Prosinec

COLLALTO ET SAN SALVATORE, Emanuel Josef Antonín - kníže

*24.12.1854 Uherčice

†11.12.1924 Vídeň

Životopis:

Roku 1862 zdědil panství Uherčice Emanuel Collalto et San Salvatore. I když nejprve řídila panství jeho poručnice matka Karolína. Emanuel se na zámku v Uherčicích nezdržoval, hodně cestoval a užíval si aristokratického života. To pravděpodobně také způsobilo vyčerpání jeho jmění, ale i zadlužení. Zbytek života strávil v ústraní. Uherčice mu poskytovaly pouze potěšení z honů. V obecní kronice se uvádí, že svoji povahu zdědil po svém otci, byl humanitní, avšak s lidem se nestýkal, veškerou moc předal úřednictvu, sám mimo honu nejevil zájem o hospodářství. Kníže Emanuel Collalto zemřel ve věku 70 let. S ním také vymřela přímá větev rodu.

Zdroj:

  • HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart: biografisches Lexicon. Brünn: Hermann Heller, 1885.

FAIGL, Ludwig - architekt

*20.12.1874 Brno

†1914 Halič

Životopis:

Pocházel z evangelické rodiny. Neměl dokončené technické vzdělání, byl tzv. provádějícím architektem, tedy často řídil jako stavbyvedoucí i vlastní realizace staveb. Zpočátku působil ve Vídni (v roce 1905 dostavěl tzv. "Lidový dům" Ottakring v 16. vídeňském okrese - dnes tzv. "Lidová vysoká škola"; v letech 1909-10 "Dům lidového vzdělávání" v Stöbergasse v 5. vídeňském okrese). Od roku 1907 byl členem výboru Vídeňského spolku pro vzdělávání (dnes Lidová vysoká škola - Polycollege v Stöbergasse). Po roce 1905 působil několik let v Moravské Ostravě, nejdříve jako spoluautor evangelického kostela a následně jako projektant a stavitel několika obytných bloků v centru města. K zanechání nesmazatelné a významné stopy v dnešní Ostravě mu snad pomohl i starší bratr Ing. Ignatz Faigl (narozen v r. 1873), zaměstnaný na tamním magistrátu jako urbanista.

Zdroj:

  • KOZDAS, Silvestr. 100 let kostela na novém městě ve Znojmě: k výročí postavení evangelického kostela (nyní pravoslavného chrámu sv. Rostislava). Vyd. 1. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 2011, s. 22.

FOERSTER, Josef - hudební skladatel - pedagog - houslista

*31.12.1804 Mladé

†28.08.1892 Moravské Budějovice

Životopis:

Absolvent gymnázia v Mladé Boleslavi a Vzorné školy v Praze, kde r. 1826 složil učitelské zkoušky. Školní pomocník v Mladé Boleslavi a pedagog v Osenicích u Jičína (1827-1877). V r. 1877 se přestěhoval do Prahy za synem, vynikajícím kapelníkem v chrámu sv. Víta, profesorem na pražské konzervatoři a otcem hudebního skladatele J. B. Foerstra. V r. 1879 se přestěhoval do Znojma k druhému synovi a s ním pak v r. 1883 do Moravských Budějovic, kde ve věku 88. let zemřel.

Dílo: Česká mše za zemřelé pro smíšený sbor a varhany. Skládal pohřební písně, requiemy (23), školní skladby aj. V r. 1881 ve Znojmě začal pracovat na veršované sbírce vzpomínek.

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 52, s. 11.

FUKAL, Rudolf - vlastivědný pracovník - sběratel - vrchní rada

*02.04.1884 Horní Dunajovice (Česko)

 †07.12.1964 Brno

Životopis:

Své mládí trávil v Dunajovicích a v Hrušovanech nad Jevišovkou. Absolvent znojemského německého klasického gymnázia (1895-1903) a Právnické fakulty Univerzity ve Vídni (1903-1908). Po ukončení studií nastoupil službu u Policejního ředitelství ve Vídni. Přeložen na Policejní ředitelství do Moravské Ostravy (1916) a v letech 1922-1938 působil v Opavě. Od r. 1938 pracoval na Policejním ředitelství v Brně, ale po půl roce přešel k bývalému Zemskému úřadu. S titulem vrchního rady odešel do výslužby. Jako penzista se organizačně věnoval Moravské vlastivědě, Vlastivědnému věstníku moravskému. Byl jednatelem Muzejního spolku v Brně. Dílo: Sběratelská činnost: Vytvořil velkou, ale velmi různorodou sbírku, kterouještě za svého života věnoval v r. 1962 Státnímu archivu v Brně (výstřižky z novin, fotografie, malby). Založil kartotéky muzeí a vlastivědných pracovníků se všemi údaji. Zajímal se o české a zahraniční spisovatele a básníky, o dějiny umění a zvláštní pozornost věnoval historikům umění a výtvarným umělcům. Zcela jiného druhu je další část sbírky - krásný a bohatý soubor ex libris. Ve Státním archivu v Brně je uložen soupis všech jeho publikovaných literárních prací a také strojem psané Paměti, které zpracoval v několika exemplářích. Publikoval v novinách a časopisech: Vlastivědný věstník moravský - několik hodnotných a podnětných článků např. o významném historikovi umění Maxu Dvořákovi.

Zdroj:

  • G. Za JUDr. Rudolfem Fukalem. Vlastivědný věstník moravský. Brno: Musejní spolek, 1967, s. 98-100.

GRMELA, Tomáš - pedagog - sběratel lidových písní

*22.12.1864 Drahany

†28.01.1930 Znojmo

Životopis:

Absolvent Učitelského ústavu v Brně, kde se setkal s Leošem Janáčkem. Pro něj sbíral písně z Molenburka u Sloupa. Pedagog v Budkovicích u Moravského Krumlova, Vémyslicích, Střebenicích u Hrotovic a nakonec v Horních Dubňanech, kde byl správcem jednotřídky. Podzim života strávil v Bohuticích u Moravského Krumlova.

Dílo: Sbírka písní národních (v pozůstalosti u dcery Ludmily Dostálové v Brně, kolem 100 písní z Drahan, Otinovsi, Budkovic a Řeznovic. Přispěl 23 písněmi do Bartošovy - Janáčkovy sbírky Národní písně moravské nově nasbírané.

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2012, roč. 12, č. 4, s. 11.

HANUŠ, Ignác - farář

*09.11.1873 Měnín

†12.12.1934 Těšetice

Životopis: Na kněze byl vysvěcen v Brně 26. 7. 1897 ještě jako třiadvacetiletý mladý muž. Jeho prvním kněžským působištěm byly farnosti na Vysočině - nejprve na měsíc Sněžné a potom na tři roky Nové Město na Moravě. Od mládí měl problémy s plícemi, ze kterých se možná právě v drsném vysočinském kraji vyvinula tuberkulóza. Byl proto poslán na odpočinek a léčení, při kterém během čtyř let navštívil Haasberg v Německu, Gries v Rakousku, italské Merano, Luhačovice, Haasberg ve Slovinsku (zde byl zámeckým kaplanem u knížete Windischgrätze) a Koclířov u Svitav (zde byl kaplanem u školských sester). Po tomto prvním léčení vystřídal během tří let kaplanská místa v Oleksovicích u svého strýce, v Pravlově a v Medlově. V letech 1907-1910 se léčil v rekonvalescenčním domě u milosrdných bratří ve Vídni-Hütteldorfu jako kněz konventu. Po krátkém navazujícím léčebném pobytu v Kučerově přišel 1. 11. 1910 do Těšetic, kde prožil zbytek svého života až do své smrti.

Zdroj:

  • JČ. P. Ignác Hanuš a jeho nástupci. Zpravodaj obce Těšetice. Č. 2 (2021).

HOLLMANN, Ernest - žurnalista

*31.12.1884 Dyje

†1945 Znojmo

Životopis:

Po maturitě v roce 1905 se připojil k rakouské armádě jako dělostřelec. 1. listopadu 1913 byl povýšen na poručíka. Po pádu monarchie odstoupil 13. února 1919 z aktivní služby. Působil dva roky v Berlíně jako žurnalista. V červnu 1945 byl zavražděn ve Znojmě. Dílo: Der tote Held und die Heimat, 1923; Fahnengold und Heimatsonne, 1924; Gefühl ist alles, 1926; Noelle einer Nacht, 1928; Hopsel, 1933; Der Joohan, 1934; Heimat im Juni.

