Jste zde:  
  1. Kalendárium
  2. Rok 2024
  3. Srpen

Pro veřejnost

Pro školy

Kalendárium

Zobrazení: 60

Srpen

ADÁMEK, Josef - aktivista

* 27.08.1914 Višňové

† 23.04.2002 Brno

Zdroj:

  • Některé významné osobnosti spojené s naší obcí. Městys Višňové slovem i obrazem. Brno: Pro městys Višňové vydalo vydavatelství F.R.Z. agency, 2014, s. 74-75. ISBN 978-80-87332-72-6.

Životopis:

Brněnský aktivista působící za komunistického režimu v katolickém disentu. V roce 1979 byl zatčen za vydávání katolického samizdatu, po dvou letech vazby byl odsouzen na 20 měsíců vězení. Prezident Václav Havel mu 28. října 1999 udělil medaili Za zásluhy I. stupně.

BRUNNER, Armin - dramatik - novinář - skladatel hádanek

* 01.08.1864 Miroslav

† 08.11.1929 Vídeň

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. 2011, roč. 11, č. 31, s. 11.

Životopis:

Syn spisovatele a pedagoga Philippa Brunnera. Studoval ve Vídni. V roce 1887 nastoupil do Zpravodajské kanceláře ve Vídni. Byl redaktorem Neues Wiener Journal, od r. 1893 šéfredaktorem Neue freie Presse, psal i knihy pro mládež a texty k operetám, patřil k svobodným zednářům. V roce 1915 se stal redaktorem Concordia-Kalender, kromě toho přispíva svými fejetony do mnoha jiných deníků a literárních a humoristických časopisů.

Dílo: Ich sterbe freiwillig. . . ! (1899)Willi Meinrad (1899)Frühlingfest (1906)Der letzte Mann (1907)Goldblondinen (1908)Die Liebesbrücke (1908)Teilung der Erde (1912)Ewig Dein (1912)přednášky Reisen zum Licht (1931). . .

DOSTÁL, Bořivoj - archeolog - učitel

* 16.08.1929 Heršpice u Slavkova

† 18.08.1994 Brno

Zdroj:

  • MĚŘINSKÝ, Zdeněk. Univ. doc. PhDr. Bořivoj Dostál, CSs., šedesátiletý. Vlastivědný věstník moravský. 1989, roč. 41, č. 2, s. 256-258.

Životopis:

Narodil se v rodině selského evangelického rodu v Heršpicích u Slavkova. Už od mládí projevoval hluboký zájem o historii. Absolvoval reálné gymnázium v Bučovicích, roku 1949 se přihlásil na pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dnešní MU) v Brně. Po třech letech studia úspěšně ukončil a krátce působil jako učitel ve Znojmě. Po dvouleté povinné vojenské službě znovu nastoupil na brněnskou univerzitu (1954), nyní už jako adept studia prehistorie a historie. Pod vedením Františka Kalouska se jako student zapojil do výzkumu na pozici Kalouskova asistenta. Plný úvazek a funkci asistenta Dostál přebral roku 1957, kdy se mu podařilo s vyznamenáním studium ukončit. Dostálovi se v šedesátých letech dařilo postupovat profesně. Roku 1962 obhájil kandidátskou disertaci prací „Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě“, která se stala základním kamenem pro poznání slovanské archeologie na Moravě. Krátce nato (1967) dosáhl habilitace prací „Pronikání velkomoravské hmotné kultury do sousedních zemí“ a byl jmenován docentem pro obor slovanské archeologie. Obdržet doktorát věd mu za éry komunismu umožněno nebylo. Musel si na něj počkat celé dvě dekády, až do roku 1988. Jistou satisfakcí snad bylo, že mu byla o rok později udělena hodnost profesora slovanské archeologie. Dostál působil na brněnské univerzitě od roku 1955. Od roku 1965 navíc jako zástupce a od roku 1970 už jako ředitel Katedry prehistorie. Bořivoj Dostál zemřel po krátké, zhoubné nemoci, dne 18. srpna 1994, dva dny po svých dožitých pětašedesátých narozeninách.

