Jste zde:  
  1. Kalendárium
  2. Rok 2023
  3. Listopad

Pro veřejnost

Pro školy

Kalendárium

Zobrazení: 116

Listopad

BAZAL, Josef – fotbalista, sportovec (30. narozeniny)

* 06.11.1993 Znojmo

Životopis:

Svoji fotbalovou kariéru začal v SK Slavia Praha, kam přišel v 16 letech ze Znojma a prošel mládežnickým systémem. V létě 2013 se propracoval do prvního mužstva. Před jarní částí ročníku 2013/14 zamířil na hostování do FK Viktoria Žižkov, odkud se v létě 2015 vrátil do Slavie. V zimní pauze ročníku 2015/2016 se nevešel do posíleného kádru Slavie a byl poslán na hostování do konce sezony do FC Vysočina Jihlava. Zde působil půl roku a poté následovalo hostování v FK Jablonec. V únoru 2017 odešel hostovat do 1. FK Příbram. Na začátku následujícího ročníku přestoupil ze Slavie na Žižkov.

Zdroj:

BLAŽEK, Oldřich – redaktor, vydavatel, učitel (120. výročí narození)

* 10.11.1903 Vavřinec

† 16.11.1942 Berlín

Životopis:

Narodil se v rodině malého živnostníka a vystudoval učitelský ústav v Brně. Působil pak jako odborný učitel na školách v Březové, Miroslavi, Kunštátu na Moravě, Svitavách, Knínicích a v Rájci nad Svitavou. Byl členem Československé obce učitelské, předsedou Odboru mladých při Sdružení učitelstva měšťanských škol. Uspořádal několik učitelských konferencí a letních táborů, podílel se na organizaci zájezdů do Sovětského svazu a do Francie. Byl pravidelným přispěvatelem Učitelských novin, Sociologické revue a zejména časopisu Index, v němž se stal od 1938 vedoucím redaktorem. Byl členem a funkcionářem v různých dělnických spolcích. Po okupaci českých zemí se zapojil do domácího ilegálního odboje a spolupracoval mj. i s Bedřichem Václavkem. Gestapo jej pro tuto činnost zatklo 20. listopadu 1939. Byl vězněn v Kounicových kolejích v Brně, ve Vratislavi, na Mírově a v Berlíně. 24.  července 1942 byl pro velezradu odsouzen k trestu smrti a popraven.

Zdroj:

  • Biografický slovník českých zemí. [V. sešit], Bi-Bog. Vyd. 1. Praha: Libri, 2006, s. 478-585.

CVETLER, František  - ředitel, šachista (140. výročí narození)

 * 26.11.1883 Švihov

 † 01.11.1956 Znojmo

Životopis:

V letech 1946-1948 ředitel Gymnázia Dr. Karla Polesného ve Znojmě.

 Zdroj:

  • DOLEŽAL, Ladislav. 80 let královské hry v královském městě Znojmě. Znojmo: Šachové sdružení, 2001, 68 s.

DAUN, Otakar – hrabě (210. výročí narození)

 * 03.11.1813

 † 07.10.1904 Bítov (Znojmo, Česko)

Životopis:

Hrabě Otakar, komoří a generálmajor, se oženil se sestrou své švagrové hraběnkou Terezií Voračickou Bissingenovou. Protože toto manželství zůstalo bezdětné, vymírá rod Daunů po meči.

Zdroj:

  • PEŘINKA, František Václav. Vranovský okres. 1. vyd. Brno: GARN, 2009. 196 s. ISBN 978-80-86347-93-6.

