 stran.

SEDLÁČEK, Josef - učitel

*6.3.1914 - Brno

+16.2.1945 - Mírov

Životopis:

Umučen v káznici, zemřel po více než třech letech věznění. Učitel - obecná škola ve Vémyslicích, okres Moravský Krumlov.

Zdroj:

Josef Sedláček [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1270

TICHÝ, Ludvík – děkan, kněz

*8.2.1925 - Zakřany

+10.7.2014 - Moravské Budějovice

Životopis:

Po skončení války vystudoval teologii v Brně a 16. dubna 1950 byl spolu s 36 spolubratry biskupem Karlem Skoupým tajně vysvěcen na kněze v biskupské kapli na Petrově. V září téhož roku byl povolán k PTP, kde strávil 40 měsíců - až do konce roku 1953. Kněžskou dráhu tak nastoupil až v lednu 1954 jako kooperátor ve Slavkově u Brna, od května byl kooperátorem a později farářem v Lulči u Vyškova, odkud spravoval i farnost Rostěnice. Začátkem roku 1972 byl povolán na poutní místo Navštívení Panny Marie do Hlubokých Mašůvek, kde požehnaně působil jako farář 28 let; zároveň spravoval farnost Únanov, později Jevišovice. V letech 1979 až 1999 byl navíc děkanem jevišovickým. V září 2000 odešel do kláštera sester boromejek ve Znojmě-Hradišti a po odchodu sester převzal duchovní správu sester boromejek v Domě sv. Antonína v Moravských Budějovicích. 1979 jmenován děkanem jevišovickým se sídlem v Hlubokých Mašůvkách.

Zdroj:

ADÁMEK, Zdeněk. Hluboké Mašůvky: cestami věků od minulosti k dnešku. Hluboké Mašůvky: Obecní úřad, 2001. 140 s.

TYRYCHTER, Alois - voják

*30.9.1915 - Harthan, okr. Saská Kamenice

+24.2.1945 -Liptovský Hrádek

Životopis:

Absolvoval reálné gymnázium ve Znojmě 6. 6. 1935, mluvil anglicky, francouzsky, německy. Hranice překročil 25. 10. 1937. Vstoupil do cizinecké legie, kde sloužil do 15. 12. 1943, kdy odjel do Alžíru. 30. 1. 1944 - odjel do Liverpoolu, kde přistál 7. 2. 1944. 22. 2. 1944 - byl odveden do čs. jednotky v hodnosti podporučíka. 7. 3. 1944 - povýšen na poručíka. 15. 6. 1944 - přidělen k MNO, 2. oddělení - Hlavní velitelství. 21. 8. 1944 - odjel do SSSR. 20. 11. 1944 - vtělen k 3. čs. samostatné brigádě v SSSR, 4. pěší prapor, velitel roty. 24. 2. 1945 - padl v boji u Liptovského Hrádku.

Zdroj:

Z dějin školy: údaje k některým osobnostem, jejichž jména jsou uvedena na pamětní desce u vchodu do školní budovy. Výroční zpráva Gymnázia Dr. Karla Polesného ve Znojmě za školní rok 1994/1995: I. (XXI.). Znojmo: Gymnázium Dr.K.Polesného, 1995. S. 57-60.

UGARTE, Maxmilián - šlechtic

*13.5.1851

+3.2.1875 - San Remo (Itálie)

Životopis:

Proslul jako velký kosmopolita a rovněž lidumil. Založil nadaci na podporu jevišovické chudiny. Zasloužil se o postavení nové budovy školy o dvou třídách a také o postavení kostela v Jevišovicích. Vášnivě se věnoval jízdě na koni, a to na vrcholové úrovni, což ho v roce 1874 přivedlo ke spoluzaložení Velké pardubické.

Zdroj:

VAŠÁK, František - legionář

*25.8.1896

+5.2.1945 - Flossenbruck

Životopis:

Československý legionář na Rusi žil se svojí rodinou za 1. republiky v Moravském Krumlově, odkud byl po záboru československého pohraničí Němci nuceně vystěhován do Brna. Zde se připojil k místní odbojové organizaci a šířil protinacistické tiskoviny. Za tuto činnost byl zatčen gestapem a poslán do litoměřické pobočky koncentračního tábora Flossenbürg, kde téměř na konci války zemřel a byl pochován do hromadného hrobu.