FUX, Johann - úředník - říšský rada

* 17.08.1834 Brno

† 02.07.1882 Znojmo

Zdroj:

Životopis:

Čestný občan města Znojma (1873). Profesní dráhu začal jako sekretář na c. k. notářství ve Znojmě, později na znojemské radnici. Z 2. poloviny 50. let 19. století se dochovala jeho literární pozůstalost, především hravá poezie a texty k písním (dnes uložena ve sbírkách Jihomoravského muzea ve Znojmě. V roce 1863 se stal redaktorem liberálního týdeníku Znaimer Wochenblatt a zasloužil se o to, že se z něj stala významná regionální tiskovina německého liberálního tábora. V roce 1868 stál u zrodu Politického spolku liberálů ve Znojmě, o šest let později se stal jeho předsedou. V roce 1870 stál u zrodu znojemského Deutscher Bürgerverein (Německého občanského spolku). Vznik inicioval Johann Haase, který získal při svých cestách znalosti o fungování podobných spolků, a pro tuto myšlenku získal tehdejšího městského sekretáře Fuxe. Oba pak byli v zakládací komisi spolku, Fux jako předseda, a podíleli se na tvorbě jeho stanov. V tomto období také Fux podle Karla Polesného z důvodu stáří starosty Josefa Wandrasche de facto vládl Znojmu, vedl místní německé liberály a zavedl nesnášenlivou protičeskou politiku. V roce 1869 stál za návrhem liberálů, aby se Znojmo vzdalo titulu královského města, který dokonce přijala městská rada i zastupitelstvo. Proti tomu se ale postavili konzervativci a čeští federalisté v čele s Antonem Nawratilem a Karlem Wittekem. Spor skončil patem. Rada sice prohrála, ale titul se jí podařilo vymýtit. V roce 1866 byl v doplňovacích volbách zvolen poslancem Moravského zemského sněmu za venkovské obce Znojemska, když porazil konzervativce Antona Nawratila. V dalších dvou volbách v roce 1867 porazil místního notáře Jana Vlka. V roce 1870 jej porazil František Podveský. Fux v reakci na to změnil volební obvod a kandidoval za Znojmo do městské kurie a v letech 1870 a 1871 třikrát porazil znojemského federalistu Karla Witteka. Ve volbách 1878 se mu nepostavil žádný soupeř a byl tak naposledy zvolen. Na sněmu odmítal české historické právo a zdůrazňoval své němectví a moravanství. Věnoval se také rozpočtu, školství (mj. podporoval zřízení zemské univerzity na Moravě) a stavebnictví. V Moravském zemském sněmu jej nahradil Johann Haase. V roce 1870 se stal také poslancem Říšské rady. V prvních přímých volbách v roce 1873 kandidoval v kurii venkovských obcí a porazil konzervativního hraběte Ferdinanda Spiegela. V dalších volbách v roce 1879 porazil federalistu Josefa Purznera z Moravských Budějovic. V Radě byl úspěšným řečníkem. Usiloval o ochranu rakouského a znojemského průmyslu, i když se stylizoval do role obhájce venkova. Jako liberál chtěl, aby se německá kultura stala tmelem mnohonárodnostní monarchie. Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei). Ve Znojmě prý patřil mezi oblíbené politiky. Znaimer Wochenblatt ho označil jako národního muže (Volksmann). Kromě Deutscher Bürgerverein stál i u zrodu dalších spolků jako hudebního, tělocvičného nebo hasičského. Podporoval rozvoj Znojma, třeba poukazoval na hospodářský i národní význam železničního spojení Znojma s Vídní. V mládí, před zahájením politické kariéry, byl i literárně činný.