HANUŠ, Ignác – farář (150. výročí narození)

 * 09.11.1873 Měnín

 † 12.12.1934 Těšetice

Životopis:

Na kněze byl vysvěcen v Brně 26. 7. 1897 ještě jako třiadvacetiletý mladý muž. Jeho prvním kněžským působištěm byly farnosti na Vysočině - nejprve na měsíc Sněžné a potom na tři roky Nové Město na Moravě. Od mládí měl problémy s plícemi, ze kterých se možná právě v drsném vysočinském kraji vyvinula tuberkulóza. Byl proto poslán na odpočinek a léčení, při kterém během čtyř let navštívil Haasberg v Německu, Gries v Rakousku, italské Merano, Luhačovice, Haasberg ve Slovinsku (zde byl zámeckým kaplanem u knížete Windischgrätze) a Koclířov u Svitav (zde byl kaplanem u školských sester). Po tomto prvním léčení vystřídal během tří let kaplanská místa v Oleksovicích u svého strýce, v Pravlově a v Medlově. V letech 1907-1910 se léčil v rekonvalescenčním domě u milosrdných bratří ve Vídni-Hütteldorfu jako kněz konventu. Po krátkém navazujícím léčebném pobytu v Kučerově přišel 1. 11. 1910 do Těšetic, kde prožil zbytek svého života až do své smrti.

Zdroj:

  • JČ. P. Ignác Hanuš a jeho nástupci. Zpravodaj obce Těšetice. Č. 2 (2021).

CHVÁTAL, Eduard – archivář (110. výročí narození)

 * 21.11.1913 Jamolice

 † 20.02.1974 Ivančice

Zdroj:

  • HOFFMANNOVÁ, Jaroslava; PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, 830 s.

JUDEX, Felix – učitel, vlastivědný pracovník (50. výročí úmrtí)

* 14.02.1885 Našiměřice

† 16.11.1973 Zeitlarn, Regensburg

Zdroj:

KORSCHANN, Rudolf - spisovatel, úředník (130. výročí úmrtí)

* 22.02.1821 Znojmo

† 04.11.1893 Brno

Životopis:

Vystudoval znojemské gymnazium a svoji úřednickou dráhu započal na znojemském magistrátu. Po následné dlouholeté službě u zdejšího krajského soudu byl při odchodu na odpočinek r. 1877 vyznamenán záslužným křížem s korunou. Projevoval značné literární sklony.Dílo:Některé jeho novely a příležitostné verše se dostaly nejen na stránky Znaimer Wochenblattu, ale i vídeňských a brněnských periodik. U Hofmanna ve Znojmě byla r. 1841 vydána útlá sbírka s názvem Jugendblüthen, enthaltend vermischte poetische Versuche.

Zdroj:

  • PEŘINKA, František Václav. Rodáci: znamenitější rodáci znojemští. Vlastivěda moravská. Znojemský okres. 1904, č. 76, s. 140-141.

KOTRBA, Heřman – řezbář (110. výročí narození)

* 01.11.1913 Günzburg

† 04.01.1989 Střelice

Životopis:

Vyučen v řezbářské dílně svého strýce Josefa Brennera v Günzburgu, absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva tamtéž. 1935 přesídlil do Brna. Dílo: Restaurování oltáře zaniklého bítovského kostela (1933-1935).

Zdroj:

  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění: dodatky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006. 985 s. ISBN 80-200-1209-5. - TOMAN, Prokop Hugo. Kotrba, Heřman. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 1. Praha: Ivo Železný, 2000. S. 539.

KRÁLÍK, Ondřej – farář (100. výročí úmrtí)

 * 16.10.1859 Polovice

 † 18.11.1923 Višňové - Trstěnice

Životopis:

V letech 1890-1896 byl farářem ve Višňovém, v letech 1896-1923 v Trstěnicích.

Zdroj:

  • Trstěnice: historie ve fotografiích. Vyd. 1. Brno: Pro obec Trstěnice vydalo F.R.Z. agency, 2012, 102 s. ISBN 978-80-87332-50-4.

KÜNZL, Johann – hudebník, houslista (120. výročí úmrtí)

 * 03.05.1825 Schönbach

 † 15.11.1903 Znojmo

Životopis:

Naučil se hrát na housle v rodném městě a po několika letech putování přišel do Znojma. Tam hrával spolu s Josephem Kratschmannem. Zůstal s ním až do roku 1852 a potom se dalších let učil na housle u proslulého houslového tvůrce Gabriela Lemböcka. V roce 1862 se vrací zpět do Znojma a oteví zde obchod s houslemi. Künzl byl známý hrou na housle, violu, kytaru a nástroje si sám vyráběl ve své dílně.