Zdroj:


LAML, Miloš - architekt

*28.12.1884 Drahotuše

†16.11.1964 Brno

Životopis:

Projektoval několik variant na výstavbu interního pavilonu při všeobecné nemocnici ve Znojmě.

Zdroj:

  • ŠTURC, Libor. Výtvarná kultura ve Znojmě mezi dvěma světovými válkami. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. S. 10-29. Znojmo: Státní okresní archiv, 1999.

LEPAŘ, Bohuš Pavel Alois - právník

*09.12.1854 Znojmo

†02.04.1927 Praha

Životopis:

Absolvent Akademického gymnázia a právnické fakulty v Praze a v Krakově. Věnoval se žurnalistice a zajímal se o vězeňství. Úředník v kartouzské věznici (1886) a tři roky později na vlastní žádost přeřazen do věznice na Borech. V r. 1893 se vrací zpět do kartouzské (dnes valdické) věznice jako kontrolor. Člen mezinárodní jednotky trestního práva.

Dílo: Něco o výchově lidu, Pojednání o trestnictví jakožto vědě, Teorie trestního práva a trestní výkon, O poměru výkonu trestního k idei spravedlnosti, O poměru výkonu trestu k účelu odstrašení aj..Publikoval v novinách a časopisech: Prorok, Beobachter, Hlas národa, Zlatá Praha, Politik. Užíval stejný literární pseudonym (Pravoslav Lipňanský) jako jeho otec Jan Lepař.

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 50, s. 11.

MAŇAS, František - kapelník - skladatel

*04.10.1921 Sehradice

†21.12.2004 Brno

Životopis: Pocházel z valašského muzikantského rodu. V osmi letech začal hrát na housle, dále na lesní roh a později také na harmonium, které si zvláště oblíbil. Ve dvanácti letech už hrál v kostele na varhany a v patnácti v dechové kapele jeho otce. Jistý čas působil v Hevlíně. Založil a vedl dechovku, která hrávala pod patronátem hrušovanského cukrovaru. Už tehdy se uplatňoval jako čilý skladatel. Po přestěhování do Brna pracoval v tamním rozlasovém studiu a úzce spolupracoval coby autor s předními moravskými dechovkami. František Maňas patří k nejhranějším autorům dechovkového žánru na Moravě.

Zdroj:

  • DOHNAL, Jiří. Hevlín slovem a obrazem. Vyd. 1. Brno: Pro obec Hevlín vydalo vydavatelství F.R.Z. agency, 2011. 101 s. ISBN 978-80-87332-39-9.

MRAS, Ambros Ritter von - voják

*07.12.1844 Šatov

†06.06.1902 Rokycany

Životopis:

Ačkoli byl synem obuvníka, dokončil střední školu ve Znojmě s vynikajícím prospěchem. V rakousko-pruské válce se vyznamenal v bitvě u Hradce Králové. Poté byl povýšen na nadporučíka. Po válce působil ve Vojenském policejním praporu č. 33 a v roce 1872 byl přidělen k vojenskému geografickému ústavu. V roce 1874 získal medaili a hodnost kapitána. 1885 byl povýšen na majora. V několika dalších letech se stal učitelem na vojenské škole. Stal se podplukovníkem a potí i plukovníkem. V květnu 1897 byl povýšen na hodnost generálmajor. 11. dubna 1901 byl povýšen na nadporučík-generál.

Zdroj:


ROTTMAYER, Jan František Michalmalíř

*11.12.1654 Laufen u Salzburku

†25.10.1730 Vídeň

Životopis:

Na Moravě působil Jan Michael Rottmayer, který roku 1695 vytvořil fresku na klenbě oválného sálu předků v zámku ve Vranově nad Dyjí oslavující rod Altánů, na stropě tamní zámecké kaple vymaloval Pád andělů. Jeho učitelem byl benátský malíř Carlo Lotto.

Zdroj:

  • NOVÁK, Pavel Kryštof. Rottmayer, génius barokní barvy. Znojemsko. 2004, roč. 14, č. 37, s. 13. - TOMAN, Prokop Hugo. Rottmayer, Jan František Michal. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 2. Praha: Ivo Železný, 2000. S. 374.