HAASE, Johann - starosta

* 12.02.1837 Znojmo

† 18.08.1904 Znojmo

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 34, s. 11.

Životopis:

Starostou v letech 1900-1904. Narozen ve Znojmě v rodině obchodníka se suknem, několik tříd gymnázia, společník světoznámého obchodu s vínem Alois Haase a synové, 1873 člen komise pro Světovou výstavu ve Vídni a člen vinařské jury, 1874 čestný člen Znojemského hospodářského spolku, od 1872 člen obecního výboru, 1873 obecní radní (lesní referát), 1873-1904 předseda Silničního výboru pro okres Znojmo, 1882-1902 poslanec moravského zemského sněmu a 1885-1897 říšské rady ve Vídni, 2krát zvolen starostou. Spoluzakladatel Německého měšťanského spolku a 1880-1895 jeho předseda, předseda Politického spolku liberálů a Německého spolku pro město a venkov, od 1858 člen c.k. priv. Sboru ostrostřelců (1870-1871 velitel), vrchní velitel Sboru dobrovolných hasičů, od 1900 vrchní ředitel Znojemské spořitelny. 1873 zlatý záslužný kříž s korunou, 1898 čestné občanství města.

KAMENICKÝ, Václav – kněz

* 03.08.1929 Bosonohy

† 14.08.2014 Znojmo

Zdroj:

  • Václav Kamenický [online]. aktualiz. 4. 9. 2014 [cit. 2016-02-03]. Dostupné na:

 http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=23123

Životopis:

Studium bohosloví na brněnském bohosloveckém učilišti musel po prvním ročníku (1949/1950) přerušit. Až v roce 1968 mohl pokračovat ve studiu teologie v Olomouci. 1. července 1972 přijal v Olomouci kněžské svěcení. V roce 2007 při příležitosti 230. výročí založení brněnské diecéze mu brněnský biskup Vojtěch Cikrle udělil za obětavou kněžskou službu medaili sv. Petra a Pavla. Po vysvěcení na kněze v roce 1972 působil tři roky jako kooperátor v Brně u sv. Janů, od roku 1975 pak až do své smrti jako administrátor, později farář v Mikulovicích a Horních Dunajovicích.

KLEMPA, František - kněz

* 18.04.1913 Únanov

† 13.08.1984 Brno

Zdroj:

  • OBŮRKOVÁ, Eva. František Klempa. Únanov : slovem i obrazem. S. 62. Brno : F.R.Z. agency s.r.o., 2017. R-3382.

Životopis:

Narodil se v Únanově, kde čtyři roky navštěvoval místní obecnou školu. Poté přestoupil na osmileté gymnázium ve Znojmě. Mezi jeho zájmy patřilo herectví, proto se stal členem únanovského ochotnického spolku. Svoji zálibu a zkušenosti s hraním divadla pak mohl později uplatnit při práci s dětmi ve farnostech, kde působil. Inspiraci pro pastoraci mezi dětmi a mládeží Klempa získával mimo jiné určitě i od znojemských dominikánů, se kterými se přátelil a rád je navštěvoval. Po úspěšném složení maturity byl přijat ke studiu teologie na biskupském alumnátu v Brně, na kněze byl vysvěcen roku 1936. Prvnín působištěm F. Klempy se staly Šlapanice u Brna, kde jako horlivý kaplan získal své první zkušenosti s prací s dětmi a mládeží. V roce 1940 začal docházet do Podolí, aby vypomáhal nemocnému P. Blažkovi, a po jeho smrti zde byl ustanoven novým duchovním správcem. Pro Podolské se během druhé světové války stal velkou oporou. Po konci války patřil k lidem, kteří nechtěli novou situaci beze slov přijmout a smířit se s nastolenými poměry. Nehodlal jednat proti vlastnímu přesvědčení a v Podolí měl na lidi značný vliv, což se mu v novém režimu stalo osudným. Odmítání jakékoliv spolupráce s režimem vyústilo roku 1950 v zatčení a obvinění z velezrady. V dubnu následucího roku byl odsouzen k trestu odnětí svobody na čtyři a půl roku, který trávil ve věznicích Mladá Boleslav, Plzeň-Bory, Mírov a Valdice u Jičína. Po prominutí poloviny trestu byl Klempa v lednu 1953 propuštěn a zaměstnán zprvu jako dělník v kaolinových závodech v Únanově, posléze jako administrátor a nakonec opět jako dělník v Keramických závodech Znojmo. Až od června 1965 mohl oficiálně vypomáhat při duchovní správě v Únanově a Hlubokých Mašůvkách. Posledním působištěm Klempy se stal Bohuňov na Svitavsku, kde působil od roku 1971 až do své smrti v roce 1984. Do rodné vesnice se vracel jen zřídka, přesto si přál být pochován do hrobu svých rodičů v Únanově. Zemřel v Brně cestou na Petrov v Biskupské ulici u domu číslo pět - místo dlouho označoval černý křížek na omítce.