Zdroj:

MARÁK, Stanislav – pedagog, básník, redaktor, spisovatel, překladatel, vydavatel (150. výročí narození)

 * 13.11.1873 Příbor

 † 05.10.1937 Znojmo

Životopis:

Absolvent gymnázia a učitelského ústavu v Příboře. Pedagog v Jemnici (1895-1899), od r. 1899 v Moravských Budějovicích, ředitel jevišovické měšťanské školy (1909). V r. 1914 jmenován okresním inspektorem pro české školy Znojemska. Po prohlášení samostatnosti Československa se ujal organizace českého školství na Znojemsku, Vranovsku a Jaroslavicku. Během tří let bylo založeno kolem čtyřiceti menšinových škol a ve městě Znojmě měšťanská a obecná škola. V r. 1922 realizoval návrh náčelníka Sokola J. Kopala a zřídil v Dělnickém domě české kino Vesmír, jehož provoz vydělal v následujících dvou letech finanční prostředky na zahájení stavby sokolovny. V r. 1920 režíroval Pekovu zpěvohru Idylla, byl člen pěveckého kroužku Besedy Znojemské, později i Pěveckého sdružení Vítězslav Novák. V r. 1925 se vzdal inspektorského úřadu a o dva roky později odešel do výslužby. Téměř zapomenuto je jeho básnické jméno Sláva Pevný, které se objevovalo pod vlasteneckými a historickými verši a také pseudonym Zdena ze Znojma. Jedna z čtvrtí města Znojma nese jeho jméno - Marákov.

Dílo: Znojem (dvě básně zhudebněny A. Pekem), Hejtmanství Moravsko-budějovické (1903), Tragédie moravského města (1914), Žeň ducha Podyjí (1928). Řada prací zůstala v rukopise a rozpracována. Vydavatelská činnost: Moravské Budějovice - Buditel (populárně naučný časopis, náklad 3. 200 výtisků), Malý buditel, Naše noviny (týdeník), Týden (obrázkový časopis, vyšla jen tři čísla). Jevišovice - Hospodářské Besedy (přinášely i historické statě). Znojmo - od r. 1923 vydával vlastivědný časopis, který se v prvním ročníku jmenoval Podyjí a v dalších Od Horácka k Podyjí.

Zdroj:

  • Stanislav Marák. Znojmo: Kino Vesmír, [19--?], 14 s.

MEERMANN VAN DALEM, Jean – politik (270. výročí narození)

* 01.11.1753 Haag

† 19.08.1815 Haag

Životopis:

Roku 1792 projíždí Znojmem. Znojmo, stejně jako Jihlavu považuje za krásná města, je však více zaujat klášterem v Louce.

 Zdroj:

  • ČERNÝ, Josef. Příspěvek regionální literatury první třetiny 19. století k estetizaci Podyjí. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2017 : historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. S. 113-142. Znojmo : Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2018. R-3446.

MIKULÁŠEK, František – redaktor, duchovní, dělník, teolog (30. výročí úmrtí)

 * 24.04.1913 Šošůvka

 † 12.11.1993 Hradiště

Životopis:

Začal studovat na Církevním gymnáziu na Velehradě, kde vstoupil v sedmnácti letech do jezuitského Řádu tovaryšstva Ježíšova. Po dvouletém noviciátu dokončil středoškolská studia v Praze - Bubenči. Filosofii studoval v bavorském Pullachu u Mnichova. Po ukončení filosofie byl jeden rok prefektem v gymnáziu Praze - Bubenči. Nastoupil na studia teologie v Insbruku, kde zažil začátky 2. svět. války. Pokračoval ve studiích v holandském Valkenburgu. Odtud musel skrze válečné události odejít na vyjímečné povolení do Lovaně v Belgii. Po napadení Belgie německými vojsky roku 1940 byl vězněn, jako příslušník Československa, které bylo v té době nepřátelské. Jeho studia přerušila 2. svět. válka. Po velkých útrapách byl přesunut přes Francii s jinými cizinci do tábora v Perpignanu u  Středozemního moře pod Pyrenejemi. Nakonec se vrátil do Belgie a tam dostudoval teologii za skromných podmínek. Na kněze byl vysvěcen 22. září 1940. Kněžské působení započal jako kaplan na Velehradě. Po dvou letech odešel do Prahy, do farnosti sv. Ignáce. Byl ředitelem akademické družiny a válečným profesorem teologie. Po skončení války vedl Sdružení katolické mládeže, redigoval časopis Dorost. 14. března 1950 byl spolu s dalšími knězi zatčen. Byla to součást razie proti řádům. Byl obžalován z kvalifikované velezrady a odsouzen na devět let vězení a ke ztrátě občanských práv na pět let. Plných devět let byl vězněn ve Valdicích, na Mírově, v Mladé Boleslavi, ve Rtyni. Po návratu z vězení dostal místo dělníka v kamenolomu, v rodné obci Šošůvka. Po zdravotních obtížích pracoval v Metře Blansko. V roce 1968 se vrátil do duchovní zprávy v Jihlavě, kde byl krátce jako druhý kaplan. Brzy byl povolán k vedení týdeníku Katolické noviny. Začátkem listopadu 1970 převzal farnost v Praze - Podolí, kde působil jako farář 20 roků. V polovině této služby (r. 1980) jej stihla mozková mrtvice, která jej v jeho činnosti značně omezila. V květnu 1990 přešel k jezuitské komunitě u sv. Ignáce v Praze na Karlově náměstí. Krátce před svou smrtí plnil kněžské poslání v Hradišti u Znojma.

Zdroj:

  • LAZÁREK, Ondřej. Byli pronásledováni pro víru. Život farností Znojma. Č. 5 (2019), s. 2-5.

NIEDERFÜHR, Hans – spisovatel, úředník na železnici (90. výročí úmrtí)

 * 04.02.1872 Znojmo

 † 04.11.1933 Korneuburg

Zdroj:

OPRCHAL, Ivo – muzikant, hudebník (10. výročí úmrtí)

 † 25.11.2013 Znojmo

Životopis:

Začínal ve skupině Vicomt.

Zdroj:

  • Odešel Ivo Oprchal. Znojemsko. 2013, roč. 23, č. 49, s. 1.

PARACELSUS – lékař, přírodovědec, spisovatel, alchymista, chemik, teolog (530. výročí narození)

* 10.11.1493 Einsiedeln

† 24.09.1541 Salcburk

Životopis:

Bakalářské školení snad získal ve Vídni a doktorskou hodnost, jak sám později vždy tvrdil, ve Ferraře. Procestoval mnoho zemí. Byl v Itálii, asi ve Španělsku, Portugalsku, Anglii, Valašsku, Sedmihradsku, v Pobaltí, v Polsku a v Čechách. V letech 1527 a 1528 byl městským lékařem a  profesorem medicíny v Basileji. Zde úspěšně léčil významného nakladatele Frobenia a Erasma Rotterdamského. Dostal se tu však záhy do konfliktu s ostatními lékaři, lékárníky i studenty, jimž přednášel své nauky o farmakologii, purgaci a pouštění žilou. Zavrhoval klasiky - Hippokrata, Galena a Avicennu, dostal se do sporu s představenstvem města a se soudem, takže musel narychlo, snad dokonce v noci Basilej opustit. Když v roce 1536 pobýval v Augsburgu, navštívil jej Václav ze Žerotína a požádal o vyšetření. Paracelsus se ujal léčení Žerotínovy dny, následků mrtvice a zánětu pohrudnice. Když následujícího roku onemocněl Jan z Lipé, pán na Moravském Krumlově, a jeho lékaři mu nemohli pomoci, poradil mu pán ze Žerotína Paracelsa. Vyslaný posel přivedl v dubnu 1537 Paracelsa na moravskokrumlovský zámek. Léčení pána z Lipé nebylo snadné, snad šlo dokonce o malárii se zvětšením sleziny a vodnatelností, žaludeční potíže a žlučníkovou koliku. Víme, že se stav po Paracelsově léčbě, o níž se zachovaly podrobné záznamy, zlepšil a pán z Lipé přežil i Paracelsa. Paracelsus v Moravském Krumlově sídlil zřejmě v přízemí velké věže, pracoval zde na některých svých spisech, snad i provozoval alchymii. Poměrně nenadálý odjezd Paracelsův z Moravského Krumlova po šesti měsících úspěšného léčení Jana z Lipé je vysvětlován určitou krizí, která hluboce zasáhla do poklidného pobytu Paracelsa v Moravském Krumlově. Počátkem září byl totiž pozván, aby léčil manželku Jana III. ze Žerotína na Strážnici, nejvyššího moravského komořího. Po použití jeho léku, Jana z Pernštejna zemřela. Po této nešťastné příhodě odejel 29. září 1537 z Moravského Krumlova do Bratislavy a do Vídně. V roce 1538 navštívil Villach a o dva roky později odjíždí do Salcburku na pozvání arcibiskupa Arnošta. Zde zcela opuštěn zemřel asi po těžké chorobě. Snad šlo o rakovinu jater nebo o chorobu ledvin, ale ozvala se i řada dohadů, že byl zabit. Byl pochován na hřbitově chudých u sv. Šebestiána, kde dnes jeho hrob připomíná pyramidový náhrobek.