Zdroj:

KOČÍ, Šárka. První Kámen zmizelých v Moravském Krumlově. Moravskokrumlovské noviny. 10.2.2020, roč. 14, č. 1-2, s. 3.

VONDRUŠKA, Isidor - farář

*8.2.1865 - Radešínská Svratka

+9.6.1944 - Znojmo

Životopis:

Absolvent gymnázia ve Znojmě a brněnského alumnátu. Dne 28. července 1889 vysvěcen na kněze. Kaplan ve Slavonicích, katecheta ve Znojmě (1890). Předseda spolku katolických tovaryšů. Po osmiletém působení ve Znojmě odešel do Citonic, kde na faře působil skoro třicet let. Od r. 1926 farář u sv. Mikuláše ve Znojmě a později děkan znojemský.

Zdroj:

Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 23, s. 11.

VYBÍRAL, Tomáš - učitel

*1791 - Ctidružice

+14. 2. 1875

Životopis:

Byl schválen znojemským magistrátem a biskupskou konzistoří v Brně. Jeho první místo bylo v Pavlicích (1808-09), pak učil v Jevišovicích (1809-10), nejdéle působil v Běhařovicích, a to do srpna 1814. Až do září 1815 byl v sousedních Štítarech, pak učil až do května 1816 v královském městě Znojmě. Roku 1831 byl stanoven samostatným učitelem při farní škole v Blížkovicích, kde neúnavně pracoval 44 let.

Zdroj:

HOLÍK, Karel. Z dějin a vlastivědy Ctidružic. Vyd. 1. Brno: F.R.Z. agency, 2011. 135 s. ISBN 978-80-87332-37-5.

WAMBOLT z UMSTADTU, Klement - šlechtic

*20.2.1915

+duben 1945 - Brno

Zdroj:

SÜSENBEKOVÁ, S. Marie Františka. Wamboltové z Umstadtu: poslední šlechtická rodina na břežanském zámku. Střípky z dějin břežanského zámku. V Brně: Jiří Brauner - Kartuziánské nakl., 2019. S. 47-53. ISBN 978-80-88325-08-6. R-3584.

z LIPÉ, Pertold - hejtman

*1525

+27.2.1575 - Moravský Krumlov

Životopis:

Oženil se se Zuzanou Černohorskou z Boskovic, která mu porodila dva syny - Jana a Viléma. Již ve věku kolem 40 let měl Pertold nemalé zdravotní potíže. Nemoc mu například v roce 1565 zabránila služebně odjet do Brna, a tak se důležité jednání zemských úředníků konalo na zámku v Krumlově.

Zdroj:

Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2009, 350 s.

ZVĚŘINA, František Bohumír – malíř, pedagog, ilustrátor

*4.2.1835 - Hrotovice

+27.12.1908 - Vídeň

Životopis:

Pocházel z rodiny zámeckého duchovního. Absolvent znojemského gymnázia. V r. 1852 začal navštěvovat Akademii výtvarného umění v Praze (A. Lhota, krajinářská speciálka M. Haushofer). Na návrh Společnosti vlasteneckých přátel umění byl v r. 1859 ze školy vyloučen za slavjanofilství (příznivec slovenského národa). Pedagog kreslení na střední škole v Kutné Hoře (1859), Gorici (1865), Mariboru (1870), v Brně (1871-1876) a ve Vídni (1876-1890). Člen Umělecké besedy v Praze (od 1864), Kunstvereinu ve Vídni (od 1891), pražské Jednoty umělců výtvarných (od 1898). Jeden ze zakladatelů Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně (od 1907). Od r. 1893 žil se svým synem ve Zwettle (Dolní Rakousko).

Zdroj:

TOMAN, Prokop Hugo. Zvěřina, František Bohumír. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 2. Praha: Ivo Železný, 2000. S. 741-742.

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.