KUBŮ, Antonín - sportovec - trenér - pedagog

* 20.04.1906 Omice

† 11.08.1984

Zdroj:

Životopis:

1926–1949 vyučoval na národních a středních školách (Znojmo, Dolní Kounice, Rosice, Šlapanice, Brno), 1948–1951 Ústav pro vzdělávání profesorů tělesné výchovy při Masarykově univerzitě v Brně (později Ústav tělesné výchovy na PdF MU), 1951–1971 katedra tělesné výchovy na brněnské pedagogické fakultě - od roku 1965 docent teorie a metodiky tělesné výchovy.

MARŠÁLEK, Jaroslav - filozof - novinář

* 01.08.1924 Rajhrad u Brna

† 199110

Zdroj:

  • JELÍNEK, Stanislav. Za Jaroslavem Maršálkem. Znojemsko. 1992, roč. 2, č. 45, s. 3.

Životopis:

Jako novinář působil nejprve v Křídlech vlasti, později v Mladém světě a Květech. Po roce 1968 byl perzekuován a musel ze všech redakcí odejít. U své práce však zůstal a přispíval například do Světa v obrazech pod jiným jménem. Napsal knihu o historii kalendářů. V důchodovém věku opustil velkoměsto a uchýlil se na jižní Moravu, kde vydával Zpravodaj ZD Práče. Zajímal se o mnoho věcí, mimo jiné o archeologii. Jeho posledním dílem byla režie krátkého filmu s názvem Moudrá bohyně o archeologickém výzkumu v Těšeticích u Znojma. Poslední rok svého života prožil v plicní léčebně v Jablunkově na severní Moravě. V této léčebně často pobýval jako pacient. Ani zde nezahálel a měl velkou zásluhu na obnovení zdejšího arboreta, unikátní parkové sbírky dřevin. Je také autorem publikace Jablunkovské arboretum, krerá vyšla v roce 1988.

MÜLLER, Ernst - spisovatel - učitel – překladatel

* 21.11.1880 Miroslav

† 05.08.1954 Londýn

Zdroj:

  • RYŠAVÁ, Lia a Jiří POSPÍŠIL. Galerie osobností: Ernst Müller, významný miroslavský rodák. Miroslavský zpravodaj. 2012, roč. 55, č. 5, s. 20-21.

Životopis:

Narodil se v Miroslavi, ve Vídni získal doktorát filozofie, potom působil tři roky v palestinské Jaffě jako učitel na gymnáziu. V roce 1910 se vrátil do Vídně, vstoupil do spolku židovských vysokoškoláků BAR KOCHBA a pracoval jako knihovník židovské obce. Vydal tři důležité práce: překlad lyriky CH. BIALIKA (1911), dále úvod do kabaly v knize ZOHAR a jeho nauka (1920) a výbor prvního překladu ZOHARU do němčiny (1932). V Miroslavi, kam dojížděl jako do rodného města, ale stejně i ve Vídni byl roku 1938 donucen k emigraci, jistou dobu pobýval v Londýně za těch nejstrašnějších podmínek. Po druhé světové válce, v roce 1946, vydal Dějiny židovské mystiky. Zemřel v londýnském exilu.