Dílo: Napsal více než 300 spisů teologických, filozofických a sociálně etických i alchimistických, ale dožil se vytištění jen části z nich. V Moravském Krumlově dokončil ASTRONOMIA MÁGNA ODER PHILOSOFIA SAGAX a zanechal spis KONSILIUM. Koncem července roku 1530 vyšel první a brzy na to druhý díl učebnice chirurgie DIE GROSSE WUNDARZNEI. Marně se pokoušel o vydání trojdílného spisu O FRANCOUZÍCH (syfilidě), v němž se zasazoval o léčbu rtutí. Teprve na sklonku 19. století vydal známý historik medicíny Karl Sudhoff po vyřazení sporných textů kompletní Paracelsovo dílo ve 14 svazcích. Některé jeho poznatky dodnes platí - popsané vlivy počasí na epileptické záchvaty, klimatické vlivy na epidemii, závislost jedovatosti léků na dávce, ukládání solí v tkáních atd. Převratnost názorů mu v jeho době vynesla označení Luther medicíny.

Zdroj:

  • KERSSENBROCK, Franziskus. Paracelsus: jeho život a doba. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2008, 237 s.

POSPISCHIL, Karl – malíř, ilustrátor, pedagog (90. výročí úmrtí)

* 04.11.1869 Dolenice

† 08.11.1933 Emmerich

Životopis:

Narodil se jako nejstarší z deseti dětí v rodině chudáka. Ze sociálních důvodů do školy moc nechodil, pomáhal rodičům v obživě, dělal pasáčka koz a husí. V malé venkovské škole učil ještě vojenský vysloužilec, který poznal Pospischilův talent a podle možností jej podporoval. Při pasení domácího zvířectva si malý Karl všímal tvarů a barevnosti okolní přírody. Jeho obrazotvornost podněcovaly a rozvíjely také lidové zvyky v Dolenicích a vyprávění jeho babičky a sousedů za dlouhých zimních večerů. Po základní školní docházce ho rodiče dali na řemeslo, naučil se vyrábět knoflíky z perleťových lastur v Hostěradicích (asi v r. 1884). Práce se mladému Pospischilovi nelíbila, proto utekl s komedianty do světa. Jeho putování skončilo r. 1888 ve Vídni. Tam si našel nejdříve práci v továrně na výrobu vějířů. Na vějíře a dekorace maloval figuríny a květiny. V r. 1892 se oženil s Marií Fröhlichovou z Vídně, se kterou měl dvě dcery. Až do roku 1898 si doplňoval mezery ve všeobecném vzdělávání. Po doplnění těchto vědomostí a po dobrém řemeslném zvládnutí práce v továrně na vějíře se odhodlal dosáhnout vyššího uměleckého vzdělání studiem na vyšším stupni uměleckoprůmyslové školy ve Vídni. Zdokonaloval se ve figurální malbě u profesora K. Mosera a studium úspěšně ukončil výstavou v roce 1902 v Domě umělců. Za pomoci stipendia získaného od mecenášů umění začal ve Vídni studovat Akademii výtvarných umění. Zde byl žákem profesora R. Rybarze, který mu dával podněty k zjemněné malbě krajiny a květin. Akademii ukončil r. 1904. Usadil se v samotářské krajině v Podyjí u Devíti mlýnů. Za první světové války byl jako důstojník na ruské frontě. V letech 1921-1924 učil na německých středních školách ve Znojmě kreslení. Jeho příjem však nepokryl výdaje jeho rodiny a  tak začal portrétovat zámožné lidi ze Znojma, např. továrníka Aloise Buchbergra, knihkupce a vydavatele Felixe Bormanna, ředitele banky Michala Oplesche. V roce 1925 se přestěhoval do německého Emmerichu. Jeho posledním velkých obrazem v Emmerichu byl "Západ slunce", který vlastnila jeho dcera Ludvika. Za pobytu v Emmerichu (1925-1933) navštívil K. Pospischil i nizozemská městečka. Celkem měl v Německu a Nizozemí namalovat 900 obrazů, které zdokumentoval fotograf Massing. Dílo: Specializoval se na krajinářství v terénu. V Podyjí nejraději maloval vřesoviště a oblohu. Je autorem stovky skic a obrazů. Jde např. o obrazy "Dyjská krajina u Karlslustu", "Večerní klid", "Zlaté hrozny", "Hnánický domek na sněhu", "Zasněžená krajina u Devíti mlýnů" apod. Při pobytu v Hnánicích maloval Pospischil i portréty. Dodnes se v Šatově zachoval portrét preláta Josefa Knoppa z roku 1907. Maloval též portréty dalších zámožných lidí ze Šatova, např. majitele velkého statku a cihelny Otmara Grieblera a dceru nájemce parního mlýny J. Tima. V roce 1911 vystavoval své obrazy v Šatově a rok poté i ve Znojmě. Tato výstava se konala v pronajatém ateliéru fotografa u kavárny Corso. Ještě před první světovou válkou navštívil malíř svou rodnou ves. Pro dolenickou kapli namaloval Boží trůn s anděly stojícími kolem. Za tohoto pobytu pravděpodobně byla načrtnuta i skica "Pohled na Pavlovské vrchy z Dolenic". V r. 1912 obdržel pozvání od knížete Lichtenštejna na jeho sídlo v Lednici. Zde pro knížete namaloval na 50 obrazů lednické krajiny. V letech 1923 až 1925 vystavoval opět ve Znojmě, většinou s ostatními německými malíři Znojemska. V r. 1925 vystavoval i velkou olejomalbu "Celkový pohled na Znojmo a vřesoviště". V r. 1929 proběhla za jeho nepřítomnosti výstava k jeho šedesátinám, kdy bylo vystaveno na 100 obrazů.

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 44, s. 11. - ŠÍPEK, Zdeněk. Hostěradice: 800 let od první písemné zmínky. 1. vyd. Praha: B. Šípek, 1999. 179 s.

PRŮCHA, Otakar – malíř, grafik, krajinář (130. výročí narození)

* 13.11.1893 Praha

† 19.05.1965 Znojmo

Životopis:

Absolvent pražské AVU u profesorů Bukovace, Ženíška, Hynaise a Preislera. Průcha od roku 1920 působil v Bítově a již roku 1923 uspořádal ve Znojmě svoji soubornou výstavu s šedesáti olejomalbami s motivy z Bítovska. V dalších deseti letech následovala řada dalších výstav, prezentujících téměř výlučně krajinářské náměty z Podyjí. Po zatopení starého Bítova se Průcha přestěhoval do Podhradí nad Dyjí, kam dojížděl ještě po roce 1945.

Zdroj:

  • ŠTURC, Libor. Výtvarná kultura ve Znojmě mezi dvěma světovými válkami. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. 1999, s. 10-29.