SIMANDL, Dušan - knihovník - redaktor

*25.12.1924 Znojmo

†30.07.2006 Praha 6 (Česko)

Životopis:

Narodil se v rodině ruského legionáře - vyššího důstojníka československé armády. V r. 1934 odešel do Prahy. Po maturitě na gymnáziu na nám. Jiřího z Poděbrad byl za války nasazen v Letově. Po osvobození se v roce 1945 stal redaktorem časopisu Rozlet. Studoval na Vysoké škole obchodní, odkud byl však vyloučen v r. 1949. Od dubna 1949 pracoval jako překladatel. V 50. a 60. letech se zabýval postupně letectvím, ekonomikou, politickou, hudbou, divadlem, metodikou a technikou odborných informací. V roce 1965 nastoupil v Ústavu pro technické a ekonomické informace. V roce 1969 promoval na Vysoké škole ekonomické. Postupně se zaměřil na rozvoj MDT u nás a je oprávněně považován za otce československého úplného vydání MDT. V roce 1984 odchází do důchodu a v roce 2001 se přemísťuje do domova důchodců. Zemřel po dlouhé chorobě.

Zdroj:

  • Dušan Simandl. Neevidované materiály. Č. 701.

SLEZINA, Georgius - teolog - jezuita - pedagog - rektor

*06.04.1663 Stará Plesná

†17.12.1744

Životopis:

V letech 1697-1700 byl profesorem postupných ročníků jednotlivých fakult, akademický kazatel, správce knihovny. Do roku 1705 přednášel na olomoucké teologické fakultě morální a polemickou teologii. Působil v jezuitských kolejích na různých místech, mj. jako děkan Filozofické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1706), jako rektor koleje v Uherském Hradišti (1714-1717), děkan teologické fakulty v Praze, stál v čele jezuitské koleje ve Znojmě (1724-1726) a Brně. V letech 1730-1733 byl rektorem jezuitské univerzity v Olomouci.

Zdroj:

  • WISNAR, Julius. I. Periode: Das Gymnasium der Jesuiten 1624/5-1773. Über einige hervorrandere Persönlichkeiten, welche am Znaimer Gymnasium: In der Zeit von 1624 bis 1850 wirkten oder mit der Anstalt im Zusammenhange standen. Znaim: J. Wisnar, 1913, s. 4-19.

ŠINDELKA, Emil - učitel

*07.12.1884 Brno

†14.06.1942 Brno

Životopis:

Po vystudování učitelského ústavu působil na různých školách na Moravskobudějovicku. Za první světové války sloužil v Haliči, kam narukoval jako příslušník 99. pěšího pluku. Po válce učil krátce na obecné škole v Jevišovicích, ale poté odešel s rodinou do Ivančic, kde koupil dům v ulici Volvy čp. 316. Zde učil na obecné škole chlapecké a později na živnostenských školách. V roce 1936 přešel do Sokolnic, kde byl k 1. srpnu jmenován řídícím učitelem obecné školy. K 31. 12. 1939 předčasně penzionován a koncem srpna 1940 se vrátil do Ivančic. Do odboje se zapojil už v březnu 1939 v Sokolnicích prostřednictvím učitele Františka Bednáře. Jeho dům v Ivančicích se stal důležitým centrem odboje, poskytoval také úkryt pro gestapem hledané ilegální pracovníky. Ve spolupráci s dalšími občany z Ivančic zajišťovali pro odbojáře finanční prostředky, falešné osobní doklady atd. Odbojovou organizací Petiční výbor Věrni zůstaneme pověřen koordinací činnosti na jihozápadní Moravě. Šindelka vybudoval a udržoval ilegální spojení s organizacemi v okresech Třebíč, Jihlava, Moravské Budějovice a Klobouky u Brna. Do okruhu zájmu gestapa se dostal v době prvního stanného práva, kdy v souvislosti s pátráním po Fr. Bednářovi nasadilo na Šindelku gestapo tzv. volavku. Šindelkovi se podařilo uniknout, zatčena byla jeho žena a dva synové. V době stíhání gestapem mu pomohli tajemník městského úřadu v Ivančicích Josef Sekerka a Adolf Tesař, římskokatolický farář, při opatřování falešných osobních dokladů, za což oba zaplatili životem na popravišti v Kounicových kolejích. Díky těmto dokladům se mu podařilo odjet do Říčan u Prahy, kde se ukryl u vzdáleného příbuzného Antonína Špatného. Provokací gestapa se podařilo objevit tento úkryt. Šindelka byl zatčen a převezen do Brna. V únoru a březnu 1942 postupně zatčeni i jeho spolupracovníci z Ivančic. Emil Šindelka byl popraven 14. června a následující den zpopelněn v Krematoriu města Brna.