RICHTER, František - malíř - ilustrátor - litograf

* 29.08.1774 Olomouc

† 12.05.1863 Brno

Zdroj:

  • Hrady česko-rakouského pomezí: malby, kresby, grafiky. Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, [2014], s. 30, 46, 68, 80. ISBN 978-80-87302-25-5. - TOMAN, Prokop Hugo. Richter, František. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 2. Praha: Ivo Železný, 2000. S. 362.

Životopis:

Malíř, autor obrazů moravských hradů a zámků. Původně chirurg, po r. 1815 zřídil v Brně školu kreslení, kterou provozoval do vysokého věku.

ROHÁČEK, František - spisovatel - moravský zemský rada - vydavatel - redaktor - prozaik

* 22.11.1860 Vedrovice

† 23.08.1904 Brno

Zdroj:

  • SVOBODA, Jiří. František Roháček (22. listopadu 1860-23. 8. 1904). Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2000. 2001, s. 112-114.

Životopis:

Po maturitě absolvoval pražskou univerzitu a stal se doktorem práv. V roce 1894 byl jmenován tajemníkem ústředního výboru Zemědělské rady pro markrabství moravské ve službách Moravského zemského výboru. Stal se titulárním zemským radou. Scházel se s Vilémem Mrštíkem, přátelil se s Josefem Merhautem a dalšími velikány literatury té doby. Otakar Březina mu vděčí za své pseudonymum (vlastní jméno Václav Jebavý). Podporoval Českou modernu. V Brně-Komárově je po něm nazvaná ulice, kde bydlel.Dílo: V letech 1880-1900 psal romány a povídky, které publikoval v různých časopisech. Vydával beletristický časopis Niva (1891-1897). Beletrie: Malé povídky (1884), První hřích - román z brněnského života (1894), Několik povídek (1895). Později se vzdal umělecké činnosti a věnoval se zemědělské problematice na Moravě. Napsal několik odborných knih. Naučná literatura: Námezdní poměry hospodářského dělnictva na Moravě (1901), Zemědělské zákony platné v markrabství Moravském (1902), Předpis pozemkové daně a závazná společenstva zemědělská (1903). Od roku 1901 byl šéfredaktorem časopisu Zemědělská politika, který vydávala Česká hospodářská společnost na Moravě.

RUBEŠ, Daniel - moderátor - herec - režisér

* 05.08.1974 Znojmo

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 32, s. 11.

Životopis:

Vystudoval Střední pedagogickou školu ve Znojmě, obor vychovatel. Jako moderátor a redaktor Local TV Znojmo pracoval až do roku 1996, kdy přijal nabídku Filmového studia Barrandov na post asistenta produkce. Roku 1997 se vrátil zpět do Znojma a stal se moderátorem regionálního radia Karyon. Po ukončení provozu radia Karyon vyhrál Rubeš konkurs do nově vzniklého regionálního studia televize Fatem a zde pracoval na postu moderátora, redaktora a později jako vedoucí vysílání až do jejího uzavření roku 2002. Zahrál si i ve filmech Áběl, Aplaus, Císařovy nové šaty a Nesmrtelná teta. Rubeš je také fotografem a v roce 2004 uspořádal úspěšné Fototurné s řadou výstav po celé republice. Fototurné bylo podpořeno vydáním nástěnného pohlednicového kalendáře. Kromě regionálního radia a televize pracoval Rubeš také jako redaktor Znojemských listů, Znojemského týdne, Rovnosti a Znojemského deníku. Za seriál článků o hradech, tvrzích, zámcích a zříceninách okresu Znojmo, které vycházely na stránkách Rovnosti, byl Rubeš Syndikátem novinářů oceněn prestižní novinářskou cenou - bronzovým titulem Prix Non Pereant 2006. V rodném Znojmě působí Daniel Rubeš stále a dnes spolupracuje jako moderátor a redaktor výhradně s Radiem Blaník.

