Kalendárium

Červen

Vytisknout

BREHM, Bruno - doktor filozofie - spisovatel

* 23.07.1892 Laibach

† 05.06.1974 Altaussee

Životopis:

Narodil se v v Lublani (tehdy Laibach, dnes Ljubljana), tenkrát provinčním městě habsburské monarchie, které je dnes metropolí nezávislého Slovinska. Za svůj domov považoval otcovo rodné Chebsko (Egerland), s jehož začleněním do nově vzniklého Československa se stal i občanem nového státu. Ještě za starého Rakouska s otcem, c.k. důstojníkem, strávil Bruno dětská a mladá léta v posádkových městech zemsky českých jako byla Plzeň, Praha, Cheb (v obou naposledy jmenovaných chodil do obecné školy), posléze jihomoravské Znojmo (tam absolvoval v roce 1911 gymnázium, v Chebu započaté). Univerzitní studia ve Vídni přerušila první světová válka, do níž Brehm odešel jako dobrovolník. Po návratu ukončil vysokou školu disertací "Ursprung der germanischen Tierornamentik" a od roku 1928 se věnoval už jen literatuře. V románové trilogii Die Throne stürzen (Trůny se hroutí), která ho jako spisovatele proslavila, zachytil pád monarchie. Pád Rakouska, s nímž byl Brehm osudově spjat, dal ovšem projevit se plně autorově nacistické orientaci. Roku 1938 se stal po anšlusu vídeňským radním, založil časopis Der getreue Eckart (1938-1942) a stal se 1941 vedoucím činitelem sdružení Wiener Kulturvereinigung. V prvém roce druhé světové války získal sice tzv. "národní knižní cenu", zvanou také Stefan-George-Preis, ale spíše za dílo, které měl už za sebou. Hned 1945 byl sice zatčen a osm měsíců držen v americkém zajetí (Rusové mezitím vyplenili jeho vídeňskou knihovnu), brzy ale propuštěn (podle svědectví Brehmových synů zásluhou židovského spisovatele Leo Perutze, jehož přítelem byl). Trilogií Das zwölfjährige Reich (Dvanáctiletá říše), jehož jedna část nese název Der böhmische Gefreite (1960), což je přezdívka, dávaná Hitlerovi ("frajtr z Čech": založena na Hindenburgově záměně Braunau am Inn se severočeským Broumovem) - celá ta trilogie bývá ostatně označována také jako "Hitlertrilogie", se kriticky vypořádal s obdobím, kterému dal sám k dispozici své síly, na někdejší úspěchy však nenavázal. Přesto mu byla v roce 1961 v Rakousku udělena Cena Petera Roseggera a dva roky nato i Sudetoněmecká kulturní cena. Byl beze zbytku politicky zneužit a také obrácen proti jeho zastáncům v "konečném řešení", které měli v rukou "vítězové" válečného konfliktu, jehož se kapitán v záloze prof.Dr.phil. Bruno Brehm účastnil vlastně po dvakráte v řadách těch poražených. Bruno Brehm zemřel 5. června 1974 ve štýrském Altaussee a je i pochován na tamním horském hřbitově.

Zdroj:

DVOŘÁK, Max - historik - teoretik umění

* 24.06.1874 Roudnice nad Labem

 † 08.02.1874 Hrušovany nad Jevišovkou

Životopis:

Vnuk roudnického lobkovického archiváře Josefa Dvořáka. Od mládí čerpal z uměleckých, knižních a listinných sbírek rodu Lobkoviců. Po maturitě na roudnickém reálném gymnáziu (1892) se věnoval historii na české filozofické fakultě v Praze. 1894 přešel na Institut pro rakouský dějezpyt, kde se stal žákem a oblíbencem profesora F. Wickhoffa, zakladatele Vídeňské uměleckohistorické školy. Počítal s tím, že nastoupí po otci v archivu, ale roku 1895 se stal členem Instutu a na jaře roku 1897 promován doktorem filozofie. Od roku 1909 byl Dvořák řádným profesorem a současně vedoucím uměleckohistorické sekce Institutu pro rakouský dějezpyt. Od roku 1905 působil jako generální konzervátor a od roku 1911 jako viceprezident Centrální komise pro zachování památek v Rakousku. Po rozpadu monarchie usilovali Dvořákovi pražští přátelé o jeho jmenování profesorem Univerzity Karlovy. Jakmile ale Dvořák zjistil, že výhrady k jeho nástupu má osobně prezident republiky, rozhodl se setrvat ve Vídni. Ujal se vedení rakouského památkového úřadu, 1920 byl zvolen členem Rakouské akademie věd. Duševně a fyzicky vyčerpán zemřel na Emině zámečku svého moravského žáka K. Khuena-Belassyho. Pohřben byl na hřbitově v Hrušovanech nad Jevišovkou.

Zdroj:

FLESCH VON BRUNNINGEN, Isidor Vincenc - velkoobchodník - podnikatel

* 26.03.1819 Rousínov

† 13.06.1884 Brno

Životopis:

Velkoobchodník a podnikatel v cukrovarnictví, pivovarnictví. Za zásluhy o účast na světové výstavě v Paříži byl roku 1879 povýšen do šlechtického stavu (von Brunningen). Založil a vedl velkoobchod I. V. Flesch v Brně. Byl spolumajitelem cukrovaru v Modřicích. Roku 1868 uvedli v život akciový brněnský pivovar dva podnikatelé (Moritz Bauer a Isidor Vincenc Flesch) - byl založen kapitálem 500 000 zlatých s plánovaným výstavem 50-100 000 věder ročně. Byl prezidentem Společnosti rafinerie cukru v Hrušovanech nad Jevišovkou, člen dalších správních rad a společností, též ve vlnařském průmyslu.

Zdroj:

 http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=11415

GOLDHAMMER, František - učitel

* 15.06.1874 Kutná Hora

† 19.10.1948 Ivančice

Životopis:

Narodil se v Kutné Hoře. V roce 1901 byl z rozhodnutí c. k. Okresní školní rady v Moravských Budějovicích přidělen jako podučitel do Hostimi, pak působil ve Zvěrkovicích, Šatově a Znojmě. Od roku 1933 do 1938 bydlel František Goldhammer ve Znojmě-Hradišti, kde koupil usedlost a nechal ji přestavět do dnešní podoby. K 1. 9. 1934 byl penzionován. V roce 1938 se stěhuje s manželkou ze Znojma do Zvěrkovic, poté k dceři do Ivančic, kde roku 1948 umírá.

Zdroj:

GROZ, Josef - kněz - řeholník

* 14.02.1927 Rájec nad Svitavou

† 09.06.2004 Příbram

Životopis:

Groz se narodil v Brně. Od mládí ministroval v (tehdy redemptoristy spravovaném) kostele sv. Michala v Brně. Do této kongregace také vstoupil, když na gymnáziu dokončil sextu. Svá řádová studia vykonával v Obořišti ve středních Čechách, kde tehdy fungoval redemptoristický studentát. Rok 1950 byl pro řeholní společenství katastrofální, neb se uskutečnila Akce K čili násilné zabírání klášterů a internace řeholníků. Josef Groz, tehdy ještě řeholní bratr a nikoliv kněz byl internován v jednom ze zřízených "internačních klášterů" - na Hoře Matky Boží u Králík.Z Králík byl o pár měsíců povolán k výkonu vojenské služby. Jeho místem působení se stalo slovenské Komárno. Ani na vojně však dlouho nepobyl, neb onemocněl a byl propuštěn. Po propuštění z vojny žil v Brně u rodičů. Velkou zálibou Josefa Groze bylo fotografování a filmování. Jelikož se mu nedostávalo lidí ochotných v jeho filmových pracích hrát, začal se věnovat filmu animovanému, s čímž mu pomáhal P. Břetislav Vaněk, jeho kamarád od dětství a řeholní spolubratr - redemptorista. Ten byl již v té době knězem i Josefu Grozovi se nabízela možnost tajného svěcení. Ten tuto možnost ale odmítal. V roce 1961 byl on a P. Vaněk zatčeni a ve vykonstruovaném procesu byli i odsouzeni. V roce 1962 se dočkali propuštění. Na rehabilitaci ale čekali až do roku 1969. Josef Groz začal v roce 1968 studovat na jediné státem povolené bohoslovecké fakultě v Litoměžicích a o rok později jej brněnský biskup Mons. Karel Skoupý vysvětil na kněze. První Mši svatou (primici) slavil P. Josef Groz v Brně - Židenicích. Byl ustanoven kaplanem farnosti Lomnice u Tišnova, později působil jako farář v Tasovicích u Znojma (v místě, které je spjato s redemptoristy - narodil se zde sv. Klement Maria Hofbauer). V Tasovicích jej také zastihla změna režimu v roce 1989. V první polovici 90. let zastával P. Josef službu magistra noviců v redemptoristickém noviciátě, který vznikl právě v Tasovicích. V roce 1996 byl zvolen provinciálem a jako takový se stěhoval do sídla provincialátu, kterým je poutní místo Svatá Hora u Příbrami. Službu provinciála vykonával až do roku 1999. Po odchodu ze služby provinciála ještě krátce působil na Svaté Hoře a následně ve Frýdku, odkud přešel na Horu Matky Boží u Králík, kde byl kdysi internován, aby byl superiorem (představeným) tamní redemptoristické komunity. Na Hoře Matky Boží působil jako superior do roku 2004, kdy v březnu onoho roku vážně onemocněl. Vrátil se na Svatou Horu a 9. června 2004 zemřel v příbramské nemocnici. Pohřben byl v Tasovicích u Znojma.

Zdroj:

GRUNA, Jan - velitel hasičů

* 28.09.1901 Morašice (Znojmo, Česko)

† 23.06.1974 Morašice (Znojmo, Česko)

Životopis:

Dlouholetý velitel hasičů. U zednického mistra Oskara Dočkala se v Miroslavi vyučil zednickému řemeslu. Po vzniku JZD v něm pracoval jako zedník.

Zdroj:

JUNGNICKL, Anton - starosta

* 10.06.1814 Znojmo

† 05.12.1886 Znojmo

Životopis:

Starostou v letech 1874-1886. Narozen ve Znojmě, považován za příklad selfmade-muže, původně se chtěl věnovat lesnictví (2 roky praktikoval na Hradišti sv. Hypolita), ale vyučil se řemeslu pozlacovače a dlouhý čas byl pomocníkem ve vyhlášeném zlatnictví ve Vídni, kde také absolvoval školy kreslení. Po návratu do Znojma (a svatbě) se spřátelil s hrabětem Daunem a 1867 reprezentoval produkty jeho borovského panství na světové výstavě v Paříži. Od 1861 člen obecního výboru, 1864 obecním radním (stavební záležitosti), 5krát zvolen starostou, 1884 čestné občanství města, 1885 získal zlatý záslužný kříž s korunou.

Zdroj:

MEISTER, Richard - školství - pedagog - filozof - filolog

* 05.02.1881 Znojmo

† 11.06.1964 Vídeň

Životopis:

Uznávaný jazykovědec a pedagog a jeden ze zakladatelů kulturní pedagogiky profesor Dr. Richard Meister se narodil roku 1881 ve Znojmě. Po absolvování znojemského gymnázia pokračoval ve studiu srovnávací jazykovědy, klasické filologie a filozofie na univerzitě ve Vídni. Po ukončení studia a složení kvalifikační učitelské zkoušky působil krátce na univerzitě v Mnichově. Roku 1907 se vrací do Znojma, kde dva roky působí jako učitel na gymnáziu. V roce 1909 obdržel místo gymnaziálního profesora ve Vídni, kde učil do roku 1918. Po vyhlášení nástupnických státu se už do Znojma nevrátil a odešel na univerzitu do Štýrského Hradce. Po dvou letech se vrací zpět do Vídně. Zde jako profesor pedagogiky až do roku 1938. V letech 1930-1931 zastával funkci děkana filozofické fakulty. Po roce 1945 se stal prorektorem Vídeňské univerzity. V roce 1949-1950 byl rektorem. Od roku 1945 se současně stal také viceprezidentem instituce s dlouhou a bohatou tradicí - Rakouské akademie věd. A v letech 1951-1963 pak jejím předsedou. Profesor Dr. Richard Meister zemřel ve Vídni roku 1964.

Zdroj:

MORD, Michael – starosta

* 15.06.1854 Hevlín

† 06.03.1929

Životopis:

Narodil se do rodiny kočího dostavníku Josefa Morda a jeho ženy Anny Marie, dcery božického pololáníka Šimona Honemanna (Hanemanna). Dne 12. února 1878 uzavřel sňatek s Marií Hasenhündlovou. V letech 1885-1902 působil jako starosta Božic. Od roku 1894 působil na pozici předsedy právě zřízené božické "raiffeinsenky", v jejímž čele stál do poloviny roku 1901. V roce 1894 také působil jako místopředseda školské rady a od 11. června 1902 povýšil do funkce jejího předsedy. V roce 1926 jej postihla smutná událost v podobě úmrtí manželky Marie, která podlehla tuberkulóze. Michael Mord, jemuž se stal osudným zápal plic, ji následoval v roce 1929.

Zdroj:

ROSOL, Petr - sportovec – hokejista

* 20.06.1964 Znojmo

Životopis:

Bývalý český hokejový útočník a současný hokejový trenér. Jako hráč se zúčastnil mnoha šampionátů, je mistrem světa z roku 1985 a dvojnásobným mistrem ligy. Dvakrát také startoval na zimních olympiádách (1988 – 6. místo, 1992 – bronzová medaile).

Zdroj:

SCHÜRL, Karl - politik

* 16.02.1866  Znojmo

† 22.06.1924 Moravská Třebová

Životopis:

Vychodil základní školu, reálnou školu a absolvoval zemědělskou školu a veterinární školu. Profesí byl inspektorem chovu zvířat. Byl členem veterinární rady kuratoria pro oceňování zemědělského zvířectva. Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 byl zvolen do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za německý obvod Morava 18. Usedl do poslaneckého klubu Německý národní svaz, v jehož rámci reprezentoval Německou radikální stranu. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie. Profesně byl k roku 1911 uváděn jako zemský inspektor chovu zvířat. Po válce zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung).

Zdroj:

ŠVARC, Alois - učitel - divadelní ochotník - včelař - Sokol

 * 19.06.1884 Míšovice

 † 17.04.1968 Chrlice

Životopis:

Narodil se v Míšovicích u Hostěradic jako druhorozený syn hospodského Filipa Schwarze a Anny rozené Katolické. Do první třídy začal chodit v září 1889 do německé obecné školy v Hostěradicích. Ve druhé třídě od 27. října 1890 přestoupil do české obecné školy v Ivančicích. V Ivančicích dále navštěvoval v letech 1896-1899 měšťanskou školu chlapeckou na Komenského náměstí. Po dokončení měšťanské školy nastoupil ve školním roce 1899/1900 na c. k. Český ústav ku vzdělání učitelů v Brně Na Poříčí. Zkoušku z dospělosti vykonal 14. července 1903 na učitelském ústavu v Brně. Po absolvování učitelského ústavu nastoupil v září 1904 na své první učitelské místo na trojtřídní obecní škole v Biskupicích. Zde se seznámil se svou budoucí celoživotní partnerkou Hedvikou Sapíkovou. Poté začal vyučovat v Lesonicích. Ve volných chvílích se věnoval včelaření. Od srpna 1915 byl nasazen na východní frontě jako jednoroční dobrovolník dolnorakousko moravského c. k. 24. pěšího zeměbraneckého střeleckého pluku. Vojenskou službu vykonával téměř tři roky, do května 1918, kdy byl vojenské služby zproštěn, na 12 měsíců neschopen polní služby a vrátil se učit zpět do školy v Lesonicích. V září 1928 se Švarcovi odstěhovali do Ivančic do domu po rodičích. Švarc nastoupil jako odborný učitel chlapeckých měšťanských škol na Komenského náměstí, jeho žena Hedvika na místo učitelky, později ředitelky v mateřské škole. Poslední měsíce života strávil v Ústavu sociální péče v Chrlicích, kde zemřel na zánět plic.

Zdroj:

UGWITZ, Antonín - historik - pedagog

* 14.06.1854 Prostějov

† 09.02.1907 Praha

Životopis:

Narodil se v Prostějově. Vykonal zkoušky způsobilosti pro německé i české obecné i měšťanské školy, učil ve Valašských Kloboukách a v Moravském Krumlově. Od r. 1886-1900 v Žilině u Nového Jičína. Působil pak v Chropyni, Přerově a Tovačově. V místech, kde působil, se zajímal o regionální dějiny a vlastivědu; přispíval do řady časopisů a novin, nejčastěji do Opavského týdeníku. V Moravském Kravařsku má obsáhlou stať historickou, zpracoval místopis všech německých obcí v okrese.

Zdroj:

VONDRUŠKA, Isidor - farář

* 08.02.1865

† 09.06.1944 Znojmo

Životopis:

Absolvent gymnázia ve Znojmě a brněnského alumnátu. Dne 28. července 1889 vysvěcen na kněze. Kaplan ve Slavonicích, katecheta ve Znojmě (1890). Předseda spolku katolických tovaryšů. Po osmiletém působení ve Znojmě odešel do Citonic, kde na faře působil skoro třicet let. Od r. 1926 farář u sv. Mikuláše ve Znojmě a později děkan znojemský.

Zdroj:

WINZOR, Anton von - vojenský velitel - generál

* 07.06.1844 Jaroslavice

† 30.04.1910 Bratislava

Životopis:

Narodil se v rodině justiciára, později c. k. úředníka, absolvoval vyšší reálku v Brně a c. k. Lesnickou akademii v Maria Brunnu. 1865 vstoupil do armády, 1866 "velmi udatně" bojoval proti Prusům (a přes zranění unikl zajetí). Působil ve vysokých vojenských funkcích, mj. 1892 velitel generálního štábu 15. sboru, 1907-1909 velící generál v Sarajevu a šéfem zemské vlády Bosny a Hercegoviny po její anexi k Rakousku-Uhersku, 1908 generál jízdy, od roku 1909 velitel 5. sboru a velící generál v Bratislavě, kde zemřel. Povýšen do šlechtického stavu: 1896 šlechtic, 1909 svobodný pán.

Zdroj:

ZINKL, Adolf Julius Leopold - šachista - novinář

 * 10.06.1871 Jindřichův Hradec

 † 03.06.1944 Vídeň

Životopis:

Jeho rodiče se roku 1877 přestěhovali do Znojma, kde navštěvoval základní školu a vyšší reálku. V roce 1892 vstoupil do státní poštovní služby, krátce poté se přestěhoval do Vídně. Měl výbornou paměť na čísla. Šachy do svých 18 let neznal. Nejprve hrál s kolegy na reálce, brzy však neměl důstojného soupeře. Hrával proto mnoho korespondenčních partií. Později vstoupil do Neue Wiener Schach-klubu.

Zdroj:

Kalendárium pro Vás sestavila Barbora Hanáková