RENÁT, Oldřich – četník (120. výročí narození)

* 19.11.1903 Dukovany

† 18.02.1987 Miroslav

Životopis:

Narodil se v Dukovanech, odkud docházel do školy do Mor. Krumlova, po jejímž ukončení se vyučil sládkem v pivovaře v Dalešicích. Po ukončení vojenské služby absolvoval četnickou školu v Bratislavě a poté odešel na četnickou stanici do Mohelna. V roce 1940 skončil u četníků a nastoupil do Opatova jako hajný. V květnu 1945 byl jmenován velitelem četnické stanice v Miroslavi a v roce 1952 odešel a pracoval jako vedoucí cihelny v Miroslavi. V roce 1945 se stal spolu s panem Rudolfem Poppem zakladatelem mysliveckého spolku Hubertus v Miroslavi a po odchodu do důchodu pracoval jako matrikář na národním výboru až do pozdního věku.

Zdroj:

  • RENÁT, Dušan. Vzpomínka: Oldřich Renát (19.11.1903-18.2.1987). Miroslavský zpravodaj. 2012, č. 1, s. 48-49.

SENFTLEBEN, Joannes – učitel (330. výročí úmrtí)

* 12.09.1648 Glogów

† 03.11.1693 Kłodzko

Životopis:

1670-1671 vyučoval na Koleji jezuitů ve Znojmě.

Zdroj: 

  • WISNAR, Julius. I. Periode: Das Gymnasium der Jesuiten 1624/5-1773. Über einige hervorrandere Persönlichkeiten, welche am Znaimer Gymnasium: In der Zeit von 1624 bis 1850 wirkten oder mit der Anstalt im Zusammenhange standen. Znaim: J. Wisnar, 1913, s. 4-19.

SCHMIDT, Hans – skladatel (130. výročí narození)

 * 20.11.1893 Dyjákovičky

 † 27.05.1987 Salt Lake City

Životopis:

Narodil se v rodině malorolníka. Od dětství ho otec vedl k hudbě. Od deseti let začal navštěvovat Městskou hudební školu ve Znojmě. Z finančních důvodů však sešlo ze studií ve Vídni. V roce 1908 odchází do Salcburku, nastupuje zde do řad posádkové hudby místního 59. c.k. pěšího pluku arciknížete Rainera. Na podzim 1915 komponuje své nejslavnější dílo Pochod arciknížete Rainera (Rainermarsch), zamýšlené jako plukovní pochod. V roce 1917 je dočasně převelen k hudbě elitního 1. pluku tirolských císařských myslivců do Innsbrucku. Od června 1919 působí jako obecní tajemník a kapelník v salcburském okolí. V roce 1925 se vrací se ženou do Salcburku, kde přijímá úřednickou práci v pivovaru. V době druhé světové války řídí chemický podnik, vede místní Studiový orchestr volného času a poté působí v protiletecké obraně. V roce 1950 odchází do Spojených států. Zde komponuje pro kostely i taneční parkety, poté pracuje jako učitel, dirigent a majitel Mozartova hudebního studia. V prosinci 1964 mu bylo uděleno čestné občanství města Salcburk.

Zdroj:

  • TOMAN, Jan. Zapomenutý rodák z Dyjákoviček: hudební skladatel Hans Schmidt. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2003, roč. 13, č. 46, s. 5.

SIMONY, Friedrich – geograf, profesor, přírodovědec (210. výročí narození)

* 30.11.1813 Hrochův Týnec

† 20.07.1896 St. Gallen ve Štýrsku

Životopis:

Absolvent piaristického gymnázia v Mikulově a vysoké školy ve Vídni (studium přírodních věd). Někdy v této době působil ve Znojmě jako pomocník lékárníka. Ve Znojmě byly tři lékárny, ale údaje, v které Simony pracoval a jak dlouho zde působil, zatím neznáme. Od r. 1840 se zcela věnoval studium Alp a jejich problematice. Kustod zemského muzea v Klagenfurtu (1848), geolog Říšského geologického ústavu ve Vídni (1850) a profesor zeměpisu na Univerzitě ve Vídni (1851).

Dílo: Das Dachsteingebiet, ein geographisches Charakterbild aus den österreichischen Nordalpen (1889-1895 s velkým atlasem o 132 listech s mnoha tabulkami a vlastními ilustracemi). Wandtableau der Gletscherphaenomene (1882).