STEINMETZ, Jan - mlynář

* 24.08.1874

Zdroj:

  • Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2010: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo; [Brno]: Moravský zemský archiv v Brně, 2011, 221 s.

Životopis:

Z různých důvodů byl ve stáří 1 roku odvezen do Třebíče k babičce Mollové, která jeho výchovu řídila. Tam trávil své dětství a rovněž 1. třídu obecné školy. Po tři roky pak chodil ve Vémyslicích do obecné školy a po dva roky do obecné školy v Třebíči ve 4. třídě. Na to navštěvoval 1. třídu gymnasia v Třebíči. Úmyslem otce bylo, aby Jan byl vychován co nástupce na mlýn a proto byl dán do rolnické školy v Ivančicích, která měla dva ročníky. Těsně před ukončením druhého školního roku rozhodl se však otec jinak a ponechal staršího syna Otakara doma a pro Jana našel místo hospodářského praktikanta u strýce Odehnala, nájemce dvora v Hrotovicích. V roce 1891 na podzim projevil strýc Burger ochotu vzít Jana co praktikanta na velkostatek J. J. kněžny z Lobkowitzu a tak dnem 21. září téhož roku přišel do Bohunic u Znojma co bezplatný praktikant. Zde dostalo se mu příležitosti obeznámit se s kancelářskými pracemi a hospodařením na velkostatku a hlavně naučit se němčině, neboť veškerá agenda byla vedena německy. Roku 1895 nastoupil vojenskou službu u c.k. pěšího pluku 99 ve Znojmě a přidělen 7. pol. setnině, která se nacházela ve Starém Šaldorfě v malé kasárně. Roku 1896 povýšen na svobodníka, poté na desátníka. Téhož roku byl přidělen do kanceláře hospodářské správy v Mostě nad Loukou (Klosterbrucku) a roku 1897 povýšen na četaře.

STROHBACH, Augustinus - učitel

* 12.03.1646 Jihlava

† 27.08.1684 Mariany

Zdroj:

  • WISNAR, Julius. I. Periode: Das Gymnasium der Jesuiten 1624/5-1773. Über einige hervorrandere Persönlichkeiten, welche am Znaimer Gymnasium: In der Zeit von 1624 bis 1850 wirkten oder mit der Anstalt im Zusammenhange standen. Znaim: J. Wisnar, 1913, s. 4-19.

Životopis:

Augustin Strobach se narodil v jihlavské měšťanské rodině rodičům Janovi a Markétě. Po biřmování získal jméno Aloysius. Mladý Augustin studoval v Jihlavě a poté na olomoucké univerzitě filosofii a teologii. Do řádu Tovaryšstva Ježíšova byl přijat 14. října 1667. V noviciátě vyučoval na jezuitských školách ve Znojmě a Hlohově, dále pak v Litoměřicích a Uherském Hradišti. Později podnikal misijní cesty, a to z Itálie do Španělska, do Mexika, na Filipíny a nakonec na Mariánské ostrovy.

VOGAL, František - voják

* 10.09.1887 Kuchařovice

 † 30.08.1914 Stary Zamość

Zdroj:

  • MLEJNEK, Tomáš. František Vogal - vojenská anabáze prvního kuchařovického padlého Velké války. Kuchařovický zpravodaj. Roč. 28, č. 3 (2021), s. 11-12.