Zdroj:

  • Emil Šindelka [online]. aktualiz. 22. 4. 2015 [cit. 2016-02-05]. Dostupné na:

 http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1307


TROLLER, Norbert - architekt

*12.01.1896 Brno

†24.12.1984 New York

Životopis:

Narodil se v židovské rodině Ludvíka Trollera a Cecilie Trollerové. V průběhu 1. světové války byl povolán do armády a bojoval na italské frontě, kde také padl do zajetí. V roce 1919 počal studovat architekturu na brněnské technice. Studium dokončil na akademii ve Vídni. Roku 1927 se vrátil do Brna, kde otevřel projekční kancelář. Navrhoval převážně interiéry a portály. Jediný známý a realizovaný návrh na přestavbu celého domu je vila Hanuše Weinerbergra ve Znojmě z roku 1927. V prosinci se oženil s Marií Goldmannovou. Dne 29. března 1942 byl deportován v transportu "Ae" do Terezína. Zde pracoval v kreslírně technické kanceláře, byl návrhářem interiérů provisorních ubytoven. Z této doby pochází i celá řada kreseb a akvarelů z terezínské reality. 17. července 1944 byl spolu s dalšími výtvarníky, kvůli tzv. "hanebné propagandě" zatčen a uvězněn v Malé pevnosti. Odtud byl deportován do Osvětimi, zde se dočkal osvobození. Po krátkém pobytu v Krakově, kde se živil jako portrétista, se vrátil pěšky do Brna a pokračoval v práci ve své kanceláři. V roce 1948 emigroval do USA. Projektoval celou řadu synagog a židovských center po celých Spojených státech.

Zdroj:

  • ČERNOŠEK, Lubomír; JAKL, Karel. Vila Hanuše Weinbergera ve Znojmě. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2011. 2012, s. 185-209.

TUREK, Jan - šachista

*29.12.1934

†19.08.2001

Životopis:

Dlouholetý přední hráč šachového oddílu TJ Znojmo. Juniorský přeborník Znojma 1952, vítěz okresního přeboru jednotlivců v roce 1975. V sedmdesátých letech se věnoval trenérské činnosti s mládeží a práci v šachovém svazu.

Zdroj:

  • DOLEŽAL, Ladislav. 80 let královské hry v královském městě Znojmě. Znojmo: Šachové sdružení, 2001, 68 s.

VLASÁK, Josef - sběratel - čestný občan

*30.12.1934 Znojmo

Životopis:

Narodil se na Úvoze ve znojemském Starém městě. Po krátkém působení v Státní traktorové stanici v Oblekovicích nastoupil do Sklostroje v Příměticích, kde jako soustružník a vedoucí technologie pracoval až do důchodu.

Zdroj:

  • VLASÁK, Josef a Jiří KACETL. Milované Znojmo: ze sbírky Josefy Vlasáka = Geliebtes Znaim: aus der Sammlung. 1. vydání. Znojmo: Dana Vlasáková, 2020. 120 stran. ISBN 978-80-87028-19-3.

WIDMANN, Vojtěch - majitel panství

*1869

†11.12.5194 Plaveč

Životopis:

Roku 1888 zdědil po svém otci panství Plaveč. Byl sekretářem v ministerstvu spravedlnosti ve Vídni, ministrem orby v rakouské vládě a až do roku 1919 slezským mistodržitelem v Opavě. Žil osaměle - neměl rodinu, skromně - odmítal přídavky, na které měl v době protektorátu právo. V roce 1945 byl jeho majetek konfiskován. Zemřel v zámku ve vykázaném pokoji na gangrénu (operaci odmítal), opuštěn a mnohými pohrdán. Pohřben byl jako sedmý člen rodiny do hrobky v rotundě.

Zdroj:

  • POLÁKOVÁ, Milada a Jaromír VYSTRČIL. Plaveč očima kronikářů. Znojmo: Z. Bína, 1998. 123 s.

Kalendárium pro Vás sestavila Barbora Hanáková