Zdroj:

  • BÍNA, Zdeněk. Friedrich Simony. Podyjí-Land an der Thaya. 1993, roč. 3, č. 1, s. 4.

STEHLÍK, Miloš – historik, spisovatel (100. výročí narození)

* 14.11.1923 Brno

† 13.02.2020 Brno

Životopis:

Napsal více než dvě desítky knih a publikací, mezi nimiž najdeme i Kulturní památky města Znojma vydané v roce 1953, knihu Znojmo z roku 1966 sepsanou spolu s V. Richtrem a B. Samkem a nebo rok na to publikaci Moravský Krumlov.

Zdroj:

  • RUBEŠ, Daniel. Uzavřené osudy České a Slovenské republiky r. 2020 v kontextu Znojemska. Znojemský týden. 25.1.2021, roč. 21, č. 4, s. 6-7.

TILLE, Joannes – rektor (320. výročí narození)

* 09.11.1703 Kamenice

† 20.03.1760 Praha 6 (Česko)

Životopis:

Přednášel gramatiku, poezii, etiku, filozofii a teologii. 7 let byl rektorem na jezuitských univerzitách (duben 1749 až 1752 Znojmo) dva roky v Olomouci a Praze.

Zdroj: 

  • WISNAR, Julius. I. Periode: Das Gymnasium der Jesuiten 1624/5-1773. Über einige hervorrandere Persönlichkeiten, welche am Znaimer Gymnasium: In der Zeit von 1624 bis 1850 wirkten oder mit der Anstalt im Zusammenhange standen. Znaim: J. Wisnar, 1913, s. 4-19.

TIŠLER, Vladimír -  voják (100. výročí narození)

* 12.11.1923 Hluboké Mašůvky

† 08.05.1945 Přímětice

Životopis:

Člen I. oddílu Horácké skupiny, padl dne 8. května 1945 hrdinou smrtí blízko křižovatky státní silnice s okresní silnicí Přímětice-Citonice.

Zdroj:

  • Po stopách historie, života a pověstí Hlubokých Mašůvek: 1220-1995. Znojmo: Bína, 1995. 99 s.

VOLF, Jan – legionář (140. výročí narození)

* 21.11.1883 Olbramovice

† 29.08.1919 /Kyjev/?

Zdroj:

  • VACULÍK, Jaroslav. Jihomoravský signatář kyjevského zápisu Jan Volf. Jižní Morava. 1999, roč. 35, č. 38, s. 306.

Z HOLLE, Jan Jindřich – šlechtic (210. výročí úmrtí)

* 06.11.1771 Jindřichův Hradec

† 19.11.1813 Uherské Hradiště

Životopis:

Jan Jindřich, pán na Březolupech, se narodil 6. listopadu 1771 v Jindřichově Hradci při otcově službě armádě. Zcela jistě však používal, jako většina panstva, německého jména Johan Heinrich von Holle, vystudoval práva a stal se koncipistou u moravsko-slezského gubernia. Oženil se dne 24. listopadu 1796 v Brně v kostele sv. Jakuba s dcerou Josefa Freiberga (obchodníka z Hodonína) Annou, narozenou 10.6.1778 v Hodoníně a postupně vlastnili krátce v letech 1799 – 1801 statek Miroslavské Knínice ve Znojemském kraji. V době od roku 1800 do 1804 pak panství Česká Olešná v kraji Jihlavském. V této době se dne 25. září 1801 dočkal povýšení do rytířského stavu a polepšení erbu. Od roku 1804 vlastnil rod z Holle Statek Březolupy, Jan Jindřich byl až do své smrti roku 1813 hejtmanem Uherskohradišťského kraje. Zemřel v Uh. Hradišti 19. listopadu 1813 ve věku 44 let (příčina úmrtí byla vodnatelnost) a je jediným z vlastníků Březolup, který je pochován na místním hřbitově o čemž svědčí zápis v matriční knize zemřelých ze dne 21.11.1813.

Zdroj:

  • HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. Vyd. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012. 306 s. ISBN 978-80-7275-093-1.
Kalendárium pro Vás sestavila Monika Mandátová