Životopis:

Narodil se do rodiny půlláníka. Na jaře roku 1908, ještě ani ne jako jednadvacetiletý, prošel odvodním řízením a v říjnu téhož roku zahájil tříletou prezenční službu u znojemského c. a k. pěšího pluku č. 99. Pravděpodobně za účast na jedněch z velkých armádních manévrů obdržel Vojenský jubilejní kříž 1908. Podobně jako další kuchařovičtí muži ročníků 1877 až 1892 narukoval 1. srpna 1914. U mobilizovaného 99. pěšího pluku byl zařazen do 11. roty 3. praporu. Po začlenění 99. pluku do válečné sestavy rakousko-uherské armády útvar od 20. srpna 1914 zahájil pěší postup nejdříve na Jaroslaw a posléze směrem na sever, kde po několika dnech vstoupil na území tehdejšího carského Ruska. František Vogal padl u Stare Zamośći 30. srpna 1914.

VRZAL, Bohumil - malíř - grafik - textilní výtvarník

* 31.07.1940 Náchod

† 09.08.2004 Brno

Zdroj:

  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-2009; XX., Vil-Vz. Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2009, 343 s.

Životopis:

Studoval na SEŠ ve Znojmě (1959) a výtvarný obor soukromě u malíře K. Černého v Praze (1960), prof. B. Laciny a B. Vořecha v Brně (1973). Zúčastnil se studijních stáží u Dr. T. Sella v Hamburger Kunsthaus v Hamburku. Věnoval se výstavnictví, užité grafice, malbě a textilní tvorbě. V malbě se nejprve věnoval abstraktně pojatým tvarovým kompozicím, později přešel k reálnému pohledu na danou skutečnost. V textilní tvorbě se zabýval především tapiseriemi. Motivy čerpal z prostředí volné přírody, krajiny a z cest.

 

WASSERMANN, Franz Joseph - houslař

* 12.08.1764 Znojmo

† 09.08.1827 Znojmo

Zdroj:

  • Franz Joseph Wassermann [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné na:

http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=2052

Životopis:

Syn a žák a nástupce znojemského houslaře Josepha Wassermanna. Pracoval lépe než jeho otec, především podle modelu Amati. Vyráběl také loutny. V roce 1825 od něho odešel jeho vyučenec a pomocník Lorenz Buchinger, který začal pracovat pro znojemského klavírníka a obchodníka s hudebními nástroji Kristiana Gohmanna. Wassermannovi se dařilo velmi špatně, neboť Znojmo nemohlo uživit tři nástrojařské dílny; pracoval zde ještě houslař Jakub Krampera. Wassermann a Gohmann měli mezi sebou spory. Wassermann vytýkal Gohmannovi, že nemá oprávnění zaměstnávat houslaře, a Gohmann vytýkal Wassermannovi, že prodává housle vyrobené v Kraslicích. Wassermann jen obtížně živil početnou rodinu a nakonec zemřel v bídě. Po jeho smrti prodala vdova celé zařízení houslařské dílny Gohmannovi.

ZOBAL, Karel - zakladatel Klubu českých turistů

* 27.08.1884 Sopka

† 14.03.1937 Znojmo

 Zdroj:

Životopis:

Do Znojma přišel v roce 1910 na Matiční měšťanskou školu jako odborný učitel kreslení. Zapojil se do vlastenecké české komunity a stal se jednatelem Besedy Znojemské. Dne 25. března 1919 byl zakládajícím členem Klubu československých turistů ve Znojmě. V lednu 1921 byl zvolen předsedou. tuto funkci vykonával až do konce života v roce 1937. V činnosti KČST se zasloužil o postupné přeznačení všech turistických tras na Znojemsku. Je autorem turistických průvodců Podyjí z roku 1927 a města Znojma z roku 1933. V prosinci 1925 z jeho iniciativy vznikla Podyjská župa, byl jejím předsedou a tuto funkci vykonával až do svého skonu. Pamětní deska je od roku 2009 umístěna na Mariánském náměstí ve Znojmě.

Kalendárium pro Vás sestavila Barbora Hanáková